Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
COVID-19: Informační válka 3.0. Více než virus zabíjí stres. Krize začala už před epidemií. Nová psychosomatická zbraň hromadného ničení? Glyfy a kaskády kolem nás. Strategie obecné paralýzy? Program rozbití společnosti

COVID-19: Informační válka 3.0. Více než virus zabíjí stres. Krize začala už před epidemií. Nová psychosomatická zbraň hromadného ničení? Glyfy a kaskády kolem nás. Strategie obecné paralýzy? Program rozbití společnosti

18. 10. 2020

Tisk článku

Redakce Protiproud přináší zprávu Izborského klubu o podstatě a dopadech současné koronavirové kampaně na celou moderní společnost

Žijeme v době, kdy se vládnoucí elity předních zemí světa snaží použít k řešení současných politických, ekonomických a sociálních problémů cokoli, dokonce i COVID-19, nebo klidně i neidentifikované objekty ve vesmíru.

Pečlivě analyzujme prolínání událostí okolo pandemie COVID-19 s kronikou rozvíjející se globální finanční a hospodářské krize.

Začátek

V prosinci 2019 zaslala výzkumná skupina Světové banky předním centrálním bankám a vládám varování před nástupem globální strukturálně-cyklické krize, která jasně převýší krizi z roku 2009, a z dlouhodobého hlediska možná i Velkou hospodářskou krizi třicátých let minulého století. Jak se říká, je lepší jednou vidět než desetkrát číst. A v prosinci to světoví vůdci uviděli.

Z grafů vývoje burzovních indexů je jasně patrné, že ekonomická krize nezačala s epidemií COVID-19, ale již dříve. Pro pochopení světa, v němž žijeme, je důležité vědět, že vládní opatření v roce 2020 k boji proti COVID-19 byla ve skutečnosti opatřeními k boji proti nadcházející ekonomické a finanční krizi.

Koncem loňského roku se v Číně vyvinula obtížná ekonomická situace. Na pozadí stabilního poklesu míry hospodářského růstu, který trvá už několik let, se v letech 2017 až 2019 jako dosud nikdy vyhrotily obchodně-ekonomické rozpory s USA. V rámci obchodní války v roce 2019 byla výrazně zvýšena cla na výrobky dovážené z Číny do Spojených států. To dále prohloubilo krizi v čínské ekonomice. A pak najednou přišel COVID-19.

Mnoho lidí má stále v očích děsivé, doslova zlověstné záběry z ulic čínských měst a prázdných dálnic. Svět na to pohlížel se směsí nedůvěry a hrůzy. Existují dvě verze příčiny těchto událostí. Jedna je založena na pokračujícím politickém boji mezi prozápadně laděnými členy Komsomolu a vojensko-politickou skupinou předsedy Si Ťin-pchinga v Číně. Podle tohoto názoru začal zavírat města právě Komsomol. Blokáda měla za cíl buď plíživý puč, nebo posílit pozici komsomolců před zasedáním Všečínského shromáždění lidových představitelů v květnu 2020.

Strategie paralýzy

Blíže pravdě je spíše druhá pozice. V dnešní Číně se těžko někdo může beztrestně postavit proti prezidentovi Si Ťin-pchingovi a zavřít města a provincie bez jeho souhlasu. Si Ťin-pching je znám vysokou vzdělaností, hlubokými znalostmi a schopností porozumět nejen čínskému světonázoru, ale také zvláštnostem mentality jiných národů a tak si utvořit celistvý obraz o světě i různých skupinách západních politických elit.

Na základě toho je pravděpodobné, že demonstrativní a téměř okamžité uzavření měst s téměř kontinuálním přenosem celého procesu do ostatního světa mělo primárně vyvolat strach a hrůzu na obou stranách Atlantiku a podle všeho i ve velmi obtížné situaci přejít od obrany k útoku a zaujmout aktivní strategii v boji proti Trumpovým USA. Tento předpoklad potvrzuje fakt, že blokáda měst a provincií skončila stejně rychle jako začala a vedení v Podnebesí je dnes zcela lhostejné k reakci Západu na mírně řečeno podivné čínské statistiky o COVID-19.

Strategie obecné paralýzy byla nepochybně účinná v zemích EU. Jižní země Evropy, zejména Itálie, Španělsko a Portugalsko, se už dávno před tím snažily udržet potřebnou úroveň spotřeby obyvatel tím, že upustily od infrastrukturních projektů a šetřily na systémech zdravotní péče o obyvatelstvo, kde se jen dalo. Když přišel do těchto zemí COVID-19, zastihl je v nedbalkách: neměly dostatečný počet lůžek, ani potřebné lékařské vybavení nemocnic a zdravotních středisek.

Rekordní míra úmrtnosti a kritický stav zdravotní péče v Itálii a Španělsku ohromily celý svět (ať už byl prvotní příčinou samotný koronavirus, nebo rozpoutaná hysterie okolo něho). Pomoc ze severních zemí EU tentokrát nepřišla: veřejné mínění v Německu, Nizozemí a dalších zemích kategoricky odmítlo platit za selhání jižanů a zachránit je před jejich vlastním plýtváním a krátkozrakostí.

Vedle toho chronická nedůvěra v Čínu, stejně jako do očí bijící nedůvěra ve vědu, vzdělání a analýzy měly tragický dopad na USA a nešťastného prezidenta Donalda Trumpa.

Čtěte ZDE: Úder pokračuje: Doba, kdy konspirace dává smysl. Jak dnes máme zacházet s dostupnými informacemi? Základy moudrosti a vědy. V čem je Hájkova kniha nedocenitelná? Trnitá cesta za skutečnými příčinami dění

Jako na zavolanou

Trump se 26. února 2020 rozhodl neobtěžovat s koronavirem a jmenoval viceprezidenta Michaela Pence odpovědného za boj proti COVID-19. O několik dní později Trump na tiskové konferenci vyzval nepanikařit z koronaviru: „Přemýšlejte více o práci, o podnikání, o skvělé Americe, a ne o nějaké chřipce,“ jakou podle jeho mínění COVID-19 je.

Pak začalo to, před čím Trumpa varovali všichni - od Buffetta až po jeho ekonomického poradce K. Hussetta, čemuž zarputile odmítal uvěřit.

Hlavní předmět zájmu Donalda Trumpa během celého jeho prezidentství je úroveň indexu S&P 500. Ten od října 2016 roste a v létě tohoto roku dosáhl rekordní úrovně v celé historii Ameriky. Krize reálné ekonomiky se však na něm musela odrazit a ovlivnila také akciový trh. Index S&P 500 letos na konci zimy přechodně klesl z 3138 bodů (3. března) na 2218 (20. března), což byl pokles o 30% za méně než 20 dní. Jedná se o jeden z největších propadů akciových trhů v historii.

Na pozadí uvedeného zhroucení trhu demokratičtí guvernéři ve státech New York, Kalifornie, Washington a jim podobných proti odporu Bílého domu zorganizovali karanténní opatření ve svých velkoměstech a krajích, včetně pozastavení podnikatelské činnosti a zavedení částečných zákazů vycházení z domovů.

A už 25. března americký Senát a 27. března – Sněmovna reprezentantů spěšně odhlasovaly návrh zákona (za méně než 10 dní) připravený demokraty a umírněnými republikány o vyčlenění 2 bilionů dolarů na podporu ekonomiky. Zároveň byly přijaty zákony o poskytnutí daňových a jiných výhod středním a velkým podnikům, bankám a korporacím.

Ve výsledku drtivá většina Američanů poprvé v životě dostala jednorázový příspěvek ve výši 1.200 dolarů na osobu a měsíční dávku od státu, federální vlády a dalších institucí ve výši 500-700 dolarů na období do konce třetího čtvrtletí. (Mimochodem, Donald Trump se neúspěšně pokusil přinutit zákonodárce, aby formalizovali platbu obyvatelstvu formou šeku, podepsaného osobně prezidentem a nejlépe opatřeného jeho portrétem. Tentokrát však nenašel pochopení).

Kolaps americké ekonomiky, spotřebitelského trhu a systému sociální podpory amerického života tím byl odvrácen a index S&P 500 se vrátil na svoji původní trajektorii. COVID-19 tudíž přišel jako na zavolanou. Tuto etapu lze uzavřít následovně: COVID-19 vedle svých traumatických dopadů na obyvatelstvo umožnil zmírnit důsledky strukturální a cyklické krize, která by přišla tak jako tak.

Dokázal oslabit její dopad na široké obyvatelstvo, a to zejména v zemích, kde centrální banky vydávaly peníze na programy rehabilitace ekonomiky. Koronavirem zdůvodněné emisní, úvěrové a daňové pobídky, které podniky a obyvatelstvo obdržely od FEDu, ECB, Bank of England, Bank of Japan, People's Bank of China a Swiss Bank, celkově završily sumu někde okolo osmi bilionů dolarů, což představuje 10% všech světových financí.

Psychosomatická zbraň

V posledních letech se mezi odbornou, ale i laickou veřejností stalo populární téma informačních válek. Dosud existovaly dvě generace informačních válek. Informační války 1.0 představují starou dobrou agitaci a propagandu využívající nové internetové nástroje a zaměřenou na erozi nebo změnu myšlení. Informační války 2.0 jsou potom inkubátorem spojení behaviorální psychologie, databáze osobních údajů a rozhraní podněcující k tomu či onomu jednání. Informační války 2.0 nepracují s přesvědčením, ideály, myšlením, ale s instinkty, zvyky a stereotypy.

Nyní se před našimi očima zavádí v celosvětovém měřítku zásadně nový instrumentář psychosomatických válek. K informacím má vztah pouze částečný a do značné míry zasahuje do sféry fyzických či hmotných válek. A podobně jako tradiční horké války vede použití psychosomatických zbraní k hmotným a fyzickým ztrátám vojenské živé síly i civilních obyvatel. COVID-19 lze nazvat zbraní informační války verze 3.0. 

Pouze vědci v člověku oddělují stránku psychickou a somatickou, hmotnou a ideální, fyzickou a duševní. Člověk je však jeden celek. V souladu s tím může technologicky přesný úder na tělo vést k nezhojitelným duševním ranám a informační zásah může zase způsobit fyzické choroby a dokonce i terminální epidemie.

Kombinací fyziologických a psychologických reakcí těla na podobný stimul je stres. Mezi hlavní příčiny stresu (stresové faktory) patří vážné ohrožení života a zdraví, dlouhotrvající konfliktní situace, ztráta příjmu, vážná nemoc milovaného člověka atd. V malých dávkách může být stres pro tělo dokonce prospěšný a hrát mobilizující roli ve vztahu k vůli, myšlení a jiným druhům psychologické činnosti. Jak ale vědci v posledních desetiletích nezvratně dokázali, vážné stresové faktory vedou k emocionálnímu, kognitivnímu a dokonce psychofyziologickému stresu, který člověk nedokáže ovlivnit. Fyzické a emoční zdroje pro jeho zvládnutí dříve nebo později dojdou. Stres tak může mimo jiné negativně ovlivnit imunitní, nervový, plicní či kardiovaskulární systém těla.

Průměrný občan je médii, která pro své cíle zneužívají různých autorit, dovedně udržován ve stavu nejistoty a strachu, že koronavirus pro něho znamená smrtelné nebezpečí. A to vše na pozadí rostoucího nedostatku peněz a rychle klesajících sociálních jistot.

V rámci plánovaných a uskutečněných psychosomatických operací lidé umírají jako při tradiční válce s použitím horkých zbraní. Pouze tento způsob smrti se vykazuje v rámci lékařských statistik jako lidská úmrtí na určité nemoci, a ne jako smrt padlých bojovníků na bitevním poli či během válečných operací.

Čtěte ZDE: Ne covid, smrtící je hysterie: V čem jsou ta čísla v médiích zavádějící? Nesmyslnost tak evidentní, až je děsivá. Propaganda jede na plné pecky. Komu skutečně slouží? Jo, a všichni umřete... na střevní bakterii

Kaskády a glyfy

Spolu s vážnými fyziologickými důsledky stresu způsobeného extrémními situacemi různého typu, od katastrof způsobených člověkem až po přírodní katastrofy, se asi u 60-70% populace projevily vážné patologické úchylky chování vyjádřené neurózami, psychózami, odmítáním samostatného rozhodování nebo potřebou najít si vůdce. Pochopení podstaty stresu a jeho důsledků nám umožňuje dospět k závěru, že informační války 3.0 neboli psychosomatické operace jsou zaměřeny na vyvolání silných stresů, které ovlivňují miliony lidí. I pouze povrchní analýza psychosomatických operací umožňuje rozpoznat několik technologií používaných proti lidské populaci.

Především jsou to informační kaskády. K informačním kaskádám dochází, když jednotlivci, kteří se rozhodují nebo volí model chování, kopírují chování ostatních již rozhodnutých účastníků, aniž by brali v úvahu své vlastní informace. Čím více účastníků již učinilo stejnou volbu nebo si osvojilo stejný stereotyp chování, tím ochotněji se podle nich řídí dosud nerozhodnutí jedinci. Technologie informačních kaskád je ve skutečnosti nástrojem pro zajištění požadovaného stádního chování.

Další technologií je ukotvení „glyfů“ v mysli lidí. Glyf je fotka nebo vizuální obraz, který je doslova vtisknut do paměti a mění se v postoj a dominantu určující individuální a kolektivní chování. V praxi se glyf stává jakýmsi sémantickým jádrem, kolem něhož se utvářejí stereotypy chování, dominanty, postoje a tak dále.

Glyfy mohou být buď skutečné, nebo falešné. Například evropskou emigrantskou krizi, která vypukla v roce 2012, do značné míry vyvolala fotografie těla tříletého uprchlického chlapečka pohozeného na tureckém pobřeží. Příkladem falešné zprávy je stanová nemocnice pro pacienty s koronavirem rozmístěná v Central Parku v New Yorku. Ve skutečnosti šlo o americkou sektu, která se pokusila zřídit toto stanové městečko, aby tam distribuovala jídlo a vedla kampaň za svoji zvrácenou doktrínu. 

Existuje důvod se domnívat, že jako součást psychosomatické operace COVID-19 byla použita modifikace další nedávno vyvinuté metody Stimulated Amplification of Social Actions (SASA). Podstata metody je následující: Uměle vytvořený obsah je vhozen do sociální online komunity s alespoň průměrnou soudržností. Musí být samozřejmě rozpoznatelný pro všechny členy komunity.

Infochaos

Potom se pomocí agentů v komunitě zahájí živá diskuse, při níž se utvoří různé pohledy na věc. Následně vstoupí do arény influencer – člověk vlivný a populární v jistých segmentech sociálních sítí. Shrne určité výsledky diskuse a vyvodí z toho závěr v souladu s normativní interpretací daného obsahu nebo s jeho hlavním smyslem.

Když se poměrně uzavřená komunita sjednotí kolem názoru influencera na bázi efektu „ozvěny“, vstoupí do arény oficiální osoba, která v souladu s obecně dosaženým konsensem přijme opatření, závazná pro všechny členy komunity. Oficiální názor zaměřený na uskutečnění určitých opatření je tedy podporován dříve dosaženým konsensem v rámci skupin v důsledku činnosti neformálních guru.

V rámci globální psychosomatické speciální operace se aktivně využívá technologie „infochaos“. Její podstata je poměrně jednoduchá, ale velmi účinná. Veškeré pravdivé, ale nepříznivé nebo nežádoucí informace pro organizátory speciálních operací, zejména pak informace věcné povahy případně podporované vědeckými zprávami, jsou okamžitě detekovány pomocí pokročilých vyhledávačů a záměrně se zesměšňují, označují za nevěrohodné či nekompetentní, případně se ruší protichůdnými úsudky.

Při specifické situaci s koronavirem jsou velmi vzácná vyjádření známých a seriózních epidemiologů, přičemž za epidemiology jsou vydávány osoby pochybné pověsti (viz například plukovník Prymula – pozn. překl.). Obrazovky televizorů, počítačů a chytrých telefonů jsou zaplněny zdravotníky různého zaměření, politiky, úředníky, politology atd. Výsledkem je, že populace se nachází v situaci globálního nedostatku spolehlivých informací. Zažití této situace je samo o sobě silným stresovým faktorem a znamená další příspěvek k psychotizaci populace.

Čtěte ZDE: Konec starého světa: Řízená změna myšlení. Mindspace a Gatesova chvíle. Covid-19 součástí Velkého restartu. Čtvrtá průmyslová revoluce. Plán B neexistuje. Stezka temným lesem. Osudové 11/9. V Davosu o nás

Dopad operace COVID-19

Pokud stručně formulujeme, jaké změny přinesl COVID-19 v psychosomatice lidí, můžeme rozlišit tři hlavní jevy.

Paradoxně jsou psychosomatické změny silněji pozorovány u osob, které měly COVID-19 v mírné formě, nebo bez příznaků. Ti, kteří se zotavili po těžké formě nemoci s přítomností COVID-19, měli zanedbatelné psychosomatické změny. Znatelná část těch, kteří prodělali mírné příznaky nemoci, vykazuje sníženou sebedůvěru, znatelné zvýšení úzkosti, nerozhodnost při provádění určitých činností a touhu přesunout odpovědnost za své vlastní chování na vůdce, manažery atd.

Bylo zjištěno, že mezi lidmi, kteří měli COVID-19 v mírné nebo asymptomatické formě, vzrostl podíl lidí, kteří si po nemoci začali stěžovat na fobie, deprese a jiné duševní poruchy vyžadující léčbu medikamenty, včetně užívání silných preparátů. 

Několik skupin vědců analyzujících statistické materiály z USA, Švédska, Jižní Koreje, Austrálie a Německa, tj. ze zemí se zásadně odlišnými strategiemi pro boj s COVID-19, zjistilo překvapivou skutečnost. COVID-19 měl téměř všude vážný psychosomatický účinek nejen na ty, kteří se uzdravili, ale také na zdravou část populace.

Po půl roce „pandemie koronaviru“ se prokazatelně projevuje negativní dopad duševního rozpoložení lidí na zdraví celé společnosti. Pokud během válečných let ve většině zemí světa poklesl výskyt kardiovaskulárních, těžkých endokrinních, imunitních a gastrointestinálních onemocnění, pak během pandemie COVID-19 v rodinách se středními a vyššími příjmy, v nichž se COVID-19 neobjevil, výskyt těchto onemocnění vzrostl. Je pravděpodobné, že podobná situace byla i mezi chudými, ale ti pro absenci zdravotního pojištění nechodili k lékaři a proto nebyli zahrnuti do statistických souborů.

Vysvětlení tohoto jevu může být pouze jediné: Epidemie COVID-19 objektivně vedla k rozpadu společnosti, k přerušení obvyklých přímých spojení a vztahů, k atomizaci občanů a jejich progresivní osamělosti. Čili dochází k výraznému nárůstu duševní nepohody, která zasáhla fyziologii lidí prostřednictvím psychosomatiky. (Během válek ve společnosti zpravidla probíhá opačný proces spojený s nárůstem sociální solidarity, vzájemné pomoci, zaměření na společný úkol – porazit nepřítele).

Uvedená data svědčí o několika jevech, které nebyly dosud doceněny:

COVID-19 způsobuje vážné škody nejen těm, kteří jsou vážně nemocní, ale také těm, kteří utrpěli mírné onemocnění, a dokonce i té části populace, která nebyla tímto virem vůbec zasažena.

Společnost bude muset žít s následky COVID po mnoho let. COVID-19 nejenže neodvolatelně změnil ekonomiku a způsob života, ale doposud zasadil těžkou ránu zdraví populace, mimo jiné díky faktorům stresu a duševní nepohody.

Nejistota ohledně COVID-19, stejně jako skandální situace s antivirotiky a vakcínami, není jen příčinou nové vlny onemocnění, ale nepochybně se negativně podepíše na duševním zdraví celých národů.

Koronavirová fata morgána

Závěrem lze říci, že podle statistik swprs.org – přední analytické a statistické společnosti vytvořené švýcarskými důstojníky zpravodajských služeb – je charakteristika pandemie COVID-19 následující:

V zemích jako USA, Velká Británie, Švédsko (bez izolace) je celkově vykazovaná úmrtnost s COVID-19 od začátku roku v rozmezí charakteristickém pro závažné sezónní chřipkové epidemie; a v zemích, jako je Německo, Rakousko a Švýcarsko zapadá celková úmrtnost do dlouhodobého průměru běžné chřipky.

Úmrtnost s COVID-19 u populace ve většině zemí se pohybuje mezi 0,1% a 0,5%, což je srovnatelné s mírnými pandemiemi chřipky v letech 1957 a 1968. Během těchto let nebyla provedena žádná rozsáhlá karanténní opatření, a proto tyto epidemie nezpůsobily hospodářskou krizi.

Riziko úmrtnosti s COVID-19 pro běžnou populaci, s výjimkou osob v důchodovém věku, ve většině zemí nepřekračuje riziko úmrtí v důsledku nehody při dojíždění za prací. Zpočátku bylo téměř ve všech zemích světa riziko významně nadhodnocováno, protože lidé bez příznaků nebo s mírným průběhem onemocnění nebyli vůbec evidováni.

Průměrný věk úmrtí v důsledku COVID-19 je ve velké většině zemí nad 80 let. Například ve Švédsku dosahuje 84 let. Na rozdíl od chřipkových pandemií se při COVID-19 věkové rozložení rizika úmrtí striktně řídí normálním rozdělením při běžné úmrtnosti. U chřipky a většiny ostatních viróz je situace horší.

Až 30% všech úmrtí z ročního průměru pandemie COVID-19 není způsobeno virem samotným, ale je důsledkem paniky, strachu a izolace.

Zdroj.


Tagy článku

Doporučujeme

WHO: Pedofilie, zoofilie a nekrofilie již nejsou choroby? Když zvrhlík, tak se vším všudy! Rozpory v klasifikaci nemocí na ideologickou objednávku. Salámovou metodou k legalizaci zla. Co na to děti?

WHO: Pedofilie, zoofilie a nekrofilie již nejsou choroby? Když zvrhlík, tak se vším všudy!...

Asociace odborníků: Opatření vlád proti Covid-19 jsou nepodložená, nebezpečná a protiprávní. Živí česká vláda paniku? Virus není obecným ohrožením. Pochybná funkce roušek a zločinná vakcinace? Obrovské škody

Asociace odborníků: Opatření vlád proti Covid-19 jsou nepodložená, nebezpečná a protiprávní....

NEJČTENĚJŠÍ

Události v USA spějí k šokujícímu rozuzlení: Trump si je jist vítězstvím. Důkazy o kolosálním zfalšování voleb jsou na cestě k Federálnímu soudu. Divotvorný systém Dominion. Z toho se už média nevylžou

Události v USA spějí k šokujícímu rozuzlení: Trump si je jist vítězstvím. Důkazy o kolosálním...

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky