Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Světová banka: Globalizace umírá od koronaviru. Čeká nás příšerná budoucnost deglobalizace? Koho to může vyděsit? Pouhý iluzionismus globalistických mozkových center. Zle bude těm, kdo si odvykli pracovat

Světová banka: Globalizace umírá od koronaviru. Čeká nás příšerná budoucnost deglobalizace? Koho to může vyděsit? Pouhý iluzionismus globalistických mozkových center. Zle bude těm, kdo si odvykli pracovat

10. 6. 2020

Tisk článku

Crimson Alter sleduje bitvu globalistů a antiglobalistů o budoucnost světa a dochází k závěru, že globalizace je neživotaschopnou iluzí finančních manipulátorů a spekulantů

Světové infopole je nyní polem krvavé a nekompromisní bitvy mezi dvěma nadnárodními ideologickými trendy: na jedné straně stojí fanatičtí příznivci globalizace z různých zemí a proti nim ti, kteří považují deglobalizaci za nevyhnutelný prvek budoucnosti a doufají, že z toho budou mít maximální prospěch.

Přitom zástupci některých mezinárodních struktur, které spoluvytvářejí současný model globálního světa, paradoxně konstatují, že globalizace je již v posledním tažení. Například hlavní ekonomka Světové banky Carmen Reinhartová uvedla v rozhovoru pro agenturu Bloomberg:

Bez melodramatičnosti: COVID-19 je poslední hřebík do rakve globalizace. <...> Krize v letech 2008-2009 způsobila globalizaci velkou ránu, tak jako Brexit, nebo jako obchodní válka mezi USA a Čínou, ale koronavirus dostává (deglobalizaci) na novou úroveň.

Zastrašující propaganda

Sázky v tomto boji, který se odehrává jak na stránkách médií, tak v odborné komunitě a v kuloárech konferencí planetárních „mozkových center“, jsou velmi vysoké: vedení každé země na světě, největšími geopolitickými hráči počínaje a mikrostátečky konče, musí samo za sebe rozhodnout: na jakou budoucnost se připravit a k jaké budoucnosti (v rámci možností) se snažit přiblížit. Kolosální rozdíl v rétorice globalistů a antiglobalistů je pozoruhodný. Zastánci globalizace (a není důležité, zda v jejich současné podobě nebo v jakési „postvirové“) pracují hlavně s obrazy a logikou strachu. Snaží se politiky i obyčejné občany vyděsit budoucností, v níž bude všechno velmi drahé, žádná svoboda a svět rozdělený na „regionální bloky“ bude jednoduše hrozným místem pro život.

Typický příklad snahy vyděsit, probudit noční můru a vyvolat hysterii u politiků i obyvatel, kteří přemýšlejí o tom, zda by nebylo lepší žít ve světě bez současné podoby globalizace, si je možno přečíst v pojednání analytiků Světového ekonomického fóra (WEF) – globální to nevládní organizace a mozkového centra, které pořádá světově proslulé fórum v Davosu za účasti hlavních byznysmenů a politiků planety:

Blokování importu může způsobit inflaci, omezit spotřebitelský výběr, zpomalit tempo inovací a vést k tomu, že ostatní (země) odpoví vlastním omezením importu. Blokování idejí může ochromit kreativitu a bránit nápravě chyb ve veřejné správě. A blokování lidí na hranicích může připravit společnost o talentované a potřebné pracovníky a zároveň přispět k utrpení těch, kteří jsou nuceni prchat před politickým nebo náboženským pronásledováním, válkou, banditismem nebo hladem. <...> Existuje lepší způsob, jak reagovat na výzvy a hrozby globalizace. Účinná kolektivní spolupráce může čelit riziku onemocnění, změně klimatu, kybernetickým útokům, šíření jaderných zbraní a terorismu. Žádná země nemůže sama zajistit vlastní bezpečnost; unilateralismus není seriózní přístup ke státní politice, “ píší analytici z Davosu rozladění tím, že epidemie zrychlila proces rozpadu globálního světa, který (i přes všechna ujištění o opaku) fungoval podle globalizačního schématu vymyšleného v USA, ve prospěch jistých kruhů v USA a pro maximální škodu těm, kdo nemají rádi USA.

 

Čtěte ZDE: Globalizace: Svět rozbitý na kusy. Okrádání slabých a požírání nadbytečných. Patříte k prekariátu? Co s nerentabilní populací? BRICS není alternativa. Ekonomiku drží otrocká práce. Je cesta ven?

Iluzionismus bažin

Právě americký unilateralismus, tj. strategie maximálního geopolitického egocentrismu a používání hospodářského a vojenského násilí proti zemím, které nejsou ochotny se cele podřídit ministerstvu zahraničí USA, je ve skutečnosti nedílnou součástí současné globální konfigurace. Je třeba poznamenat, že analytici Davosu neklamou – v tom smyslu, že deglobalizace se v nejpřímějším inflačním smyslu dosti prodraží. Ale v zásadě přijde draho těm zemím, které budou muset znovu naučit svou pracovní sílu (a ta se bude vzpouzet) takovým návykům, jako je práce u soustruhu nebo šití lékařských roušek. A všechny ty řeči, že země, které blokují zahraniční ideologii a nelegální migraci, budou obzvlášť trpět, by se měly jednoduše přičíst pouhé propagandě. Dobré ideje budou přijímány z důvodu jejich efektivity, a proto ve většině zemí světa nebudou potřebné nevládní organizace, které se pletou do domácí politiky, avšak kvalifikovaní cizinci, kteří jsou ochotni pracovat a platit daně, budou vždy vítáni.

Strašáci z Davosu nezapůsobí, pokud se je pokusíte nasadit na evropského, čínského nebo ruského voliče, to však nikterak nebrání jejich propagaci – na strašení voličů a politických vedení různých zemí perspektivou „drahé a bolestivé deglobalizace“ je zjevně peněz dost.

Existují však i takové hlasy z globalizačního tábora, které se snaží ukonejšit každého, kdo se obává konce globalizace. Časopis „Time“ zpravuje čtenáře o tom, že v každém případě bude všechno dobré a žádný stát se globalizaci nevyhne:

Globalizace tu určitě zůstane. Vlak se rozjel už před třiceti lety, kdy se rozpadl Sovětský svaz, kdy se svobodný trh práce a kapitálu stal normou a finanční trhy svojí důležitostí předčily obchod se zbožím a službami. Tyto trendy nelze zvrátit, podobně jako průmyslovou revoluci, nebo nástup počítačů.

Čím více a sveřepěji budou věřit této verzi reality „tam za velkou louží“, tím lépe. Finanční trhy jsou při vší jejich vážnosti pouhou nadstavbou (byť významnou) nad reálnou ekonomikou: nad pracovními normohodinami, nad gigawatty elektřiny, nad tunami oceli, obilí, nebo ropnými barely, nad výrobními linkami a reaktory jaderných elektráren.

Zdroj.


Tagy článku

Doporučujeme

Víme, kdy skončí korona-blbno: Jiný termín pro nás, jiný pro svět. Co přinese rudá mikina? Bude se vakcína losovat? Za vším hledej problémy dolaru. Čína ví své. MY také. Dobrá zpráva s nejasným pokračováním

Víme, kdy skončí korona-blbno: Jiný termín pro nás, jiný pro svět. Co přinese rudá mikina?...

Celý svět v pavučině: Falešná hra sociálních sítí. Týká se úplně každého z vás. Cenzurují se již i prostá fakta. Dosáhne vůbec někdo na všemocné korporace? Petice za svobodu slova a nový alternativní web

Celý svět v pavučině: Falešná hra sociálních sítí. Týká se úplně každého z vás. Cenzurují...

NEJČTENĚJŠÍ

Podvolení: Bláznění kolem koronaviru má zakrýt něco horšího. Německo chystá druhý díl migrantské invaze. Ústavy jako cár papíru? Trojnožka dvouhlavé saně M+L. Spustí to již za pár dní. Pryč z Titaniku!

Podvolení: Bláznění kolem koronaviru má zakrýt něco horšího. Německo chystá druhý díl...

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky