Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Zásadní triky proti nachlazení i dalším chorobám: Řepou proti únavovému syndromu?  Jak (ne)pomáhají “hodné bakterie” v kapslích naší imunitě. Tichá genocida v našich střevech. K čemu bylo babičkám kysané zelí?

Zásadní triky proti nachlazení i dalším chorobám: Řepou proti únavovému syndromu? Jak (ne)pomáhají “hodné bakterie” v kapslích naší imunitě. Tichá genocida v našich střevech. K čemu bylo babičkám kysané zelí?

17. 11. 2016

Tisk článku

Erika Magdalena Peprná se věnuje místům v našem těle, na něž většina z nás bohužel raději zapomíná - ačkoli by si díky jejich správnému fungování mohla ušetřit spoustu peněz i starostí (nejen těch zdravotních) - a přidává dva osvědčené recepty

Sotva se pořádně ochladilo, už to zase začíná - rýmičky a chřipčičky všeho druhu “kosí” českou populaci. Brzy nastoupí “chřipková epidemie”. A tak se každý pídí po receptu, jak co nejlépe vyléčit podobná “sezónní” onemocnění. Takové recepty samozřejmě jsou. Každý ale uzná, že nejlepším receptem je vůbec jimi netrpět.

Kudy ke zdraví? Do kuchyně! 

Jenže jak to zařídit? Většina z nás přece žije v krajně (emočně i fyziologicky) stresujícím prostředí plném toxinů (jak to nazývá prof. Anna Strunecká, v “době jedové”) - ale ne každý může jen tak praštit s prací a odstěhovat se kamsi do přírody, aby “žil zdravě”.

PP

Málokdo si uprostřed všeho toho shonu uvědomí, že není třeba “emigrovat” na venkov - a že ke zdraví nám může spíše než chemické laboratoře a lékařské ordinace pomoci místnost, kterou máme doma téměř všichni: kuchyň.

Přesněji řečeno úplně jednoduché recepty znamenající návrat k vaření podle našich babiček. Mezi nimi pak na místě prvním je opětné zavedení konzumace potravin, které naši předci byli zvyklí jídat denně - ale z našeho jídelníčku docela zmizely. A naopak vyhýbání se jiným potravinám, které konzumujeme obvykle několikrát denně - přestože nám ubližují.

Kysané zelí do deštného pralesa!

Z potravin našich babiček je třeba na místě prvním zmínit kysanou zeleninu - zelí, řepu, ale i další plodiny. Pokud jsou konzumovány správně, což se ovšem dnes málokdy děje, mohou nám výrazně pomoci se zdravím. A nejen pokud trpíme virózami a nemocemi dýchacích cest. Kysané potraviny nám pomohou si poradit i s mnoha moderními “zabijáky”. Třeba s chronickým únavovým syndromem nebo rakovinou, autoimunitními onemocněními a jaterními chorobami. Udělají nám službu, kterou naopak nezvládnou leckterá komerčně prodávaná probiotika.

Jak to? 

Moderní věda už nějakou tu řádku let zjišťuje, že naše střeva a zažívací trakt jsou mnohem více, než jen “továrna” na “přežvýkání” jídla, které vložíme do úst. “Mikrobiom”, tedy “sbírka bakterií”, které v sobě nosíme, je obrovitý ekosystém, který ze všeho nejvíc připomíná Amazonský deštný prales v kapesním vydání. Bez něj bychom v podstatě nepřežili.

Čtěte ZDE: Utajené "superjídlo" z And je na všech na českých stolech: Záchrana, nebo jed? Recept na detox. Léčí artritidu, žaludeční vředy, akné i rakovinu. Může způsobit lepru? Jak vyrobit nervový jed

Osa mozek-střeva-bakterie

Mikrobiom je zásadní pro fungování imunity a mnohé výzkumy naznačují jeho souvislost s naším myšlením a náladou - a jejich zdravím. Pro tuto zvláštní “funkci” střev se ujal termín “osa mozek-střeva”. Nevíme zatím přesně, jak vše “mechanicky” funguje - co ale víme, je že je více než pravděpodobné, že dobré fungování střev zásadně ovlivňuje naši reakci na všudypřítomný stres. Někteří vědci ovšem v moderní době navrhují upravit tento termín na “osa mozek-střeva-mikrobiom” - protože se zdá, že právě “deštný prales” v nás hraje při fungování celého systému prim.  

“Amazonie” se skládá podle některých odhadů až z tisícovky různých druhů bakteriálních kolonií. Bakterie obývají naše vnitřnosti (hlavně tlusté střevo, v menší míře tenké střevo a žaludek) v neuvěřitelném počtu. V jednom gramu hmoty ve střevech je jich až 1000 miliard. “Sbírku” doplňují různé houby, archebakterie a viry.

Nerozumíme si... a ani nebudeme

Většina z těchto bakterií sice spadá do zhruba třiceti až čtyřiceti známých druhů - ale úplně “pralesu” uvnitř nás nerozumíme, a možná také nikdy nebudeme. Vědci totiž mírně udiveně zjišťují, že mnohé bakterie mimo prostředí střeva vůbec nejde kultivovat. Jako všude v lidském těle i tady prostě platí, že nemůžeme fungující celek rozmontovat na části, alespoň ne zcela. Víme jen, že když se něco pokazí, je nám hodně mizerně.

“Hodné” bakterie nám pomáhají mnoha způsoby, z nichž opět ne všechny zcela známe či jim rozumíme. Mezi jejich hlavní přínosy patří třeba pomoc při vývoji lymfoidní tkáně ve střevech (většinou známé pod anglickou zkratkou GALT). Ta je významně odpovědná za fungování naší imunity. Tkáň GALT si “vybírá” a žije s “pralesem” v symbióze: “hodné” bakterie toleruje, jiné nikoli. Různé druhy bakterií pak také ovlivňují imunitní systém tak, aby produkoval zánět, nebo ho naopak zmírnil - podle toho, co je pro tělo nejlepší.

PP koláž

Čtěte ZDE: Ruský profesor: Cukrovka a rakovina jsou vymyšlené nemoci. Všechno je ve stravě. Peroxid vodíku - všelék? Věřit pohádkám, nebo zůstat v pasti

Tedy - pokud celý mikrobiom funguje, jak má. Což se nestane, jak naznačují závěry některých studií, je-li vývoj nějak narušen - také například tím, je-li předčasně narozené dítě očkováno podle běžného schématu… 

A pokud celý systém nefunguje, jak má, je “zpitomělý” a mimo rovnováhu, může se naopak podílet na vyvolání autoimunitní nemoci, poruchách imunity, případně nálady nebo nervového systému. 

Tichá genocida ve jménu zdraví

“Hodné bacily” také významně pomáhají s trávením a vstřebáváním živin a s rovnováhou hormonálního systému. Jsou pro nás zkrátka nezbytné. Přitom ovšem v moderní době děláme všechno možné pro to, abychom je zlikvidovali.

V současné společnosti probíhá “tichá genocida” - tažení proti bakteriím, které jsou od doby Pasteura a spol. pokládány za “arcipadouchy”, způsobující nemoci. Už i moderní věda ví, že takovýto jednoduchý, mechanický přístup neobstojí. Přesto se stále likvidují  mikrooorganismy, kde jen to lze: počínaje antibakteriálními mýdly a konče antibiotiky, podávanými ve velké míře například hospodářským zvířatům. 

Superbakterie děsí lékaře

V Evropě je sice “běžné”, preventivní podávání antibiotik zvířatům, chovaným na maso, zakázáno. Podle mnohých zdrojů se ovšem tento zákaz jednoduše obchází tím, že jsou zvířata “léčena” při sebemenší zámince. Stopy antibiotik tak stále nacházíme nejen v “průmyslovém” mase, ale i mléce a medu…

Malá množství antibiotik, která tak do sebe neustále “ládujeme” s běžným jídlem (nehledě na ta množství, která nám k tomu při sebemenší zámince raději “nadělí” lékaři), pak mají pro naše zdraví dvojí nepříjemný důsledek: za prvé narušují fungování ekosystému “Amazonského deštného (střevního) pralesa”, a tím i naši imunitu, za druhé přispívají k vytváření druhů odolných “bakterií-hrdinů”, na která běžně podávaná antibiotika už neúčinkují. 

PP koláž

Čtěte ZDE: Zdravý zázrak v každé české kuchyni: chrání před rakovinou, ulevuje při migréně a umožňuje sesbírat střepy iluzí a začít znovu. Naše prababičky ji dobře znaly...

Takové “superbakterie” docela děsí lékaře. Zda je jejich zděšení oprávněné, nebo zda se dá proti “superbugs” (jak se jim anglicky přezdívá) nějak bojovat, je téma na jiný článek. Jejich objevení je však každopádně dokladem, že je “cosi špatně” s celou politikou “války” proti mikrobům.

Jogurty jsou neúčinné

Co ale dělat? Jíst “průmyslová” probiotika z lékárny či obchodu s potravinami? Taková strategie se spíš nedá doporučit.

Co se týče běžně prodávaných jogurtů a jogurtových mlék, mají dvě nevýhody: za prvé se většina “hodných bakterií” v nich obsažených ani “nepropasíruje” přes žaludeční šťavy, za druhé a především jsou většinou slazené - a obrovitá konzumace cukru je dalším faktorem, který narušuje zdraví našeho vnitřního “terénu”. Cukr totiž milují bakterie bez rozdílu - a ty “zlé” ho umějí využívat ještě lépe, než ty “hodné”. 

Probiotika, fotbalisté a hokejisté

A co probiotika z lékárny? Některá možná mohou pomoci, jak ale uvádí americký lékař Joseph dr. Mercola, který se ve své práci zaměřuje na výživu a potravinové doplňky, musíte si dát pozor na dvě věci: 

Za prvé pokud nemáte kapsle, v nichž je obsah bakterií pokud možno 50 miliard a výše, pak nemáte vlastně nic (alespoň nic funkčního). 

Dalším problémem je pak to, že i pokud probiotika užíváte, ve většině případů tím nic nedosáhnete - různé studie totiž ukazují, že poté, co je přestanete brát, se úroveň “hodných” bakterií obvykle sníží zpět tam, kde byla předtím.

Tudy tedy cesta nevede. Ostatně, snad je to i dobře. Nedávno v Praze přednášel jeden slavný profesor čínské medicíny, mimo jiné i o zdraví zažívacího traktu. Probiotika ovšem krajně nedoporučoval, protože, jak pravil “je to, jako bychom ve složitě organizované moderní společnosti začali najednou dotovat a podporovat jen jednu nebo dvě profese - třeba fotbalisty a hokejisty”. 

PP koláž

Čtěte ZDE: Záhada naší doby: Jsme často obézní a současně podvyživení. Klamavé výzkumy a lži o potravinách. Zabije nás šest gramů „céčka“ denně?

Jak nejíst nic

Svět, v němž jsou všichni ve vládě hokejisté nebo fotbalisté, si asi neumíme představit ani ve sportovně naladěném Česku. Právě tak si naše střevo neumí představit “nadvládu” pěti či deseti bakteriálních “kmenů” nad ostatními. Třetím problémem probiotik pak bývá fakt, že většina lidí má ze špatné a toxiny prosycené stravy už vnitřní prostředí ve střevech tak mizerné, že se probiotika stejně neuchytí (a někdy problémy ještě zhorší).

Zkrátka - opět narážíme na obvyklý problém moderní medicíny: lidské tělo se nedá uměle “opravovat” jako stroj. Brát kvalitní probiotika možná stojí za zkoušku. Daleko lepší je ale změnit způsob stravování. 

Vynechat většinu cukru a masa z “Babišovo” a jiných masokombinátů. Jíst málo, ovšem kvalitního masa - a zvláště v zimě doplňovat dietu o kvalitní kysané výrobky. Kyselé zelí je nejlepší připravit doma: zelí, které se dnes prodává hotové, je totiž obvykle pasterizované a/nebo napěchované konzervanty a z hlediska probiotického nestojí za nic. O výrobě kysaných zeleninových produktů existují celé knihy. Dva recepty za všechny najdete níže.

Že je to těžké? Že jde o “knížecí rady”? Většina lidí se na mě obrací s nějakou variantou mírně zděšené otázky: “Ale to teda znamená, že už nebudu moct jíst vůbec nic?”

Odpověď na tuto otázku zní v podstatě: ano. Vůbec nic. Nebo jen málo. Ale nejde o přechod na obávanou i módní "pránickou výživu". Jde o to nejíst moc z toho, co jsme si v posledních dvaceti až padesáti letech zvykli považovat za jídlo. Problém je totiž v tom, že vůbec o žádné jídlo nejde. 

V pohodlném, ale smrtícím objetí škrtiče supermarketů všeho druhu jsme si postupně navykli na “průmyslové” potraviny, které našemu organismu nic nepřinášejí. Naše báječně chytrá těla se nám vlastně jen snaží o celém problému prostřednictvím nemoci podat zprávu. 

Snažit se pak problém opravit stejně “průmyslovými” vitaminy nebo probiotiky v kapslích je samozřejmě tahání za špatný konec uzlu. Ve skutečnosti nám i našemu zdraví (včetně odolnosti proti zimním virózám) pomůže jediné: pořádně se zamyslet, co nakupuji a jím.

Kdyby to udělali všichni, asi by to znamenalo (kontra)revoluci v potravinářství.

A možná nejen v něm.

 

Recepty:

Řepný kvas (z výtečného serveru vyzivujicitradice.cz) - ukrajinský recept:

na 1,9 l:

  • 3 větší červené řepy v biokvalitě, oloupané a nahrubo nakrájené
  • 1/4 hrnku (asi 60 ml) nepasterované syrovátky (pasterovaná je k ničemu, bakterie jsou mrtvé)
  • 1 polévková lžíce mořské soli (raději nebělené).
  • Filtrovaná voda.

Vše se promíchá, dobře utěsní (aby neplesnivělo) ve sklenici a nechá stát 2 dny při pokojové teplotě, pak se přemístí do lednice a užívá nejlépe po každém jídle. Když se většina tekutiny vypije, lze zbytek doplnit vodou a udělat další “várku”, a až pak řepu vyhodit. Případně nechat trochu směsi na “naočkování” nové várky.  

Kysané zelí:

Zelí nakrájíte, přidá se sůl, kmín, cibuli pokud máte rádi. Uložíte do sudu či velké sklenice a zalijete 6 až 8% roztokem kuchyňské soli. Nálev odstraní vzduch a vytvoří se podmínky pro mléčné kvašení.

Léčivý salát z kysaného zelí

Potřebujeme 3 lžíce kysaného zelí (pro změnu můžete využít jakékoliv podoby kvašené zeleniny), lžičku rozemletého lněného a lžičku rozemletého konopného semínka a 1 lžičku konopného oleje. Vše smícháte a dostanete pokrm, který je prohlašován za detoxikační zázrak.

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Jak nemít v zimě chřipku? Jezte v létě houby! Sklizeň se odehrává i v našem žaludku. K čemu je na konci prázdnin rýže s pórkem? Zásadní &quote;zakázaná&quote; informace a pár bylinkových receptů

Jak nemít v zimě chřipku? Jezte v létě houby! Sklizeň se odehrává i v našem žaludku. K...

O myších, chemikáliích a lidech: Vymřeme na vědu? Dramaticky klesající čísla plodnosti i porodnosti. &quote;Editovatelná&quote; miminka se prostě &quote;zničí&quote;. Bude ještě vůbec koho zachraňovat?

O myších, chemikáliích a lidech: Vymřeme na vědu? Dramaticky klesající čísla plodnosti...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Muslimové již zcela otevřeně vzkazují Evropanům: Jednoho dne to všechno bude naše. Století Velké výměny? Demografická sebevražda se prý blíží. Orbán a Wilders varují. Hůře než za morových ran či světové války

Muslimové již zcela otevřeně vzkazují Evropanům: Jednoho dne to všechno bude naše. Století...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky