Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Jak nemít v zimě chřipku? Jezte v létě houby! Sklizeň se odehrává i v našem žaludku. K čemu je na konci prázdnin rýže s pórkem? Zásadní

Jak nemít v zimě chřipku? Jezte v létě houby! Sklizeň se odehrává i v našem žaludku. K čemu je na konci prázdnin rýže s pórkem? Zásadní "zakázaná" informace a pár bylinkových receptů

31. 8. 2017

Tisk článku

Erika Magdalena Peprná listuje svojí zkušeností, vědomostmi čínské medicíny i evropskými herbáři, aby našla jídlo i byliny, které mohou jednoduše a levně zajistit pevné zdraví v přicházejícím podzimu a zimě

Všimli jste si toho taky? Asi před deseti dny, navzdory setrvale krásnému počasí, se “cosi” najednou ve vzduchu změnilo. Ano, “svatá Anna - chladna zrána”. V období prvního až třetího srpnového týdne se najednou v přírodě kolem přepne nějaký neviditelný přepínač a všechno je jinak. Noci jsou chladné, jak by poznamenal Limonádový Joe. Dozrávají ovoce a i když je ho letos málo, sklízí se a zavařuje, a někde ve vzduchu (snad to není polašná zpráva) téměř neznatelně zavane jehličí od Vánoc. 

Důležitá změna

Co je ale důležité je, že - pokud si téhle změny všimneme - většinou nevíme, jak ji využít pro své zdraví. Přitom je to naprosto zásadní období. Může nám nejen pomoci zhubnout či se lépe vypořádat s onemocněními, považovanými v západní medicíně za takzvaně chronická - čili neléčitelná. Především můžeme právě teď, na přelomu léta a podzimu, udělat něco skvělého pro své budoucí zdraví v nadcházející zimě - a navíc velmi jednoduše. Pomůže nám docela obyčejná a současně neobyčejná věc: jídlo. Jenže to, které je pro nás v tomto období to pravé.

Evropské vědomosti o podobných záležitostech se téměř ztratily. Naštěstí si ale můžeme “vypomoci” z jiných tradičních systémů. Staří Číňané - a staré národy vůbec, i ty evropské - měly větší schopnost pozorovat svět kolem a přizpůsobovat se jeho předem daným rytmům. Když se člověk sladí s větším celkem, v němž žije, celkové zdraví a vitalita na sebe nenechají dlouho čekat. A co pro to dělat právě teď? 

Sklidit ve vlastním žaludku

Některé nauky tradiční čínské medicíny považují pozdní léto za období samo pro sebe. Už to není léto a ještě nejde o podzim… a právě tento koncept nám může notně pomoci. Potřebujeme totiž také “sklidit” a připravit především náš zažívací trakt - ale nejen on - na zimu. Posilovat musíme především “střed” - tedy slezinu, slinivku a žaludek, náležející k hybateli čili archetypální energii Země, stejně jako sama sklizeň. 

Stejně jako Země nás totiž vyživují a dodávají nám energii pro celý náš život. Zkrátka, jak nám ve škole čínské medicíny říkával pan doktor Jiří Bílek, “nikdo jiný než naše slezina nám v životě nikdy nic nedá.” Pokud slezina a žaludek nefungují, jak mají, nejenže máme málo síly, včetně té, kterou potřebujeme na obranu těla před útoky zvenčí, ale dochází i ke zpomalování všech procesů látkové výměny a “stagnující tekutiny” znamenají hromadění toxinů v těle… a většinou časem buď obezitu, nebo nemoc, nebo obvykle obojí.

Čtěte ZDE: Případ jako malý zázrak: Houba na lavici obžalovaných. Rozhněvaní muži i ženy. Do boje s nezastavitelnou silou. Choroba vyléčena krocaním ocasem. Houby, které vítězí i nad rakovinou. Blýsknutí na lepší časy?

Důležitá příprava na zimu

Další věcí, kterou nám zvláště letos může být užitečná tisíciletá čínská moudrost, je zjištění, že horko z mimořádně parného léta může v těle jaksi “zbýt”. A pokud se nepročistí - a zvláště pak pokud se dá dohromady se slabou slezinou - pak se, jak říkají Číňané, v těle “uvězní” a vybublá později na povrch v podobě různých zimních infekcí, jakmile se tělo oslabí. 

Jak takové věci, jako jsou trochu exoticky znějící termíny “posílení středu” a “pročištění horkosti” dosáhnout? Naštěstí jde v základu o věc docela primitivní. Jak to s většinou jednoduchých věcí bývá, jen ji musíme znát - což vůbec není banální. Také nejde jen o to co jíst, ale současně i jak. 

Zákaz pracovních obědů 

Slezinu (do níž čínská medicína počítá i slinivku) a žaludek totiž nejvíce oslabují nepravidelné jídlo, vynechávání jídel (především pak snídaně), a zvyk jíst ve spěchu či stresu: u počítače v práci, na “pracovním" obědě či večeři. 

Kdekoli jinde než ve Francii by si měli ti, co dbají o vlastní zdraví, pracovní obědy zakázat, protože z pracovního oběda slovo oběd obvykle velmi brzy mizí a zanechává pouze pracovní jednání, při němž moc nevnímáme, co do sebe vlastně cpeme.

Jak říkají Číňané: žaludek nemá zuby. Začátek zdravého stravování tedy nespočívá v rozpise jídel od výživového poradce, ale především v nalezení času pro sebe, který nám umožní jídlo jednak pořádně rozkousat a pořádně si ho prostě... užít. Užívání v tomto ojedinělém případě není jak známo jen psychologický trik: pokud totiž vylučujeme více slin, což se děje, když nám jídlo chutná, děláme svému žaludku a dalším trávicím orgánům velmi dobrou službu… 

Snídaně půl zdraví?

Kromě toho je třeba respektovat denní rytmus našeho těla. Trávení je prostě nejaktivnější mezi sedmou a devátou ranní. Leckdo jistě zná přísloví o snídani, kterou je nutné sníst o samotě, zatímco o oběd se lze dělit s přítelem a večeři rovnou nabídnout nepříteli.

Když vynecháme snídani, celý proces se pořádně nerozeběhne a uvnitř není “z čeho vařit”. Ideální snídaní jsou polévky nebo rýžové kaše - teď s přídavkem například kořenové zeleniny nebo třeba povařeného pórku. 

Samozřejmě jde snídat i sladké - přidat do kaše med, oříšky, javorový sirup… ale se sladkou chutí bychom měli pracovat dosti opatrně, a to v průběhu celého dne. 

Čtěte ZDE: Prázdná nádraží a chřipky z překlimatizovaných aut: Dají se úpaly léčit masáží? Co doporučuje na horečku slavná bylinářka a k čemu je dobrá paprika s rozmarýnem. (Ne)obyčejný recept na letní prevenci

Co nejíst

Řečeno z hlediska západní medicíny, přemíra jednoduchých cukrů nám působí maximálně tak špičku v hladině krevního cukru a trávení nijak neposílí. Co nás zajímá jsou složité karbohydráty obsažené v celozrnných obilninách a rýži, fazolích a čočce i zelenině. Tyto potraviny navíc obsahují hodně vlákniny, která upravuje trávení. Pozoruhodné je, že podobné “moderní” poznatky - které staví na hlavu dřívější předpoklad, že chceme-li zhubnout, musíme hlavně vynechat karbohydráty - svým vlastním jazykem popisuje i prastará čínská tradice…

Ta ovšem současně dodává, že pokud chceme být zdraví, měli bychom se vyvarovat potravin, které “zachlazují” trávení a organismus zatěžují: především to platí o rafinovaném cukru, bílé mouce a mléčných výrobcích (lžička kvalitního bílého jogurtu odpoledne se nepočítá), ale také syrovém ovoci a zelenině. Ty bychom v pozdně-letním období už měli postupně nahrazovat vařenými potravinami. Vařením se sice v rostlinách ničí některé enzymy, ale tělo má možnost zbývající živinu lépe využít, což dále posiluje trávení.

Jak je důležité míti… pórek

Kromě toho můžeme zařadit potraviny štiplavé chuti, které takzvaně “otevírají povrch” a umožňují již zmíněnému zbytkovému letnímu horku vyjít ven. Jde samozřejmě o pálivá koření jako je pepř a chilli, ale také třeba zázvor, pórek a cibuli nebo bílou ředkev. Při citlivém žaludku a oslabeném trávení musíme samozřejmě opatrně, a spíše než šíleně pálivé karí si dát třeba vařený pórek… Více podobných potravin, včetně příjemných receptů, lze najít třeba v knížce MUDr. Ludmily Bendové Čínská dietetika v moderním světě

Je ale jasné, že taková doporučení platí hlavně pro zdravé. A také, že většina lidí u nás je již dnes - alespoň z hlediska přírodního, tradičního či holistického zdraví - vlastně chronicky nemocná. Velmi často to pak platí o našem trávení a oběhovém systému. V případě, že trpíme nadváhou, nadýmáním, trávicími potížemi, únavami, slabou imunitou, poruchami krevního oběhu nebo cukrovkou (a tak bychom mohli v nekonečném seznamu “civilizačních” chorob pokračovat), samotná změna jídelníčku nám nepomůže, i když právě u ní by mělo jakékoli úsilí o uzdravení začít, nejen proto, že je jednoduchá. 

Čtěte ZDE: Pozdní houbařská sezóna nabízí jeden z vrcholů: Tančící houbu. Na Východě ji vyvažovali stříbrem. Prevence i lék proti rakovině! Trsnatec je podivuhodný...

Korálovec nejen na nervy

Přesto si můžeme pomoci - a to nemluvím jen o návštěvě terapeuta některého tradičního systému, který nám předepíše bylinnou směs “na tělo” - ačkoli ji mohu jen doporučit. I pokud k takovému kroku zatím nemáme odhodlání, nebo na něj nemáme čas, můžeme pro sebe udělat ledasco dobrého sami. 

Výborným pomocníkem jsou určitě medicinální houby. Takový korálovec ježatý je naprosto neocenitelným pomocníkem v boji se žaludečními a střevními potížemi - odstraňuje záněty zažívacího traktu. A jeho účinek je tak silný, že působí dokonce druhotně i na mozek. Nedávné studie na myších se zdají ukazovat, že tradiční užití korálovce “na nervy” je opodstatněné - zdá se, že může pomoci dokonce i při degenerativních či zánětlivých onemocněních mozku, jako jsou Alzheimerova choroba či demence. 

Přitom jde o houbu, která u nás roste - ačkoli je chráněná a sbírat se nesmí. Ostatně, najít ji je nejspíš úkol pro zkušeného mykologa. Já osobně používám mycelium (tedy celou houbu s podhoubím, pěstovanou v kontrolovaných podmínkách a posléze namletou na prášek) od mého oblíbeného Pragonu. Z řady důvodů mám dojem se domnívat, že celá houba tak, jak ji příroda “vyplivla”, funguje lépe, než složitě laboratorně extrahované “součástky”. Ostatně i zmiňovaná myší studie se týká celého podhoubí a ne extraktu. 

Malý český (a čínský) zázrak

Další doporučitelnou houbou je maitake, česky trsnatec lupenitý nebo sírovec. I ta u nás roste a sbírat se dokonce smí, ale poznat ji není tak jednoduché, jako klasického hříbka (i ty jsou mimořádně zdravé, ale o tom asi raději později na podzim). Kromě toho je trochu problém z ní vymýt různé věci zvenčí, které se v ní kvůli struktuře její plodnice usazují. Takže i ji kupuji - v tomto případě nejlépe ve výhodném balení i s korálovcem.

Maitake je takový malý zázrak. V japonštině její jméno znamená “tančící houba”, někdy se tvrdí, že proto, že nálezce v Japonsku štěstím tančil, neboť byla vyvažována drahými kovy. Každopádně platí, že je bohatá na minerály, vitamíny B2, D2 a niacin, obsahuje vlákninu, polysacharidy (betaglukany, alfaglukany a další) a známé antioxidanty. Je doporučována při únavě, k posílení energetického systému, při nespavosti, podrážděnosti a duševní vyčerpanosti a rovněž přispívá k normalizaci látkové výměny.

Pomůže nám také zbavit se chronických zánětů, nachlazení či viróz. Snižuje četnost astmatických záchvatů a onemocnění dýchacích cest. Má pozitivní účinek na cévy, pomáhá snižovat cholesterol i krevní cukr, dále snižuje krevní tlak a pomáhá i při léčbě hemoroidů.

Bylinky a tichý tikot

Zkrátka a po čínsku řečeno, i ona pomáhá odstranit “vlhkou horkost” (po česku řečeno zánět), která se nám někde v těle mohla různými způsoby v letošním velmi horkém létě vytvořit a později by nás mohla potrápit. Navíc - stejně jako korálovec a ostatní houby - má tu výhodu, že si jejím užíváním nemůžeme nijak podstatně ublížit. Samozřejmě i tak je lepší se o jejím užívání poradit s některým zkušeným praktikem čínské medicíny, ale to platí o všem.

A co se týče bylinek, kromě máty, kmínu a fenyklu můžeme podle Marie Treben posílit trávení, slinivku a slezinu třeba také měsíčkem, třezalkou nebo puškvorcem. Zarovnanou lžičku puškvorcového kořene namáčíme 12 hodin v šálku studené vody, poté výluh zahřejeme a scedíme. Uchováváme v termosce a před i po jídle vypijeme doušek. Pozor, puškvorec je relativně silná záležitost. Na obecnou podporu trávení se spíše dá doporučit čaj paní Treben z 100 g kopřivy, 300 g měsíčku a 100 g řebříčku. Server Kouzlo vůní zase uvádí měsíček, mátu a řepík ve stejném poměru.

Zkrátka - pokud se rozhlédneme kolem sebe a zaposloucháme se do pravidelně tikajících “biologických hodin” matky přírody, možná zjistíme, že ke zdraví či dosažení postavy, jakou bychom chtěli, není potřeba zas tak moc: trochu rozumného uvažování a naslouchání vlastnímu tělu, spojená s užíváním jídla jako daru - kterým, jak mnozí věříme, opravdu je.

I když platí, že nejen chlebem živ je člověk. Ale, to už je mimořádně nebezpečná "zakázaná" informace, jejíž pokračování si musí každý objevit sám.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

O myších, chemikáliích a lidech: Vymřeme na vědu? Dramaticky klesající čísla plodnosti i porodnosti. &quote;Editovatelná&quote; miminka se prostě &quote;zničí&quote;. Bude ještě vůbec koho zachraňovat?

O myších, chemikáliích a lidech: Vymřeme na vědu? Dramaticky klesající čísla plodnosti...

Prázdná nádraží a chřipky z překlimatizovaných aut: Dají se úpaly léčit masáží? Co doporučuje na horečku slavná bylinářka a k čemu je dobrá paprika s rozmarýnem. (Ne)obyčejný recept na letní prevenci

Prázdná nádraží a chřipky z překlimatizovaných aut: Dají se úpaly léčit masáží? Co doporučuje...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Volby v Německu: Jde o víc, než tušíme. Poprvé od války se může do parlamentu dostat opoziční strana. Proč jel Steinmeier do Prahy? Proč Merkelové bažiny nevěří průzkumům? Jejich obavy, naše naděje

Volby v Německu: Jde o víc, než tušíme. Poprvé od války se může do parlamentu dostat opoziční...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky