Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Šílené Německo u kormidla: Jsme připraveni na budoucnost v unii? Naše vláda kašle na hrozby, Petříček raději neexistuje. Temný příběh Lisabonské smlouvy. Slováci drolí V4. Co Polsko? Pouze s Orbánem si nevystačíme

Šílené Německo u kormidla: Jsme připraveni na budoucnost v unii? Naše vláda kašle na hrozby, Petříček raději neexistuje. Temný příběh Lisabonské smlouvy. Slováci drolí V4. Co Polsko? Pouze s Orbánem si nevystačíme

2. 7. 2020

Tisk článku

Ivo Strejček se s obavami ptá, zda si tu někdo z kompetentních politických činitelů vůbec uvědomuje osudové hrozby spojené s dalším pokračováním německé nadvlády nad Evropskou unií

S prvním červencovým dnem letošního roku se stává předsednickou zemí Evropské unie Německo. Přestože jde pouze o formální akt, neboť Německo už celá léta rozhoduje o všem, co se v EU stane, na půl roku oficializované nadvlády Německa nad EU je nutné si všímat velmi bedlivě a s mimořádnou ostražitostí.

Připomeňme: Když se 1. ledna 2007 Německo (s kancléřkou Merkelovou v čele) ujímalo předsednictví, fanatičtí eurofederalisté vkládali v tento okamžik všechny své naděje. Deprivovaní (pro ně zdrcujícími) výsledky referend v Nizozemí a Francii o tzv. evropské ústavě, doufali, že Německo najde cestu, jak vizi evropského superstátu vrátit do hry.

Nemýlili se

Merkelová, s hospodářskou a politickou silou Německa v zádech, spustila proces, ve kterém se podařilo obejít a ignorovat vůli francouzských a nizozemských voličů. Na jeho konci byl podpis tzv. Lisabonské smlouvy (fakticky jen v drobnostech pozměněné původní smlouvy o evropské ústavě). Česká reprezentace v čele s premiérem Topolánkem, ostatně jako všechny další politické reprezentace zemí EU včetně Francie a Nizozemí, tuto zlomovou smlouvu podepsaly.

Tehdejší prezident Klaus byl poslední evropskou politickou osobností, která podpisu (a ratifikaci) vzdorovala. Opuštěn v zahraničí i doma, dlouho odolával. Vyjednáním významných ústupků ve prospěch České republiky nakonec – jako poslední a fakticky v bezvýchodné pozici – Lisabonskou smlouvu podepsal. To, že česká politika neuměla a nechtěla výsledků jeho postoje využít, je jiným příběhem o nás samotných.

„Příběh“ Lisabonské smlouvy jako výsledku německého předsednictví v roce 2007 je nutné připomenout jako učebnicový příklad reality, v níž Německo mělo tehdy a má i dnes sílu vnutit zbytku EU svoji vůli.

Čtěte ZDE: Skutečný smrtící virus: Německá politika. Jak u sousedů? Raději postřílet 850 tisíc než mít cokoli s AfD. Budou zavedeny lágry pro buržousty? Jak vypadá mediální shitstorm. Realita, nikoli zlý sen

Německý plán

Není třeba detailně analyzovat program a plán německé politiky na budoucích šest měsíců. Na to se stačí podívat na upravený pracovní plán Evropské komise a dlouhodobě sledovat vnitřní německou politiku. Vcelku přesně pak usoudíme, že Merkelové „program pro silnější Evropu“ bude obrazem německé vnitřní politiky opírajícím se o dávno vyřešenou otázku, zda Evropa bude německá, či Německo evropské (platí to první).

Německá politika pro Evropu bude kopírovat témata domácí vnitřní politiky – bezvýhradný environmentalismus, zelená témata jako uzákonění cílů „klimatické neutrality“ (bez ohledu na katastrofální hospodářské dopady), hodnotově aktivistickou a promigrační politiku. Merkelová „ustaraně“ prosadí franko-německý plán gigantického zadlužení EU a donutí členské státy převzít za takové zadlužení záruky. K tomu všemu bude potřebovat ještě centralizovanější Evropu, k jejímuž dosažení přispěje na podzim plánovaná Konference o budoucnosti Evropy.

To je vcelku známý kontext. Jak je na něj připravena česká politika?

Rozdrolení

Neexistuje veřejnosti známý poziční dokument české vlády, v němž by objasnila, jak chce (pokud vůbec) čelit „zelené“, „dluhové“ i „centralizační“ ofenzivě německé předsedkyně Evropské komise von der Leyenové a německých úředníkům v čele rozhodujících ředitelství Evropské komise. Ministr zahraničí Petříček se ani nesnaží předstírat, že má nějakou autoritu, takže raději „neexistuje“. Jeho nečinnost prohlubuje dlouhodobou rezignaci české zahraniční politiky na realistickou obhajobu českých zájmů, čehož šikovně zneužívají všichni ti, kteří se cítí „povolanými“ - například pražský primátor Hřib a někteří starostové městských částí Prahy.

Několika českým senátorům v čele s Pavlem Fischerem se podařilo vnutit české veřejnosti představu, že dnes je svoboda Čechů ohrožena v Číně a Rusku – ne v „zeleném“ Bruselu. „Zahraniční politika Senátu“, jak podbízivě prohlásil předseda horní komory Vystrčil, „nebude přepočítávat groše…“. Usilovat totiž o znovuzvolení předsedou horní komory je pro něho aktuálně jistější skrze kritiku Číny, než Bruselu a Berlína. Premiér Babiš se sice mediálně tváří „statečně“, fakticky však Česká republika pod jeho vedením nezaznamenala v EU žádný úspěch.

Když česká domácí politika příliš nadějí nenabízí, může nabídnout společnou pozici proti německé dominanci formát V4? Ani zde není na co se příliš spoléhat. Zvolení slovenské prezidentky Čaputové a premiéra Matoviče urychlilo drolení jednoty tohoto uskupení a učinilo ze Slovenska nejslabší článek této formace. Polsko se po přechodnou dobu zaměstnává vnitřními politickými aktualitami – volbou prezidenta země, nicméně polská zručnost pragmaticky vyjednávat s Bruselem o svých zájmech je zkušenostmi ověřena. Jediným pevným kamenem V4 tak zůstává maďarský premiér Viktor Orbán – a to je málo.

Formu i obsah začínajícího (nebo permanentně probíhajícího?) německého předsednictví umíme s přesností odhadnout. Úspěšně vyjednávat či dokonce Německu vzdorovat, by bylo obtížné vždy, natož v beznadějné situaci, ve které se nachází dnešní česká vládní i opoziční politika.

A výhledy, jak se zdá, optimistické nejsou.

Zdroj.


Tagy článku

Doporučujeme

Jsme prý zamořeni ruskými špiony: Mohl bych nějakého vidět? Když je třeba si plivnout, rozkecá se všechno. Tajné úspěchy a hvězdné chvilky BISky. Kolik agentů se vejde na výložky věčného plukovníka K.?

Jsme prý zamořeni ruskými špiony: Mohl bych nějakého vidět? Když je třeba si plivnout,...

Výzva pro Trumpa: Zavést stanné právo a vyhlásit nové volby. Nejdůležitější řeč k národu. Média ho již zcela ignorují. Podvodníci mají navrch. Jak předejít občanské válce v USA? Na pravdu není nikdy pozdě

Výzva pro Trumpa: Zavést stanné právo a vyhlásit nové volby. Nejdůležitější řeč k národu....

NEJČTENĚJŠÍ

Adventní otázky: Proč nám vláda trochu povolí obojek? Opravdu nás Andrej Babiš šíleně zadlužuje? Budou to splácet naše děti? Víme, co je Basilej 3? Proč jsme zapomněli? Visí válka ve vzduchu? Nebo už začala?

Adventní otázky: Proč nám vláda trochu povolí obojek? Opravdu nás Andrej Babiš šíleně...

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky