Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Otázka není, zda u nás k „blackoutu“ dojde, ale kdy: Způsobí jej německé větrníky, sluneční erupce, kyberútok, nebo ještě něco jiného? Rozpad civilizace během několika dnů

Otázka není, zda u nás k „blackoutu“ dojde, ale kdy: Způsobí jej německé větrníky, sluneční erupce, kyberútok, nebo ještě něco jiného? Rozpad civilizace během několika dnů

25. 2. 2014

Tisk článku

Redakce Protiproud přináší část textu Lubora Kopeckého, který se zamýšlí nad prakticky neodvratným rozsáhlým výpadkem elektrické energie u nás a v Evropě a jeho důsledcích

Ve středu ráno začne v Praze rozsáhlé cvičení různých složek záchranného systému. Budou nacvičovat, co dělat při „blackoutu“. „Tímto cvičením se chceme připravit na krizi, která může nastat kdykoliv. Musíme prověřit, v jaké míře jsme připraveni tuto situaci řešit“, řekl pražský primátor Tomáš Hudeček (TOP 09).

 pp

Pan primátor je ten muž, jejž – spolu se zastupitelstvem hlavního města – prověřuje policie kromě jiného i kvůli tunelu Blanka, jenž se mu opět podařilo svévolně „neotevřít“. Prokazuje již dlouho, že je schopen ochromit chod města i bez blackoutu. O to ale v této chvíli nejde. Jde o něco podstatně vážnějšího, než jsou politické čachry jednoho tanečníka z Kdovíodkud. Jeho věta o „krizi, která může nastat kdykoli,“ je mimovolným přiznáním reálnosti kolapsu, na jehož prahu balancujeme. Jen se o tom nemluví, nepíše a nevysílá. Přitom jeho důsledky pro naši republiku, Evropu, ale vlastně celou civilizaci, jak ji známe a používáme, budou zničující.

Následující text Lubora Kopeckého nám tuto reálnou katastrofu, která může vypuknout kdykoli, alespoň trochu přiblíží:

Vůbec s tím nepočítáme

Jen málokdo chápe význam a dopady slova „blackout“ – rozsáhlý a dlouhodobý výpadek proudu na velkém území. Málokdo si dovede představit jeho důsledky pro Středoevropana 21. století zvyklého zmáčknout vypínač – a je světlo, otočit kohoutkem – a mít vodu, dokonce teplou, usednout k počítači – informace se valí, a tak dále a tak dále. Toto všechno visí na stále se tenčící strunce. Blackout bude pro všechny šokem. V lepším případě se propadneme v čase na počátek 19. století. Je to sci-fi reálné?

Smrtící větrníky

Česká republika je průsečíkem vysokonapěťových přenosových soustav a zálohovacích energetických zdrojů ve střední Evropě. Stávající elektrárny se rekonstruují, nové budují, další jsou projektovány a uvažuje se o výstavbě dalších jaderných elektráren.

Nedělejme si iluze: I řada bezúhonných lidí se v případě blackoutu uchýlí ke kriminální činnosti v okamžiku, kdy selžou všechny standardní možnosti obživy. Bezpečnostní složky státu se budou zabývat už jen nevybíravým brutálním vymáháním kontribucí, aby ve městech nevypukl hladomor.

Stačí se podívat na mapu přenosové sítě ES střední Evropy, aby i laikovi bylo jasné, že poškození, nebo zkolabování rozvodné sítě ČEPS by způsobilo kaskádovým efektem dlouhodobý totální výpadek elektrického proudu obrovského rozsahu v celé Evropě. Přestože má ČEPS proti šíření poruch v přenosové soustavě vypracovaný tzv. Obranný plán, spočívající v synchronizaci elektrického propojení na energetické společnosti sousedních států, je právě tento plán paradoxně největší slabinou celého systému.

V případě rozsáhlejší poruchy na území České republiky by odsátí a současné přetoky energie systém rozkolísaly a spolehlivě způsobily pád i v okolních přeshraničních systémech. Jsou to však především nárazové energetické přetoky z větrníků na severu Německa, jež česká přenosová síť nebude schopna přenést, rozvést, ani akumulovat. S rozvojem nestabilní tzv. čisté energie bude rozkolísávání elektroenergetické soustavy narůstat.

Hodili to na nás

Problémy s přetokem elektřiny ze severu na jih Německa přes Českou republiku budou přetrvávat v nejoptimističtějším výhledu do roku 2018, reálně však nejspíš nebudou řešeny nikdy. Německo nemá zájem budovat vlastní přímé silové vedení sever-jih. Tyto elektrické dálnice by měly stát 30 miliard eur a Německo není připraveno tak obří investici realizovat.

Dupeme Němcům do generátorů jako zběsilí úplně stejně, jako jsme pro Třetí říši kovali kanóny a tanky i v době, kdy Rudá armáda již večeřela v Berlíně.

Celé je to velmi riskantní hra, kterou můžeme v podstatě kdykoli prohrát. Svoji energetickou stabilitu staví Německo ve skutečnosti na zálohování energetických systémů z ekonomicky podrobených zemí: Francie, České republiky, Polska a Norska. Kromě toho odstavením svých jaderných elektráren, spuštěním větrníků a solárních farem Německo rozkolísalo po desetiletí budovanou elektroenergetickou rovnováhu ve střední Evropě již dnes, a problém investic spojených s novou stabilizací energetické infrastruktury ve střední Evropě elegantně hodilo zejména na Českou republiku a Polsko.

To je také jeden z důvodů, proč musíme budovat další elektrárny včetně jaderných a zvyšovat kapacity výroby energie. Dalšími dvěma bloky v Temelíně to nepochybně neskončí, mluví se již o Dukovanech a dokonce i o zcela nové jaderné elektrárně postavené na zelené louce na severu Moravy.

Ekonomický protektorát Böhmen und Mähren

Problém je, že jsme se opět stali německým protektorátem Böhmen und Mähren se vším všudy. Skrytě politickým,  otevřeně ekonomickým. Dupeme Němcům do generátorů jako zběsilí úplně stejně, jako jsme pro Třetí říši kovali kanóny a tanky i v době, kdy Rudá armáda již večeřela v Berlíně. S přihlédnutím k historickým česko-německým vztahům je to lehkomyslný přístup našich vlád zejména v posledních deseti letech, který se nám zle vymstí.

Je jenom otázkou času, kdy přetoky tzv. ekologické elektřiny z větrných a solárních farem v Německu způsobí blackout nejen v České republice, ale kvůli nedostatečné přenosové kapacitě národních soustav okolních států přinejmenším i v celé střední Evropě. Naše energetická přenosová soustava je propojena do jednoho obrovského nadnárodního celku na úkor odolnosti systému. Systémoví inženýři ČEPSu doufají, stejně jako svého času inženýři TEPCO, ve spolehlivost a odolnost stávajícího systému. A my jim to nekriticky baštíme. Katastrofální dlouhodobý výpadek elektřiny může však způsobit mnoho příčin. Proti žádným nejsme dostatečně chráněni.

Způsobí „blackout“ hackeři?

Obrovským rizikovým faktorem je například kybernetický útok. Kyberválka, jejímiž iniciátory mohou být jak jednotliví hackeři, tak hackerské skupiny, či hackerské armády států, se může stát realitou již zítra. Vedla by ke kolapsu globální informační infrastruktury a následnému blackoutu. Jednotlivé energetické dispečinky komunikují v internetovém prostředí a systém při mohutném výpadku elektřiny komunikovat nebude. Elektroenergetická soustava je pro hackerský útok jako stvořená, je to snadno zranitelný a lákavý cíl zejména s rozvojem tzv. chytrých sítí.

Plošný výpadek elektřiny na rozsáhlém území je černou můrou pro města, regiony, státy, i celé kontinenty. Je tajeným postrachem všech současných vládních garnitur, neboť blackout znamená, že vypukne anarchie.

V roce 2010 virus Stuxnet zmátl íránské řídicí systémy pracující na platformě Siemens a vyřadil z provozu průmyslová a jaderná střediska. Škody byly obrovské. Rok na to byl Írán znovu napaden virem Flame, který sice nebyl destruktivní, ale způsobil nenapravitelné zpravodajské úniky odesíláním informací o struktuře systému. Na jejich základě mohou útočníci plánovat další kybernetické útoky. Následně na Írán zaútočil virus Duqu a virus Metasploit. Útok nebyl autorizován a jeho následky nebyly z pochopitelných důvodů íránskou stranou zveřejněny. Pokračování kybernetických útoků proti Íránu může vést až k rozpoutání světové kybernetické války, kdy si mocnosti budou navzájem ničit komunikační sítě softwarově i fyzicky.

Co by to znamenalo v dnešní době, kdy i mikrovlnka má integrovaný procesor pro komunikaci s lednicí, si prakticky nikdo neumí představit. Pro případ sabotáže jsou rozvodné systémy chráněny vůbec nejhůře. Nepočítá se s ním, Spoléhá se zatím na to, že jen stěží by byl někdo schopen takto rozsáhlou akci zajistit logisticky, shromáždit finanční prostředky, technické a odborné zázemí. To je ovšem pštrosí politika.

Jen odpojení Prahy od hlavních energetických tepen by způsobilo značné komplikace. Nicméně pořád jsou k dispozici elektrárny Alpiq Kladno a Mělník, které by při startu z nuly byly schopny Prahu nouzově zásobovat. V případě přerušení i těchto vedení by se však Praha a s ní celá republika ponořila do tmy a dlouhodobého chaosu.

Elektronické ticho

Plošný výpadek elektřiny na rozsáhlém území je černou můrou pro města, regiony, státy, i celé kontinenty. Je tajeným postrachem všech současných vládních garnitur, neboť blackout znamená, že vypukne anarchie. Dlouhodobější blackout by byl akcelerátorem ekonomické krize do rozsahu v moderní době nevídaného, spojené s úplným rozpadem ekonomicko-finančních vztahů, jak je dnes známe.

Současný společenský systém ze své podstaty funguje pouze za předpokladu, že funguje elektřina, na níž je závislá komunikace a archivování informací. Jinak komunikovat dnes již prakticky neumíme. I obyčejné „dané slovo“ pozbylo váhy vynálezem internetu. Fungování na „papírové“ platformě již prakticky skončilo, všechny komunikační kanály přešly na elektronizaci.

Bez elektřiny okamžitě skončí internet a další komunikační systémy, bez nichž je absolutně nemožné fungování ekonomiky, infrastruktury, státní správy a vlastně veškerého společenského života. Elektřina a komunikační kanály jsou zpětně provázány. Nefunguje-li elektřina, v řádu hodin přestanou fungovat veřejné komunikační kanály a naopak. Pokud dojde k dlouhodobému rozsáhlému výpadku elektrického proudu, zbylo by díky setrvačnosti maximálně několik do úplného „elektronického ticha“, ekonomického kolapsu a společenského rozvratu. Dokořán by se otevřely dveře banditismu a právu silnějšího. Pokusme se takovou situaci alespoň „opatrně“ namodelovat.

Model katastrofy

Jen pár hodin po výpadku elektřiny nastane pravé El Dorado. Elektrická rozvodná vedení a trakční drážní vedení nebudou chráněna napětím, výpadek proudu nebude pohotovostním četám signalizovat poruchu, krádeže kovů a sabotáže na vedení. To bude signálem ke zteči. Sběrači kovů se vrhnou jako kobylky na hliníková vedení, trafostanice, ale i trakční vedení a drážní zabezpečovací systémy. Pokud pro zloděje kovů nebyl problém za noc rozebrat desetitunový ocelový most u Horního Slavkova, oč snadnější bude rozebrat stožáry vysokého napětí i s hliníkovými vodiči na rovné louce, nebo trafostanice v odlehlých lokalitách bez rizika úrazu elektrickým proudem? Při případných pokusech o restart elektroenergetické sítě tak nastane nepřekonatelný problém diagnostikovat typ poruchy, lokalizovat ji a opravit místo závady na systému. Čím déle bude výpadek proudu trvat, tím bude destrukce systému rozsáhlejší.

Nedělejme si iluze: I řada bezúhonných lidí se uchýlí ke kriminální činnosti v okamžiku, kdy selžou všechny standardní možnosti obživy. Bezpečnostní složky státu se budou zabývat už jen nevybíravým brutálním vymáháním kontribucí, aby ve městech nevypukl hladomor. Při tomto harcování bude docházet k ozbrojeným střetům se skupinkami domobran vzniklých z obecních policií, bezpečnostních agentur a banditů.

V reakci na to dojde velmi rychle k úplné destrukci společnosti až na úroveň jedinců a vytváření nových účelových společenství, jakýchsi loupežnických rot na straně jedné a občanské domobrany na straně druhé. Tyto dvě skupiny si budou podle momentální potřeby své role prohazovat a jejich společným nepřítelem bude rozpadající se stát. Podobnou situaci můžeme sledovat v zemích rozvrácených i bez blackoutu, jako jsou Libye nebo Sýrie. Tak bychom mohli dlouho pokračovat. A nestrašili bychom se nikdy dost věrně. Realita úplného chaosu překoná každou fantazii.

Že nebezpečí blackoutu není jen výplodem několika paranoidních mozků ale reálná hrozba, svědčí kromě jiného i konference Asociace Energetických Manažerů nazvaná „Blackout v ČR - strašák nebo faktická hrozba?“, konaná s poměrně reprezentativní účastí. Aniž nás o tom média informují, probíhají intenzívní cvičení složek Záchranného systému, při nichž se modeluje právě tato situace – kterou si stejně nikdo neumí představit.

Otázka už totiž nezní, ZDA k blackoutu dojde, ale KDY.

Celý text ZDE.

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Jak nemít v zimě chřipku? Jezte v létě houby! Sklizeň se odehrává i v našem žaludku. K čemu je na konci prázdnin rýže s pórkem? Zásadní &quote;zakázaná&quote; informace a pár bylinkových receptů

Jak nemít v zimě chřipku? Jezte v létě houby! Sklizeň se odehrává i v našem žaludku. K...

O myších, chemikáliích a lidech: Vymřeme na vědu? Dramaticky klesající čísla plodnosti i porodnosti. &quote;Editovatelná&quote; miminka se prostě &quote;zničí&quote;. Bude ještě vůbec koho zachraňovat?

O myších, chemikáliích a lidech: Vymřeme na vědu? Dramaticky klesající čísla plodnosti...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Volby v Německu: Jde o víc, než tušíme. Poprvé od války se může do parlamentu dostat opoziční strana. Proč jel Steinmeier do Prahy? Proč Merkelové bažiny nevěří průzkumům? Jejich obavy, naše naděje

Volby v Německu: Jde o víc, než tušíme. Poprvé od války se může do parlamentu dostat opoziční...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky