Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Letní příprava do plavek podle Sokrata (a Campbella): Pomáhá i při covidu? Jak lze také bojovat s demencí. Kulturista kytkožrout. Dieta (nejen) pro politiky a jedna záhada z Middlesexské kliniky. Může se projevit už do voleb?

Letní příprava do plavek podle Sokrata (a Campbella): Pomáhá i při covidu? Jak lze také bojovat s demencí. Kulturista kytkožrout. Dieta (nejen) pro politiky a jedna záhada z Middlesexské kliniky. Může se projevit už do voleb?

26. 6. 2021

Tisk článku

Erika Magdalena Hájková a Nora Chvojková se věnují novým aspektům svého oblíbeného tématu a ptají se s jejím autorem, pročpak se asi už v 18. století nesmělo léčit zeleninou

Blíží se léto a řada z nás nepochybně uvažuje o tom, jak ho ve zdraví přežít. A ještě lépe, pokud možno se připravit na podzim – možná na útok „deltarýmy“, nebo něčeho dalšího, co (slovy MUDr. Pekové) teprve "vyletí z jeskyně". Ale ještě spíše na další útok našich alarmistických imunologů a "jejich" vlády na naše fyzické i ekonomické zdraví prostřednictvím dalších a dalších uzávěr maloobchodních provozů, škol a jiných míst, kde se viry podle všeho vůbec (ne)šíří. Jejich efektivita stran virové nákazy je sporná, o to více je ovšem jistý jejich (negativní) efekt na naše celkové zdraví a duševní pohodu, o stavu ekonomiky nemluvě.

Poté, co se většina z nás vyhrabala z roční „samotky“, máme možná někteří (zvláště, avšak nejen pohlaví ženského) před létem ještě jinou starost, a sice jak trochu oprášit své fyzično, zhubnout, zkrásnět – znáte to, prostě být připraven do plavek. Poslední dobou to začíná vypadat, že bychom je i mohli občas vytáhnout. 

Navíc je jasné, že v jakémkoli rozumném systému – což naše mainstreamová medicína ani dietologie bohužel momentálně moc nejsou – půjde obojí ruku v ruce. Metod, jak docílit obého současně, je však přehršel. Jednou z nich, o níž píšeme na Protiproudu pravidelně, je rostlinná strava. 

Kytkožrouti

To nemusí nutně představovat zažraného uctívače kultu veganství, který k „pravověrnému“ stravování nutí i kočky a jiné domácí mazlíčky. I takoví jsou, těžko však jde o příklad, který rozumný člověk bude následovat. Jde spíše o stravu, jejíž hlavním podílem bude rostlinná složka, pokud možno z celých rostlin.

Když jsme u toho veganství – ani tady neplatí, že se „kytkožrouti“ rekrutují jen z řad vyhublých intelektuálů (pro něž je sport sprosté slovo) či éterických ezoteriků z jiné planety. Veganství je mnohem variabilnější a přístupnější stravovací režim, než bychom si běžně mysleli. Důkazem je například americký kulturista Brian Turner. 

Brian trpěl od puberty těžkým cystickým akné. Pro ty, kdo to nezažili, dodejme, že nejde o žádné puberťácké pupínky. Boláky Briana sužovaly tak, že nemohl několik let spát, protože nebyl s to ležet na zanícených tvářích. Vzhledem k tomu, že se věnoval budování svalů, jedl stále velká kvanta proteinů. Mléko, maso, tvaroh... Byl přesvědčen, že jinak to být nemůže.

Akné řešil prostředky klasické medicíny. Ta mu nabídla nyní již nechvalně proslulý lék Accutane. Brian, přesvědčený, že nic jiného není k dispozici, strávil na droze, mezi jejíž časté vedlejší účinky patří sebevražedná deprese, neuvěřitelných sedmdesát šest týdnů (běžně se předepisuje dvacet). Přežil jen zázrakem, jak popisuje – a jen proto, aby se akné vzápětí vrátilo. 

To už byl odhodlaný zkusit i méně běžné způsoby léčení. A tak na radu přítele zkusil vysadit nejprve mléčné výrobky. Poté, co se kožní problémy začaly razantně lepšit, vysadil i zbylé živočišné proteiny – aniž přestal cvičit. Dnes je již řadu let bez potíží a propaguje veganskou stravu pro kulturisty. Vysvětluje, že proteiny, které potřebuje, získává například z brokolice, kapusty či ovesných vloček. Jediným „vedlejším účinkem“ rostlinné stravy (kromě toho, že je z něj podstatně přitažlivější mladík) je, že se cítí lehčeji, má více energie a cvičení ho až neuvěřitelně baví. Podobně je na tom další americký kulturista Fraser Bayley, který se prý přechodem na rostlinnou stravu zbavil depresí spojených s ADHD, sociální fobií a dokonce bipolární poruchou. 

Čtěte ZDE: Lepší být zdravý a bohatý i v době krize: Poučení babiček proti korona i jiným virům. Experiment, který může změnit karanténu v uzdravení. Strava kacířského profesora může zachránit nás i naše peněženky

Skvělá studie

Dobře by je asi chápal i autor slavného kontroverzního bestselleru Čínská studie, americký profesor biochemie Colin Campbell. Jeho žena se rostlinnou stravou vyléčila z agresívního melanomu kůže. Campbellova kniha však není založena na jejím příběhu, ale spíše opačně. 

I Campbell byl původně propagátorem klasické „poctivé americké“ stravy, založené na živočišných proteinech – snídani bez mléka, slaniny a vajec by si neuměl představit. Během svého zkoumání výživy a podvýživy dětí na Filipínách ale došel k závěru, který mu převrátil život naruby: K jeho úžasu jedovatý aflatoxin z burských oříšků, velmi agresívní karcinogen, způsoboval rakovinu jater u dětí z „dobrých“ rodin živených západní stravou, nikoli u těch „podvyživených“, které jedly převážně tradiční místní rostlinnou stravu. 

Campbellovi se poté podařilo být vedoucím týmu vědců z Oxfordské a dalších západních univerzit, kteří ve spolupráci s čínskou vládou zkoumali na dosud největším statistickém vzorku homogenní čínské populace vliv stravy na lidské zdraví. Závěry vědců shrnul do knihy Čínská studie. Jednoduše řečeno, jeho zjištění jsou následující: kdo chce být zdravý, ať jí stravu, založenou na pokud možno celých rostlinách či jejich plodech, zrnech a tak dále. Živočišné produkty by měly tvořit do deseti procent našeho jídelníčku. Stravou lze dokonce „zapínat a vypínat“ exprese genů, např. BRCA 1 a 2 kódující sklon k rakovině prsu a ženských orgánů.

Čínská studie není leckomu po chuti a vědeckým „mainstreamem“ byl Campbell označován dokonce za „kacířského profesora“ (z čehož můžeme soudit, že v případě jeho kritiků nejde o pole vědy, ale o (pseudo)náboženství). Navzdory tomu se „jeho“ metodou vyléčilo množství lidí po celém světě. 

Sokratovské poměry

Ostatně nejde o nic zrovna nového. V jednom ze slavných klasických Platónových dialogů Sokrata a jeho žáka Glaukóna najdeme také rozhovor o lidské stravě a zdraví.

Slavný řeský filosof a jeho žák v něm diskutují, jak budou vypadat města budoucnosti. Sokrates praví, že města by měla být jednoduchá a jejich obyvatelé by se měli živit ječmenem a pšenicí ochucenými solí, olivami či sýrem a venkovskou stravou jako je vařená cibule, zelí, hrách a fazole. Občas pak prokládat pochoutkami jako jsou fíky – a vše zapíjet malými doušky vína. „A tak trávíce své dny v klidu a těšíce se dobrému zdraví, se tito lidé budou dožívat vysokého věku“. 

Ale Glaukón oponuje, že taková strava by se hodila pouze do „chlívku“ a pokračuje, že by občané měli žít civilizovaným způsobem. Sokrates na to: „Pokud si tedy přeješ, abychom uvažovali o městě, které trpí zánětem, budeme také potřebovat velké množství skotu pro ty, kdo by ho chtěli konzumovat, že?“

Glaukón říká: „To vskutku budeme.“ Sokrates pokračuje: „Nebudeme také v tomto případě potřebovat muže stavu lékařského?“ „Ano, samozřejmě,“ odpoví Glaukón.

Sokratovsky ideální poměry by se nepochybně „mužům stavu lékařského“ moc nehodily do krámu. A tak se podobné myšlenky na léčení stravou občas někde objeví a zase zapadnou. V interview z minulého roku popsal stále ještě velmi vitální a zdravý, tehdy šestaosmdesátiletý Campbell jeden případ z historie:

„V Middlesexeské nemocnici v Londýně studoval na začátku osmnáctého století jistý mladý muž – dobové prameny ho označují za chirurga. Ten ve věku osmnácti let sám onemocněl a rozhodl se, že přejde na rostlinnou stravu, nebo, jeho slovy, na zeleninu. Jakmile se u něj dostavily pozitivní výsledky, stal se odborníkem na léčbu onkologických pacientů, u nichž se též pokoušel nasadit rostlinnou stravu. Jenže tento záměr byl odmítnut přímo vedením Middlesexeské nemocnice, a to opakovaně. Ale on se nevzdal, a když se sám plně uzdravil, začal léčit pacienty s rakovinou samostatně, působil tak až do své smrti. Z celého toho příběhu plyne otázka, proč vlastně narážel na takové odmítání? V jeho době přece nebyly k dispozici ani základní vědecké poznatky a informace o výživě, tak z čeho ti lidé vycházeli, když projevovali tolik nevraživosti vůči jeho záměru vyzkoušet rostlinnou stravu?“

Ve stejném interview ostatně Campbell hovoří i o výzkumu, na kterém s čínskou vládou spolupracoval v roce 1989 a který se mimo jiné zabýval viry (v tomto případě virem hepatitidy a rakovinou jater). Z jeho zkoumání vyplývalo, že lidé, kteří jedli rostlinnou stravu, ačkoli prodělali infekci virem hepatitidy, měli dostatek imunitních NK buněk v těle, tedy dobrou imunitu. Ke vzniku rakoviny u nich nedocházelo a virus, či protilátky na něj, nebyly přítomny. 

Čtěte ZDE: Detektivka století: Lze vyléčit všechny nemocné na celém světě? Dějí se v medicíně zázraky? V čem jsme v Evropě první? Atlas rakoviny a dvě lásky jednoho profesora. Kniha, která Vám pomůže, abyste si pomohli sami. Jak nestonat na statistiku?

Léto a podzim 

Z těchto i dalších informací Campbell dovozuje jasné zjištění, že strava přeplněná živočišnými proteiny potlačuje naši imunitu – a to i tu, která reaguje na viry. Navrhuje, že by nás měla rostlinná strava chránit i před koronavirem. Zdá se, že nedávná studie publikovaná ve vědeckém časopise British Medical Journal mu dává za pravdu: výzkum, provedený mezi pracovníky ve zdravotnictví, zjistil o 73 % nižší riziko středně závažného či závažného průběhu covidu u těch, kteří se stravovali vegetariánsky (včetně konzumace ryb) či vegansky.

Zatím jde o studii malou, neprůkaznou. Proč však za ten více než rok, co žijeme s „pandemií“, nebylo provedeno větší a průkaznější zkoumání? Proč vlády neinvestují do podobných výzkumů alespoň desetinu obrovitých prostředků, které vynakládají na očkovací schémata a ničení svých ekonomik lockdowny?

Otázka je to, řeklo by se, sokratovská. Odpověď na ni je stejná jako před dvěma a půl tisíci lety. Nejspíš je to táž odpověď, jako proč anglický chirurg v osmnáctém století nesměl léčit pacienty „zeleninou“. „Mužové stavu lékařského“ mu to prostě nechtěli dovolit. Proč asi?

Ale pryč od podobných témat – máme před sebou, doufejme, docela hezké léto. Pokud budeme chtít zkusit odlehčit dietu alespoň dočasným přechodem na rostlinnou stravu, představuje pro nás naprosto ideální roční období. Měsíc „kytkožraní“ nikoho nezabije a se vším čerstvým, co zrovna dozrává, bude i docela příjemný (kdyby vám scházely recepty, Campbell a jeho dcera sepsali i kuchařku). Navíc může znamenat docela zásadní změnu pro naši vizáž, postavu, peněženku – a imunitní systém. Zvláště ti z nás, kteří nechtějí přikývnout snahám o masívní testování dosud řádně netestovaných substancí na lidech, také mají další přírodní metodu do „krabičky s nářadím“, která jim pomůže zůstat při dobrém zdraví.

Mimochodem, rostlinná dieta prý pomáhá proti demenci a lidé, kteří ji vyznávají, snad mají dokonce vyšší IQ. Možná, že by se měli ke změně stravování nechat inspirovat i naši veřejní činitelé? Co myslíte, zabralo by to do voleb?

V každém případě by však tuto pozoruhodnou knihu měl mít po ruce každý, kdo chce pochopit, jak to s naším zdravím je doopravdy. A proč nemusejí být přeplněné nemocnice ani při chřipkách, ať už se jmenují jakkoli.




Tagy článku

Doporučujeme

Američtí vědci: Vakcíny jsou čisté jedy! Očkování mRNA je jasným porušením Norimberského kodexu. Proč se zemřelí po očkování nesmějí pitvat? Přijde brzy epidemie rakoviny? Píchat toxin dětem je šílenství! Znásilnění injekcí je zločin

Američtí vědci: Vakcíny jsou čisté jedy! Očkování mRNA je jasným porušením Norimberského...

První vypovídající statistické výsledky vakcinace: Čím více se očkuje proti covid-19, tím více je nakažených. Vakcíny mRNA mají jasně negativní účinek. Organizátory to však vůbec nezajímá a do očí nám lžou. Proč asi?

První vypovídající statistické výsledky vakcinace: Čím více se očkuje proti covid-19,...

NEJČTENĚJŠÍ

Těsně před bombardováním: Lžou nám ráno, v poledne i večer. Proč nefouká vítr? Proč ještě nejsou v našich ulicích žluté vesty? Proud brzy nezaplatíme. Tajemný případ Izrael. Brzy u nás? Ostatně soudím...

Těsně před bombardováním: Lžou nám ráno, v poledne i večer. Proč nefouká vítr? Proč ještě...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky