Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Co dělat 2020: Jak čelit kolektivní sebevraždě? Dva vzorce dějin. Situace se zhoršuje, ale ne dost rychle. Až se sousedé začnou hroutit. Buďme připraveni. Máme na to i časopis MY. A vlastence kolem něj

Co dělat 2020: Jak čelit kolektivní sebevraždě? Dva vzorce dějin. Situace se zhoršuje, ale ne dost rychle. Až se sousedé začnou hroutit. Buďme připraveni. Máme na to i časopis MY. A vlastence kolem něj

22. 2. 2020

Tisk článku

Petr Hampl přichází s několika radami, jakým způsobem může vlastenec vzdorovat novým (ne)pořádkům, a připravovat se na výbuch, který je již za dveřmi

Co dělat v roce 2020?

Tu otázku dostávám poměrně často. Lidé poslouchají mé přednášky, zdá se jim, že analýza je přesvědčivá, ale že ještě cosi chybí. Co tedy máme dělat?, ptají se. Chtěli by odejít s jednoznačným úkolem, pustit se do práce, a během pár dnů otočit směřování země.

Jenže já pro ně takovou odpověď nemám. Mohu jen rychle shrnout, co jsem zapsal do poslední kapitoly Prolomení hradeb. V tuto chvíli ještě není situace zralá. Ale blíží se to. Intenzivně pracujte na tom, byste připraveni, až to nastane.

Dva vzorce

Pro většinu lidí to je velice obtížné. Když někomu v lednu zadáte úkol s uzávěrkou 30. května, můžete očekávat, že 26. května začne pracovat. To je normální. Mnoho dobrých vlastenců tak nedělá nic, utápí se v depresích nebo se stávají obětí těch nejpříšernějších konspiračních teorií, které vedou jen ke konfliktům a ještě horším depresím.

Události ale běží rychleji, než jsem čekal. Schválením evropského New Green Deal dostala kolektivní sebevražda nové aristokracie konkrétnější obrysy. Je myslitelné, že velmi brzy poškodí ekonomiky natolik, že nebudou schopny financovat ani sami sebe. Postiženy budou všechny společenské vrstvy. Společnost bude uvržena do zmatku, a otevře se prostor pro velké změny.

Když se podíváme do evropských dějin, vidíme dva vzorce. První je takový, že když roste síla nižších vrstev (nebo upadá moc vyšších), přibývá menších konfliktů, vládnoucí moc si toho všímá, ustupuje a postupně se vyjednává nový konsensus. Tak tomu bylo třeba v druhé polovině 19. století. Dělnické hnutí nabývalo na síle a tehdejší vyšší vrstvy chápaly, že pokud nechtějí revoluci, musí něco udělat pro zlepšení postavení pracujících. Byla tedy zavedena řada sociálních opatření, a nová rovnováha všem jakž takž vyhovovala (i když obě strany měly pocit, že to vůči nim není úplně fér).

Jsou ale i jiné situace. Vládnoucí třída je už natolik otupená a zdegenerovaná, že není schopna reagovat jinak než represemi. Konflikty se zametají pod koberec, nesmí se o nich mluvit, společenská situace se napíná…až dojde ke skokové radikální změně. To bude s nevyšší pravděpodobností náš případ.

Čtěte ZDE: Rozhovor s prázdnou židlí: O učitelích-hrdinech za časů mrtvice. Pád dětí v Praze. Záhada informací. Bude slovo VLAST zakázané? Špendlík může zachránit život. Kdy přijde konec světa? Společenství věrných

Sdružovat se

Jenže skoková radikální změna přináší spoustu rizik. Může probíhat velmi násilně. A vůbec nemusí skončit takovým výsledkem, který by byl ku prospěchu nižším vrstvám. Doporučuji pozornosti třeba výbornou analýzu Martina Konvičky, který připomněl, že v Německu je nejlépe připravena skupina kolem mešit, a že právě tamní muslimové v případě zhroucení společnosti převezmou moc.

U nás situace zatím nepokročila tak daleko. Navzdory obrovské snaze místních multikulturních nadšenců, navzdory investorům z Turecka, Saúdské Arábie a Kataru, navzdory tlaku EU a nadnárodních neziskovek. Situace se zhoršuje, ale ne dost rychle. V případě zhroucení v sousedních zemích bude existovat možnost otočit vývoj k národní záchraně.

První a základní věc, kterou je zapotřebí udělat, je dokončit pokrytí celé republiky sítí místních buněk. V každém městečku, v každé větší obci, v každé městské čtvrti musí fungovat vlastenecká skupina. Bez toho se dopředu nepohneme. Nejde přitom o přesvědčování lidí. Většina ví aspoň velmi přibližně, co chce nebo přinejmenším co nechce. Další si to uvědomí, jakmile oslabí všudypřítomná propaganda. Ale změna moci vyžaduje určitou organizovanost.

Může se jednat o buňku politické strany (nejspíš SPD nebo Trikolóra, ale klidně kdokoliv jiný). Nebo o sdružení typu Táborští vlastenci, Jihočeští vlastenci či Pardubický salon – omlouvám se desítkám dalším, které jsem vynechal. Nebo se vlastenci mohou setkávat v rámci hasičů, Sokola, zahrádkářů či klubu seniorů. Nebo to může být místní sdružení posluchačů Svobodného radia. Nebo jen parta, co se schází. Na tom nezáleží.

Na čem ale záleží je, aby to byli místní lidé a jednoznační vlastenci. A aby se dokázali scházet pravidelně.

Čtěte ZDE: Přátelé si pomáhají: Přelomová doba chce činy. Druhé národní obrození. Bojovka pro všechny, kdo vědí, že národ jsme MY. Již dva roky máme v rukou unikátní "nosič", o němž mnozí nevědí. Začínáme teď!

Opozice

Když už jste v takové skupině zapojeni, po čase zjistíte, že to je nuda. Scházet se, společně nadávat na poměry, vyměňovat si informace a případně se pohádat – to lze čas strávit užitečněji. Chce to tedy vyvíjet nějakou činnost. Třeba:

  • Uspořádat besedu
  • Zaplavit obec letáky
  • Sledovat politické programy na místní škole a překazit akci multikulturní neziskovky
  • Šířit povědomí, jaké neziskovky do školy jezdí a kdo jsou ti lidé zač
  • Podpořit vlasteneckého starostu
  • Podpořit v místních volbách jiné uskupení, aby se stal starostou vlastenec
  • Doplnit plakáty milionchvilkařů vtipnou malůvkou
  • Dohlédnout na to, aby místní knihovna byla zásobena tou správnou literaturou
  • Zjistit, kdo z místních celebrit je vlasteneckého smýšlení, a udržovat s ním kontakt

Takových možností existují tisíce. Rychle zjistíte, že to nejtěžší je najít správnou míru aktivit. Když sebe a ostatní přetížíte, unaví se a skupina skončí. Když bude činnosti příliš málo, lidé se začnou věnovat něčemu jinému.

Dost možná zjistíte, že ve vlastenecké skupině už působí někdo, s kým nechcete být spojováni. Nehádejte se, a pomozte založit další. Ve městě o 5.000 obyvatel se uplatní dvě. Nebo podpořte aktivity v sousední obci. Ostatně, podpora „buněčného dělení“ je jedním z klíčem k úspěchu vlasteneckého hnutí. Když se podaří vybudovat přítomnost v jedné obci, je dobré využít síly a zkušenosti pro založení další v blízkém městě.

Samozřejmě je důležité, aby o sobě místní vlastenecké skupinky věděly. Ale zjistíte, že to přichází tak nějak samo. Jakmile začnete vyvíjet nějakou aktivitu, kontakty vzniknou.

Protistrana už takovou sítí buněk fakticky disponuje. Velká média jim umožňují rychle sehnat „dobrovolníky“, zaplatit je a vše organizovat. Nicméně zkušenost ukazuje, že tito sluníčkoví aktivisté jsou zvyklí na absolutní převahu, a jsou úplně vyvedeni z míry, pokud narazí na opozici. A to hovoříme o současném stavu. Jakékoliv narušení penězovodů může být pro globalisty zdrcující, zatímco vlastenecká strana je vůči tomu imunní.

Čtenáře možná napadá, proč jsem mezi priority nezařadil práci s mládeží. Copak není další generace důležitá? Jenže jde o to, že zájem a důvěru nastupující generace si teprve musíme zasloužit. A toho se nedá docílit péčí nebo dokonce podbízením se. Mladí půjdou za tím, kdo ukáže, že je silný, akceschopný a odhodlaný. Za tím, kdo umí vyhrávat. Za tím, kdo vyhrát opravdu chce.

Zdroj.


Tagy článku

Doporučujeme

Šokující průzkum: Ne, co je v něm, ale co je za ním! Jednota skončila rychle. ČT zadala špatně data pro manipulaci. Bude mít Velký Andrej ve volbách 40 procent? Pokusy s Hamáčkem jsou omyl. Přežijí trpaslíci pandemii?

Šokující průzkum: Ne, co je v něm, ale co je za ním! Jednota skončila rychle. ČT zadala...

Ropný zlom: Tragédie se prý nekoná. Jsou zásoby ropy a zemního plynu nevyčerpatelné? Globalisté se těšili na světové vymírání – marně. Proto musel nastoupit ekoterorismus? Bude jednou benzín zase za dvě padesát?

Ropný zlom: Tragédie se prý nekoná. Jsou zásoby ropy a zemního plynu nevyčerpatelné? Globalisté...

NEJČTENĚJŠÍ

To jsou, panečku, náhody: Přehledně o tom, jak k tomu všemu &quote;přirozeně&quote; došlo. Pohádka o dvou netopýrech. Sázka 1,5 miliardy na pád akcií. US vojáci ve Wuchanu. V NYC to cvičili. Vše je samozřejmě jenom náhoda...

To jsou, panečku, náhody: Přehledně o tom, jak k tomu všemu "přirozeně" došlo. Pohádka...

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky