Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Začíná lámání chleba: Položí virus eurozónu? Díky Klausovi jsme se dosud euru ubránili. Ukradnou nám stovky miliard korun? Padne-li Itálie, je to začátek konce EU. Osud Čtvrté říše má v rukou Berlín - jako vždy

Začíná lámání chleba: Položí virus eurozónu? Díky Klausovi jsme se dosud euru ubránili. Ukradnou nám stovky miliard korun? Padne-li Itálie, je to začátek konce EU. Osud Čtvrté říše má v rukou Berlín - jako vždy

21. 4. 2020

Tisk článku

Soeren Kern analyzuje současnou ekonomickou situaci v zemích eurozóny a tuší za ní kolaps, jehož můžeme, ale také nemusíme být díky koruně částečně uchráněni

Jak koronavirus způsobuje v celé Evropě hospodářský šok, tak evropská jednotná měna - nejviditelnější symbol evropského sjednocení - čelí kolapsu.

Eurozónou - měnovou unií 19 z 27 členských států Evropské unie, které přijaly euro jako svou společnou měnu - otřásá nejen perspektiva hluboké a dlouhodobé recese, ale také spor severu a jihu o finanční podporu pro Itálii a Španělsko, třetí a čtvrtou největší ekonomiku EU, které byly koronavirem těžce zasaženy. 

Klacky pod nohy

13. března 2020 prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová zamítla žádosti Itálie o finanční pomoc, která by jí pomohla čelit pandemii. Poté, co její komentáře vylekaly finanční trhy, Lagardeová uvedla, že ECB je "v této obtížné době plně odhodlána zabránit rozpadu eurozóny." Italský prezident Sergio Mattarella odpověděl, že Itálie očekávala "od orgánů EU solidaritu", nikoliv "klacky pod nohy".

18. března ECB oznámila, že ve snaze o uklidnění trhů se státními dluhopisy utratí 750 miliard eur na nákup dluhopisů vydaných národními vládami. Lagardeová tweetovala: "Mimořádné časy vyžadují mimořádnou akci. Náš závazek vůči euru nemá žádné limity." Ekonomický redaktor deníku Guardian Larry Elliott napsal, že oznámení ECB je důkazem toho, že bez rozsáhlého podpůrného balíčku hrozí eurozóně kolaps:

"Situace je mnohem nebezpečnější - jak ekonomicky, tak politicky - než tomu bylo při růstu výnosů italských a španělských dluhopisů v roce 2012, který tehdejšího prezidenta ECB Maria Draghiho přiměl říct: 'Uděláme, cokoliv bude potřeba.' S lidmi umírajícími po tisícovkách, zavírajícími se hranicemi a kolabující ekonomickou aktivitou je celý evropský projekt v ohrožení."

26. března 2020 se vedoucí představitelé zemí EU během virtuálního summitu, který se uskutečnil formou videokonference, nedokázali dohodnout na ekonomické reakci na koronavirovou krizi. O den dříve devět zemí eurozóny - Belgie, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko - vyzvalo k vydání společných dluhopisů - "koronabondů" – ke zmírnění škod způsobených koronavirovou krizí. "Všichni čelíme symetrickému vnějšímu šoku, za který žádná země nenese odpovědnost, ale jejímiž negativními důsledky všechny země trpí," uvedli v dopise.

Čtěte ZDE: Národní stát se osvědčil: Necháme si navrácené hranice? Spousta nových zkušeností. EU nikomu v ničem nepomohla. Ale netěšme se, že skončí. Moloch se vrátí s větší silou a zákeřností. Co je třeba pohlídat?

Koronabondy nebo koronabony? 

Rakousko, Finsko, Německo a Nizozemsko, země v eurozóně označované jako "šetrná čtyřka", myšlenku vydání společných dluhopisů na financování hospodářského oživení v jižní Evropě odmítly. Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že vydávání společných dluhopisů by bylo "překročením Rubikonu", protože by z eurozóny udělalo "transferovou unii" způsobem, který Maastrichtská smlouva nepředpokládala. Maastrichtská smlouva založila Evropskou unii a položila základ pro euro. "Nevidím žádné okolnosti, které by nás přinutili změnit náš postoj," řekl.

Nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra v dopise zaslaném parlamentu varoval, že koronabondy představují hrozbu "morálního hazardu" tím, že jižní Evropu sužovanou dluhy odradí od ekonomické reformy. Vyzval rovněž Evropskou komisi, aby prozkoumala, proč země jako Itálie a Španělsko od finanční krize v roce 2008 neučinily odpovídající hospodářské reformy.

Evropský diplomat citovaný nizozemským deníkem De Volkskrant označil Hoekstraovy komentáře jako "těžkou urážku" jižní Evropy. Jiný diplomat řekl, že tyto komentáře byly "vztyčeným nizozemským prostředníkem vůči jihu".

Země jižní Evropy mají možnost čerpat prostředky z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), záchranného fondu eurozóny, který půjčuje peníze za přísných podmínek. (Je to právě ten fond, za který ručí i země, jež nemají s eurozónou nic společného. Znamenalo by to, že i ČR by se musela stovkami miliard podílet na problémech zemí platících eurem, což je naprostá absurdita, pozn. PP). Jihoevropské země se ovšem také zdráhají ESM použít. Jednak proto, že by byly spoutány dlouhodobým dluhem, který by bylo obtížné splatit, ale současně proto, že podmínky ESM by omezily zbytky jejich státní suverenity.

Korespondent deníku Wall Street Journal Marcus Walker to vysvětlil takto:

"Půjčky s podmínkami nabízené severem vnímá jih eurozóny jako omezující a naprosto nedostatečné. Volání jihu po emisi společných dluhopisů zemí eurozóny sever zase chápe jako vypůjčení jeho kreditní karty."

"Přízrak rozdělené eurozóny zůstává. Pokud nebude ekonomický šok z karantény rychle překonán, tak Itálii a Španělsku hrozí, že v důsledku koronavirové krize zchudnou. Recese v jižní Evropě by ovšem byla také špatnou zprávou pro severní země," jejichž průmyslová odvětví a banky profitují z celkového zdraví ekonomiky regionu."

Když Itálie nastydne

Jinými slovy, pokud koronavirová krize nakonec způsobí, že Itálie nebude schopná splácet svůj dluh, tak to ovlivní celou Evropu – i celý svět. Říká se, že Itálie s HDP téměř 2 biliony dolarů, je údajně "příliš velká na to, aby zkrachovala, ale současně příliš velká na to, aby byla zachráněna." Desmond Lachlan, spolupracovník American Enterprise Institute, poznamenal:

"Na rozdíl od Řecka je Itálie příliš velká ekonomika, než aby euro přežilo její krach, a příliš velká ekonomika na to, aby ji její evropští partneři mohli zachránit..."

"Při posuzování systémového významu Itálie pro globální ekonomiku je třeba mít na paměti, že její ekonomika je přibližně desetkrát větší než ekonomika Řecka a že Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny."

"Stejně důležitý je fakt, že po Spojených státech a Japonsku má Itálie třetí největší trh se státními dluhopisy na světě se státním dluhem vyšším než 2,5 bilionu dolarů."

"Je obtížné si představit scénář, ve kterém by bankrot Itálie nezpůsobil evropskou bankovní krizi. Pokud by k bankrotu Itálie skutečně došlo, tak musíme počítat s tím, že ovlivní světové hospodářské a finanční trhy."

Editor britského internetového deníku Independent Sean O'Grady napsal, že koronavirová krize by mohla Itálii katapultovat k bankrotu:

"Krize Itálie je také krizí Evropy. Když Itálie nastydne, tak Evropa dostane zápal plic. Euro si nemůže dovolit, aby se velká ekonomika (Itálie je třetí největší země eurozóny) zhroutila jako dům z karet."

Ve Španělsku, které nedávno předstihlo Itálii a stalo se epicentrem koronaviru v Evropě, se předseda vlády Pedro Sánchez ke zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie zavázal investovat 200 miliard eur – 20 % HDP Španělska. Na otázku, kde na to vezme peníze, Sánchez odpověděl, že "počítá s finanční pomocí Evropy".

Čtěte ZDE: Případ koronavirus: Dobrá záminka k manipulaci? Rotačky na nekryté peníze už opět jedou naplno. Kdo na krizi nejvíc vydělá? Potřebovala si Čína "odfrknout"? Kdyby virus nebyl, musely by si ho trhy vymyslet

Přežití molocha

Koronavirová krize vyvolává v celé eurozóně chaos. Eurozóna v březnu 2020 zažila bezprecedentní kolaps obchodní činnosti, tvrdí londýnský zpravodajský portál IHS Markit. Podle IHS Markit: "Ekonomická nálada poklesla v eurozóně v březnu meziročně nejvíce v historii eurozóny, což naznačuje, že úsilí politiků rozptýlit temné obavy selhalo." Průzkum společnosti McKinsey & Company předpovídá, že HDP eurozóny klesne v roce 2020 o 10,6 % a do konce roku 2024 se nevrátí na úroveň před krizí.

6. dubna francouzský ministr financí Bruno Le Maire varoval, že Francie letos kvůli koronaviru pravděpodobně zažije nejhlubší recesi od konce 2. světové války. Ekonomické komisi Senátu Le Maire řekl: "Rekord zatím drží rok 2009, kdy HDP Francie v důsledku finanční krize klesl o 2,2 %. Letos náš HDP klesne pravděpodobně mnohem více než jen o 2,2 %." A dodal: "To ukazuje rozsah hospodářského šoku, kterému čelíme."

Francie, druhá největší ekonomika eurozóny, zavedla od 17. března celonárodní karanténu. Celostátní omezení pohybu bude trvat nejméně do konce dubna. Podle francouzského Národního institutu pro statistiku a ekonomické studie (INSEE) způsobí jeden měsíc karantény meziroční pokles HDP cca 3 %, a dva měsíce karantény způsobí pokles cca 6 %.

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval lídry ostatních zemí EU, že pokud nyní neprokáží solidaritu, tak pandemie koronaviru rozbije základní pilíře EU. "Jde o přežití evropského projektu," řekl.

Člen německé Odborné rady pro posouzení celkového ekonomického vývoje (Sachverständigenrat zur Begutachtung der gesamtwirtschaftlichen Entwicklung) Achim Truger řekl, že se domnívá, že koronabondy jsou nezbytné k tomu, aby se zabránilo kolapsu eura:

"Epidemií koronaviru jsou zasaženy všechny evropské země - Itálie a Španělsko jsou zasaženy obzvláště tvrdě. Všechny země, včetně Německa, proto musí být schopny zaplatit nezbytné náklady na zdravotnictví a opatření přijatá k překonání hospodářské krize. Toto je možné uskutečnit pouze prostřednictvím státních dluhů, jen tak zabráníme další krizi eura. Pokud se dluhové zatížení Itálie a Španělska prudce zvýší, budou tyto země tlačeny do rozpočtových škrtů, tedy do hospodářské, sociální a politické krize, což by nakonec vedlo ke krizi státního dluhu a kolapsu eura a EU. Proto nyní musí existovat společné řešení založené na solidaritě."

Oliver Hartwich, německý ekonom a prominentní komentátor evropských událostí, který je výkonným ředitelem think-tanku New Zealand Initiative (Iniciativa Nový Zéland) založeného ve Wellingtonu, shrnul evropské potíže takto:

"Ani jedné evropské zemi se dnes nedaří dobře, což znamená, že evropské země jsou jen omezeně ochotny si vzájemně pomáhat. Evropské země jsou zaneprázdněny řešením svých vlastních krizí. Svědčí o tom i to, jak Evropa nechala Itálii na holičkách a Itálie získává zdravotní podporu z Číny..."

"Probíhá hospodářské zemětřesení. Za několik týdnů či měsíců bude několik velkých evropských ekonomik potřebovat záchranné a asistenční balíčky. Tyto balíčky budou několikrát větší, než balíčky, které EU dosud zažila. Přesto žádná země, centrální banka ani instituce nebudou příliš ochotné a ani schopné je poskytnout. Dokonce ani astronomické částky, o kterých je nyní řeč, teď nebudou stačit."

"A zapomeňte na Mezinárodní měnový fond (MMF). Ten měl co dělat již naposledy, když se zapojil do záchrany Řecka. Když se euro zhroutí, tak eurozónu ani MMF nezachrání." Zdroj.

A co my?

Jinými slovy: buďme šťastni, že jsme si udrželi korunu. Že se všem Špidlům, Kalouskům, Niedermayerům a dalším agentům Bruselu nepodařilo strhnout nás do "europasti", jako se to podařilo v bratrském Slovensku. Dík za to patří především Václavu Klausovi, který do boje proti přijetí eura nainvestoval celý svůj politický kapitál. Byl vysmíván, urážen, mediálně lynčován, ale neustoupil. 

Pokud teď Andrej Babiš vetem zabrání tomu, aby byl nakonec použit fond ESM (kam na "výzvu" musíme nalít do bezedné díry více než tři sta miliard korun - zločin minulých vlád; viz též nedávný článek na PP), můžeme balancování nad ekonomickou propastí ustát. 

Rozhodující však je, co udělá Německo. Jako vždycky. EU nevládne Brusel, ale Berlín.

 


Tagy článku

Doporučujeme

USA v plamenech: Fatální hrozba a pozemská naděje. Teroristé z Antify jsou na roušky zvyklí. Život bělocha nemá cenu? Nejšpinavější politický boj. Svázané ruce a zničení Ameriky

USA v plamenech: Fatální hrozba a pozemská naděje. Teroristé z Antify jsou na roušky zvyklí....

Trump vyhlásil válku radikálním levičákům ze Silicon Valley: Twitter a spol. jsou média jako každé jiné. Boj houstne. Jak skrýt, že Biden je magor? Bažiny, Brusel i pražská kavárna svobodu slova nenávidí

Trump vyhlásil válku radikálním levičákům ze Silicon Valley: Twitter a spol. jsou média...

NEJČTENĚJŠÍ

COVID-19: Přírodní původ vyloučen! Jak v laboratoři upravili koronavirus pro člověka. Vše se vymklo kontrole? Soukromé výzkumáky a import tropických chorob. Země biologickými bombami. Třetí strana nové války

COVID-19: Přírodní původ vyloučen! Jak v laboratoři upravili koronavirus pro člověka....

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky