Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Po prohrané bitvě: Válka o bytí a nebytí teprve začíná. Vrátí „impérium většiny“ úder? Šance je veliká. Obětuje Miloš Zeman v partii dámu? Nemocný, nikoli bezmocný. Babiš na Hrad! I ČT už otáčí. Kdy začne bombardování?

Po prohrané bitvě: Válka o bytí a nebytí teprve začíná. Vrátí „impérium většiny“ úder? Šance je veliká. Obětuje Miloš Zeman v partii dámu? Nemocný, nikoli bezmocný. Babiš na Hrad! I ČT už otáčí. Kdy začne bombardování?

17. 10. 2021

Tisk článku

Petr Hájek po týdnu od voleb vidí reálnou možnost rychlého odvetného útoku na vítěznou bruselskou kavárnu – pokud opravdu všichni vezmou rozum do hrsti a odvahu na korouhev

Máme teprve týden po volbách a už je vše hotovo. Nikoli však skončeno. Všechny ty dalekosáhlé a hlubokomyslné úvahy politického a mediálního mainstreamu vzaly ovšem zasvé. Andrej Babiš (ANO) sice zvítězil, má i proti bruselským koalicím nejvíce poslanců, nemá však šanci sestavit většinovou ani menšinovou vládu. A již prohlásil, že ani v případě, pokud by jej prezident pověřil jednáním o sestavení vlády (nepleťme si to se jmenováním premiérem), odmítl by. A Miloš Zeman vzkázal z nemocničního lůžka, že ve svých dalších ústavních krocích „bude originální“. 

 

Trimufalistická vítězná pražská a brněnská kavárna nicméně potřebuje dál bojovat, neboť tuší, že podivný volební výsledek ani zdaleka nestačí na rychlé zdecimování národa a státu podle bruselských not. Nemajíc ještě ustavenu novou sněmovnu, přenesla proto „mein kampf“ do senátu. To nám připomíná, jak tragické je podceňování senátních voleb „mlčící většinou“. Každé dva roky se obměňuje třetina tohoto napohled zcela zbytečného sboru. A pouhých pár tisíc zorganizovaných kavárníků jej proměňuje k obrazu svému, protože ostatní volby ignorují. A nyní je to senát, který bezohledně útočí na nemocného prezidenta, jenž je poslední baštou, kterou bruselská pátá kolona zatím nedobyla.

A konečně – přesně podle našich předpokladů – okamžitě opět ožila „vlnka“ covidové diktatury. Zvedají se čísla „nakažených“, nemocnice přijímají více nemocných (čtyřicet procent tvoří očkovaní), testuje se opět jako o závod. Dosluhující vláda (již za spolupráce zástupce té nastupující) zesiluje restrikce a hrozí neočkované (nepodvolené) menšině. Rozděl a panuj. Vše je tedy hotovo. Skončeno však nikoli. Právě naopak. Teprve po této prohrané bitvě stojíme skutečně na počátku války o bytí a nebytí. A vlastenecká strana barikády v ní má – paradoxně – velkou šanci. Pokud si ji uvědomí a nepromarní ji.

Zavinila to vakcína?

Andrej Babiš jedná zatím inteligentně. Má výhodu v tom, že je vlastně jediný, kdo po volbách s prezidentem před jeho hospitalizací hovořil. A je vyloučeno, že by si v zásadě nedohodli další postup. Žvásty o tom, že se prezident po rozhovoru s AB zhroutil, a musel být rychle převezen do nemocnice (respektive různé následné „džamilovsko-kazažské“ varianty těchto žvástů), jsou jen klasickými desinformacemi. Převoz byl plánován, sanitka čekala v Lánech od rána, po rozhovoru s Babišem přišel šéf Vojenské nemocnice pouze dohlédnout na „technické provedení“. 

Což samozřejmě neznamená, že Miloš Zeman není nemocen a že jeho choroba je vážná. Ostatně byla už dříve, ale dařilo se ji poměrně úspěšně lékařům zvládat. Až do očkování, po němž se prezidentův stav začal zhoršovat. Dosti pravidelný jev – zvláště u „ohrožených skupin“ (senioři, pacienti se závažnými vícečetnými či dokonce chronickými nemocemi). Tyto skupiny se nyní „zhoršují“ přednostně. A vysvětlení, že se tak děje proto, že v důsledku covidového bláznění nezbývalo na péči o ně dost sil a lékařského personálu, je tragikomické. Záměna příčiny s důsledkem – v lepším případě nevědomá, obecně však záměrná. 

Čtěte ZDE: 1 000 000 ztracených: Výsledky voleb věrně zobrazují naši patafyzickou realitu. Babiš ji už nebude moci skrývat. Kavárna bude vládnout většině. Kdo za to může? A co prezident? Vlastenci do podzemí? Zvrat na obzoru

Omyl bez návratu

Asi jako tvrzení o přeplněných nemocnicích (pražský Motol byl během „pandemie“ dle slov svého ředitele Ludvíka v podstatě prázdný). Týkalo jen několika regionálních zařízení, jež si ovšem své „coviďáky“ mnohdy udržovaly hlavně z ekonomických důvodů (úplně jiné platby než za „obyčejné“ pacienty). Šlo současně o součást podvodného tlaku na neinformovanou a manipulovanou část veřejnosti, aby přijala nevyzkoušenou nebezpečnou vakcínu, o níž nic nevědí ani ti, kdo ji aplikují (ač očkovaný při tom vysloví „informovaný souhlas“). Psali jsme zde o tom mnohokrát, ale prezident, ač Protiproud čte, to asi bral na lehkou váhu. Nebo ve své pozici musel? Kdo ví… 

Faktem ovšem je, že jeho předchůdce jednal i v prezidentské funkci proti farmaceutickým kartelům. Nejenže žádná očkování nikdy nepřijal, ale ostře kritizoval Topolánkovu vládu, která za hrůzostrašné peníze nakoupila vakcíny, jež se pak vyhodily, protože první pokus o „pandemii“ tehdy ještě nevyšel. Soudruzi se však poučili, a ten druhý už zvládli. Takže máme pandemii, ačkoli počty nemocných nikdy nedosáhly hodnot, při nichž se vyhlašuje třeba jen epidemie chřipky (která mezitím záhadně zmizela – vše vykazováno jako covid – aby se stejně záhadně letos vrátila). Jinými slovy, spíše to vypadá na Zemanův „omyl“, který ovšem už nemůže vzít zpět. Že by napsal další knihu „Jak jsem se mýlil v politice“? Sotva.

Nemocný, ne bezmocný

Neznamená to však, že když je nemocný, je bezmocný. Až mu vyčistí dostatečně krev (terapie trvá několik hodin a opakuje se pár dní za sebou), jistě ještě vstoupí aktivně do děje. Neslýchané a lidsky odporné útoky ho určitě také dostatečně motivují. Jde jen o to, aby „partii“ v „hráčské pýše“ nepřekombinoval. Rychlé jmenování (nikoli pověření) Petra Fialy premiérem a následná abdikace by mu přinesly fantastické dědictví a netušený odkaz, jímž by určil politické děje v zemi na dlouho dobu dopředu. Nejenže by už nemusel zažít ponižující okamžik při jmenování vlády kavárny (skládala by slib do rukou „svého“ šéfa sněmovny, takže všechna hrůza, která následuje, by již patřila výhradně „JIM“). 

Současně by tím však uvedl do naprostého chaosu kavárenský zálusk na Hrad. Po abdikaci se prezidentské volby musejí uskutečnit do devadesáti dnů. Z toho má předseda senátu deset dnů na jejich vyhlášení. Takže zbývají necelé tři měsíce na přípravu voleb. Mohla by se tedy konat už někdy na přelomu ledna a února. Za tu dobu se kavárna nejen neshodne na svém jediném kandidátovi (bude plně vytížena převzetím vlády, bojem o fleky na ministerstvech, v parlamentu, dozorčích radách apod.). Nesmírně se tím ale současně zjednoduší a zpřehlední bitevní pole. Nikdo nebude mít možnost nasbírat padesát tisíc podpisů. Zbudou jen ti, které „nominují“ senátoři či poslanci. To bude rachot!

Čtěte ZDE: Realita voleb: Andy vyhrál drtivě. Kde chce vzít pětikoalice tolik trafik? Zemanova situace je kritická. Budeme zde ještě hledat logiku? Vyhlídka na poklidný podzim. Hrozí nám barevná revoluce?

První výstřely války

Za této konstelace by bylo zcela jasné, kdo v prezidentské volbě zvítězí: neměl by šanci nikdo, kromě Andreje Babiše. Zvláště kdyby jej prezident Zeman v kandidatuře podpořil. Ale i kdyby ne, celá „ignorovaná“ většina, jejíž hlasy v komplikovaném systému voleb do parlamentu propadly, by nyní vrátila úder. V přímé prezidentské volbě nepropadne žádný hlas. A ať má na Andreje Babiše kdo chce jaký chce názor, proti všem těm Pavlům, Drahošům, Němcovým či Fišerům (koho jiného by kavárenská pátá kolona mohla narychlo postavit?) by byl jediným únosným řešením.

Jako předseda vlády zkoušel Babiš (neúspěšně) manévrovat mezi svými voliči a Bruselem. Jako prezident by to už neměl zapotřebí. Jeho „kauzy“ (uměle vyvolané a prázdné právě tak jako mozky a duše jejich organizátorů) by byly na léta, respektive navždy „zmrazeny“. Do jisté míry by to zachránilo i spolupráci V4 (respektive V3, protože Slovensko s prezidentkou Čaputovou je prakticky „bruselizované“), která Německo straší víc, než si připouštíme. 

Babiš by byl – v rámci možností – určitě dobrý prezident. Nevolit ho – ze strany té části veřejnosti, která podivně prohrála volby, ačkoli volila proti bruselské kavárně – by mohl jen naprostý ignorant. Šlo by o první výstřel ve válce, která začala porážkou v úvodní bitvě – jež by tím však byla značně relativizována. A bitevní pole připravené pro odvetu otevřeno.

Až dopadnou první bomby 

Rychlost je však pro prezidentův závěrečný „majstrštyk“ rozhodující. Oběť dámy (nejsilnější figury na šachovnici), kterou protivník nemůže nepřijmout, ač ví, že po ní následuje mat králem, nelze odkládat. O každý tah později se bude situace vyvíjet lépe pro soupeře. Dát mu však naoko po čem tolik touží, co nemůže odmítnout i kdyby strategii prohlédl – a vystavit ho současně časové tísni, je nejsilnější varianta. A současně optimální možnost, jak se s Babišem dohodnout na ochraně „hradních tajemství“ včetně třeba i personálních, výměnou za rychlou abdikaci. S nikým jiným (pro prezidentskou volbu relevantním) Zeman tuto šanci nemá. 

Fiala s Pekarovou a spol. si mezitím budou užívat svého podivného vítězství. Energetická katastrofa – jeden z prvních signálů důsledků „Zeleného údělu“, který tak podporovali, že donutili Babiše k jeho podpisu v Bruselu – bude jen ochutnávkou. Rozpočtové provizorium („ministr financí“ za ODS Stanjura již pravil, že s ním v prvních měsících 2022 počítají) jen umocní celou bezvýchodnou situaci. Bezvýchodnou proto, že jedinou možností by bylo vzepřít se Bruselu – což ovšem tato šílená „pětikoalice“ ze své podstaty nemůže udělat. „Fialova drahota“, nedostatek energie (asi sotva si vyjednají dodávky plynu s Ruskem jako to udělal Viktor Orbán) a neschopnost čelit hospodářskému propadu (automobilky jsou jen vrcholek ledovce) budou prvními bombami, které shodí na veřejnost.

Čtěte ZDE: Volební karamboly: Teď se hledají viníci. Spolu chyceni, spolu pověšeni. STAN to myslel upřímně. Korespondenční hlasování nám teprve ukáže. Bartošova mužná strategie. Chvíle pro sebekritiku? Maková panenka tančila zdatně

I ČT už otáčí?

Jenže budou muset hrát i covidovou frašku. Sotva jim Brusel dovolí jít cestou Velké Británie, která (navzdory „zeleným“ šílenostem tzv. konzervativců Borise Johnsona) si již pandemie „nevšímá“, jak praví výhrůžně mediální mainstream. Může si to dovolit, už v EU není. Sezónní nemocnost je tam, jaká je, jen k ní přibydou důsledky očkování především v „ohrožených skupinách“ (viz výše). Tohle si však Fiala a spol. dovolit nemohou. Jak se ale v tom případě asi vypořádají s ještě nedávnou opoziční kritikou vládních restrikcí. Co až se jim začnou zaplňovat nemocnice, které si již zvykli na „luxus“ covidových peněz? Vezmou jim je?

„Máme plné sklady léku od Regeneronu a praktičtí lékaři nám neposílají pacienty. Já to nechápu. Nechápu, proč dneska někdo umírá,“ pravil v ČT tento týden ředitel pražského Motola již zmíněný Miloslav Ludvík. I další odborníci konstatovali (zajímavý úkaz, že ČT náhle pustila na obrazovku i „Klausova“ profesora Berana, odpůrce roušek a testování), že třeba léky jako Bamlanivimab a Regn-cov2 jsou v první fázi nemoci prakticky stoprocentně účinné, podávají se infuzí ambulantně v nemocnicích, a pak už se pacient doléčuje doma. 

Kdy další volby?

Náhle jsme se dozvěděli, že tyto účinné (ale proti mnoha jiným a stejně účinným drahé) léky byly z popudu Andreje Babiše dovezeny již letos na jaře. Ale protože ministerstvo farmaceutického průmyslu (oficiálně zdravotnictví) dlouho nechtělo uvolnit pravidla pro jejich podávání, dostaly se jen k řádově desítkám pacientů a veřejnost o nich prakticky nevěděla. Proč asi? No jak by jinak očkovací mafie dokázala přinutit desetitisíce dalších k přijetí zhoubné vakcíny? Jakmile se rozplyne uměle vyvolaný strach, zůstane k dispozici už je čisté násilí. Sáhne po něm Fiala?

Relativně úspěšně je zkoušejí v Itálii, kde již přinutili k očkování na 70 % populace (tragicky se přidal i Matteo Salvini, který v obavách o svůj osud přijal post ve vládě – a prakticky se tak vyřídil). Rozděl a panuj tam funguje. Většina naočkovaných necítí žádnou solidaritu se vzpourou „odmítačů“, naopak si tím v „teple davu“ ospravedlňuje své alibi. Až na ně dojde – a dojde na ně zcela určitě – už nebude, kdo by se jich zastal (známá zkušenost z nacistického Německa). Ve Francii se tato strategie zatím příliš nedaří. Francouzi jsou přece jen z jiného těsta.

Až tohle všechno na nás brzy dopadne (a pytel blech „pětikoalice“ se začne rozpadat), otázka předčasných všeobecných voleb se může stát realitou dřív, než si týden po volbách myslíme. Jít do nich s prezidentem Babišem na Hradě a poučením z absurdního výsledku těch právě proběhlých, by nemuselo být v propukající válce o bytí a nebytí vůbec beznadějné.

Ostatně soudím, že Evropská unie musí být zničena. 




Tagy článku

Doporučujeme

Nebezpečí za Rozvadovem: Nová německá koalice. Už se o nás živě konferuje. Podáme prst, vždy utrhnou ruku? Pouze prověření soudruzi. Nadnárodní volební obvody? Za clonou covidu. Buďme ostražití

Nebezpečí za Rozvadovem: Nová německá koalice. Už se o nás živě konferuje. Podáme prst,...

Obrysy temných struktur sorosovské vládní sestavy: Německý bankéř, solární baron a místopředseda STAN Michalik je silné kafe i na Fialu. Které další přízraky vyplují z temnot hlubokého státu, jenž se dere k moci?

Obrysy temných struktur sorosovské vládní sestavy: Německý bankéř, solární baron a místopředseda...

NEJČTENĚJŠÍ

Babiš s Vojtěchem v posledním tažení: Nouzový stav jako první krok k povinné vakcinaci nepodvolených. Odbory Pro Libertate – jedna z metod odporu? Proti tupému Goliášovi s Davidovou chytrostí. Nepodvolme se!

Babiš s Vojtěchem v posledním tažení: Nouzový stav jako první krok k povinné vakcinaci...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky