Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Chyba majitelů žaláře: Pokus o Babišovu likvidaci může nečekaně pootevřít dveře. Budou u nás volit Sudeťáci? Vezměte jim prachy! Na tom stojí idea EU. Políbit prsten nestačí. Hrdina z donucení. Dojde i na Havlova slova?

Chyba majitelů žaláře: Pokus o Babišovu likvidaci může nečekaně pootevřít dveře. Budou u nás volit Sudeťáci? Vezměte jim prachy! Na tom stojí "idea" EU. Políbit prsten nestačí. Hrdina z donucení. Dojde i na Havlova slova?

13. 6. 2021

Tisk článku

Petr Hájek vítá neskutečně drzou bruselskou rezoluci proti Babišovi jako další případ „overkill“, jímž Čtvrtá říše a její Pátá kolona u nás připravuje zázrak, v nějž zatím skoro nikdo nevěří

Takzvaný Evropský parlament (EP) schválil „pirátskou“ rezoluci proti českému premiérovi Andreji Babišovi. Je to samozřejmě neslýchané, drzé, absurdní a ponižující. Současně to však skrývá jeden nový aspekt, jenž má potenciál probudit konečně většinově stále ještě lhostejnou veřejnost, a v otázce naší další existence v EU zvednout alespoň „jemnou vlnku“. Ta se může v relativně dohledné době stát základem tsunami, jež by nás za „příznivých okolností“ mohla vynést ze zahnívajícího totalitního bruselského močálu na pobřeží opětovně získané suverenity. Tam, odkud (řečeno s populárním songem předpřevratového Československa) „mává, mává nám všem svobodná zem“. 

Ten nový aspekt má dvě roviny. Jednak v téže chvíli přišla zpráva, že Evropská komise (EK) žaluje Česko a Polsko za to, že „omezováním cizinců z EU“ (kteří chtějí vstoupit do českých politických stran a kandidovat v našich komunálních a „evropských“ volbách) diskriminuje ostatní občany EU. Je to napohled komické, protože žádné „občanství EU“ neexistuje. Unie se přece oficiálně dál tváří jako „mezinárodní organizace“, nikoli stát. Ve skutečnosti však salámovou metodou krok za krokem mění onu „mezinárodní organizaci“ v totalitní jednotnou německou Čtvrtou říši. A teď jí to má schválit i bruselský „soud“ (žádný soud to není, jen nástroj na justiční posvěcování rozvratu národních států).

Druhou novinkou je „sankční mechanismus“ na státy, které se tomu zatím brání – převážně jde o země ze střední Evropy. Dosud se to týkalo především Maďarska a Polska. Nyní „poslanci“ EP zaúkolovali svou „vládu“ (Evropskou komisi přitom nikdo, byť ani jen formálně, nevolí), aby prozkoumala, zda také ČR je „právním státem“. Pokud zjistí, že ne, mají nám být odebrány zemědělské a další dotace (tedy nejen Agrofertu). Jsou v nich i peníze, které z daní našich poplatníků posíláme Bruselu, aby nám část z nich, kterou nerozkradl, milostivě vrátil. Ale především: To celé má společného jmenovatele. Způsob, jak odstranit Andreje Babiše z vrcholné politiky.

Doznání

Ať je Babiš, jaký chce, do premiérského křesla jej poslali voliči velmi jednoznačně. Věděli, že je bohatý, věděli, že na něj jeho byznysová konkurence ve spojení především s Miroslavem Kalouskem (ostatní strany „demobloku“ se pak přidaly) ušili absurdní kauzu Čapí hnízdo, aby mohl být ocejchován jako „obviněný“. Přesto dostal v minulých volbách zdaleka nejvíce hlasů. Případ se táhne spoustu let, protože je věcně prázdný a prokurátorská mafie (Bradáčová a spol.) si jej s částí policie nechává pravidelně jen na ovlivnění voleb. Proto teď také zrovna „ukončila vyšetřování“, aby mohl být případně předvolebně znovu „obviněn“.

Jenže mezitím se pokusili vyštípat z politiky tu „kunu v kurníku“ (bohatého muže, který si nepřišel do politiky vydělat „na důchod“ jako většina jeho konkurentů) všichni, které nevzal do vlády. Ušili mu speciální zákon o „střetu zájmů“. Buď prý odejde z politiky, nebo musí vložit své firmy do „svěřenského fondu“ – a tak na ně ztratit vliv. Už to je samo o sobě neslýchané. Nicméně Babiš se podvolil – své firmy do fondu vložil, a v politice zůstal. Tehdy se zdejší Pátá kolona chytla za nos – a obrátila se na Brusel. Ten nelenil, a připravil na Babiše ještě ostřejší zákon. Interpretují ho tak, že buď své podniky prodá (i kdyby takovou pitomost chtěl udělat, taková operace trvá nejméně pět let), nebo musí rezignovat na premiérský post. 

Lepší doznání nemohli udělat. Znamená to, že pokud je někdo bohatý, nesmí zastávat v bruselském protektorátu žádnou vysokou politickou funkci. V politice mohou být jen ti, kteří si tam přišli vydělat, respektive nakrást. Jen takový člověk je totiž dostatečně ovladatelný. Buď mu hrozí, že o své prebendy přijde, nebo na něj dokonce mají „složku“. A buď bude dělat dobrotu, nebo na něj jeho zlodějny vytáhnou. To je v kostce celá „unijní koncepce“ politické „třídy“: skvěle vás zaplatíme (třeba poslanci EP berou měsíčně víc než český premiér – a ještě k tomu mají po odchodu z Bruselu doživotní důchod), ale budete tancovat podle našich not, nebo… Jenže tohle s člověkem, který se může kdykoli vrátit ke svému velkému byznysu, udělat nemohou. Musí proto z kola ven. Jakýmkoli způsobem.

Čtěte ZDE: Nesmrtelná kauza Čapí hnízdo: Platí pro vybrané lidi presumpce viny? Beztrestné poškozování občanů českou justicí. Je svoboda správně pochopená nutnost? Vyšetřovatelé jsou prý nemehla. Politický faul

Všechno je jinak

Babiš není žádný hrdina bojující proti Čtvrté říši za české národní zájmy. Ve skutečnosti si o našich zájmech nemyslí skoro nic, postupuje pouze tak, aby si ty nejmocnější fatálně neznepřátelil – a současně měl „doma“ co prodávat. Když jde do tuhého, prodá naopak nás jako rohlík ze své pekárny komukoliv. Naposledy se to přesvědčivě ukázalo ve „vrbětické kauze“, kde oddaně hrál podle not CIA v domnění, že si tím upevní druhou mocenskou nohu, na niž při konfliktu s Bruselem spoléhá. Je to stejně naivní jako většina jeho „mezinárodních aktivit“ (oddanost Izraeli, podpora české centrále připravující převrat v Bělorusku atd.). 

Američané přece žádnou vděčnost svým místním „negříkům“ nikdy neprojeví. Jak praví klasik jejich zahraniční politiky, „nemají přátele, jenom své zájmy“. A také dodává, že vedle nepřátel USA jsou druhou nejohroženější entitou jejich přátelé. Expremiér Toplánek (o jeho nástupci Petru Nečasovi ani nemluvě) a fámulus Dalík by mohl vyprávět. Jistěže nebyl žádná lilie, ale to, zač ho poslali do vězení, rozhodně neudělal – jen jej obratem opustili jeho zdánliví spojenci v tajných službách USA (jakmile Bushe jr. vystřídal v Bílém domě Obama) – a už byl „v teplácích“.  

Babiš zase vsadil na spojenectví s britsko-americkým agentem Michalem Koudelkou řídícím naši tajnou službu (BIS). To je ten, co mu prezident Zeman (na opětovná doporučení vlády) odmítá udělit generálskou hodnost – protože na rozdíl od Babiše na Američany nespoléhá. Koudelka (za Babišovy asistence) obdržel v centrále CIA (Lagley) vyznamenání pro zvlášť výkonné agenty. Babiš si myslel, že když tím „políbil prsten“, už má svou ochranu navždy jistou. Houby! 

Nemluvě navíc o tom, že to bylo ještě za Trumpa. Teď, když do byl do Bílého domu podvodem instalován první „komunistický“ prezident USA, všechno je rázem jinak. Joe Biden právě přijel na svou první zahraniční cestu (pokud to není jeho jinak běžně používaný dvojník před tím, než Bidenovo místo zaujme revolucionářka, viceprezidentka Kamala Harrisová). Ale ať už je to kdokoli, pravil o EU, že jde o báječně fungující „mezinárodní organizaci“ (!) plnou života. Jestli se v tu chvíli Velký Andrej neorosil, pak mu opravdu není pomoci. Strůjci státního převratu v USA potřebují z globalistických důvodů obnovit vazbu na Brusel – a Babiše (Vrbětice -nevrbětice) tím právě házejí přes palubu.

Hrdina z donucení

Babiš se tak pokouší zaujmout pozici českého hrdiny. Dělal to občas i během uplynulého volebního období, když se třeba postavil proti „povinným kvótám“ na muslimské imigranty (zatímco jím delegovaní „poslanci“ ANO v EP hlasují v „nerozborné jednotě“ se svými „liberálními“ soudruhy, nebo přímo z klubu ANO emigrují – vždyť prachy jim tak jako tak už zůstanou). Ostatně udělali to z hrůzy před voličským hněvem všichni včetně Pirátů, kteří předtím na „muslimskou Evropu“ otevřeně přísahali. Jenže sotvakdo Babišovi uvěří, že je naším Orbánem. To by do toho musel jít jinak – a hlavně pořád a s pevnou ideovou koncepcí. 

Kdo si například všiml toho, že Bergoglio, takto „papež František“ (zednář na Petrově stolci ve Vatikánu) právě oznámil, že sice navštíví Maďarsko, ale nesetká se – s Viktorem Orbánem. Jako hlava státu se při státní návštěvě nesetká s premiérem hostitelské země! No logicky, Orbán je poslední (respektive jediný) autentický katolický křesťan v pozici premiéra v Evropě. Ne náhodou jeden německý kardinál řekl o tamních křesťanských demokratech (vládnoucí CDU), že jako všechno „dobrý dobrý“, jsou fajn, jen nechápe, proč mají ve značce své strany to „K“. Což ostatně platí o naší KDU ještě mnohonásobně více. Jak by se mohl potkat se skutečným „ideovým“ křesťanem globalistický politik maskovaný za papeže?

Tohle Babišovi rozhodně nehrozí. Ten by se s Františkem klidně objímal a líbal jako Brežněv s Husákem. Nikoli proto, že by byl „ideový globalista“, ale protože není vůbec nic. Je to zručný a výkonný chlapík ze Slovenska, který tak dlouho používal ke svým obchodním zájmům politiky, až usoudil, že ty úplatky jsou pro něj už přece jen moc drahé. Že bude lepší, když si to zařídí sám. A vstoupil do politiky. 

Proč ne, když to udělal natolik šikovně, že pro sebe získal tak přesvědčivý mandát? Jenže ti, pro který je politika hlavní byznys (spolu s těmi, kteří musí nadále platit ze svých miliardářských byznysů za své zájmy milióny stranám a jednotlivcům), si to nenechali líbit. A nyní se již po letech proher zformovali do takového bruselského šiku, že se mu Babiš nejspíše neubrání. Stane se teď na čas ještě protibruselským bojovníkem – hrdinou proti své vůli. Ale nejspíš mu to nepomůže. Babiš jako politik nejspíš již brzy skončí.

Čtěte ZDE: Babišovo neřešitelné dilema: Orbánovy rady a ruská vakcína, nebo poprava bruselskou gilotinou? Ráčkující obluda z Brna opět uštkla český stát. Nudle v bandě a limity vzpoury. Jsou to ale paradoxy. Ještě můžeme vyhrát!

Naděje

Nicméně závěrečné dějství jeho podivuhodného působení může národním silám přece jen pomoci. Pokud totiž Brusel opravdu vystartuje proti Babišovi shora zmíněnými zbraněmi – tedy ohrožením dotací nejen pro Agrofert – může se vlnka přece jen rýsovat. Jasně, všechny dotace jsou zločin. Jenže Brusel těmi penězi ovládá své ovečky. Rozdává (nikoli ze svého) docela štědře – a tím udržuje občany států v domnění, že jim k něčemu je. Jestliže ale jako nátlak použije metodu cukru a biče – v tomto případě bude bičovat naše „dotačníky“ – udělá z nich „jednotku odporu“ (protože v nerovném souboji na dotacemi pokřiveném trhu musí zkrachovat). Zvláště v situaci připravovaného zeleného šílenství, jež bude zcela stát na drancování (a zvyšování) daní – protože někdo tu absurdní havlistickou hru na „klimatickou změnu“ privátním koncernům přece zaplatit musí. 

Když k tomu ještě přidáme chystanou žalobu kvůli „cizincům v našich volbách“, už to není žádná legrace. Představme si třeba (tam, a nikam jinam to nemíří), že se k nám pro „potřeby komunálních voleb“ přemístí pár desítek či stovek tisíc poválečně vysídlených Němců, kteří podstatně ovlivní volby na severu Čech, takže bude zaděláno na jejich „návrat do Vaterlandu“. A to je jen maličkost. Co teprve, až se zde etablují „malé“ muslimské strany, do nichž „vstoupí“ desítky či stovky tisíc jejich „soukmenovců“ ze zemí západní Evropy? Vůbec už nebude muset pokračovat boj proti „kvótám“. Místo dveřmi tu budou oknem. A to je pořád ještě jen začátek.

Ještě dojde i na Havla

Naděje na vlnu, která v jednu chvíli může přivodit existenci referenda o našem dalším setrvání v EU (zatím „demoblokem“, ale i socialisty a samotným Babišem v parlamentu úspěšně blokovanou), se může stát realitou dřív, než si myslíme. Prvním krokem k tomu ovšem je, aby strany s tímto programem dostaly v říjnových volbách silný mandát. Zatím je to autenticky jen Okamurova SPD, ale jistě se postupně přidají další. Babišovi bych to ale nevěřil (to už by mohla být pro referendum zrovna tak „fialová“ ODS či Piráti). Přesto se to možná stane. Zvlášť jestli – v nouzi – Babiš nakonec zamíří k prezidentským volbám. 

Bruselští soudruzi prostě udělali další chybu. A ty budou přibývat. A tak, přestože se mnohým současným i bývalým politikům jeví Okamurova „cesta z vězení národů“ jako pouze předvolební tahák, možná brzy zjistí svůj omyl. Ta cesta totiž možná je. Docela reálně. Ale Babiš nám k ní nepomůže. Rozhodně ne vědomě.

„Jsou to ale paradoxy,“ zamumlal by ožralý sládek z Havlovy hry Audience. A bylo by to jediné, co by z Havlových beznadějných opusů stálo za zaznamenání.

Jsou to ale paradoxy.




Tagy článku

Doporučujeme

Drama kolem prezidenta: Opravdu jej nemocnice léčí? Pozor na agenta Koudelku a policii. Patří ředitel ÚVN mezi spiklence? Zemanova kreace přijde, jen pokud přežije. Proč již není lékařské konzilium? Čas nula

Drama kolem prezidenta: Opravdu jej nemocnice léčí? Pozor na agenta Koudelku a policii....

Válka proti covidovým tyranům: Světový sanitární fašismus globalistů naráží na odpor. V mnoha zemích už lidé v ulicích tvrdě bojují. Odmítají očkování a raději nejdou do práce. Uspěje odhodlaný boj proti totalitě? Kdy u na nás?

Válka proti covidovým tyranům: Světový sanitární fašismus globalistů naráží na odpor....

NEJČTENĚJŠÍ

Po prohrané bitvě: Válka o bytí a nebytí teprve začíná. Vrátí „impérium většiny“ úder? Šance je veliká. Obětuje Miloš Zeman v partii dámu? Nemocný, nikoli bezmocný. Babiš na Hrad! I ČT už otáčí. Kdy začne bombardování?

Po prohrané bitvě: Válka o bytí a nebytí teprve začíná. Vrátí „impérium většiny“ úder?...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky