Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Praktická lékařka i „alternativní“ terapeuti mají jasno. Zdravotní byznys nám lže do očí. Očkování proti chřipce nejenže je k ničemu, ale škodí!

Praktická lékařka i „alternativní“ terapeuti mají jasno. Zdravotní byznys nám lže do očí. Očkování proti chřipce nejenže je k ničemu, ale škodí!

21. 11. 2013

Tisk článku

Erika Magdalena Peprná informuje o zkušenostech s obvyklým sezónním „honem na pacienty“, mýtech o účinnosti vakcín i o vedlejších účincích očkování

Jsme uprostřed lovecké sezóny. První halalí odtroubili už v září. Lovnou jsme my – a především naše děti. Ještě uprostřed babího léta jsme se jako obvykle v masových periodicích mohli dočíst články, tohoto typu či tento. Ministerstvo zdravotnického byznysu nás prostě nabádá, abychom se dali očkovat proti chřipce. I mainstream to označuje za „masívní kampaň“. Očkovat se mají dát hlavně děti, senioři a těhotné ženy.

Moudrý Velký Bratr

„Nezanedbávejte své zdraví!“ brumlá moudrý a benevolentní Velký Bratr. Propaganda je všeprostupující. Očkovací látku poskytuje prý nyní VZP zdarma. Zdarma? Kdo v konečném důsledku zaplatí nákup vakcín a jejich aplikaci? Jde o jediné – vysát ze státního rozpočtu a našich poslušně, neboť povinně, otevřených kapes další stamiliony korun za – přelud.

PP

Za přelud, který nám i našim dětem ještě trochu zhorší zdraví, pocuchá imunitu a nervovou soustavu. Což samozřejmě povede k dalším návštěvám lékařů. A tak stále dokola. Tragikomickou stránkou celého divadelního kusu, jehož jsme nedobrovolnými statisty, ovšem statisty platícími, je přitom fakt, že většina lékařů, i těch skutečně přesvědčených obhájců očkování, je taktéž statisty. Prim hrají farmaceutické firmy.

Očkování? Raději rychle pryč!

Tisk jásá, že „univerzální vakcína proti chřipce je nadosah“ a VZP, OZP a spol. si hrají na vakcíny, spadlé zdarma z nebes (či odkud). Tvrzená účinnost vakcíny u malých dětí je 91%. Copak se asi změnilo od roku 2009, kdy se odborníci shodli na tom, že očkování malých dětí proti chřipce je riskantní?

Česká veřejnost však po desítkách let „švejkování“ začíná dobře rozpoznávat, když něco „smrdí“, a o vakcíny proti chřipce tak zatím nemá moc zájem. Spíše instinktivně.

Zdaleka však nejde jen o instinkt. Potřebujete-li, bravurní shrnutí argumentů, proč neočkovat proti sezónní chřipce, podložených vědeckými studiemi, včetně návodu, jak se s chřipkou vypořádat, k němuž ze své zkušenosti víceméně nemám co přidat, najdete je v článku lékařky, MUDr. Ludmily Elekové, na vynikajícím slovenském serveru slobodavockovani.sk zde.

Malé shrnutí: I pokud se očkovat necháte, riziko, že chřipku dostanete – či že na ni dokonce zemřete – nezmizí. Sníží se (o něco (málo)), nicméně oslabení imunity, k němuž očkováním dojde, spolu s faktem, že jste se právě dostali do rizikové kategorie, jež snáze onemocní příbuzným kmenem chřipky, a vystavili jste se plejádě nežádoucích účinků vakcíny, hypotetické „zlepšení“ zdraví přinejmenším „vyváží“.

Řeknou to na sebe sami

„Půvabné“ je ostatně již číst např. webové stránky pod hlavičkou firmy Avenier, jež na český trh dodala cca 50 000 dávek vakcíny proti sezónní chřipce. Výrobci vakcín to na sebe řeknou sami. Ostatně musí. Společnost tedy prezentuje, že častými vedlejšími účinky Vaxigripu, očkovací látky proti chřipce, jsou: „Bolestivost, citlivost, zarudnutí a otok v místě vpichu, horečka, bolest hlavy, bolest celého těla, pocení, svalový třes, únava.“ Jiná očkovací látka proti chřipce od téže firmy – IDflu –  může vyvolat podobné reakce.

Tyto nežádoucí účinky (mimochodem, také vám připomínají průvodní jevy samotné chřipky?), se podle Avenieru vyskytují zhruba u 1 osoby z 10, to znamená u 10% očkovaných. Pravděpodobnost onemocnění chřipkou se přitom uvádí někde kolem 4%. Pozoruhodné, že?

Smrtelná vakcína

„Pouhé“ procento očkovaných přitom zakusí „méně časté“ vedlejší účinky: Únavu, zvětšení mízních uzlin na krku, v podpaží nebo v tříslech, mravenčení nebo znecitlivění, bolesti kloubů, svědění a vyrážku. Alergické reakce po očkování (jejich četnost nebyla percentuálně stanovena – bohužel) zahrnují kožní reakce, které se mohou rozšířit na celé tělo, jako je kopřivka, či závažné alergické reakce (anafylaktická reakce), tj. otok obličeje, jazyka či hltanu, potíže s polykáním, spojené s kopřivkou a dýchacími potížemi (angioedém), selhání oběhové soustavy (šok), které vyžaduje rychlou lékařskou pomoc. Vakcína je tedy, stejně jako chřipka, potenciálně smrtelná. Není špatné mít to na paměti.

Pro jistotu uvádí příbalový leták „možné vedlejší účinky“, které u dotyčné vakcíny hlášeny nebyly, vyskytly se však u chřipkových vakcín podobných: Dočasné snížení počtu krevních destiček, které může vést ke vzniku podlitin nebo krvácení, bolesti pociťované v průběhu nervu, někdy též doprovázené horečkou, poruchy nervové soustavy včetně zánětu mozku nebo míchy, zánět nervů, nebo Guillain-Barrého syndrom, autoimunitní postižení nervového systému, které způsobuje extrémní slabost a někdy ochrnutí, zánětlivé onemocnění cév, které může ve velmi vzácných případech mít za následek dočasné postižení ledvin.

Osm desetin promile

Silná káva. Výrobci samozřejmě spoléhají na to, že publikum, kterému vakcínu doporučí pan doktor, se nebude po dalších informacích pídit. Kromě toho zastánci očkování většinou mávají na pohled mírně hrozivými čísly. Chřipka zabije v České republice cca 2000 lidí ročně! Jenže počítejme. Úmrtnost je podle WikiSkript 8% z těch, kteří jsou s chřipkou hospitalizováni. Což je zhruba 1% pacientů, kteří chřipkou onemocní. Jinými slovy, úmrtnost na chřipku činí 0,08%. Osm desetin promile. Zní to stále ještě hrozivě? Potom si musíme uvědomit, že na chřipku samotnou se ve skutečnosti umírá daleko méně – drtivou většinu z oněch 2000 osob představují úmrtí na komplikace chřipky, ne na ni samotnou. Na chřipku zemřelo vloni 151 osob.

Seriózní zkoumání

Bylo by rovněž zajímavé zjistit, zda u pacientů hospitalizovaných s chřipkou či jejími komplikacemi, bylo provedeno seriózní zkoumání jejich životního stylu. Koho zajímalo, zda mají například dostatek vitamínu D a dalších potřebných vitamínů a minerálních látek. Zda nepoužívají zubní pasty s fluorem. Zda nejedí příliš sladkého, nesladí aspartamem, zda se před onemocněním nenacházeli v dlouhodobé fyzické či psychické zátěži.  Zda užívají dlouhodobě antibiotika a další alopatické drogy. Zda užívají antidepresiva.

Všechny tyto faktory totiž podle zkušeností mých i mých kolegů přispívají ke snížení imunity, horšímu průběhu a větší četnosti onemocnění, včetně sezónní chřipky... Nebylo by rozumnější poučit pacienty o levných a jednoduchých možnostech, jak si uchovat či zlepšit zdraví, než je očkovat nebezpečnou vakcínou?

„Kouzelnický trik“ s čísly

Stejně „kouzelné“ (ve smyslu kouzelnického triku) jsou argumenty ekonomické. Chřipka nás prý stojí ročně  miliardu korun – náklady se pohybují mezi 650 a 1100 korunami na pacienta při ambulantní léčbě, 8.000 až 35.000 při hospitalizaci. Náklad na zvýšení proočkovanosti populace na 15% se odhaduje na „pouhých“ 300 milionů korun. Takže se dejme očkovat, abychom to státu zlevnili! Vakcína sama je „zadarmo“ (není zadarmo, je hrazena pojišťovnou, tedy z našich peněz a přímo či nepřímo i z veřejných zdrojů - našich zdrojů) a i s očkovacím výkonem stojí prý „něco kolem tří korun“.

Co už se ovšem nikde nepraví, je, že je pacientům – nejen Avenierem –  doporučována současně vakcína proti pneumokokovým infekcím. Celý „balíček“ stojí něco kolem tisícovky.  Že je tedy v tomto případě mnohdy levnější léčit pacienta ambulantně? A že propočítávané „náklady“ nezahrnují zvýšené náklady na zdravotní péči, které se vyskytnou, až bude pacient s imunitou, oslabenou očkováním, běhat k lékaři s jinou chorobou? Ano. A to se bavíme o „klasické léčbě“, která – jak správně podotýká i MUDr. Eleková – obvykle sestává z nějakého toho paralenu nebo některé jeho obdoby, „ať vás nebolí hlava“, což však přece jen pár korun stojí. Bylinná léčba i léčba homeopatická mohou přijít ještě mnohem levněji.

PP koláž

Čtěte také: Švýcarsko, zdravotnická supervelmoc, přiznalo pravdu: Homeopatie funguje. A kdy se také u nás dočkáme, že se ze svého pojištění budeme smět léčit, jak sami chceme?

Vakcína je k ničemu

To vše navíc platí pouze za předpokladu, že farmaceutické firmy, vyvíjející letošní chřipkovou vakcínu, „trefily“ do kmene chřipky, který bude letos dominovat na pomyslném „chřipkovém trhu“. Chřipkové viry, především typu A, které nejčastěji chřipkové epidemie způsobují, se totiž rekombinují tak bujaře, že vám nejen loňské, ale možná už i letošní, očkování bude - tedy mimo nepříjemných vedlejších účinků - naprosto k ničemu.

Stejný názor na očkování proti chřipce – totiž, že je k ničemu – má ostatně i RNDr. Anna Strunecká, fyzioložka a spoluautorka knih Doba jedová, Doba jedová 2 a Jak přežít dobu jedovou. V rozhovoru pro Hospodářské noviny již před dvěma lety konstatovala:

„To bych neřekla, že (očkování proti chřipce) funguje. Naši hygienici stále žehrají, že naši občané se nechávají proti chřipce očkovat méně, než v jiných státech EU. Jenže víc nemocných, než oni, stejně nemáme. Čili s tím očkováním něco nesedí. Proč asi odmítly očkování proti prasečí chřipce naše VIP, kterým bylo původně určeno přednostně? Dokonce se objevují názory, že než se nechat očkovat, je celkově pro zdraví prospěšnější chřipku, když už ji chytneme, řádně vystonat.“

Nemoc není náhoda

Opravdová chřipka (nebavíme se samozřejmě o mírných infekcích dýchacích cest, kterým jsme se naučili nesprávně říkat chřipka) určitě není příjemná záležitost. Loni jsem radila s léčbou u několika případů, většinou mých známých, a prodělala ji posléze sama. Přišla tři dny před Vánoci. „Lepší“ čas si ani nelze představit! Přesto jsem byla nucena – prakticky z hodiny na hodinu – zůstat v posteli se čtyřicítkou horečky.

To samozřejmě není příjemné. Dobrá zpráva ale je, že s pomocí homeopatik, čínské medicíny, bylinek a klidu se lze i ze skutečné „pravé chřipky“ uzdravit za jeden až dva týdny. Prožila jsem nakonec mimořádně klidné svátky, které bych si jinak patrně nebyla schopná dopřát. Nemoc, ani ta infekční, není podle mnohých teorií něčím, co by nás potkávalo náhodně. Znáte knihy Rüdigera Dalhkeho?

Jak se bránit proti tyranii?

Přetrvává-li po chřipce únava, obvykle to bývá následkem špatné životosprávy, nedostatku vitamínů a minerálů, špatného pitného režimu – a především nedostatkem vitamínu D. Ten, jak už bylo mnohokrát zmíněno, je současně jedním z nejdůležitějších faktorů, ovlivňujících kondici našeho imunitního systému, tedy i to, zda chřipkou vůbec onemocníme.

Velký Bratr má svým způsobem pravdu: Skutečně bychom neměli zanedbávat své zdraví. V tom případě je ovšem lepší obloukem se vyhnout očkování proti chřipce. To kupodivu ještě naštěstí můžeme – očkování proti chřipce zatím není u nás povinné. Zatím.

 PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Jak nemít v zimě chřipku? Jezte v létě houby! Sklizeň se odehrává i v našem žaludku. K čemu je na konci prázdnin rýže s pórkem? Zásadní &quote;zakázaná&quote; informace a pár bylinkových receptů

Jak nemít v zimě chřipku? Jezte v létě houby! Sklizeň se odehrává i v našem žaludku. K...

O myších, chemikáliích a lidech: Vymřeme na vědu? Dramaticky klesající čísla plodnosti i porodnosti. &quote;Editovatelná&quote; miminka se prostě &quote;zničí&quote;. Bude ještě vůbec koho zachraňovat?

O myších, chemikáliích a lidech: Vymřeme na vědu? Dramaticky klesající čísla plodnosti...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Muslimové již zcela otevřeně vzkazují Evropanům: Jednoho dne to všechno bude naše. Století Velké výměny? Demografická sebevražda se prý blíží. Orbán a Wilders varují. Hůře než za morových ran či světové války

Muslimové již zcela otevřeně vzkazují Evropanům: Jednoho dne to všechno bude naše. Století...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky