Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Donbas znovu v plamenech: Rozpoutá Zelenskyj frontální občanskou válku? A podaří se mu do ní zatáhnout Rusko? Manévr na udržení režimu se Ukrajině nemusí vyplatit. Přijde nakonec po Krymu také o celé Novorusko? A co my?

Donbas znovu v plamenech: Rozpoutá Zelenskyj frontální občanskou válku? A podaří se mu do ní zatáhnout Rusko? Manévr na udržení režimu se Ukrajině nemusí vyplatit. Přijde nakonec po Krymu také o celé Novorusko? A co my?

19. 3. 2021

Tisk článku

Dmitrij Bavyrin ve svém článku analyzujícím bezprostřední hrozbu nové velké války o Donbas uvádí pět důvodů, proč je takový scénář reálný a proč se Ukrajině může zatraceně vymstít

Zatímco se Evropa uměle straší koronavirem, bez pozornosti většiny veřejnosti jí za zády - a nejen jí - narůstá reálné vážné nebezpečí:

Na Donbase dochází k nevídané eskalaci napětí. Dělostřelectvo operuje bez přerušení, těžká technika se přesouvá do obytných čtvrtí, lidé už opět regulérně umírají. DLR a LLR žijí v očekávání plnohodnotného válečného konfliktu. Bohužel nejde pouze o obavy: Zelenskyj má nyní více důvodů k rozpoutání frontální občanské války než kdykoli předtím.

Od doby, kdy představitelé Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie schválili Minské dohody a „v terénu“ se jakžtakž začalo dodržovat příměří, zaznívají z úst pozorovatelů předpovědi obnovení velké války v Donbasu asi tak často, jako předpovědi počasí. V průběhu pěti let se z nich stal jakýsi bílý šum, který spíše uspával, než by někoho burcoval. Lidé zanadávali na Ukrajinu a USA, zavzdychali, sesbírali názory a lajky – a život šel dál. Bez velké války.

Nyní - a v příštích třech až čtyřech měsících - ovšem riziko rozsáhlých nepřátelských akcí na východní Ukrajině mírně řečeno nadmíru vzrostlo. Má to zhruba pět důvodů.

Eskalace napětí

První důvod není ani tak důvod, jako prostý fakt:  Válčit se už začalo. Ostřelování ozbrojenými silami Ukrajiny se prudce zintenzivnilo, používají se granátomety a minomety, pozorovatelé zaznamenávají pohyb ukrajinské těžké techniky a zaminovávání obydlených oblastí Donbasu z ukrajinské strany. 

Začíná to být stresující, každý se připravuje na obnovení rozsáhlých bojů. Ostřelování dělostřelectvem je tak hlasité jako před několika lety. O klidu zbraní se již nedá mluvit. Výbuchy jsou slyšet i v centru města, a to kdykoli během dne,“ popsala situaci obyvatelka Doněcka Viktorie Děmidová. 

Je třeba zvlášť poznamenat, že dělostřelecké údery ozbrojených sil Ukrajiny na obytné budovy a humanitární objekty mají otevřený a takřka demonstrativní charakter. Ukrajinská armáda nyní neváhá porušovat „klid zbraní“ a základní principy Minské dohody. Proč asi?

Diktátorský režim

Odpověď se patrně skrývá ve druhém důvodu. Na obnovení ozbrojeného konfliktu se musí nahromadit svého druhu politická energie – musí vzniknout potřeba vojenských akcí. A bohužel, tato energie se nahromadila – a Zelenskyj začal jednat.

Jakkoli to může znít směšně, chová se nyní, jako kdyby byl jmenován diktátorem (ve starém Římě znamenalo jmenování diktátora namísto dvou konzulů vyhlášení válečného stavu – pozn. PP). To však řeší jeho problémy jen částečně a nemůže to odvrátit krizi, která prezidentský úřad čeká na jaře. Zelenskyj bude čelit hrozbě vzpoury mezi stranickými poslanci společně s pokračujícím pádem jeho preferencí. A s nárůstem občanské nespokojenosti v důsledku prudkého zvýšení sazeb za komunální služby (takový je požadavek zahraničních věřitelů Ukrajiny). To vše na pozadí katastrofální situace ve zdravotnictví a zhroucení všech očkovacích programů. 

Za to všechno může zaplatit novým „Majdanem“ a ztrátou moci. Jak tomu lze zabránit? S kolabující ekonomikou Zelenskyj nic neudělá – na to nemá zdroje ani čas. Existuje však jiný způsob, který má zcela ve své moci – roznítit konflikt na Donbase.

S takovým pokušením se již dlouho před Zelenským setkalo mnoho politiků v mnoha zemích. Válka může stmelit společnost kolem vůdce a proti nepříteli, mnohé se tak odepíše a přesvědčí to obyvatele, aby „byli v obtížné době trpěliví“ – vše pod manipulativním heslem „spolu to zvládneme“. 

Existuje názor, že ukrajinská společnost je příliš zavalena problémy přežití, než aby v ní válka vzbudila odhodlání a loajalitu k Zelenskému. To však bohužel není tak úplně pravda: to, co by se dalo nazvat „prozřením“, totiž změna v přístupu obyvatel Ukrajiny k Donbasu, probíhá příliš pomalu. V zemi je stále příliš mnoho fanatiků, pro něž je zásadní otázkou idea „konečného vítězství ukrajinských zbraní“.

Čtěte ZDE: "Majdanská lež" 6 roků poté: Konečně nezvratné důkazy. Gruzínští snipeři promluvili. Palbu pod dohledem CIA řídili Pašinský, Parubij a Saakašvili. Bidenové za odměnu vydrancovali zemi. Útok na Rusko již nestihli

Zatáhnout Rusko do války

Třetí důvod pochopíme, pokud se podíváme na možné scénáře postupu Zelenského ve vztahu k Donbasu. Skutečnost, že se všechno kolem tohoto problému dalo do pohybu – ostřelování, vyhrožování, demarše, prohlášení, sliby, přísahy – naznačuje, že scénář „nechat všechno tak“ již nepřipadá v úvahu. Zelenskyj potřebuje jednat – vyžadují to po něm výše popsané okolnosti.

Plnění Minských dohod ze strany Ukrajiny rovněž nepřipadá v úvahu. Znamenalo by to uznání vojenské a politické porážky, protože Donbas by tak dostal vše, co požadoval před začátkem války – a ještě něco navíc.

Alternativní cesta by byla, kdyby Kyjev přistoupil na (pro něj přijatelnou) dohodu. Ale všechny požadavky, které pocházejí od Zelenského lidí, v zásadě směřují k úplné kapitulaci DLR a LLR. To je jeden z rysů konfliktu, pokud hodnotíme jeho výchozí situaci: Nakonec buď Ukrajina kapituluje před novou realitou, nebo Donbas před Ukrajinou. Třetí možnost neexistuje.

Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak oznámil jakýsi nový plán, který údajně předložily Francie a Německo a Ukrajina ho „doplnila“, a nyní čeká na jeho schválení Ruskem. Ovšem Moskva, Doněck ani Lugansk o žádném takovém plánu nic nevědí, takže je jasné, že Jermak jednoduše blafuje.

Upřesněme, o čem tu je řeč:. Vedoucí představitelé Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa podepsali dohodu, na jejímž základě všechny strany stokrát potvrdily, že problém Donbasu bude vyřešen pouze dodržováním podmínek této dohody. Připusťme, že Zelenskyj, který se nyní touží setkat s Vladimírem Putinem, skutečně dostane povolení k osobní audienci. Co asi Putinovi řekne?

„Podepsali jsme s vámi dohodu, ale už ji nechceme plnit, naši evropští protektoři napsali novou, přidali jsme si k tomu něco za sebe – teď udělejte totéž vy.“

Putin (mimochodem právník) je příliš dlouho v politice a příliš dobře známý na to, aby žil v iluzích a byl ochoten hrát podle tak směšných pravidel: „Sice jsme prohráli, ale rozhodli jsme se předstírat, že jste prohráli vy – tak nás hoňte“. To nezapůsobí ani na malé dítě, natož pak na ruského prezidenta. To si musejí uvědomovat i Ukrajinci – a Zelenskyj jako první.

Proto lze považovat odmítavý postoj Moskvy k ukrajinským „choutkám“ za předem daný. A stejně tak ve vztahu k permanentně vyjadřované ukrajinské logice, že „na Moskvu je třeba vyvíjet tlak a donutit ji zaplatit.“ Nakonec všechny nátlakové metody již Kyjev uplatnil, s výjimkou mimořádných. Pro mimořádné, které by poškodily USA a EU jakožto patrony Ukrajiny, není dostatečným důvodem, že Kyjev není ochoten plnit své závazky. Válka, která donutí Rusko se do ní zapojit, však dostatečným důvodem je.

Otevřené okno příležitostí

Tím se dostáváme ke čtvrtému důvodu. V Kyjevě věří, že současná geopolitická situace otevírá Ukrajincům „okno příležitostí“. Zaprvé, vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií (včetně Francie a Německa) se v poslední době ještě zhoršily. Zadruhé, ve Washingtonu se k moci dostali Demokraté, kteří jsou připraveni hrát o osudu Ukrajiny mnohem nebezpečnější ruletu než Donald Trump. 

Joe Biden již vyjádřil připravenost uvalit na Rusko „pekelné sankce“. Může dojít na restrikce proti ruskému státnímu dluhu v rublech. O tomto scénáři se právě teď diskutuje, některé americké finanční kruhy jsou silně proti, ale vojenský konflikt s účastí (nebo jednoduše s Kyjevem deklarovanou účastí) Ruska na něm může naklonit misky vah ve prospěch super sankcí. Donbas se tím sice na Ukrajinu nevrátí, ale Zelenskyj bude moci obyvatelům oznámit velký úspěch – silný úder proti ruské ekonomice a ruské národní měně.

Souhrn všech těchto důvodů samozřejmě ještě neznamená, že se třeba už v pondělí pokusí ukrajinské ozbrojené síly zaútočit na Doněck nebo Lugansk. Spíše ukrajinská armáda zvýší intenzitu ostřelování a neomalenost provokací, přičemž minimálně očekává, že DLR a LLR ztratí nervy, přejdou do protiútoku a konflikt vstoupí do výbušné fáze. Ideálně by mělo ztratit nervy Rusko, což vytvoří předpoklad pro ony "extrémní sankce".

Čtěte ZDE: Sedm let po Majdanu: Biden s Kyjevem se snaží rozehřát konflikt na Donbasu. Ostřelování Doněcka a první mrtví. Tvoří se válečná aliance? Pozvání NATO nad Krym. Budeme mít brzy mnohem větší problémy než kabaret Covid?

Riziko frontální války

V souvislosti s vojenskými provokacemi vyvstává jako problematický pátý důvod, totiž že obě strany udrží kontrolu nad situací, protože hranice mezi vyostřením konfliktu a začátkem nové frontální války se stírá a hrozí, že vojenské provokace se vymknou kontrole.

Například se všeobecně předpokládá, že Zelenskyj nezačne válku bez Bidenova souhlasu – neodváží se, protože Ukrajina ztratila svrchovanost a nemůže odporovat hlavnímu dobrodinci, a Biden v této době prý válku nezačne – má dost svých problémů. Ale ve skutečnosti, mluvíme-li o „nedostatku suverenity“ nebo „ukrajinských loutkách“, pak experti zjednodušují mnohem složitější situaci na úroveň metafory.

Byl Michail Saakašvili americkou loutkou? Samozřejmě. Dostával podporu z USA pro své provokativní akce proti Rusku? Dostával. Připravoval se na válku za peníze z „washingtonského regionálního výboru“? Připravoval. Dali Američané souhlas k této válce? Nedali. Po srpnu 2008 a odstavení mnoha účastníků těchto událostí se ukázalo, že americké ministerstvo zahraničí varovalo Tbilisi před obsazením Jižní Osetie, což hrozilo válkou s Ruskem, a pokud si to Saakašvili riskne, bude se muset s Ruskem vypořádat sám.

Přesto takový risk podstoupil a přitom doufal, že Západ „svého chovance“ nenechá ve štychu. V průběhu bojových akcí se mu sice dostalo značné politické a informační podpory ze Západu, ale žádné vojenské se nedočkal. Ani na Rusko nebyly uvaleny sankce a je všeobecně známo, jak toto dobrodružství skončilo pro Gruzii.Pro Ukrajinu musí podobný hazard skončit zhruba stejně, ne-li hůř.

Nicméně Zelenského způsob myšlení se může i tak shodovat se Saakašvilim: Zaútočíme sami, pochopitelně budeme tvrdit, že oni zaútočili na nás – a budeme požadovat podporu. Jeví se to jako hloupá, neomalená a slabá pozice, ale snaha přepsat minské dohody „podle sebe“ je stejně hloupá, neomalená a slabá - a přesto to Ukrajinci dělají. Že mají pro něco takového velmi omezené politické možnosti a z toho vyplývající omezené nástroje? No a co? Používají to, co je jim vlastní a čeho mají dostatek – lživost a neomalenost.

Hra s ohněm

Ovšem i Zelenskému hrozí, že se situace stane nezvládnutelnou, podobně jako krátce po začátku války v roce 2014, kdy se na frontu vrhly tisíce horlivých vlastenců, nacionalistů a dobrovolníků.

Nyní je jich tam mnohem méně – důraz se přesunul na stotisícovou skupinu ukrajinských vojsk, která se šikuje nedaleko od Donbasu. Ale jakmile začne být na frontě opravdu horko, tito nažhavení obdivovatelé nacisty Bandery se znovu objeví. Válka otevírá lákavé příležitosti pro ukrajinské baši-bazuky, jež se po přerozdělení post-majdanovského majetku citelně nudí.

V podmínkách etno-občanských konfliktů se zdánlivě zvládnutelná krize často velmi rychle stane nezvládnutelnou. Jakmile dojde k zahájení, války nebo je situace přivedena do bodu, kdy začne sama od sebe, je někdy krajně obtížné ji zastavit a „vrátit věci do původního stavu“. V doslovném smyslu – odvolat z fronty nejen rozehřáté nacionalisty, kteří se vykašlali na Zelenského, ale dokonce i pravidelné jednotky, jimž Zelenskyj sice formálně velí, ale není pro ně autoritou.

Může se zdát, že například snaha zaútočit na Doněck bez příkazu Kyjeva je čirá fantazie. Historie občanských konfliktů je však plná takových příkladů. V nedávné historii Ukrajiny se vyskytly i případy, kdy o otázkách války a míru nerozhodovaly americké, nebo dokonce ani ukrajinské orgány, ale fanatici v první linii, a to nejen na jihovýchodě, ale během majdanského období také v Kyjevě. Neřízený konflikt je ostatně pro chabou ukrajinskou státnost charakteristický.

Aby se bývalý televizní bavič v rámci své „mazané hry“ nepokusil rozdmýchat oheň, který pak nebude schopen uhasit, musí pochopit, že v této nebezpečné hře nemůže vyhrát.

Pokud dojde na velkou válku, dojde také na extrémní sankce s reálnými dopady na ruskou ekonomiku. Ukrajinská radost, že sousedovi chcípla kráva, se však může ukázat jako příliš slabá satisfakce za bezprostřední následky. 

Například když bezperspektivní, chudý a vnitřními rozpory zmítaný a vytunelovaný stát přijde vedle Krymu ještě o pár dalších území. Nemluvě o tom, že to může být spouštěcí mechanismus velmocenského konfliktu, který Ukrajinu zcela smete.

A nejen ji. 

Zdroj.

 


Tagy článku

Doporučujeme

Galská naděje: Triumf, pád nebo smrt ve středu? Normalizace a zásady mediální drezura. Nastává čas prezidentifikace? Čtyřicet let koketerie. Rozčarování na západě, inspirace v Maďarsku. Jaký je v rukávu záložní plán?

Galská naděje: Triumf, pád nebo smrt ve středu? Normalizace a zásady mediální drezura....

Provokace globalistů proti Rusku sílí každým dnem: Začne Třetí světová válka na den osvobození od nacismu? Putin jedná s Merkelovou. Německu se do konfliktu nechce. Čarnogurský: NATO si zaslouží, aby se ztratilo ze světa

Provokace globalistů proti Rusku sílí každým dnem: Začne Třetí světová válka na den osvobození...

NEJČTENĚJŠÍ

Hnusný velikonoční masakr civilistů na Donbasu: Pětiletý kluk roztrhaný pumou z dronu NATO. V Kyjevě přistávají Zelené barety. Rusko nasazuje elitní výsadkáře. Kolik času zbývá? Dokud jsme v NATO a EU rozhodnou o nás jiní

Hnusný velikonoční masakr civilistů na Donbasu: Pětiletý kluk roztrhaný pumou z dronu...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky