Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Květná neděle: Vstupujeme opět do tajemného dramatu lidské existence. Snaha popřít křesťanskou podstatu Velikonoc. Jedinečný čas k obrácení. Pryč od mediálního třeštění k velké Naději. Každý má příležitost

Květná neděle: Vstupujeme opět do tajemného dramatu lidské existence. Snaha popřít křesťanskou podstatu Velikonoc. Jedinečný čas k obrácení. Pryč od mediálního třeštění k velké Naději. Každý má příležitost

4. 4. 2020

Tisk článku

Ivan Poledník připomíná, že křesťané vstupují do Svatého týdne, kerý již dvě tisíciletí znamená především naději na zásadní proměnu

Slavíme květnou neděli a stojíme na prahu Svatého týdne, pro křesťany připomínky nejdůležitější události v historii.  Pro věřící skvělá příležitost nechat současné události buďto stranou, nebo jich na opak při svém rozjímání využít. Přemýšlet, co říkají k tomu hlavnímu: Skutečné úloze člověka v tomto světě a především a cíli pozemského života. Neznáme dne ani hodiny...

Během předvelikonočního půstu se křesťané krok za krokem připravují na posvátnou zkušenost dramatu Svatého týdne. Navzdory mediálnímu bombardování zprávami o epidemii obracejí pozornost do svého nitra, aby se připravili na okamžik nejvznešenějšího dramatu dějin.

Světlo a tma

Za několik dní bude odhaleno tajemství kříže, smrti, zmrtvýchvstání a vykoupení celého lidstva z temnoty hříchu. Paprsek světla prořízne tmu. Můžeme se zúčastnit střetu dobra a zla, světla a tmy, života a smrti – odehrávajícího se během posvátného Tridua (od Zeleného čtvrtka do Neděle Vzkříšení). Je to příležitost pro každého.

Během Svatého týdne byli a jsou tradičně křtěni ti, kteří prozřeli, obrátili se, a počali se připravovat na přijetí této velké milosti. Právě nyní je v tomto světě skutečně nejvyšší čas zamyslet se nad základním smyslem našeho života a udělat maximum pro to, abychom jej rozpoznali a odstranili nánosy všech omylů a předpojatostí k duchovní podstatě celé naší existence. Máme kam sáhnout – naši předkové nám tuto moudrost za velkých obětí přenesli přes celá staletí až do dnešních dnů.

Název původního židovského svátku pesach (řecky pascha) spojují ranní křesťanští autoři se slovem paschein: trpět. Obsahem svátku se tak stává připomínka Kristova utrpení, smrti, Vzkříšení a  očekávání jeho druhého příchodu (latinské passio neznamená pouze utrpení, ale také touhu či vášeň).

Jinak lze svátek vykládat podle jeho původního významu, kde pesach znamená "přejití". Pro nás jsou tak Velikonoce možností přejít od stínu k realitě, která je předznamenáním pravdy, která se vyjeví na konci časů. Velikonoce jsou tedy přechodem od litery Zákona k jeho smyslu, tj. ke Kristu. Okamžikem, který umožnil, aby člověk vstoupil prostřednictvím poznání Krista do věčného života. Velikonoce proto představují jako svátek onoho historického momentu Kristovy smrti a Vzkříšení, tak vnitřní význam, který se týká nitra člověka, jeho duchovního života.

Čtěte ZDE: Velký pátek: Nelze pochopit jeho smysl, jestliže... Trvale přítomná oběť. Eroze a hniloba uvnitř chrámů. Otázky se vkrádají. Mohl nás vykoupit méně drasticky? Klíčové poselství pro dnešek. Máme dva dny

Květná neděle

Nebe zatažené černými mraky se vyjasnilo, tisícihlavé zástupy si vedly svého Krále a Mesiáše do hlavního města. Za neustálého volání slávy nadšených davů tak vstoupil Kristus do Jeruzaléma. Nikdo kromě jeho samotného netušil, že za pět dní jej bude opouštět s křížem na ramenou, za proklínání těchže zástupů zfanatizovaných židovskými "elitami".

Právě tuto chvíli si na Květnou neděli připomínáme. Symboly květné neděle jsou palmové ratolesti (připomínají vítězství), olivové ratolesti (znamenají milosrdenství a pokoj zvěstovaný anděly o Vánocích lidem dobré vůle), a naše kočičky, které symbolizují probouzejíci se život.

Pohanský původ Velikonoc?

Dnes je velmi populární spojovat Velikonoce pouze s tradicemi našich pohanských prapředků. Je to motivováno jak útokem na křesťanství, jeho základy a tradice, tak naivní romantikou spojovanou se slovanským, germánským, případně keltským dávnověkem. Církev prý přijala slavení Velikonoc teprve v 6. století, kdy se jednoduše vzaly pohanské oslavy "jara a plodnosti", a přidala se k nim také oslava Kristova vzkříšení, aby se lidem příliš nehýbalo se "zaběhanými" zvyky.

Tato hypotéza předpokládá, že šiřitelé křesťanské víry naroubovali Velikonoce na zvyklosti pohanských kmenů žijících v Evropě na sever od Středomoří, a teprve poté stanovili jejich časové určení. To by odpovídalo právě tomu 6. století, případně ještě pozdějším dobám.

Jenomže doklady, které se dochovaly, hovoří zcela jasně. Křesťané slavili Velikonoce již v prvních stoletích po Kristu. A byl to pro ně svátek stejně důležitý jako dnes. Pro pochopení hlubších souvislostí se však nemůžeme vyhnout „židovským Velikonocím“ – pesachu.

Čtěte ZDE: Velká chvíle se blíží: Na co teď nesmíme zapomínat? Vidění Dona Bosca. Strach z nepodstatného, lhostejnost k důležitému. Jsme na prahu konce světa? A záleží na tom? Naše největší útěcha a jistota

Pesach

Ten má svůj počátek v nomádském svátku. Krev beránka, rozetřená po veřejích, měla ochránit obyvatele domu před Ničitelem. V židovské tradici je pak tím, kdo prochází lidem a ušetří domy svého národa, sám Hospodin. K tomuto pojetí svátku se připojuje i pojetí druhé – Pesach je spojen s oslavou odchodu (exodu) Izraele z Egypta, který je připomínkou vysvobození Vyvoleného národa z otroctví.

A zde je právě časové ukotvení skutečných Velikonoc – nikoli ve slavnostech evropských pohanských kultur, nýbrž v židovských svátcích. Ježíš Kristus zemřel v blízkosti židovského svátku Pesachu. Velikonoční rozměr Ježíšovy smrti ovlivnil velmi záhy křesťanské vnímání této spásné události a o symbolech spojených s Pesachem (beránek, nekvašené chleby) se píše již v listech svatého Pavla, tedy krátce po roce 50, necelých 20 let po Ježíšově smrti:

Vyčistěte kvas starý, abyste byli těstem novým, jelikož jste přesní; vždyť i náš beránek velikonoční jest obětován, (totiž) Kristus. Proto slavme hody nikoli s kvasem starým, ani s kvasem špatnosti a nešlechetnosti, nýbrž s přesnicemi upřímnosti a pravdy. (1Kor 5, 7-8)

Tento verš jako úplně první dokládá křesťanskou povahu Velikonoc od samého počátku. Také v janovských spisech je na více místech přítomno  velikonoční téma (například motiv Krista jako beránka). Hned dalším důkazem slavení Velikonoc od počátků Církve jsou doložené spory o přesné datování oslavy Vzkříšení probíhající již od 2. století. Tedy žádné roubování na pohanské zvyklosti v pozdějších dobách misionáři.

Velikonoce jsou již dvě tisíciletí křesťanským svátkem. Současná praxe jejich slavení navazuje na prastaré kořeny a na způsoby, jakými je slavili první křesťané. Lidové obyčeje byly k Velikonocům postupně připojeny, nikoli naopak - ač jsou dnes v mnoha případech tím jediným, co z Velikonoc zpohanštělým lidem zbylo. Mnozí tak už ani netuší, že jsou naprosto nepodstatné proti ústřednímu bodu největších svátků v roce.

Křesťané stupují do Svatého týdne. Na jeho konci prožijí duchovní znovuzrození, které může změnit neradostnou přítomnost i budoucnost.


Tagy článku

Doporučujeme

Věda a víra: V souladu a respektu. Jak to (ne)bylo s Galileem. Lhali nám všem ve škole - i proto se hádáme. Poctivostí k vědění a spáse. Jeden příbeh za všechny. Inspirativní setkání. Proč marníš svůj život?

Věda a víra: V souladu a respektu. Jak to (ne)bylo s Galileem. Lhali nám všem ve škole...

Hořící kostely, zničené sochy: Útoky ze všech stran. Černý rasismus káže zničení &quote;bílého&quote; náboženství. Zbabělý klérus mlčí. I Francie v plamenech. Žhář se přiznal. Erdogan se chechtá. Budeme jen trpět a nebránit se?

Hořící kostely, zničené sochy: Útoky ze všech stran. Černý rasismus káže zničení "bílého"...

NEJČTENĚJŠÍ

Chyba v matrixu: Český doktor si dovolil vyléčit koronavirus. Jaký je další postup farmakolichvářů? A co bláznivá doktorka? Konstanta stále platí: Žádný plán nikdy nevyjde!

Chyba v matrixu: Český doktor si dovolil vyléčit koronavirus. Jaký je další postup farmakolichvářů?...

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky