Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Vánoce 2020: Místo klanění opět pálíme. Velké chvíle. Od křtu národů po jejich pád. Krutá zima kolem chrámu našeho srdce. Vzpomínka na císaře a zrození velké civilizace. Odkud pochází všechna autorita?

Vánoce 2020: Místo klanění opět pálíme. Velké chvíle. Od křtu národů po jejich pád. Krutá zima kolem chrámu našeho srdce. Vzpomínka na císaře a zrození velké civilizace. Odkud pochází všechna autorita?

25. 12. 2020

Tisk článku

Roberto de Mattei na Boží hod vánoční vzpomíná tří významných dějinných momentů naší kultury a civilizace, k nimž bychom se měli dnes vracet daleko více, než jsme to dělali dosud

Existuje-li okamžik milosti a obrácení srdce, pak jsou to svaté Vánoce, den Narození Páně, den, od kterého se počítají léta světa. Svátek Narození Páně nemá jen význam individuální a rodinný: má také význam dějinný, význam sociální.

Opat Guéranger nám připomíná tři momenty Vánoc spojené s dějinami Evropy, s nejhlubšími kořeny křesťanských tradic.

Křest národa

První z těchto momentů je křest Chlodvíka, ke kterému podle tradice došlo 25. prosince 496.

Chlodvík byl králem Francie, tehdy pohanského národa, zatímco křesťanství se šířilo v Evropě a přemáhalo chaos a anarchii po pádu římské říše na Západě, ke kterému došlo před několika lety. Oženil se s katolickou princeznou Klotildou z Burgundska. Byla to ona, která za přispění sv. Remigia, biskupa v Remeši, dovedla Chlodvíka ke katolickému náboženství, a získala tak jeho srdce. Chlodvík se dal pokřtít o Svaté noci 496.

Franský historik Řehoř z Tours píše, že Chlodvík se přiblížil ke křtitelnici jako nový Konstantin, aby byl osvobozen od antického malomocenství a smyl ve svěží vodě poskvrny vytvořené po dlouhou dobu. Když Chlodvík vstoupil do baptisteria, svatý Bůh pronesl tato slavnostní slova: "Skloň pokojně svou hlavu a pamatuj si: Klaň se tomu, kterého jsi pálil, a spal toho, kterému ses klaněl".

Chlodvíkův křest byl i křtem národa, který s ním vstoupil do dějin: národa Franků. Podle Guérangera nejvyšší Pán dějin chtěl, aby se království Franků zrodilo o svátku Vánoc, aby hluboce zdůraznil důležitost Vánoc a hluboce vštípil jejich význam do paměti evropských národů. Chlodvík, divoký barbar, se stal beránkem, byl v Remeši ponořen do křestního pramene spásy, ze kterého vyšel očištěn, aby založil první křesťanskou monarchii mezi monarchiemi, ono království Francie, nejkrásnější po nebi.

Čtěte ZDE: Novověké otroctví: Lži, mýty a staletý boj katolické církve. Dvojí metr hloupých aktivistů. Vnucený pocit viny. Kdo z obchodu nejvíce těžil? Lépe pod bičem na jihu než v továrně na severu. Pokrytectví dneška

Obrácení Anglie

Od obrácení Chlodvíka uplynulo sto let. Na papežský trůn usedl velký papež Řehoř Veliký. Jak se vypráví, v roce 596 spatřil papež na trhu otroků v Římě skupinu světlovlasých mládenců, krásných jako andělé. Zeptal se, co jsou zač. Odpověděli mu: Anglové.

"Nikoliv Anglové, ale andělé", odpověděl papež a rozhodl vyslat do Anglie benediktinské mnichy, aby zde zahájili evangelizaci. Skupina čtyřiceti mnichů vedená sv. Augustinem (pak zvaným z Canterbury) odjela do Anglie hlásat evangelium.

Augustin obrátil k pravé víře krále Etewireda a odebral se do tehdy již římského města York a začal zde hlásat slovo života. Celý národ se připojil ke králi a žádal si křest. Tak se také stalo. Křest krále byl křtem celého národa, který se spojil se svým vladařem nezrušitelnou věrností. Křest byl stanoven na den Vánoc, aby se tak zrodili noví Kristovi učedníci; řeka, která tekla pod hradbami města, posloužila jako křestní pramen, který pojal deset tisíc katechumenů, nečítaje ženy a děti. Vážnost této proměny se nezastavila a noví a noví učedníci betlémského Dítěte sestupovali do vod, aby očistili své duše. Z chladných vod vycházeli plní radosti a zářili nevinností jako armáda novokřtěnců; v tento den Narození připojil Ježíš nový národ do své říše".

Sv. Augustin z Canterbury byl evangelizátorem Anglie. Z Anglie a Irska pak vzešel jiný velký misionář, svatý Bonifác s mnichy, kteří hlásali evangelium v Německu.

Korunovace Karla Velikého

A tak měla další slavná událost přispět k ozdobě Vánoc. O vánoční slavnosti roku 800 došlo ke korunovaci Karla Velikého, a tím ke zrození Svaté Římské Říše, jejímž posláním bylo přinést evangelium do barbarských končin severu, a vytvořit tak jednotu pod vedením římského papeže.

V Římě do baziliky sv. Petra vstoupil majestátní muž asi šedesátiletý, jehož postava se tyčila jako postava nepřemožitelného bojovníka, jehož bílé vlasy a vousy prozrazovaly nevinnost a neobyčejnou vlídnost. Ale že to není obyčejný muž, bylo zřejmé na první pohled. Byl to Karel Veliký, král Franků, národa Chlodvíka povolaný do Říma, aby se chopil meče ve službách Kříže proti Langobardům.

Král Francie překročil v roce 800 Pyreneje, aby osvobodil Španělsko z hrozivé moci Arabů. Získal pro křesťanství Sasy a Bavory. Nyní se potýkal s Avary. Nebyl to jen válečník. Pod jeho vlivem se rozvíjely v celé Evropě věda a umění. Byl poddanými milován, ctěn od bojovníků a velmi rozšířil vliv římské říše a vliv katolického náboženství.

Čtěte ZDE: Čelem proti temnotám: Zdroje síly českého národa. Jediný prostředek k záchraně. Útrapy přicházejí a odcházejí. Osvědčí se i nyní mravní hodnota lidu? Naše posvátná místa. Posilněme se a nebojme se

Nyní nadešla hodina, kdy dědic Chlodvíka vstupuje do baziliky Svatého Petra o vánoční noci za velmi kruté zimy, ale v bazilice panovala teplá atmosféra nadšení. Král Francie pokleká, sklání svou hlavu a klaní se Bohu, který se stal člověkem, a vzývá ho o milosrdenství pro své hříchy. Bije se v prsa a prosí o přímluvu Panny Marie, aniž by pozoroval, že se k němu někdo blíží v mlčenlivé úctě. Nebyl to kněz ani biskup, ale sám papež, papež světec. Kroniky připomínají, že v okamžiku, kdy se král pozvedl od modlitby během mše svaté před oltářem Konfese sv. Petra Apoštola, "papež Lev III. k němu přistoupil a vložil mu na čelo korunu. Korunu novou, nikoliv královskou, ale císařskou."

Papež, sv. Lev III., vložil císařskou korunu na hlavu Karla Velikého; ohromená země v něm spatřovala Císaře, nikoliv však nástupce císařů pohanského Říma, ale císaře obdařeného slavnými tituly Nástupce toho, který je označován jako Král králů a Pán pánů. Římský lid ho aklamoval slovy: Karlu Velikému, korunovanému od Boha, velkému a mírovému císaři Římanů, života a vítězství, zatímco Frankové tloukli kopími o meče a provolávali: Vánoce, Vánoce, volání z dob Chlodvíka, které připomínalo národu jeho vstup do dějin.

Dva dny před korunovací mnich z hory Olivetské v Jeruzalémě věnoval králi Francie jako dar patriarchy klíče od Svatého Hrobu a Kalvárie a klíče onoho města a hory Sion s praporcem. Byla do symbolická oslava, nová aureola svatosti na čele krále, jehož ochrana patřila kromě moře křesťanům Palestiny, Sýrie, Egypta a Tunisu.

V oněch Vánocích se v bazilice Kristova Náměstka zrodilo Katolické Císařství Západu, pilíř středověkého křesťanství, jako před 800 lety, ve stejný den, kdy se narodilo Jezulátko a bylo položeno do jeslí.

Do založené Církve Katolické, Apoštolské a Římské Ježíš Kristus zasel semeno všech předpokladů pro zrození velké civilizace. Expanze církve a obrácení národů v období 800 let se semeno stalo konkrétní možností pro rozvoj impéria Karla Velikého, ratifikovaného rukou nástupce Petrova. Otevřela se tak epocha, o které píše Lev XIII. v encyklice Immortale Dei: "Kněžství a vláda byly spojeny šťastnou svorností a vzájemnou výměnou přátelských služeb a organizovány takovým způsobem, aby poskytovaly civilní společnosti plody, překračující všechna očekávání".

Čtěte ZDE: Karel Veliký: Slavný panovník a obnovitel evropské civilizace. Promluva pro všechna pokolení stále aktuální. Víra, láska a dobrodiní jsou nutné ke spáse. Křesťanští politici nás zrazují. Obstojíme v tomto boji?

Jiný papež, Jan Pavel II. v roce 1200. výročí korunovace Karla Velikého připomněl, že "velká postava císaře představuje podle těch, kteří je studují, epochu, která navzdory vždy přítomným lidským limitům byla charakterizována impozantním kulturním rozkvětem ve všech oblastech lidské zkušenosti. Při hledání své identity Evropa nemůže přehlížet energické úsilí o obnovu kulturního dědictví, které zanechal Karel Veliký po dobu více než jednoho tisíciletí".

Karel Veliký byl velký nejen ve svých vítězných válkách za novou Evropu, ale především svým dílem právní, kulturní a umělecké obnovy inspirovaným principy Evangelia. V epoše úpadku a nepořádku může být pokládán za zakladatele křesťanské v Evropy. S prvním křesťanským vladařem Západu se poprvé rozvinulo křesťanské sebevědomí společnosti, která vystoupila na scénu s vědomím křesťanské římské jednoty.

Korunovace Karla Velikého je navíc veřejným a symbolickým aktem univerzální důležitosti: určovat a vyjadřovat po více než jedno tisíciletí koncepci křesťanské suverenity. Zdrojem autority je Boží přítomnost na zemi, protože – na zemi – neexistuje autorita, která nepochází od Boha. V tomto smyslu korunovace Karla Velikého může být pokládána za Vánoce Křesťanství.

To, co bylo ve své době křesťanstvím, je nyní v agonii pod útoky nepřátel vnějších i vnitřních a my s bázní očekáváme nový den Vánoc, den zrození a zmrtvýchvstání pro naše duše a pro celou společnost: den ohlášený ve Fatimě, den triumfu církve a obnovy křesťanské civilizace.

Zdroj. Redakčně kráceno.


Tagy článku

Doporučujeme

Idea českého národního státu ve třetím tisíciletí: Jsme smrtelní, národ je věčný. Blouznění globálních pomatenců. Řád proti chaosu. Bude našich pravnuků už jen 40 procent? Společně přemýšlejme. Základ k důležité diskusi

Idea českého národního státu ve třetím tisíciletí: Jsme smrtelní, národ je věčný. Blouznění...

Vigano: satan byl znovu odpoután. Generální zkouška na nástup království antikrista? Přesná hodnota symbolů. Co mají všechny revoluce společného? Františkův osudový paradox. Největší skandál a ohavnost teprve přijde

Vigano: satan byl znovu odpoután. Generální zkouška na nástup království antikrista? Přesná...

NEJČTENĚJŠÍ

Noc dlouhých nožů v USA: Lze umlčet pravdu cenzurou a vypínáním? Bilakovi zámořští kámoši. Kdy prověrky? Nejen Simpsonovi věští apokalypsu. V Praze za Ameriku. Prezident Klaus: Dřív izolovali nemocné, dnes izolují zdravé!

Noc dlouhých nožů v USA: Lze umlčet pravdu cenzurou a vypínáním? Bilakovi zámořští kámoši....

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky