Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Krymské referendum: Zástěrka pro „domácí“ plány unijních elit. (Ne)podpis Václava Klause na „Antimajdanu“. A „obyčejný zázrak“ Husákova dítěte

Krymské referendum: Zástěrka pro „domácí“ plány unijních elit. (Ne)podpis Václava Klause na „Antimajdanu“. A „obyčejný zázrak“ Husákova dítěte

16. 3. 2014

Tisk článku

Petr Hájek opět odložil překvapení pro přátele Tea party Protiproudu, a místo toho přináší (nikoli jen jednu) dobrou zvěst na velmi temném pozadí

Je to už skoro nekonečný seriál. Po dlouhé týdny a měsíce sledujeme skličující fantaskní příběh, v němž se jako v zrcadle odrážejí všechny hlavní problémy a neduhy současného světa. Jeho zvláštnost spočívá v tom, že to, co jinak veřejnost obvykle vnímá „na půl ucha“, čemu už ani nevěnuje patřičnou pozornost, protože je to „pořád dokola“ a dostatečně daleko, je náhle nepříjemně na dosah našich hranic a životů. Pokud revoluce a státní převraty probíhají v domněle daleké Africe či na Blízkém východě, vlastně to vcelku nikoho příliš nezajímá. Ukrajinskou krizí však dnes žije naprostá většina našich občanů.

 pp

Přitom je to vlastně stále totéž, ať se to jmenuje „arabské jaro“ či Sýrie: Pokud nejde přímo o zorganizování, pak přinejmenším o inspirování a pomoc silám, které usilují o změnu poměrů ve svých zemích nedemokratickými metodami. Západní země jsou přitom nakonec vždy v roli udivených pozorovatelů, kteří se nestačí divit, co jim jejich „dopované koně“ udělají, když se dostanou k moci.

Pokrytectví, lež a obrovské mediální kampaně jsou nástrojem, jenž má udržet „morálku“ občanů západních zemí na straně svých elit – imperiálních „vývozců demokracie“. Jenže – i proto, že je toho už moc a stále dokola totéž – začíná se jim to opět poněkud vymykat z rukou. Také proto, že žádný plán nikdy nevyjde. Také proto, že ještě existují nezávislé zdroje, obvykle na internetu, které přinášejí otevřené objektivní informace.


 „Vážený pane Hájku,
 
rád bych s Vámi lehce polemizoval o článku "Před referendem na Krymu...". Nemyslím si, že česká média mění strategii, těch pár "vlaštovek", které zmiňujete jaro skutečně nedělají. Za prvé - skutečně to bylo mainstreamu již žinantní, nezmínit ani náznakem něco z "druhé" strany, avšak, za druhé: většinou to nechají vyznít jako ruskou propagandu či dílo blázna. S podprahovým sdělením, co si o tom správně myslet. A případně těch pár řádek poslouží jako alibi: "my jsme to přece psali, jsme nezávislí a objektivní!"


(A propos, němečtí europoslanci chtějí Gerhardu Schröderovi ZÁKONEM zakázat vyjadřovat se k ukrajinské krizi, hezké, že?)
 
Jinak jede vše podle obvyklých not, dnes jsem například narazil na toto:
 
Řekněte Putinovi, aby si odvezl vojáky, říkají Ukrajinci ze Simferopolu
 
Soudružka Dražanová jistě dostane pochvalu: teď už víme, že pár ruských vlajek na Krymu vlaje, vyvěšují je ovšem vesměs kriminálníci, jako třeba motorkářský gang. Lidé se hrdinně shromažďují na předměstí, kde plédují pro demokracii; na náměstí si ovšem netroufají, jelikož ti "zelení mužíčci", ruští vojáci jsou přece tak zlověstní, co kdyby do krymských demokratů stříleli?
 
Sdělení? Máme tady důvod, proč neuznat výsledky referenda! Každý teď přece ví, jak nedemokratické bude, jak se lid klepe strachy před hnusným okupantem! Ergo - ona nová vlna, další fáze, o které píšete už začala. Média žádnou strategii nemění.
 
Nám všem přeji více Protiproudu a méně mainstreamu!“
 
H.


Vážený a milý pane H.,

bezpochyby máte pravdu. ONI vskutku potřebují v té masívní, absolutně jednostranné protiruské kampani nechat zaznít něco jako alibi: "my jsme to přece psali, jsme nezávislí a objektivní!" Samozřejmě, že jde o kapku v moři, které si manipulovaná většina v záplavě propagandistických cunami ani nevšimne.

Přesto však – a sám jste toho důkazem – stále větší procento lidí navzdory tomu už JIM jejich lži nevěří. Proto jsem také psal, že dělají chybu, pokud jiné pohledy, byť jen formálně, připustí. Ve válečnické propagandě, která se na nás valí, je cokoli mimo „povinnou jednotu“ velmi „nebezpečné“.

pp

Čtěte ZDE: Před referendem na Krymu: Proč česká média mění strategii? Bude Vandas šéfem BIS? Lze svrhnout i americkou vládu „demokraticky“ samopaly? Výchova před Verdunem

Vezměte si jen čerstvý průzkum, v němž většina Američanů – masírovaných protiruskou mediální kampaní snad ještě více než u nás, hlavně však inteligentněji – pokládá prezidenta Putina za daleko úspěšnějšího než svého vlastního prezidenta. U nás by to bylo vcelku normální, spíše obvyklé. Amerika je však jiná, až fanaticky hrdá na vše americké. A prezidenti, i ti aktuálně neoblíbení, jsou za kritických mezinárodních situací předmětem podpory hraničící se zbožňováním: Tohle je tedy opravdu šok. Jenže:

Průzkumy veřejného mínění nejsou nikdy „objektivní“, vždycky je za nimi nějaký manipulativní záměr. Musíme se proto ptát, proč tento výsledek – a proč právě nyní. Není vůbec vyloučeno, že má tlačit Obamovu administrativu k ještě silnějším a „ramenatějším“ protiruským akcím. Něčeho takového se lze docela právem obávat – zvláště nyní, po vyhlášení jednoznačných výsledků krymského referenda.


 „Vážená redakce,
 
chci Vám napsat jeden postřeh ohledně "nelegálnosti" referenda na Krymu. Ono ani tak nejde o Krym, ale o uznání toho referenda jako takového, bez ohledu na jeho výsledek. Západ nemůže uznat referendum o osamostatnění nějakého území, protože by se tak sám rozpadl. Je potřeba se na to dívat s ohledem na blížící se skotské referendum, ale hlavně s ohledem na "neústavní" referendum Katalánské, které by položilo Španělsko, a potažmo pak celou EU. Protože podobná referenda by se mohla vyrojit v Belgii, Německu (Bavorsko), opětovně v Itálii...“
 
Hezký den
 
JP


Vážený pane JP.,

úvah o tom, proč je taková hysterie kolem krymského referenda, nám posílají čtenáři mnoho. Je to totiž svým způsobem záhada. Ani Váš závěr není od věci. Jistěže to obecně platí, stejně jako platilo, že mnohé země, navzdory obrovskému americkému tlaku, neuznaly samostatné Kosovo. Mezi nimi bylo a je ostatně i Slovensko. Nikoli ovšem proto, že by tamní vládnoucí elity měly více rozumu či odhodlání postavit se nespravedlnosti. Ale prostě proto, že by jim to mohlo vyvolat domácí problémy – na Slovensku třeba s maďarskou menšinou. Vždy je prostě nutné vidět události v širších souvislostech, jinak nám hrozí snadný omyl – s nímž manipulátoři počítají.

Obávám se však, že v případě Krymu je toto až poslední důvod. Primárně jde o „válku“ proti Rusku – zatím především propagandistickou. Všechno ostatní je stranou. Vzhledem k výše řečenému bychom si tedy měli položit otázku: Proč se EU – tedy na prvním místě Německo – do ukrajinského dobrodružství s takovou vervou vložila? Nedává to přece napohled skoro smysl: Při potácení se na okraji nového kola hospodářské krize si ještě takto zkomplikovat vztahy s Ruskem?

pp

Čtěte ZDE: Rabování Ukrajiny začalo: Ekonomické a imperiální zájmy elit Spojených států a EU kryté „mediálními prostitutkami“. Pokud Putin ukáže Bílému domu slabost, riskuje jadernou válku

Znám jednu možnou odpověď. Chtěl jsem o tom dokonce psát samostatný článek, ale nakonec jsem si to rozmyslel. V širším textu bych se totiž nevyhnul nutnosti blíže identifikovat zdroj informace – který není z České republiky. Je ovšem tak významný, že bych se vystavoval nebezpečí, že odtud už žádné informace v budoucnu nezískáme. Proto jen velmi mlhavě naznačím:

Důvodem jsou podle onoho zdroje prý narůstající obavy z voleb do Evropského parlamentu a všech dalších konsekvencí s nimi souvisejícími. EU si hraje na demokracii, a proto má také „parlament“, jakkoli jde dosud jen o jeho karikaturu. Avšak narůstající odhodlání veřejnosti, zvláště ve velkých zemích EU, volit strany, které stojí ve skutečné opozici k dosud "poklidně" vládnoucím unijním elitám, je prý vlastním původním inspiračním zdrojem nesmyslného divokého představení: „boj za Ukrajinu“.

Je to známá úvaha, že při balancování na pokraji velkého konfliktu přímo v Evropě, se lidé nakonec v obavách „semknou“ kolem „osvědčených“ stran – a hlavně nebudou chtít nic měnit. Proto také ta synchronizace: Pučistická kyjevská vláda posunula konání „voleb“ z prosince na 25. květen. Volby do Evropského parlamentu proběhnou prakticky současně: 23. – 24. května. Vzájemně se mají podpořit a „spláchnout“ i narůstající odpor v EU.

Tohle přece rovněž vůbec není nesmyslná úvaha. Pouze špatná. Protože vychází z něčeho, co není: Navzdory všem „smlouvám“, té poslední lisabonské zvlášť, které měly z evropských zemí vytvořit zamýšlený superstát, lidé to tak necítí a ve své většině hru na „evropský stát“ nepřijali. Mlčenlivá většina ho pouze dosud tiše a vlastně bez zájmu tolerovala. To se však podle onoho zdroje mění, takže „mlčenliví“ mohou poprvé hlasitě promluvit. Chyba té kalkulace podle mne spočívá v tom, že efekt „semknutí“ by fungoval uvnitř skutečného státu. Tady bude mít, nejen podle mého názoru, spíše efekt opačný. Leč nechme se překvapit. Uvedl jsem tuto „teorii“ spíše jako ilustraci k tomu, o čem doopravdy pro evropské politiky „ukrajinská krize“ je. Jak málo se týká Ukrajiny a jejích občanů.


 „Vážený pane Hájku,

tak jak jsem předeslal, tak také plním. Převedl jsem Vám na účet malý finanční příspěvek v hodnotě 1000,-Kč .

Napadá mě taková myšlenka , jste ve velmi dobrém vztahu s panem Klausem, myslíte si, že by bylo  možné aby ( budu říkat naší, protože jsme se k ní s manželkou připojili ) PETICI prezentoval jako osoba mediálně a společensky známa na  veřejnosti i ve světě????

Myslíte si, že by šlo pana Klause o toto požádat? Nevím a nedokáži odhadnout procento úspěšnosti , ale určitě by tato vzájemná spolupráce mohla mít odezvu . Otázkou je, jak to provést, či jak pana Klause přesvědčit o podpoře petice i Protiproudu .

 Děkuji za odpovědi a jsem s neobyčejným pozdravem,“

 Ing. R.


Vážený a milý pane inženýre,

ujišťuji Vás, že Václav Klaus je pravidelným čtenářem a propagátorem Protiproudu. Vím také, že text petice se mu líbil. Nepodepsal ji však – a já tomu vlastně docela dobře rozumím.

Jednak, pokud vím, nepodepsal nikdy žádnou petici. Jako aktivní politik volil samozřejmě jiné cesty k prosazování svých představ a názorů. A i když dnes – alespoň aktuálně – v explicitní politice není, má svůj docela produktivní Institut, který se veřejnými otázkami intenzivně zabývá. K ukrajinské krizi se ostatně vyjádřil opakovaně a poměrně jasně.

pp

Čtěte ZDE: Petice „Antimajdan“: Nesouhlasíme se lživou propagandou k ukrajinské krizi. Žádáme, aby se Česká republika chovala jako suverénní stát. Nedáme se manipulovat

Ale především: Jeho podpis na petici AntiMajdan by nebyl k užitku ani jemu, ani petici. Okamžitě by to mainstream interpretoval jako jeho akci, přes „prodlouženou ruku“ v Protiproudu. Nemluvě o tom, že při této interpretaci by se mohli cítit poškozeni i ti, kteří petici podepsali, ač zrovna VK (kvůli miliónům stejně falešných mediálních interpretací jeho politiky v minulosti) nemají v lásce.

Nevím. S panem exprezidentem jsem o tom nemluvil, ale toto cítím docela silně.

Protože se příliv podpisů již zastavil, předáme petici adresátům – a budeme se zájmem čekat na jejich reakci. Samozřejmě, že o tom budeme naše čtenáře průběžně informovat. Chtěl bych proto jen ještě jednou vyjádřit alespoň touto cestou svůj obdiv ke všem, kteří petici podepsali. Už proto, že jsem slyšel mnoho výroků, podle mne nikoli úplně nesmyslných, o „nebezpečích“, včetně kariérního, jemuž se někteří „petenti“ vystavují.

Milý pane inženýre,

nemohu také ještě jednou nepoděkovat za Váš finanční příspěvek. Nebudu opakovat, co jsem tady řekl už nejednou: Prostě je pro nás životně důležité, že spolu s mnoha dalšími boříte ekonomickou blokádu, jíž jsme v mnoha ohledech vystaveni. A protože mě další čtenáři opakovaně žádají o údaje k přímému zaslání příspěvku na náš speciální účet (bez mezistupně PayPal), zopakuji:

Protiproud, s.r.o.

Raiffeisenbank RZBCCZPPXXX,    číslo účtu 7472813001/5500

IBAN   CZ4855000000007472813001

Ještě jednou: Nesmírné díky každému, kdo jakýmkoli způsobem přispívá k existenci našeho společného Protiproudu!


„Vážený pane Hájku,

děkuji Vám za Protiproud i Vaše knihy. Dovolte mi napsat Vám postup mého posunu od mainstreamu až k Protiproudu.

Do roku 2010 jsem byl vcelku konvenční volič mainstreamových stran. Dlouho u mě vedla ODS a paradoxně ne její zrada v podobě schválení Lisabonské smlouvy, ale médii neustále omílané Toskánsko, hulvátství pana předsedy a nesmyslný rozhovor do nějakého naprosto neznámého časopisu, mě přiměl v roce 2010 ODS hlas nedat.

Dodneška se stydím za to, že jsem tehdy dal hlas pravicově se tvářícímu projektu, schovanému za fasádou bodrého šlechtice. Tou dobou jsem se o politiku zajímal a myslel jsem, že vím, co dělám. Sledoval jsem každou neděli Otázky Václava Moravce, četl MF nebo iDnes a myslel jsem si, že světu, ve kterém žiji, celkem rozumím a že mám v politice přehled.

Pak jsem jednoho dne kliknul na YouTube na video týkající se událostí 11. září. A byl jsem ztracen. Toto byl klíč, kdy jsem najednou začal chápat, že se toto nikdy z ČT nebo z MF nedozvím. Zhlédnul jsem o tom asi vše, co bylo natočeno a pocity údivu a radosti z pochopení střídaly pocity vzteku na tu ohromnou bezohlednost iniciátorů a také těch, kteří to po léta kryjí.

Když jsem si pak ještě z různých zdrojů přečetl o Srebrenici, o válce na Balkáně, o angažmá pana Schwarzenberga v uznání Kosova (což jsem vůbec nevnímal v době, kdy jsem ho o pár let později volil), tak jsem začal chápat, že je vše úplně jinak.

Do toho přišly Vaše "smrtelné" knihy - "Středová" a "Sametová" a dostal jsem do toho ještě větší zmatek. Najednou zde byl i element silně duchovní. Pocházím totiž z ateistické rodiny a ve víře jsem nebyl vychováván ani vzdáleně. Před asi deseti lety jsem si myslel, že jsem našel cestu k Bohu, to když jsem si přečetl knihu Hovory s Bohem. Naprosto mě dostala. Byl to posun od "bezvěrce" k věřícímu v Boha. Ale když jsem si později začal uvědomovat, že všechno je jinak, tak jsem si řekl: Pokud tahle konspirace se táhne již od doby osvícenství, tedy 200 let předtím, než jsem se narodil, tak jak můžu svým rozumem z časové perspektivy mého krátkého života, s tím, co jsem se naučil ve škole nebo od rodičů, pochopit, o čem ten svět je?

Když jsme pak jednoho dne seděli u manželčiny babičky, tak jsme se bavili o svatých obrázcích u ní na stěně. A opět jsem si uvědomil další věc: Když se nám narodil syn, měli jsme možnost dát jej pokřtít, což jsem tehdy odmítl. A já si najednou uvědomil, že generace před ním - staletí a staletí nazpět - všichni byli pokřtěni. A pak přijdu já a řeknu: "Dost!"? 

Rozsvítilo se mi, že i já jsem obětí té ohromné manipulace, která měla zlikvidovat kořeny naší křesťanské civilizace. A také je mi čím dál tím více jasné, že jedinou zbraní nás všech může být jen návrat ke kořenům, tedy k víře v Boha, v jeho syna Ježíše Krista a k Církvi, která je garantem hodnot, díky kterým stále ještě jsme civilizovanou společností. Je to něco, co může udělat každý, ale pro mnoho lidí je to těžko zkousnutelná překážka. Vím o čem mluvím - znám to podle sebe. Možná až toto pochopí i naši libertariáni, bude to opět další nadějný krok.

V Rusku máme důkaz, že i v zemi, která přežila Lenina a Stalina a přes 70 let bolševismu vůbec, může dojít k národnímu a duchovnímu obrození. Snad se jednou dočkáme i na západ od Ruska. 

Přeji hodně síly v boji nejen na Protiproudu, ale i ve Vašich dalších aktivitách. Přeji také kolegům, kteří se začali politicky angažovat, aby jejich nový projekt dopadl lépe než Hlavu vzhůru, i když to rozhodně v tom mediálním rachotu vůbec nebude mít nová strana lehké. Každopádně dle prohlášení a sourodější skupině členů to vypadá nadějně.“

S pozdravem

M. P.

P.S. Syna necháme pokřtít - již jsme domluveni s farářem. I já se chci nechat pokřtít, stát se křesťanem. Koneckonců oba moji rodiče pokřtěni jsou, ale mne a sestru pokřtít nedali - u "Husákových dětí" se to moc nenosilo. A prosím, pokud tento dopis dáte na web, tak jen iniciály. Nemyslím, že by to moji rodiče četli, ale nechci, aby to vypadalo, že je kritizuji - v mé výchově udělali to nejlepší, co v danou chvíli uměli.


Můj milý a vážený pane M. P.,

neumím si představit, jak lépe uzavřít dnešní setkání, než právě Vaším úžasným dopisem. Ten obrovský krok, jímž náhle přemosťujete všechny naše časné problémy a hrozivá nebezpečí, která dosti pravděpodobně před naší zemí i celou civilizací právě stojí, je přímo úměrný významu Vašeho rozhodnutí. Je mi blízké o to více, že jsem podobnou cestou prošel sám.

Prodělali jsme – a proděláváme – fantasticky „zainvestovaný“ pokus vrhnout nás zpět do pohanství. Nás, tím myslím nejen generace, které prožily komunismus, takže se mnohým – jako Vám a mně - nedostalo jako dítěti svátosti křtu, ale obecně současnou Evropu a západní civilizaci jako takovou. Zatím se JIM to docela daří: Mají k dispozici nekonečné finanční, hospodářské, vojenské a technologické zdroje a prostředky. Domnívají se proto, že ovládají člověka skrze všechny jeho „potřeby“. Ale mýlí se. Člověk není živ jenom chlebem. I proto se JIM to už tak úplně nedaří – a nepodaří.

Stačí, když někdo jako Vy, otevře mysl a srdce skutečnému světu, skutečné realitě. A uslyší ten neopakovatelný, nereprodukovatelný, sotva slyšitelný tichý hlas, podobný jemnému vánku. Máme každý na výběr: Buď nad tím mávnout rukou - nebo se vydat na cestu. Vy jste zvolil druhou variantu. Mimochodem – těžší a nepohodlnou, jak nepochybně víte, nebo alespoň tušíte. O tom bych mohl sám dlouho vyprávět. Ale také o tom, že to stojí za to.

Jenže jsou tu také - ONI. Aktuálně se nás pokoušejí zatáhnout do šíleného dobrodružství na Ukrajině. Neřekl jste o tom jediné slovo, a přece vnímám, že mluvíte právě o tom: O systému, který k „Ukrajinám“ záměrně a cíleně vede a směřuje. A pokud nemá člověk v srdci a hlavě jasný kompas, pochoduje – vědomě či nevědomky – s NIMI.

Připravujeme se na velikonoce. Pro křesťany je to doba dobrovolného sebeomezení, jemuž se říká půst. Jde nikoli o „výkon“, ale cestu ke zklidnění fyzických potřeb, aby tím více bylo možné vnímat a rozumět onomu „tichému hlasu“. Rozjímat o něm. Třeba o „současnosti věčnosti“, pro niž jsou časné nenávisti, spory, války, majetky, moc i nemoci jen drobnou (opakující se) trhlinou v cestě k – Lásce.

Nejen Vám, ale i všem ostatním čtenářům Tea Party proto přeji hodně sil na všech možných cestách, po kterých každý z nás – za sebe i za ostatní – jde.

Požehnanou druhou postní neděli a celý příští týden, milí přátelé Protiproudu!

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Politruci vtrhli do škol: Týdny mediální nenávisti. Na naše děti si troufnou. Kdo jim to dovolil? Co takhle se učit matiku a češtinu? Soudruzi z Člověka v plísni by to potřebovali. Zašít se na stávce proti počasí je větší zábava

Politruci vtrhli do škol: Týdny mediální nenávisti. Na naše děti si troufnou. Kdo jim...

Atentát z dílny tajných služeb: V Rakousku první výstřely opravdové války. Kauza Strache odhaluje víc, než by její autoři chtěli. Druhý plán celé provokace. Testují si nás. Otestujme si je: Hoďme to Okamurovi!

Atentát z dílny tajných služeb: V Rakousku první výstřely opravdové války. Kauza Strache...

NEJČTENĚJŠÍ

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu. Jak zlikvidovat nepřítele Deep state? Okno také do naší blízké budoucnosti. Zkuste nahlas říci Alex Jones. Tohle tu ještě nebylo

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu....

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky