Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Liberální pokrok: Zavraždit babičku lze, i když se brání. Jen ji rodina musí přidržet. Legální genocida na Západě. Lidé si na otřesné historky zvyknou. Nikdo nemá zodpovědnost. Už se jde i na děti. Benelux - náš vzor?

Liberální pokrok: Zavraždit babičku lze, i když se brání. Jen ji rodina musí přidržet. Legální genocida na Západě. Lidé si na otřesné historky zvyknou. Nikdo nemá zodpovědnost. Už se jde i na děti. Benelux - náš vzor?

17. 12. 2020

Tisk článku

Jonathon van Maren popisuje šílené praktiky eutanázie v zemích, kde byla legalizována již před několika lety jako první v unijní 4. říši - poté, co ta 3., v důsledky porážky ve válce, s ní musela skončit

V listopadu roku 2018 ohlásil haagský státní zástupce neobvyklou událost, totiž vznesení obvinění proti lékařce, která provedla euthanasii na obyvatelce pečovatelského domu pro seniory. Třebaže stará paní v průběhu času učinila o svém přání zemřít několik různých prohlášení, její rodina rozhodla, že je třeba ji zabít stůj co stůj, a lékařka jí proto přidala do kávy sedativa. V plánu bylo nejprve ji uspat a potom jí podat smrtící injekci.

Lékařka jí drogy propašovala do kávy, zatímco paní přívětivě rozprávěla s příbuznými. Seniorka nicméně neusnula a lékařka se proto pokusila uspat ji druhou dávkou, což bylo pacientce zřejmě velmi nepříjemné. Když nakonec začala usínat a lékařka se pokusila dát jí smrtící injekci, stará paní znenadání vstala. V tom okamžiku ji její rodina pomáhala držet a lékařka jí rychle dala injekci s jedem, který ji zabil.

Pokrokový Benelux

Přestože v režimu euthanasie v Nizozemí dochází k všelijakým hororům, toto bylo zjevně přece jen trochu moc a státní zástupce lékařce veřejně vytknul, že se ženy, než ji zabila, nezeptala, zda si skutečně přeje zemřít. Je však třeba říci, že ve dvou dřívějších případech byli v Nizozemí lékaři trestně stíhaní za zločiny související s euthanasií nakonec obvinění zproštěni. Jak známo, je neobyčejně obtížné posoudit skutečné přání oběti, když už je mrtvá.

Také belgické úřady zahájily trestní stíhání v pochybném případu euthanasie. Šlo o první případ tohoto druhu od legalizace euthanasie v roce 2002. Belgie (i Nizozemí) dovolují euthanasii nejen kvůli fyzické bolesti a utrpení, ale i z psychiatrických důvodů se zdůvodněním, že i tito pacienti mohou „nesnesitelně a nevyléčitelně“ trpět.

V roce 2010 nicméně tři lékaři z Východních Flander zašli příliš daleko, když otrávili Tine Nysovou, osmatřicetiletou ženu trpící Aspergerovým syndromem. Toto údajně legální zabití vyvolalo určité pobouření, neboť mnoho lidí poukazovalo na skutečnost, že mírná forma autismu by neměla být platným důvodem pro státem poskytovanou vraždu. Rodina Tine Nysové podala v roce 2017 trestní oznámení, v němž lékaře obvinila z „pochybení“ při její smrti – a "lékaři" se okamžitě pokusili bránit vyšetřování.

Dr. Lieve Thienpontová, psychiatrička, která podepsala žádost Nysové o euthanasii (a jedna ze tří obviněných), obvinila rodinu z toho, že je „dysfunkční, narušená, traumatizovaná, málo empatická a má malou úctu k druhým“, a prohlásila: „tyto lidi musíme zastavit“. Sestra zemřelé ženy Sophie Nysová následně na tiskové konferenci uvedla, že lékař, který Tine zabil, skutečně vyzval Tininy rodiče, aby drželi jehlu, kterou Tine vstřikoval smrtící látku, a dokonce požádal rodinu, aby si stetoskopem ověřila, že je Tine skutečně mrtvá.

Čtěte ZDE: Dítě odsouzené na smrt: Raději zabít, než si utrhnout ostudu. Malý Evans ne a ne sám zemřít. Proč Britové nechtějí dát Alfiemu šanci? Jakékoli zlepšení krajně nežádoucí. Co je za ptáčka soudce Hayden?

Občas se ještě někdo ozve 

Gentský státní zástupce Francis Clarysse se vyjádřil, že lékaři budou postaveni před soud za to, že Tine otrávili – podivné obvinění v zemi, kde lékaři praktikující euthanasii za posledních patnáct let zabili víc než deset tisíc lidí. V tomto konkrétním případě měl nicméně dokonce i předseda belgické komise pro přezkoumávání případů euthanasie dr. Wim Distelmans pocit, že dr. Thienpontová zašla příliš daleko.

Vzhledem k případům, v nichž belgičtí lékaři zabíjeli bez rozpaků či námitek, skoro překvapuje, že obvinění byla vůbec vznesena: transsexuál zničený několika zpackanými zákroky měnícími pohlaví, slepá dvojčata, která měla pocit, že nemohou žít bez zraku, devíti a jedenáctileté nemocné děti, lidé s chronickou depresí, abychom uvedli alespoň několik příkladů. Když je doktorům zákonem dovoleno zabíjet, je těžké stíhat je za technické nedostatky při legální vraždě.

Sekáč, ten se nezakecá 

A jak vlastně dopadl nizozemský případ bránící se babičky? Jako obvykle. Podobná obvinění vyšumí. Jestliže euthanasii a asistovanou sebevraždu legalizujeme, k podobným věcem docházet prostě musí. V zemích, kde režim euthanasie existuje, se otřesné historky objevují bezmála každý měsíc. Lidé si na ně nakonec zvyknou. A bude velmi obtížné odsuzovat lékaře za to, že tráví lidi, jestliže bylo jednou rozhodnuto, že podávání smrtících injekcí je součást jejich "léčebné" práce.

Nizozemský nejvyšší soud posléze lékařku pochválil za dobré úmysly a všechna trestní oznámení zamítl.

Dostáváme se tak k dnešku. Holanďané na tento případ zareagovali vytvořením speciálních předpisů upravujících euthanasii pacientů s demencí. Zdrogování, které má nemocným zabránit klást odpor, samozřejmě umožňují. Podle novelizovaných předpisů lékaři provádějící euthanasii u pacientů s těžkou demencí jim mohou dát do jídla či pití sedativum, existují-li obavy, že pacient začne být „neklidný, rozrušený nebo agresivní“.

Za zmínku stojí i další faktor v případu Arendsové. Když pacientka začala ztrácet duševní schopnosti, žádala o euthanasii, ale chtěla sama rozhodnout o tom, kdy k ní dojde. Nikdy to neudělala. Předpisy byly tudíž změněny tak, aby řešily i tuto okolnost: teď s v nich uvádí, že v případech, kdy má pacient pokročilou demenci, „není nutné, aby se lékař dohodl s pacientem o čase či způsobu provedení euthanasie“. Předseda komise pro přezkoumávání euthanasie Jacob Kohnstamm uvedl: „Lékaři si teď mohou dělat méně starostí s tím, že v případech euthanasie nesou kůži na trh. Mohou se méně bát soudu – nebo přezkumné komise.“

Přečtěte si to pečlivě ještě jednou: „Není nutné, aby se lékař dohodl s pacientem o čase či způsobu provedení euthanasie“. Jinými slovy, pokud pacient v danou dobu nechce zemřít a lékař s tím nesouhlasí, vytváří nizozemský soud skulinu, která lékaři doslova umožňuje, aby mu prošla vražda.

Jak jsem nedávno poznamenal v článku pro First Things o legalizaci dětské euthanasie na žádost lékařů: nizozemská vláda se stará mnohem víc o to, aby lékaři, kteří zabíjejí lidi, nebyli stíháni, než o ochranu těch ještě živých určených k popravě.

Zdroj: 1, 2.


Tagy článku

Doporučujeme

Co všechno přikrývá covid: Migrace, terorismus, cenzura, gender, zlodějna a další. Chudý občan je neškodný. EU proti pravidlům pro život. Dvě varianty budoucího vývoje. Vzkaz občanům

Co všechno přikrývá covid: Migrace, terorismus, cenzura, gender, zlodějna a další. Chudý...

Bidenova Amerika se opět musí stát planetárním diktátorem: Jsme silní, ale podceňujeme se. Více bombardovat. Více státních převratů. Jak vychovat Američany pro Nový světový řád? Musíme ho zavést tvrdou rukou

Bidenova Amerika se opět musí stát planetárním diktátorem: Jsme silní, ale podceňujeme...

NEJČTENĚJŠÍ

Hranice bezmoci: Cvičení k úplnému zadušení občanských svobod právě začalo. Výrobci vakcín a strachu si mastí peněženky. Hampl Smith. Prezident Miloš O'Brien. Okamura proti. Výjezdní doložky a Vyšší pricip

Hranice bezmoci: Cvičení k úplnému zadušení občanských svobod právě začalo. Výrobci vakcín...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky