Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Podstata Popeleční středy: Dnešek je příležitostí pro nový začátek. Co je nejdůležitější? Generální úklid vlastní duše. Životní šance pro nalezení cesty. Kolik popelců potkáme letos?

Podstata Popeleční středy: Dnešek je příležitostí pro nový začátek. Co je nejdůležitější? Generální úklid vlastní duše. Životní šance pro nalezení cesty. Kolik popelců potkáme letos?

17. 2. 2021

Tisk článku

Ivan Poledník vysvětluje, proč je právě dnešní den tak důležitý nejen naši bezprostřední chmurnou současnost a nejistou budoucnost - ale především pro věčnost

Dnešní den začal pro spoustu lidí jako každý jiný v posledních několika měsících: Zápasíme s vlastní nejistotou, s obavami o budoucnost našich rodin. V rámci čato nesmyslných vládních opatření nutíme i své ratolesti do domácí digitální výuky. Za stále více omezených možností pokračujeme v horečném pracovním tempu a snažíme se zahlédnout světlo na konci tunelu. Zamotáváme se tak do dalších obav, stresu a chmur. 

Nic nepotřebuje dnešní člověk naléhavěji, než obrátit svůj zrak do nekonečného porostoru vlastního nitra. Tam, kde naši zmatení političtí vůdci nestaví další Babylónskou věž. Vedle nekonečné velikosti Stvořitele vypadá tragikomicky. Kdy si to uvědomit naléhavěji, než dnes: Je Popeleční středa. I většině nevěřících tento pojem ještě něco říká, ač vlastně vůbec nevědí, k čemu to je. Je to škoda, protože nejde o maličkost.

Lidé se "šmouhou" na čele

Popeleční středou vstupujeme do čtyřicetidenního postního období, které je duchovní přípravou na Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky v roce. Datum popeleční středy (tedy středy před první nedělí postní) je v kalendáři pohyblivé, stejně jako Velikonoce.

Začátek postní doby byl v minulosti přesunut z 6. neděle před Velikonocemi právě na středu, aby se odpovídajícím počtem dní vyčlenily z půstu neděle. Ty totiž nejsou postními dny ani v rámci tohoto přípravného období, protože každonedělní slavnost Kristova vzkříšení je ještě důležitější. Doba, kdy nám ji budou mocní tohoto světa znemožňovat slavit, již mimochodem nastala.

Dosud to bylo tak, že v tento den jsou k vidění na ulicích lidé s jakousi "šmouhou" na čele. Nejde o lecjakou "šmouhu", ale o znamení. Na popeleční středu udělují totiž kněží na čelo věřícím znamení kříže. Děje se tak popelem ze spálených (palmových, olivových – či u nás "kočiček") ratolestí posvěcených v loňském roce na Květnou neděli a pronášejí u toho známou formuli: "Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš".

Věřící tak přijetím popelce přijímají znamení pomíjivosti lidského života na tomto světě, a současně vyjadřují odhodlání vzdát se všeho špatného jednání. Vědomí věčnosti je najednou tak blízko. Vyznávají před Bohem své chyby, a vyjadřují naději, že jim na základě hlubokého vnitřního obrácení bude Stvořitelem odpuštěno.

Schválně, kolik takových lidí potkáme na ulici dnes, na popeleční středu L. P. 2021.

Čtěte ZDE: Popeleční středa: Neznáme dne ani hodiny svého odchodu. Je třeba se ztišit uprostřed bouřícího světa. Přicházím, abych vás zabila. Naši zbožní předkové. Svědectví obrácené prostitutky

Generální úklid

Popele se dříve užívalo jako čisticího prostředku. V tomto smyslu nás popelec nabádá k tomu, abychom nastoupili na cestu vnitřního očištění od všech nánosů zloby, falše, nepravosti a beznaděje. Postní období je vlastně obdobím generálního úklidu našeho nitra. Máme právě tak akorát dost času na to, abychom vymetli všechno smetí, jímž jsme si svá nitra za uplynulý rok zanesli a pošramotili.

Popeleční středa je také dnem přísného půstu. Projevuje se vnějškově zdrženlivostí od červeného masa (rybí maso je přípustné) - a pouze jednoho úplného nasycení během dne. Podobné předepsané posty během celého roku byly v posledních desetiletích velmi redukovány, což je z hlediska duchovního života nesmírně kontraproduktivní. Jisté tělesné sebezapření v našem relativně blahobytném světě totiž velmi napomáhá vnitřnímu rozvoji, což je na životní cestě důležitější než cokoli jiného.

Proto, navzdory současné liberální církevní praxi, se mnozí katolíci snaží přidržet se dřívějších postních praxí. Naordinovat si další újmy, případně se i inspirovat u jiných křesťanských společenství, jejichž tradice vycházejí z původních společných pravidel a zvyklostí.

V celém postním období by se měl člověk proto věřící zdržovat nevázaných zábav či nadměrných požitků, Ty si může dopřát právě pouze o nedělích. Do postního období by proto již neměla zasahovat plesová sezóna (to za současných omezení stejně nehrozí), nemělo by se ale dokonce ani vstupovat do manželství a tak dále.

Z nitra směrem ven

Kristova výzva k pokání a obrácení, která je nosným motivem Popeleční středy, však není v první řadě mířena na vnější skutky, nýbrž především na vnitřní obrácení, obrácení srdce, pokání a niternou duchovní obnovu. Bez nich by totiž jakékoli vnější kající skutky zůstaly falešné a prázdné. V nitru se rozcházíme se zlem a z lásky k Bohu a v zájmu vlastní spásy se chceme přimknout k dobru.

Teprve z vnitřního obrácení by měly lidské skutky vyplývat navenek. Jestliže se nám to podaří, získá náš pozemský život zcela novou kvalitu a bude se nám dařit i v ryze praktických věcech, jakkoli nám jsou kladeny do cesty zdánlivě nepřekonatelné překážky. S tímto vnitřním klidem a smířením budeme také lépe – plni naděje – čelit hrozbám, na které, jak jsme si v posledním roce opět naléhavě uvědomili, máme jako jednotlivci většinou pramalý vliv.

Všechno to, k čemu jsme se dosud rozhodli, co jsme vykonali, nebo odmítli vykonat, vyžaduje přísnou revizi a zhodnocení právě ve světle těchto skutečností. Popeleční středa v nás vyvolává touhu po novém začátku. Naléhavou potřebu vypálit z našeho nitra vše, co nám brání naplno žít. Definitivně se odvrátit od slepých uliček.

Především však změnit své myšlení. Vše podřídit zájmu spásy – a konečně tak spatřit život, svět a vesmír takový, jaký skutečně je a za jakým účelem byl stvořen.

Neboť jsme v prach - a v prach se naše pozemské tělo obrátí. A přece je život věčný.

Paradoxně si to můžeme o to naléhavěji uvědomit právě v dnešních časech, kdy nám "tvůrci" covidové reality tak často mávají před nosem strachem ze smrti.

 


Tagy článku

Doporučujeme

Velikonoce ještě nepominuly: Duchovní infekce tu je stále. Dobrovolnými otroky hygienismu? Pohanská modla. Osudově převrácené hodnoty. Zmrtvýchvstalý Kristus dává věčné zdraví

Velikonoce ještě nepominuly: Duchovní infekce tu je stále. Dobrovolnými otroky hygienismu?...

Přechod od smrti k životu: Dějinné drama vyvrcholilo. Světlo je jedinečným symbolem. Čím Kristus potvrdil své učení? Velikonoční poselství nejen pro naši dobu. Život vyšší kvality. Falešní pastýři dnešní doby

Přechod od smrti k životu: Dějinné drama vyvrcholilo. Světlo je jedinečným symbolem. Čím...

NEJČTENĚJŠÍ

Hnusný velikonoční masakr civilistů na Donbasu: Pětiletý kluk roztrhaný pumou z dronu NATO. V Kyjevě přistávají Zelené barety. Rusko nasazuje elitní výsadkáře. Kolik času zbývá? Dokud jsme v NATO a EU rozhodnou o nás jiní

Hnusný velikonoční masakr civilistů na Donbasu: Pětiletý kluk roztrhaný pumou z dronu...

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky