Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Džihád za Rozvadovem: Smrtelná tolerance a podvolení. Systematická příprava na nastolení chalífátu. Bod zlomu? Merkelové Wir schaffen das. Také Turecko se změnilo. Problémy jsou na prahu - a přijdou zase z Německa

Džihád za Rozvadovem: Smrtelná tolerance a podvolení. Systematická příprava na nastolení chalífátu. Bod zlomu? Merkelové "Wir schaffen das". Také Turecko se změnilo. Problémy jsou na prahu - a přijdou zase z Německa

4. 8. 2021

Tisk článku

Piotr Grochmalski popisuje, jakým způsobem se islám a jeho terorismus připravuje k další expanzi hned za našimi západními hranicemi

Většina Němců dnes žije s reálným pocitem ohrožení. Když neznámý člověk jde kolem nich na ulici, může se znenadání na výkřikem "Alláhu akbar! " na ně vrhnout a zasadit jim smrtelnou ránu. Nedávno se vlna emocí přehnala zemí v pátek 25. června, kdy 24letý Somálec, který žil šest let ve Würzburgu, v centru tohoto klidného města na náměstí Barbarossa nožem ubodal tři lidi a pět vážně zranil.

Policie ho postřelila a zpacifikovala. Šéf bavorského ministerstva vnitra Joachim Hermann se okamžitě snažil emoce zklidnit. Ve zprávě pro média tvrdil, že útočník byl policii známý pro své předchozí násilné činy a psychiatrické problémy. Proto je příliš brzy hodnotit, zda šlo o další útok islámského teroristy.

Toto rutinní uklidňování veřejného mínění německými orgány má však opačný účinek. Podle průzkumu German Marshal Found již v roce 2009 většina Němců rezignovaně akceptovala skutečnost, že soužití s teroristickou hrozbou by se mohlo stát součástí jejich každodenního života. A 70 % z nich se již v té době domnívalo, že se mohou kdykoli a kdekoli stát obětí teroristického útoku.

Střela do zátylku

První skutečný islámský teroristický útok Německo zažilo až o deset let později, 2. března 2011. V ten den zabil 21letý Arid Uka, kosovský džihádista, 25letého Nicolase Aldena, amerického pilota, na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem střelou do zátylku.

Pak s výkřikem "Alláhu akbar!" vběhl do autobusu amerického letectva zaparkovaného u terminálu. Sedělo v něm patnáct amerických pilotů, kteří měli být letecky přepraveni na základnu Ramstein. Terorista zabil 21letého Zacharyho Cuddebacka a těžce zranil další dva piloty. Adi Uka přišel do Německa s rodiči v roce 1994 a během těchto let nikdy neměl žádné spojení s radikálním islámským hnutím. Byl odsouzen na doživotí. Německé služby si však byly vědomy rozsahu rostoucí hrozby ze strany islámských radikálů.

Jen pár měsíců potom v Afghánistánu americké speciální síly zabily během operace v provincii Baghlan německého džihádistu Abdulláha Hafiziho. Tento Afghánec, narozený v Péšávaru, opustil svůj německý byt v Essenu v listopadu 2010 a tajně utekl do Pákistánu, aby se připojil k Islámskému hnutí Uzbekistan, a poté byl převezen do Afghánistánu. O rok dříve, 28. dubna 2010, skupina německých a uzbeckých džihádistů přepadla pákistánské jednotky v Severním Vazíristánu. Při přestřelce zahynul Eric Breininger (alias Abdul Ghaffar). Byl nejznámější tváří mezi německými džihádisty. Aleem Nasir, jehož Němci zatkli už v únoru 2008, hrál důležitou roli při vytváření sítě mezinárodních spojení. Tento Němec pákistánského původu byl jedním z klíčových náborářů a finančníků Al-Káidy v Německu.

"Německý" islám

Dlouhá léta se zdálo, že islámský terorismus v Německu ve velkém rozsahu nehrozí. Přední odborník na radikální islám Anouar Boukhars, autor srovnávací studie Islám, Džihádismus a depolitizace ve Francii a Německu ještě v roce 2009 zdůrazňoval, že "ideologie, které zrodily terorismus či radikalismus ve Francii a jiných částech Evropy, nenašly úrodnou půdu mezi tureckými přistěhovalci, kteří tu tvoří tři čtvrtiny muslimského obyvatelstva". Jak poznamenal, "zatímco ve Francii muslimové pocházejí hlavně ze severní Afriky, zejména z Alžírska, které je inkubátorem radikálů, muslimové v Německu pocházejí hlavně z Turecka, převážně sekulárního národa a jedné z mála moderních a demokratických zemí v arabském a muslimském světě."

Tento rozsáhlý proces začal po postavení Berlínské zdi v srpnu 1961, která zablokovala příliv lidí, kteří dříve masově prchali z východního Německa. Jen dva měsíce po postavení zdi podepsal Bonn s Ankarou dohodu o zaměstnávání tureckých pracovníků v Německu. Turecká migrace byla tedy od samého počátku regulována zákonem a skutečnost, že v Turecku tehdy vládly skupiny vycházející ze sekulární tradice Mustafy Kemala Atatürka, zakladatele a tvůrce západní modernizace země, způsobila, že turecká diaspora v Německu byla podstatně méně zranitelná vůči vlivu islámských radikálů. Dodnes se tato komunita, přes rostoucí rozmanitosti islámu v Německu, zásadně liší od svých krajanů v jiných evropských zemích.

Ilustruje to průzkum veřejného mínění, který v roce 2016 uskutečnil pražský Institut evropských hodnot, podle kterého ve Francii je za zavedení islámského práva šaría 72 % tamních muslimů, zatímco v Německu je to jen 13 %. Witold Repetowicz v časopise Defence24 komentuje výsledky těchto průzkumů takto: "Přestože 13 % může být relativně malé číslo, je to přece jen půl milionu lidí, kteří zcela odmítají ústavní pořádek. Tento počet je srovnatelný s počtem voličů neofašistické NPD v parlamentních volbách v roce 2013." Repetowicz porovnává tyto výsledky s jinými studiemi z roku 2007, které ukazují, že téměř polovina německých muslimů (47 %) považuje své náboženství za důležitější než demokracii a korán za důležitější než německé právo.

 

Čtěte ZDE: Německá Koalice ochotných: Domácí vězení pro Evropany, amnestie pro ilegální imigranty. K tomuhle využili epidemii! Statisíce dalších již čekají na hranicích. Výměna národů za rasu "euronegroidů" pokračuje naplno

Turecký Gordický uzel

Gunther Lachmann ve svém slavném díle z roku 2005 Smrtelná tolerance. Muslimové a naše otevřenost (Tödliche Toleranz. Die Muslime und unsere offene) však varoval před hrozbou pro budoucnost Německa a Evropy, kterou mohou v blízké budoucnosti představovat muslimští emigranti. Nečinnost politiků tváří v tvář situaci, kterou sami způsobili, označil za "smrtelnou toleranci". Následné zprávy německých služeb ve skutečnosti odhalily znepokojivý nárůst hrozeb ze strany muslimských organizací v Německu.

Ukázalo se také, že je velmi obtížné určit velikost islámské komunity v Německu. Odhady se velmi liší. Dokonce i při odhadování počtu Turků, kteří jsou nejlépe organizováni, a kteří by měli tvořit dvě třetiny islámské ummy, se údaje velmi liší - ty nejnižší hovoří o komunitě 2,5 milionu lidí, ale blíže k realitě se zdá být číslo vyšší o více než 2 miliony osob. Je také vnitřně náboženská a etnicky různorodá, i když drtivou většinu tvoří sunnité (odhaduje se, že více než 1/3 migrantů z Turecka jsou Kurdové). Ve většině komunity mají své vlastní mešity. Jejich imámy jmenuje turecký Dijanet, ovládaný tureckou vládou, která je také platí. Převážnou většinu tureckých mešit spravuje Turecko-islámský svaz pro náboženské záležitosti (DITIB), který byl založen v roce 1984, tedy v době, kdy v Turecku platil kemalismus, takže stát do jeho fungování nezasahoval. Spadá pod ni přes tisíc mešit, ale Ankara tuto organizaci ve stále větší míře využívá pro politické účely.

Projekt výstavby velké mešity v Kolíně nad Rýnem vyvolal v celém Německu značné napětí. V roce 2018 ji slavnostně otevřel prezident Erdogan. Je to největší mešita v celém Německu. O dva roky dříve se tam konala velká manifestace více než 25 tisíc lidí. Turci věrní Erdoganově politice a o několik týdnů později desítky tisíc na stejném místě protestovali proti tureckému prezidentovi. Německé úřady varují, že Ankara využívá struktury DITIB na špehování ve prospěch Turecka, v roce 2017 se v této věci začalo oficiální vyšetřování. V Německu se živě diskutuje o tom, že imámové by měli být vzděláváni v místních centrech. To má vést ke snížení rizika šíření radikálního islámu.

Witold Repetowicz konstatuje, že "turecká agentura opírající se o mešity je časovanou bombou, o čemž svědčí i prohlášení předních tureckých politiků, kteří se netají svými plány. Například 23. června 2017 vyzval jeden z nejbližších Erdoganových poradců Yigit Bulut k revoluci v Belgii, Francii a dalších evropských zemích. Problémem DITIB však není jen problém loajality ke státu, ale i ovlivňování nových generací tureckých muslimů a jejich oslovování s úplně jiným náboženským učením jako doteraz. To za několik let může zcela změnit jejich pohled na šaríu či chalífát."

Radikálové z Milli Goru a Salafisté

Podle analytiků z Hudsonova institutu není to DITIB, ale hnutí Milli Görüş, které kontroluje přes tři sta mešit a má největší vliv na německé muslimy. "Národní vize" byla vytvořena na základě hnutí Cemaleddina Kaplana, předsedy vlády Turecka, jehož v roce 1997 sesadila armáda za pokus o islamizaci Turecka. Jak poznamenává Anna Warakomska v knize Turci v Německu. Historie. Literatura. Kultura:" Tento teolog položil základy islámského státu založeného na šaríi v roce 1984 a pak se prohlásil za chalífu, díky čemuž si vysloužil přezdívku Chomejní z Kolína nad Rýnem."

Po jeho smrti se vůdcem hnutí stal jeho syn Metin, který z Kolína udělal centrum hnutí se silnými vazbami na turecké úřady. Warakomska uvádí: "Podle německých tajných služeb (...) nový duchovní vůdce hnutí dovolil ... použití síly jako legitimního prostředku k nastolení islámu a vyžadoval, aby jeho následovníci byli připraveni na džihád." V roce 2005 služby vyhodnotily Mill Görüş jako organizaci reprezentující "radikální islám", přesto nebyla zakázána. Podle Repetowiczových zjištění organizace organizuje "prázdninové tábory pro 20 tisíc německých Turků ročně a také organizuje víkendové školy pro více než 50 tisíc studentů. Provozuje dokonce školky pro děti ve věku od tří do šesti let."

Vytváří tedy struktury uzavřených muslimských enkláv, které se izolují od struktury německého státu. Zatímco Mill Görüş počítá se vzdálenou perspektivou postupné islamizace Německa, Salafisté - podle odhadů BfV - už nyní představují hlavní hrozbu pro bezpečnost státu. Všechny muslimy, kteří se neřídí jejich pravidly, považují Salafisté za nevěřící a považují je ještě za horší než křesťany a židy. Jejich hlavním cílem je vytvořit teokracii v Německu na základě principů muslimského práva šaría.

 

Čtěte ZDE: Hon na AfD: Fízlování opozice nyní v Německu legální. Jako za Hitlera. Vládnoucí moc ztrácí půdu pod nohama. Merkelová o víkendu prošvihla dvoje volby. Režim se děsí těch podzimních. Podobnost s námi "čistě náhodná"?

Kritický bod

Většina odborníků na islámský terorismus se domnívá, že bod zlomu byl překročen v roce 2015, kdy Angela Merkelová otevřela zemi islámské imigraci. Slavné "Wir schaffen das!" (Zvládneme to!) skončilo migrační katastrofou nejen pro Německo, ale i pro celou EU. Největší část migrační vlny, která dorazila do Německa, přicházela ze Sýrie, severní Afriky, Iráku a Afghánistánu. Tehdejší ministr vnitra Thomas de Maiziere v polovině srpna 2015 přiznal, že došlo k "momentům ztráty kontroly". Jeho nástupce, tehdejší bavorský premiér Horst Seehofer, hodnotil situaci mnohem příkřeji. Toto období nazval "vládou bezpráví".

Migrační vlna radikální přeorala strukturu německé ummy, kterou výrazně posílily salafistické skupiny. Výrazně posílilo i Muslimské bratrstvo a rychle se rozvinuly mezinárodní vazby salafistických skupin. Dramatickým bodem byly události v Berlíně 19. prosince 2016, kdy Anis Amriuprchlík z Tuniska, zmasakroval během vánočních trhů dav čtyřicetitunovým nákladním autem. Rozdrtil a zabil dvanáct lidí, 55 bylo zraněno. Předtím střelou do hlavy zabil Łukasza Urbana, polského řidiče uneseného nákladního auta. Sám po útoku ujel. Zahynul 23. prosince v Itálii. Angela Merkel si připomněla smrt Poláka poté, co americké velvyslanectví vyjádřilo soustrast rodině zesnulého a německá média začala hlasitě psát o úžasném postoji kancléřky Merkelové k rodině Urbanových. 

Smrt Poláka přinutila mnoho lidí v Polsku uvědomit si, že islámský terorismus je již na prahu jejich země. Stejně jako České republiky.

Bude to horší

Francie a Německo se staly hlavními cíli radikálních salafistických islámských skupin v Evropě, které postupně přebírají kontrolu nad vybranými regiony těchto zemí. Podle podhodnoceného odhadu Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), který byl zveřejněn v polovině roku 2020, je v Německu přes 32 tisíc příznivců islámských teroristů. Šéf BfV Thomas Haldenwang to považuje za jednu z největších hrozeb pro vnitřní bezpečnost, které čelí ekonomicky nejsilnější stát EU. Německá vláda a média roky před veřejností tajily skutečný rozsah tohoto problému .

Francie se probudila dříve. Tváří v tvář hrozící revoltě v tajných službách a armádě v důsledku dramatické slabosti státních institucí a rostoucí beztrestnosti salafistických skupin, které přímo napadají instituce páté republiky, se francouzský parlament rozhodl přijmout opatření, která v Bruselu vyvolaly skutečnou hysterii. I Vídeň se v důsledku uspořádané akce ze strany muslimské komunity v zemi pustila do boje proti radikálnímu politickému islámu. Rakouská ministryně pro integraci Susanne Raabová spustila koncem května 2021 webovou stránku "Národní mapa islámu".

Zobrazuje názvy a polohy 620 mešit a náboženských sdružení, jakož i jejich mezinárodní propojení. V rozhovoru pro německé noviny Die Welt uvedla: "Tady nejde o podezřívání všech moslimů. Jde o společný boj proti politickému islámu jako živné půdě pro extremismus." Islámské náboženské společenství v Rakousku (IGGOE), které zastupuje zájmy přibližně 800 tisíc muslimů, varovalo před stigmatizací všech muslimů žijících v zemi "jako potenciální hrozby pro společnost a demokratický právní řád". Rakouska muslimská mládež (MJOE) oznámila, že proti této mapě podá žalobu. Rada Evropy vyzvala Vídeň, aby odstoupila od tohoto projektu. Rakouská ministryně pro integraci v odpovědi uvedla: "Pokud říkáte, že zakládáte islámské sdružení, ale nechcete, aby o něm kdokoli věděl, nemluvě již o tom, co děláte a kdo jste, právě toto je ten problém: konkrétně, že raději konáte v skrytu."

Zdroj. Redakčně kráceno. 




Tagy článku

Doporučujeme

Jak na covidové potížisty: Metody se testují v Terstu. Brutální zásah proti pokojným demonstrantům. Na děti slzný plyn, na těhotné vodní dělo. Odpor musí být zničen, všichni alou na jehlu! Projevy západní demokracie: Čína náš vzor!

Jak na covidové potížisty: Metody se testují v Terstu. Brutální zásah proti pokojným demonstrantům....

Zelená kapesní policajka: Budou nás hlídat platební karty. Co všechno nám uvědomělý Mastercard zkontroluje? Řízek s uhlíkovou stopou je fuj. Soutěž o nejlepší buzerační aplikaci. K volbám už ani nemusíme. Bude hůř

Zelená kapesní policajka: Budou nás hlídat platební karty. Co všechno nám uvědomělý Mastercard...

NEJČTENĚJŠÍ

Třetí světová válka již začala: Politiku převzala „Bílá armáda“. Prezident Zeman se prý uzdravuje. Je teprve nyní v akutním ohrožení? Jsou léky, očkování netřeba. Výbuch v USA. Jsme na cestě k Planetě opic? Zvítězíme!

Třetí světová válka již začala: Politiku převzala „Bílá armáda“. Prezident Zeman se prý...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky