Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Ostřelování Zemana: Politická špína a pohrdání voličem. Zeptá se také někdo prezidenta? Jak v osmatřicátém v Mnichově. Zákaz návštěvy premiéra: Další politická ničemnost, nebo jen covidové třeštění? A o čem to vypovídá?

Ostřelování Zemana: Politická špína a pohrdání voličem. Zeptá se také někdo prezidenta? Jak v osmatřicátém v Mnichově. Zákaz návštěvy premiéra: Další politická ničemnost, nebo jen covidové třeštění? A o čem to vypovídá?

5. 11. 2021

Tisk článku

Zdeněk Koudelka rozebírá, jak je to s politickým bojem kolem nemocného prezidenta z právního hlediska, a pozastavuje se nad zákazem setkání premiéra s prezidentem naší země

Pokus zbavit prezidenta Miloše Zemana pravomocí podle čl. 66 Ústavy má svůj rozměr politický i právní. 

Politický rozměr

Z politického pohledu jde o snahu zmocnit se prezidentských pravomocí mimo demokratické rozhodnutí voličů v prezidentské volbě. Prezident Miloš Zeman byl opakovaně řádně zvolen do úřadu prezidenta ve volbách s nejvyšší účastí voličů. Pravomoci prezidenta má vykonávat ten, kdo k tomu dostal mandát od voličů. Jestliže dojde k zneužití čl. 66 Ústavy a k přenosu prezidentských pravomocí, je to postup hluboce nedemokratický, pohrdající vůli voličů.

Chce-li nějaká politická skupina disponovat prezidentskými pravomocemi, musí v demokratickém státě postavit kandidáta, který vyhraje prezidentské volby. Pakliže nebyla schopna takového kandidáta postavit, nemůže se divit, že prezidentské pravomoci má někdo jiný a vykonává je dle své politické úvahy.

Co je nemožnost výkonu úřadu prezidenta

Aby se posoudilo to, zda je prezident schopen či neschopen výkonu úřadu (funkce), je nutné nejprve tento pojem definovat, dát mu obsah. Je třeba stanovit kritéria. Část senátorů iniciujících zbavení prezidentských pravomocí řádně zvoleného prezidenta argumentuje stanoviskem Ústřední vojenské nemocnice, která uvedla, že prezident není schopen vykonávat pracovní povinnosti. Ovšem díky termínu pracovní povinnost je toto stanovisko pro výklad článku 66 Ústavy bezcenné. Pojem pracovní povinnost Ústava nezná a ani ve stanovisku nemocnice není definován. Tento termín se nekryje s nemožností výkonu úřadu.

Příkladem může být hospitalizace člověka, který je jednatelem společnosti s ručením omezeným. Nemůže chodit do práce, nemůže vykonávat např. i nějakou činnost pro společnost souvisící s jejím podnikáním. Např. pokrývač, který si pro výkon své činnosti založí společnost, kde je jednatelem, ale kde také vykonává práci na střeše, z které spadne a zlomí si nohy, je neschopen plnit své pracovní povinnosti při opravě střech, ale to neznamená, že nemůže jako jednatel rozhodovat i v nemocnici o uzavření smluv a např. telefonickými a mejlovými pokyny či při návštěvě svých zaměstnanců jim dávat pokyny k řízení společnosti. I v nemocnici je schopen výkonu funkce jednatele. Proto pojem pracovní povinnost z hlediska ústavního není rozhodující.

Z hlediska nemožnosti výkonu úřadu prezidenta ze závažných důvodů z hlediska zdravotního je nutné tento pojem vztáhnout na mentální schopnost prezidenta projevit svobodně a určitě svou vůli. Žádné tělesné postižení nebrání zvolení do prezidentského úřadu a tedy ani jeho výkonu. Prezident může být po úrazu bez rukou či nohou, může být slepý atd., přesto je řádně prezidentem. Jeho postižení se přizpůsobí výkon jeho funkce a může jej i omezovat např. v účasti na zahraničních cestách, ale výkon pravomocí tím není vyloučen.

Politika, včetně výkonu úřadu prezidenta, se dělá hlavou. Proto rozhodující pro naplnění důležitých zdravotních důvodů nemožnosti výkonu funkce je, jestliže nemůže rozhodnout a vyjádřit svou vůli. V zásadě lze mít za to, že podmínka nemožnosti výkonu úřadu je dána tehdy, pakliže by ze stejných zdravotních důvodů byly naplněny podmínky pro omezení svéprávnosti. Přitom s tímto pojmem mají soudy i zdravotnická zařízení bohaté zkušenosti. Pakliže je prezident schopen přijímat rozhodnutí a vyjadřovat svou vůli jako člověk, je schopen rozhodovat i v rámci svých prezidentských pravomocí.

 

Čtěte ZDE: Po prohrané bitvě: Válka o bytí a nebytí teprve začíná. Vrátí „impérium většiny“ úder? Šance je veliká. Obětuje Miloš Zeman v partii dámu? Nemocný, nikoli bezmocný. Babiš na Hrad! I ČT už otáčí. Kdy začne bombardování?

Nemocnice fakticky potvrdila schopnost prezidenta právně jednat

Ústřední vojenská nemocnice hospitalizací Miloše Zemana s jeho souhlasem fakticky potvrdila, že Miloš Zeman je schopen rozhodovat a vyjádřit svou vůli. V opačném případě, kdyby nebyl schopen svobodně vyjádřit svou vůli, by musela požádat soud o vyslovení souhlasu s umístěním osoby ve zdravotnickém zařízení bez jejího souhlasu. To zjevně neudělala.

Vyjádření prezidenta

Šokující z hlediska dodržení základů demokratického právního státu je, že iniciátoři zbavení prezidentských pravomocí nepočítají s tím, že by se Miloše Zemana zeptali, co on si o tom myslí. Je to jednání připomínající jednání Hitlera, Mussoliniho, Daladiera a Chamberlaina jako signatářů mnichovské dohody ze září 1938 – o nás bez nás. Každý má právo na to, aby byl slyšen ve věci, která se jej týká. Dnes lze zprostředkovat technicky vyjádření i z nemocnice. Chtít zbavit pravomocí prezidenta, který je při vědomí a je schopen komunikovat, aniž by se příslušné orgány – Senát a Poslanecká sněmovna – zeptaly, co si o tom myslí, je porušením ústavních základů našeho státu.

Pokus o izolaci prezidenta – Radek Vondráček jednal správně

Podivnost celého pokusu o zbavení prezidenta pravomocí dokresluje hysterická reakce Zemanových odpůrců na návštěvu předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, při které Miloš Zeman podepsal rozhodnutí o svolání Poslanecké sněmovny. Útoky na Radka Vondráčka za to, že prezidenta s jeho souhlasem navštívil, dokazují, že pokus o zbavení prezidentských pravomocí je nedůvodný. Radek Vondráček totiž svou návštěvou potvrdil, že prezident je schopen vykonávat prezidentské pravomoci i v nemocnici. Potvrdil, že prezident je při vědomí, komunikuje a je schopen přijmout rozhodnutí a vyjádřit svou vůli. Jako Radek Vondráček se o stavu prezidenta měli osobně přesvědčit i ostatní ústavní činitelé.

Útoky na Radka Vondráčka hodnotím, jako útoky za to, že svým jednání pokus o izolaci prezidenta zmařil. Miloše Zemana pak navštívil i prezident Václav Klaus a veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Osobním svědectvím i oni dokazují, že prezident je při vědomí a schopen komunikace. Útoky na Radka Vondráčka měly vytvořit atmosféru, aby se kdokoliv bál za prezidentem jít a mluvit s ním. Tyto útoky jsou důkazem o temných motivech jejich původců. Pokus o izolaci hlavy státu proti její vůli zpravidla dělají pučisté – viz izolace sovětského prezidenta Michaila Gorbačova na Krymu při převratu v srpnu 1991.

Prostě za prezidentem se chodí a rozhodující je jeho vůle, s kým se chce setkat. Ošetřující lékař ani nemocnice nemohou prezidentovi bránit v návštěvách. Mohou sice vyjádřit svůj názor, ale nic víc. Nemohou izolovat prezidenta proti jeho vůli. Nesmí mu bránit ve výkonu pravomocí. Ke zbavení prezidentských pravomocí totiž nemůže dojít tehdy, když je prezident schopen rozhodovat. Znemožnění jeho styku s okolím je protiprávní jednání.

 

Čtěte ZDE: Drama kolem prezidenta: Opravdu jej nemocnice léčí? Pozor na agenta Koudelku a policii. Patří ředitel ÚVN mezi spiklence? Zemanova kreace přijde, jen pokud přežije. Proč již není lékařské konzilium? Čas nula

Osobní podpis není ústavně nutný

Svoláním Poslanecké sněmovny prezident potvrdil, že se může podepisovat. Že jeho podpis v leže na nemocničním lůžku vypadá jinak, neznamená, že jde o podpis neplatný. Je to platný podpis. Ovšem zvyklost, že se u nás vše dělá papírově s podpisem, není povinnost. Obecně platí, že pakliže ústava či zákon nestanoví pro určité právní jednání písemnou formu, nelze platnost takového jednání písemnou formou podmiňovat, leda by se na tom účastníci výslovně dohodli.

Prostě pokud prezident řekne: „Přijímám demisi vlády.“ či „Jmenuji Vás předsedou vlády.“, jde o platné vyjádření vůle prezidenta a tedy platný výkon jeho pravomoci. Je dobré to zadokumentovat nahrávkou či svědky, ale i ústní projev stačí. Nicméně jde o teorii, protože Miloš Zeman je schopen se podepsat a tak k jeho vyjádření ústnímu může být předán i podepsaný jmenovací dekret. A jen pro historické srovnání doplňuji, že od 21. července 1934 T. G. Masaryk písemnosti z důvodu potíží po mrtvici nepodepisoval, zákony a jiné dokumenty razítkovali jeho úředníci podpisovým razítkem na místě, kam přiložil prst.

Role prof. Jana Kysely

Jan Kysela se netají svým politickým odporem k prezidentu Miloši Zemanovi. V médiích proběhla informace, že snad měl radit Ústřední vojenské nemocnici při zhotovení jejího stanoviska předsedovi Senátu. Pokud je to pravda, pak věc hodnotím tak, že si nemocnice nezvolila poradce neutrálního, ale názorově protizemanovského a dlouhodobě aktivního pro Senát.

Co by nemocnice měla sdělit?

Říjnové stanovisko nemocnice je pro řešení věci bezcenné. Pakliže by měly být její názory vztahy v potaz, musela by se nemocnice vyjádřit k tomu, zde je Miloš Zeman schopen projevit svou vůli. Kritéria by pak měla uplatnit taková, jako by se vyjadřovala k běžnému pacientovi, zda je schopen dát souhlas se svou hospitalizací či za něj tento souhlas musí dát soud a je třeba zahájit řízení o omezení svéprávnosti.

 

Čtěte ZDE: Třetí světová válka již začala: Politiku převzala „Bílá armáda“. Prezident Zeman se prý uzdravuje. Je teprve nyní v akutním ohrožení? Jsou léky, očkování netřeba. Výbuch v USA. Jsme na cestě k Planetě opic? Zvítězíme!

Aktuálně: Zákaz návštěvy premiéra u prezidenta

Pražská vojenská nemocnice zakázala návštěvu předsedy vlády u prezidenta republiky, protože je kvůli covidu obecný zákaz návštěv. Prokázala tím neschopnost plnit péči o hlavu státu a neúčelnost trojího očkování proti covidu.

Pražská vojenská nemocnice pečuje o zdraví prezidenta republiky. Je to trvalý úkol. Proto musí být připravena na situaci, kdy prezident bude vykonávat své ústavní pravomoci z nemocnice. Prezident republiky nemůže být podroben běžnému nemocničnímu režimu, včetně přijímání návštěv ostatních ústavních činitelů. Pokud pražská vojenská nemocnice není schopna v rámci léčení zajistit výkon pravomocí prezidenta, měla by ji být péče o hlavu odebrána a svěřena vojenské nemocnici v Brně či Olomouci nebo jiné civilní nemocnici.

Představa, že by americkému prezidentovi zakázala nějaká nemocnice např. schůzku s ministrem obrany či zahraničí, je nemyslitelná. To platí i pro jiné hlavy státu. Ovšem takový zákaz je nesmyslný i u jiných představitelů státu. I kdyby byl hospitalizován předseda vlády, ať Andrej Babiš či Petr Fiala, musí mít možnost se setkat s některým ministrem, pokud to považuje za důležité např. při řešení nějaké krizové situace. Postup pražské vojenské nemocnice je návratem švejkovství do našich vojenských institucí.

Návštěvy i přes obecný zákaz návštěv mohou být i u běžných pacientů např. v případě, že by pacient v nebezpečí života žádal o kněze nebo o právníka kvůli sepisu závěti. Vždyť do velkých nemocnic chodí i přes zákaz návštěv řada ambulantních pacientů, dodavatelů léků, prádla atd.

Pražská vojenská nemocnice ví, že předseda vlády Andrej Babiš se nechal již třikrát očkovat proti covidu. Zákaz jeho návštěvy hodnotím tak, že trojité očkování proti covidu toliko na lejno dobré jest.




Tagy článku

Doporučujeme

Vlastizrada na pokračování: Proč usilovně škodíme sami sobě? Okopávání kotníků Golema. Naši pokrytečtí hrdinové. Kdo to tady toleruje? Kronika protiruských a protičínských provokací. Komu to slouží? Českým občanům ne

Vlastizrada na pokračování: Proč usilovně škodíme sami sobě? Okopávání kotníků Golema....

Vakcína: Více lidí zabije nežli ochrání? Depopulace funguje. Zbraň hromadného ničení. 200 tisíc mrtvých v USA. Umělý původ viru. Ze slov francouzského virologa - držitele Nobelovy ceny za medicínu - mrazí. Demografové souhlasí

Vakcína: Více lidí zabije nežli ochrání? Depopulace funguje. Zbraň hromadného ničení....

NEJČTENĚJŠÍ

Prohrávají: Hysterická snaha zlomit nepodvolené vrcholí. Co je bruselské státní tajemství? Bystrá Okamurova poslankyně s přesnou otázkou. Na co spoléhá zabiják Babiš? Utajené cíle známe. Jde jen o to neztratit nervy

Prohrávají: Hysterická snaha zlomit nepodvolené vrcholí. Co je bruselské "státní" tajemství?...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky