Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Záhada naší doby: Jsme často obézní a současně podvyživení. Klamavé výzkumy a lži o potravinách. Zabije nás šest gramů „céčka“ denně?

Záhada naší doby: Jsme často obézní a současně podvyživení. Klamavé výzkumy a lži o potravinách. Zabije nás šest gramů „céčka“ denně?

28. 1. 2014

Redakce Protiproud s využitím názorů významného amerického lékaře vysvětluje, jakým způsobem s námi manipulují farmaceutický a potravinářský průmysl

V posledních letech se mnoho debatovalo na téma, zda brát či nebrat vitamíny a další potravinové doplňky. Otázka je to zdánlivě kontroverzní. „Kritici vitamínů“ tvrdí, že pokud berete vitamíny, jediným efektem je, že „máte dražší moč“, protože vše, co potřebuje, si vaše tělo vezme z potravy a doplňkové vitamíny vámi pouze „protečou“. Tvrdí obvykle také, že většina lidí není žádným způsobem podvyživená a stačí jíst kvalitní potraviny, které jsou běžně k dostání.pp

Nyní přinášíme vyjádření amerického lékaře, který má na věc zásadně jiný názor. I on tvrdí, že máme jíst zdravě. Říká ale, že v naší civilizaci jsme téměř všichni podvyživení. A vysvětluje i proč: odhaluje již více než sto let fungující symbiotický vztah mezi farmaceutickým průmyslem a průmyslem potravinářským.

Tvrzení, že můžeme „dostat vitamíny jídla“, je tedy klasickou polopravdou – manipulací... Vitamíny a minerály z jídla dostat můžeme. Ale ne všechny a ne pokud konzumujeme, co je nám běžně předloženo. Jenže – co tedy jíst?

Dr. Joseph Mercola: Nemáme výživu našich babiček

Tvrzení, že v potravě dostává většina z nás přesně ty látky, které potřebuje, jsou více než problematická. Myslím, že především je nutno si přiznat, že celá naše civilizace má problém s přísunem živin, i když to tak nevypadá. Běžné jídlo nám zkrátka nedává živiny a látky, které poskytovala strava našim předkům pouze o několik generací nazpět.

Důvodem jsou především moderní zemědělské metody, které se ve velké míře spoléhají na syntetická hnojiva, což radikálně snižuje obsah výživných látek v pěstovaných plodinách, a to včetně tzv. mikronutrientů (tj. vitamínů a minerálů), látek, které byly původně obsaženy v půdě, avšak za roky extrémně intenzívního využívání z ní v podstatě zmizely.

Zemědělství vyrábí podvýživu

Kromě toho jedovaté látky, jejichž použití v zemědělství se postupně zvyšuje, ve stále větší míře končí v našem jídle či na něm. Existuje dostatek důkazů pro to, že ti z nás, kteří se nestravují alespoň potravinami z organického („bio“) zemědělství, zpracovaných přirozenými metodami, trpí jistým stupněm podvýživy.

Pokud někdo tvrdí, že většina současných generací naší civilizace konzumuje stravu bohatou na výživné látky, říká zkrátka nesmysl, který pouze ukazuje, že dotyčný záměrně či z neznalosti ignoruje jasná fakta.

Sen o lososu

Podívejme se například na zprávu Centra pro kontrolu a prevenci onemocnění (Center for Disease Control and Prevention, CDC) ze září 2010, jež zdůrazňuje jeden z nejpalčivějších problémů průměrné diety dnešního člověka: nedostatek zdravé, čerstvé zeleniny a ovoce, které jednak (občas) není k dispozici, anebo pokud je, nemůže si je většina dostatečně často dovolit.

Například v Evropské unii poklesla spotřeba ovoce a zeleniny jen v roce 2010 o 10%, v období let 2000-2011 sice v České republice spotřeba ovoce mírně rostla, avšak převážně byla křivka „tažena“ vzhůru dovozem jižního ovoce, o jehož sporných účincích na zdraví, zvláště pak v zimě, jsme již na Protiproudu psali. Současně neustále klesal prodej domácího ovoce...

pp

Čtěte ZDE: Deset rad proti chřipce dle tradiční čínské medicíny: Ovoce a zelenina nás před ničím neochrání, spíše naopak!

Čtěte ZDE: Vzkaz od amerických indiánů: Pro zdraví jezte pouze české ovoce a českou zeleninu!

Stejně tak prosincový článek v časopise Scientific American poukázal na výživové problémy, způsobené nedostatečnou a stále klesající konzumací ryb. To mimo jiné potvrzuje i výzkum, nedávno publikovaný v časopise Annals of Internal Medicine (Zpravodaj pro interní medicínu), podle něhož konzumace tučných ryb, jako je například divoký losos (zde aljašský) jedenkrát či dvakrát týdně podstatně snížuje riziko srdečních onemocnění a rovněž napomáhá snižovat celkovou úmrtnost v aktuální populaci.

Jenže to je pro většinu z nás z říše snů. Většinou prostě nejíme zdravě. V lepším případě se někteří snaží alespoň vybírat z produktů na pultech supermarketů ty, označené jako „zdravé“ „s přidaným vitamínem XY“ či „s vlákninou“. Což je však bohužel zásadní chyba.

Potravinářská lež

Dr. Mercola: "Ve světle dobře známých účinků nenasycených mastných kyselin na lidské zdraví je zcela mylné předpokládat, že pokud jíte průmyslově zpracované potraviny, tím spíše pak jakékoli polotovary a další neplnohodnotné potraviny (tzv. junk food), pak jsou vaše stravovací návyky zdravé. Jenže přesně to nám potravinářský průmysl neustále podsouvá!"

pp

Čtěte ZDE: Léčivo, za které se nepořádají obludné růžové pochody: Německá vědkyně vynalezla již před lety úspěšný a jednoduchý lék na rakovinu. Protiproud přináší recept

Do zpracovaných potravin totiž přidává syntetické vitamíny a výživové doplňky. Ujišťuje nás, že tím „zajistí“ potřebné živiny. Ve skutečnosti do nás cpe průmyslově zpracovaný odpad (junk), zbavený jakékoli výživové hodnoty.

Většina z nás je podvyživená

Je třeba neustále opakovat: Synteticky připravené vitamíny a minerály nejsou tytéž jako přírodní. A náš organismus je obvykle není schopen užitečně zpracovat. Tím méně pak je toho schopen u potravin typu polotovarů.

Prostě řečeno: Buď jíme výživově bezcenné jídlo doplněné takzvanými (syntetickými) vitamíny a aditivy, nebo potraviny, vypěstované na půdách chudých na přírodní živiny. Nemluvě o tom, že  většina lidí se ani nepokouší o vyváženou stravu. Výsledek? Většina z nás netuší, že je podvyživená.

Bitva o výživu – již více než půl století

Potravinářský a zemědělský průmysl – vedle lékařsko-farmaceutické lobby – patří k nejhlasitějším odpůrcům potravinových doplňků. Pokud by totiž přiznali, že máme svou běžnou stravu dále doplňovat, přiznali by, že s jejich produkty, je cosi zásadně v nepořádku. Obě průmyslová odvětví umějí dobře jediné: Hrnout na trh obrovitý objem relativně levných potravin. Jenže naprosto selhávají, pokud jde o potraviny bohaté na živiny, či zemědělské systémy, umožňující půdě přirozenou obnovu.

„Jsme uprostřed bitvy. Probíhá mezi těmi, kdo se snaží hlásat kvalitnější stravu, a výrobci potravin, kteří trvají na tom, že budou vyrábět horší a levnější produkty, čímž se zbaví konkurence poctivých výrobců, kteří by raději aplikovali Zlaté pravidlo (nejen) podnikání – čiň jiným tak, jak bys chtěl, aby oni činili tobě.“

Těmito prorockými začíná článek, nazvaný „Boj za lepší výživu“, který vyšel ve Spojených státech v roce 1950. Ačkoli byly tyto řádky napsány před více než šedesáti lety, nic se na jejich aktuálnosti dodnes nezměnilo. Až na jména hlavních „postav“ dotyčného příběhu je text použitelný beze zbytku:

„Komerční zájmy mají na své straně i vládu Spojených států, a to již od doby, kdy se v roce 1912 podařilo odstranit dr. Harvey W. Wileyho z čela Úřadu pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration, FDA). Současná hlava divize FDA pro Výživu, dr. Elmer M. Nelson, se nerozpakoval před zvláštním soudem ve Washingtonu (...) tvrdit: ‚Je zcela nevědecké říkat, že dobře vyživované tělo je lépe odolné vůči nemoci než tělo hůře vyživované. Moje zkušenost je taková, že dosud nebylo provedeno dostatek experimentů, které by ukázaly, že nedostatečná výživa nás činí náchylnějšími k nemoci.‘ (Washington Post, 26. 10. 1949)

To není v případě dr. Nelsona žádná novinka. Již před deseti lety se svým týmem vypovídal v podobném slyšení, že jak degenerativní, tak infekční onemocnění či funkční poruchy nijak nesouvisejí s výživou.

Všechny roky mezi tím strávil bojem za práva výrobců nezdravých potravin a manipulací veřejného mínění ve prospěch bílé mouky, rafinovaného cukru, pasterizovaného mléka a náhražek másla pomocí hlasitého odsuzování jakéhokoli výrobce potravinových doplňků, přičemž své názory zakládal na tezi, že mezi zdravím a výživou neexistuje souvislost.

Je tomu opravdu tak, jak smutně poznamenává dr. Wiley ve své knize Příběh zločinu proti Zákonu dobrého jídla (The History of a Crime Against the Pure Food Law, 1930): Výrobci polotovarů zcela převzali úřady, v jejichž kompetenci jsou potraviny a zcela obrátili princip právní ochrany, takže právní řád nyní chrání místo veřejného zdraví zločince, kteří jídlo ničí.“

Není to fascinující? Již více než šedesát let známe podstatu zkorumpovaného systému, který nám vládne – a po celá desetiletí se utěšeně rozvíjí na náš úkor, aniž s tím kdokoli cokoli dělá!

Spolupráce dvou lhářů

Nezapomínejme na to, proč se potravinářský průmysl s farmaceutickým vzájemně podporují. První ničí vaše zdraví, protože nám dodává bezcenné potraviny. Druhý nám prodává drahé léky, které nás neuzdraví. A jak by mohly, když většina současných zdravotních potíží začíná u špatné stravy?

Podvodné statistiky

Podvod začíná již u studií, které mají prokázat údajnou neúčinnost potravinových doplňků. Analýza, publikovaná před časem v časopise Nutrients tvrdí, že většina velkých klinických studií, které ohledně potravinových doplňků dojdou k negativním závěrům, používá špatnou metodologii: výzkumy totiž používají metody, kterými lze zkoumat účinek silných drog typu antibiotik, nikoli však mikronutrientů.

Studie se vůbec nezabývají tím, zda existuje určitá hladina daného vitamínu či minerálu, která již zdraví neprospívá. A už vůbec ne, zda doplnění dotyčné látky skutečně řeší konkrétní nedostatek dané látky v organismu. Přitom však právě to je základem zjištění, zda je dotyčný potravinový doplněk funkční. Bez těchto dat je jakýkoli „výzkum“ čirá mystifikace.

Dalším problémem pak je, že většina výzkumů, o vhodnosti potravinových doplňků, je prováděna na doktorech či sestrách, což je skupina s průměrně nejlepšími stravovacími návyky a snadným přístupem ke kvalitním potravinám (myšleno v USA, pozn. red.).

Co s tím?

Doktor Mercola říká: „Obvykle se snažím přesvědčit své pacienty, aby nejprve změnili skladbu svého jídelníčku: Kupujte jídlo z lokálních zdrojů, nejlépe od místních farmářů. 

Zcela ideální samozřejmě je, vlastní jídlo si vypěstovat. Není to tak nemožné, jak se na první pohled zdá. Začít můžete třeba se slunečnicovými klíčky. Pokud potřebujete výživové doplňky, je pravděpodobné, že nejíte zdravě. Ale to neznamená, že byste je jíst neměli. Naopak. Dobrý multivitamín může vyřešit mnohé zdravotní problémy. Existují navíc látky, které dnes již nedoplníte, ani pokud jíte vyváženou zdravou stravu.“

Mezi tyto látky se řadí například vitamín D, o němž jsme již na Protiproudu mnohokrát informovali. Stejně tak důležitý je vitamín A.

Čtěte ZDE: V euroamerické populaci řádí vážná epidemie. Nemocných je až 70% z nás! Farmaceutický průmysl epidemii mohutně podporuje. Proč?

Raketové palivo pro tělo

Důležitou látkou, která je skutečným „raketovým palivem“ pro tělo, je také vitamín C. A klidně v dávkách třeba i stonásobně překračujících limit nastavený Světovou zdravotnickou organizací (75 mg denně pro dospělou ženu a 90 mg pro muže). Vysoké dávky vitamínu C (např. 6000 mg denně) mají kromě jiného úžasný vliv na pokožku – léčí například i cystické akné – ale i pro zdravou kůži má „céčko“ zásadní význam, ostatně přispívá k tvorbě kolagenu.

Již i mainstream si s podivem všímá, že např. onkologičtí pacienti, dostávající intravenózně vysoké dávky vitamínu C, se pozoruhodně rychle zotavují z chemoterapie a dalších drastických „léčebných“ procedur.

Přitom se ještě donedávna smáli lidem, jako byl chemik Linus Pauling, držitel dvou Nobelových cen za chemii, který tvrdil, že s megadávkami vitamínu C se lidské tělo dokáže vyléčit z rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a většiny infekcí.

Takto koneckonců obvykle reagují mediální „tykadla“ farmaceutické lobby na jakákoli skutečná řešení zdravotních problémů stále nemocnější populace Západu. Mocně jim v tom pomáhají lékaři, kteří se ve své většině nesnaží vystoupit ze zajetých kolejí a způsobu myšlení, vštípeného jim již na lékařských fakultách: Lidské tělo je podle nich víceméně stroj. Onemocnění se proto v prvé řadě musí potlačit chemicky a nezdaří-li se, pak je nejlepší dotyčný „zlobivý“ orgán odstranit.

Kdokoli se odváží naznačit, že by věci mohly být jinak, dostane ničivou nálepku „pavědec“. Mnoho pacientů dosud „svým“ lékařům slepě věří. Jiní se však pídí po informacích. Na Protiproudu budeme i nadále podobné informace ověřovat a zveřejňovat. Nikoli pro zábavu.

Jde o život.

(Připraveno s využitím úvahy dr. Josepha Mercoly zde.)

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Jak nemít v zimě chřipku? Jezte v létě houby! Sklizeň se odehrává i v našem žaludku. K čemu je na konci prázdnin rýže s pórkem? Zásadní &quote;zakázaná&quote; informace a pár bylinkových receptů

Jak nemít v zimě chřipku? Jezte v létě houby! Sklizeň se odehrává i v našem žaludku. K...

O myších, chemikáliích a lidech: Vymřeme na vědu? Dramaticky klesající čísla plodnosti i porodnosti. &quote;Editovatelná&quote; miminka se prostě &quote;zničí&quote;. Bude ještě vůbec koho zachraňovat?

O myších, chemikáliích a lidech: Vymřeme na vědu? Dramaticky klesající čísla plodnosti...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Volby v Německu: Jde o víc, než tušíme. Poprvé od války se může do parlamentu dostat opoziční strana. Proč jel Steinmeier do Prahy? Proč Merkelové bažiny nevěří průzkumům? Jejich obavy, naše naděje

Volby v Německu: Jde o víc, než tušíme. Poprvé od války se může do parlamentu dostat opoziční...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky