Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
O Páté koloně ve vládě i na Hradě: „Bureš“, nebo „duce“? Co zbylo z pravice? O posledních věcech tohoto světa. Sen o nové zbrani hromadného ničení

O Páté koloně ve vládě i na Hradě: „Bureš“, nebo „duce“? Co zbylo z pravice? O posledních věcech tohoto světa. Sen o nové zbrani hromadného ničení

2. 2. 2014

Tisk článku

Petr Hájek dnes bere do rukou i ty dopisy, které vzhledem ke dvěma posledním bouřlivým Tea party odpočívaly, přestože jsou zcela zásadní

Prezident Zeman učinil tento týden Babišovu vládu realitou a řada z vás reagovala na materiály, které jsme k tomu přinesli. Současně však se mnozí zamýšlejí nad hlubšími souvislostmi všech událostí, které se na nás valí. Pojďme se na to společně podívat.


„Vážená redakce,

dopis pana Knížáka jsem si přečetla s nadšením; pan Knížák podal své názory excelentním způsobem.

Čtěte zde: Profesor Milan Knížák píše otevřený dopis Andreji Babišovi: „Ten, který Vámi opovrhuje“

Ne že bych se s ním stoprocentně shodovala. Já vidím v panu Babišovi vynikající ztvárnění Mefistotela, což mi opakovaně potvrzují věrné, přímo psí pohledy jeho spolupracovníků, které vystrkuje do popředí, kde plují v oparu vlastní dokonalosti, netušíce, že jsou jen jeho prvními oběťmi. Takže mně je jich vlastně spíše líto. Asi zbytečně, jsou to dospělí lidé. I když naletět je tak snadné, ba přímo příjemné...

Zaznamenala jsem i přirovnání k Ducemu. Nu, nadnárodní eurofašismus je rovněž zajímavá představa. Ale to by si vzal pan Babiš opravdu velké sousto.

Přeji vše dobré

Mirka Polová“


Milá paní Polová,

jistě Vás nepřekvapí, že také mně se text Milana Knížáka líbil. Má mimochodem ještě jeden rozměr, který je mimořádně příznačný: Pan profesor se pokusil svůj protest zveřejnit v novinách – ale marně. Samozřejmě, že je to pochopitelné. Ale také nové. Dosud obvykle jeho příspěvky všude rádi tiskli. Nová vedení babišovských novin však už naplno rozjela „normalizaci“ – a toto k ní patří. Naštěstí je tu zatím ještě pár jiných možností, například Protiproud.

Ve Vašem dopise mě však zaujal zvláště poslední krátký odstavec. Ten totiž míří k vlastní podstatě našeho „Něco se stalo“: Nejen pro to, že tato vláda bude extrémně „bruselská“. To by ještě bylo v pořádku. Voliči rozhodli – a poneseme za to následky všichni – ale právě tak za normálních okolností funguje demokracie. Jenže ona nefunguje. Počínaje „novátorským“ smetením předchozí vlády policejně-prokurátorským pučem je zjevné, že se i v našich domněle vnitřních politických záležitostech již naplno angažují síly, které „nesídlí“ v naší republice. Také pan Babiš je s nimi spojen – a ani to nijak nezastírá.

Nemusí. Jeho voličům to nevadí. Stejně jako jim nevadí krycí jméno Bureš, jež stojí na počátku jeho ohromného majetku. „Nadnárodní eurofašismus“ není pro tohoto muže nic, co by bylo proti jeho zájmům. Naopak. Ale není to on, kdo to způsobil. Stal se pouze vyjádřením a vhodným „nosičem“ něčeho, co se chystalo již dlouho. Byl ve správnou dobu na správném místě. Se správnou „legitimací“ z dob minulých. Je důvěryhodný, protože vydíratelný. Právě proti takovým případům jsme měli „lustrační“ zákon.

Pohlédneme-li do našeho nepříliš vzdáleného okolí, zvláště na Ukrajinu či na Sýrii, nemůže být nejmenších pochyb o tom, že „síly“ Nového světového řádu nastupují na všech frontách. Havlistická pátá kolona v naší zemi jim po volbách konečně může dokořán otevřít i brány České republiky. Snaží se o to již pětadvacet let, nyní se jí to konečně podařilo.

Nejen Andrej Babiš, ale také všichni ti Dienstbierové, Zaorálkové, Marksové či Chládkové, o Zlatušcích ani nemluvě. Na žádném významnějším postu už není jediný člověk, který by to alespoň brzdil. Poslední odešel před necelým rokem z Pražského hradu. Už řadu měsíců tam vlaje „bruselský“ prapor, přestože žádná smlouva nám to nejen neukládá, ale tato vlajka podle Lisabonské smlouvy ani neexistuje, stejně jako „evropská hymna“. Ale říkejte to příslušníkům Páté kolony. Ti velmi dobře vědí, že o žádné smlouvy a dohody nejde.  

„Dnes je  v USA jeden z nejstudenějších dnů za poslední roky. Možná by stálo za to čtenářům PP připomenout, že před 7 lety tvrdil jistý Al Gore, že do 6 let roztají póly atp. Je to nějakých 6 let, co se postupně rozpoutala mediální hysterie živená vším možným včetně falešných dat z meteostanic. Jen jeden člověk u nás měl odvahu se svým jménem proti tomu postavit...
 Ale stejně to celé to vyústilo v podporu tzv. obnovitelných zdrojů energie, solární panely a lány řepky, že ANO.
 


http://www.infowars.com/on-the-coldest-day-in-america-in-20-years-here-are-al-gores-stupidest-global-warming-quotes/ 

Hynek“


Milý Hynku,

již jsme Vám napsali, že se tématu věnujeme dlouhodobě a rozhodně s tím neskončíme. Velmi totiž souvisí se vším, co řečeno výše. Zajímají nás však hlubší příčiny a dostat se k některým materiálům a dokumentům není úplně snadné. A pouze psát se škodolibým zadostiučiněním pouze o tom, že jen „jeden člověk u nás měl odvahu se svým jménem proti tomu postavit...“, a mainstream z něj dělal málem blázna, by pro nás bylo málo. Nikdo to sice ani dnes o Václavu Klausovi nenapíše, ale jinak se kritika „globálního oteplování“ již potichu stala „povolenou“, ba v některých případech téměř  mainstreamovou záležitostí. 

Ostatně jistě jste zaznamenal, že už pro ten monstrózní podvod zvolili jiný pojem, protože ten původní je i z důvodů, o kterých píšete, neudržitelný. Teď tomu říkají neutralisticky „klimatická změna“. Úžasný termín. Klimatické změny probíhají neustále, co by tomu tedy mohl kdo vytknout? „Řídící důstojníci“ Bursíků ve všech zemích už své stamiliardy z „alternativních zdrojů“ a peněz daňových poplatníků inkasovali, zbylé ještě dostanou – jako u nás ze „solárních“ technologií – v následujících letech. Patří mezi ně samozřejmě i majitel ANO, jak správně a vtipně poznamenáváte.

Ostatně ani tento bezvadný nápad, který jako „vedlejší efekt“ zničil zbytky konkurenceschopnosti většiny evropských států (zvláště „eurozóny“), také nevznikl u nás. A dokonce i Al Gore byl jen „velkým Bursíkem“, který si na tom udělal politický a finanční kapitál. Kdo za tím skutečně stojí, se pokoušíme opakovaně ukázat. Snad se nám to i zčásti daří. Otázka však zní: Lze s tím něco dělat, nebo jsme odsouzeni to jen konstatovat a přijmout?


Vážený pane Hájku, 

úvodem bych Vám chtěl poděkovat za práci, kterou děláte. Ve svém prostředí se cítím názorově velmi osamocen, a proto je pro mne balzámem pro duši každý informační proud, se kterým nalézám souznění. Mezi takové informační proudy řadím i Váš Protiproud. Nyní k věci.

V článku pana Zemánka o neveřejném setkání signatářů Manifestu D.O.S.T. jste byl citován : "Naopak aktuálním řešením jsou spíše názorová fóra – jako třeba právě iniciativa D.O.S.T. Měla by vznikat v regionech, nejen se jednou za čas potkat v Praze". To vnímám jako velmi důležité poselství a bohužel již dlouhou dobu mne svírá pocit, že se v tomto směru nic neděje.

Když uvedu příklad, tak já jsem z Brna, druhého největšího města v České republice a nevidím tu žádný pramínek, natož proud ve smyslu jakékoli iniciativy či fóra k obraně tradičních hodnot, jako je například iniciativa D.O.S.T. Toto Vaše prohlášení tedy považuji za hlavní výzvu všem pravicovým konzervativcům a myslím, že by mělo být více zdůrazněno, protože se domnívám, že boj o Českou republiku nelze vyhrát pouze z Prahy. Například Strana svobodných občanů je v tomto smyslu mnohem dále, nicméně tato strana tradiční konzervativní hodnoty bohužel nehájí.

S pozdravem, 

Jaroslav Kašpar


Vážený a milý pane Kašpare,

prakticky ve všem s Vámi souhlasím. Právě proto jsem o tom na „dosťácké konferenci“ mluvil. Mám totiž za to, že spolu s koncem „polistopadového režimu“ a vítězstvím havlismu v české politice je třeba začít s pravicovou koncepcí znovu. Od základu.

Jak to dopadne s ODS těžko zatím předvídat, ale moc velké šance, že by se znovu stala lídrem pravice nevidím. Kéž se mýlím! A žádná jiná pravicová strana (pravicová alespoň nominálně, TOP 09 o sobě konečně prohlásila, že se pravicí necítí být) v parlamentu již není. Je ale jasné, že volebních sedm procent pro ODS či dvě a půl procenta pro Svobodné není skutečný potenciál pravice v naší společnosti. Musíme si však asi teprve ujasnit, co pravice skutečně je.

Bouřlivá diskuse o Svobodných, která proběhla na stránkách Protiproudu, odhalila mnohé. Nechci se k ní již vracet. Ostatně s jejich místopředsedou panem Pajonkem jsme se sešli (zúčastnil se i Ladislav Jakl) a řekli jsme si mnohé. Mám za to, že pro zúčastněné to bylo v mnohém inspirativní – a třeba se to projeví i jinak. Nicméně hlavní téma diskuse lze shrnout: Ujasněme si, co je pravice – a proč? Jaké zájmy chce reprezentovat – a proč?

To je dnes to hlavní. Důvod, proč ODS po odchodu Václava Klause tak snadno podlehla zhoubnému viru levičáckého havlismu, je velmi podobný, ač historicky pochopitelný. Jak v oné diskusi L. Jakl zmínil: Není to tak, že by se někdejší Občanské fórum rozdělilo na pravicovou ODS a levicové OH. Pouze se OF přejmenovalo na ODS – a jen pár „otevřených“ havlistů z ní odešlo. A formálně založilo stranu, která okamžitě ve volbách prohrála. Jen silná Klausova osobnost způsobila, že si toho nikdo po celou jednu dekádu „nevšiml“. Ideové konference, které ostatně za Mirka Topolánka okamžitě skončily, nebyly dostatečnou náhradou, v níž by se pravice „našla“. Zčásti tento proces nahradil „Sarajevský atentát“ a „dělení“ po vzniku Unie svobody – ale ukázalo se, že ani to nestačilo. Teprve dnešní stav se blíží k pravdivému popisu reality. 

Proto je zjevně čas, dát se do toho znovu. Od základu. Začít si vyjasňovat, co je co, kdo je kdo, jaké jsou principy, na nichž se skutečná pravice v naší zemi může opět narodit. Diskusní fóra typu D.O.S.T k tomu pokládám za ideální.

Pokusím se k tomu i skrze Protiproud přispět. Mám jakousi představu, kterou chci postupně představit. Ale už nyní mohou vznikat na mnoha místech naší země, všude tam, kde jsou dva tři podobně smýšlející lidé, zárodky jakýchsi „dosťáckých Tea party“. Je na tisíc signatářů Manifestu D.O.S.T. po celé republice. Nikdo nemusí čekat, až mu „centrála“ dá pokyn.

Budu moc rád, když mi i další čtenáři na toto téma něco napíšou. Je základní a stále velmi živé.


Dobrý den,

při vlastním studiu naší nedávné minulosti, se mi hromadí otázky, kdo mi na ně odpoví?

Z jakého ,,rozumného" důvodu nejsou odtajněny zbylé záznamy StB. V celé naší společnosti se nenajde instituce, která by upřednostnila satisfakci pro rodiny, které se staly obětmi, ani nám nestojí život člověka za nic? Jak je možné, že 24 let po sametové ,,revoluci" se stále kryjí lidé, kteří jsou za ty zvěrstva zodpovědní?

Koho se mám zeptat, kdo mi odpoví? 

Lenka Miksová


Vážená paní Miksová,

Vaše rozhořčení chápu. Jistě ale také sledujete současné dění – například právě již zmíněný „soud“ s komunistou (nikoli někdejším, bývalý komunista je jako bývalý černoch) Andrejem Babišem na Slovensku o to, zda byl estébákem „vědomě“. Větší výsměch není možný – a přece, jak řečeno výše, nejméně pětině voličů to už nevadí. Spíše však třetině, připočteme-li voliče KSČM. Nebo spíše polovině, bereme-li v úvahu i významnou část voličů ČSSD.

Chceme-li se dozvědět celou pravdu o naší minulosti, nebo alespoň její převážnou část, nechceme-li žít v mediálních mystifikacích, které nyní naberou zvlášť mohutné otáčky, nesmíme se ptát, kdo nám odpoví.

Každý za sebe, každý na svém místě musíme vytvářet tlak na odpovědi. Klást otázky veřejně a srozumitelně: Svým parlamentním zástupcům, institucím – ať už si o nich myslíme cokoli –, a nejen v médiích jako je Protiproud. Prostě to nevzdat. Nikdo za nás nic neudělá. Stát v rukou současné reprezentace pak už vůbec ne. Je to jen na každém z nás.

Ale zase – nikoli JEN na nás.

Ono to s tím, nač se ptáte, vlastně souvisí víc, než si připouštíme: Duchovní stav naší rozvětvené rodiny zvané národ, je mimořádně poničený. Proto také mnohému, co se děje, mnozí spoluobčané vůbec nerozumějí, připadá jim to jako chaos bez rozměru. Ale není. Jak naštěstí ještě „mnozí“ také vědí:


„Vážený pane Petře, milý bratře v Kristu,

dovoluji si toto familiární oslovení z vděčnosti za to, že jste pomohl svými knihami i projektem Protiproudu k prohlédnutí nejen mému, ale i některých mých blízkých přátel.

Čtení Protiproudu jsem zařadil mezi každodenní povinnou dávku duševní stravy, která mi zařadí témata o nichž jsem vcelku ochoten přemýšlet a dokonce i hovořit na rozdíl od těch daných o nedělním poledni páně Moravce...

Proč ale píši?

Přestože akční rádius Protiproudu je velmi široký a svou kritickou úrovní strhává zájem čtenáře ke všem mapovaným společenskopolitickým tématům, přesto si myslím, že téma antikrista, o němž jste tak zasvěceně psal ve své knize, je téma natolik aktuální a nadčasové, že by i Protiproud si "zasloužil"  šířeji se tím zabývat. Naznačuje to už výborný seriál o iluminátech.

Jsem si vědom Vašeho pracovního vytížení, ale také toho, že je velmi málo lidí v naši zemi, kteří by přes všechny nástrahy a nebezpečí v této chystané bouři měli odvahu "zajet na hlubinu".

K tomuto názoru a rozhodnutí Vás oslovit mne vede přesvědčení, že po specifickém soukromém zjevení, které aktuálně probíhá v Irsku již čtvrtý rok: (http://www.varovani.org/)  "nejsou lidi", kteří by byli ochotni jít s kůži na trh.

Tato poselství na hodinu, den a rok, předpověděla "vypuzení Benedikta XVI z Vatikánu" vedle dalších proroctví. 

Např. Varování č.234:

"... oddanost a věrnost mé církve ke Mně, jejímu milovanému Spasiteli, bude brzy zkoušena až do krajnosti. Má církev usnula a ve své dřímotě se nepřipravila na příchod antikrista. Ten, se svými přisluhovači, se vplížil do každé trhliny v církvích mého Otce po celém světě.

Katolická církev je hlavním cílem antikrista, jenž se nezastaví, dokud k sobě neobrátí představitele nejméně poloviny mé církve na této zemi. Moji kardinálové, biskupové a kněží jsou tak nepřipravení, že si nevšimli jemných změn, k nimž došlo v jejich vlastních řadách. Nebude trvat dlouho a rozkol uvnitř mé církve se stane zcela zřejmý.

Je to největší útok na mou církev od mé smrti na kříži. Moji ubozí, milovaní služebníci. Mnoho z nich jsou nevinní pěšáci vystavení na milost temné síle, jež je příliš opatrná, než aby se sama odhalila."

Irská poselství tnou skutečně do živého, navazujíce na mariánská zjevení La Salleta, Fatima, Garabandal či na katolické světce a mystiky minulosti! Z katolického hlediska jsou vcelku stravitelná, kdyby - s neobyčejnou konkrétností - nemluvila o nástupci Benedikta XVI jako o falešném proroku známého ze Zjevení sv. Jana!

Někteří hierarchové v tom spatřují  útok zlého, jiní logicky mlčí, včetně příslušného irského biskupa! 

Vzpomínám na vyjádření V. Klause krátce po nástupu papeže Františka do úřadu, který jeho první výzvy ke skromnosti a prostotě označil za okázalou chudobu... Tuším, že se ve svém úsudku opět nemýlil na rozdíl od jedinců v teologii kovaných.

Tradiční výbava (Písmo, katechismus) v rukách oponentů  paradoxně nestačí, protože se zde setkáváme se zcela novou, bezprecedentní situací. Mluví-li se například v La Salletě o tom, že Řím ztratí víru a obsadí jej antikrist, pak je i psychologicky neúnosné téma dále rozklíčovávat... (výzvu k vypuštění rybníka kapři nikdy neuposlechnou).

Obava, že Varování útočí na samu podstatu Církve vede i mnohé kněze, aby tato poselství tabuizovali, případně vyselektovali z Písma sv. místa, která o závěrečné zkoušce a následném odpadu mluví zcela otevřeně. Interpretační manévry nad nepohodlnými pravdami mohou být koneckonců neomezené...

Mlčení o podstatném patří k běžné (manipulační) výbavě, dojde-li na nepříjemné pravdy týkající se eschatologie. Kdo na ni však zcela nerezignoval, nemůže tyto otázky opomíjet. Pokud se tato nauka v nějakém soukromém zjevení příliš aktualizuje, bývá zpravidla vyknokautována, případně se uplatní oblíbené "mlčení o podstatném" (J. Guiton). Za zmínku zde stojí připomenout anabázi Třetího fatimského tajemství...

Představa, že "dřevomorka napadá všechny staré budovy vyjma kostelů" je stejně naivní jako mylná a v konečném důsledku může být i dílem zlého (srov. Mat. 16,21-23).

Tolik k námětu. 

Pevné zdraví a stálé Boží požehnání přeje 

Josef Hanulík

Písečná u Jeseníku“


Vážený a milý pane Hanulíku,

dopisů podobných Vašemu dostávám také poměrně dost. Nesmírně za ně děkuji, protože jsou důkazem, že zdaleka ještě nic není ztraceno. Že jsem optimista – a proč jím jsem – nemusím zrovna Vám jistě zdůrazňovat. Uvědomuji si však současně, že k jisté významné části našich čtenářů je nutno právě o tomto tématu hovořit s jistou opatrností. Nemluvím o těch, pro které je už sám pojem Bůh něčím „pohoršujícím“. 

Jistěže vím, že „ateista“ neexistuje, že jde jen o „jinověrce“. Ale – právě proto. Ve složité situaci jsme všichni: Katolíci však asi nejvíce. Všeobecná církev je po II. vatikánském koncilu napůl rozvalena, mediálně oslavovaný nový papež je toho dokonalým výrazem. Ony holubice, které v minulých dnech (opakovaně) vypustil a na něž se rázem vrhli dravci, málem je uklovali a nakonec je zahnali zpět, (viz např. zde) jsou jedním z mnoha nepřehlédnutelných znamení. Ateista se tomu jen ironicky ušklíbne.

Naši biskupové rozeslali v minulých dnech dopis všem kněžím, ve kterých jim pod „slibem poslušnosti“ zakazují nad kalichem pronést „za mnohé“, ale přikazují scestné a kacířské „za všechny“. Pro ateistu bláznivý detail. Pro katolíka děsivé posunutí smyslu eucharistie, útok na Krista. A to přesto, že Benedikt XVI. ještě před abdikací na to výslovně upozorňoval a nabádal vrátit tuto klíčovou část liturgie do původního stavu. Na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, ve Francii a dalších zemích ho uposlechli. Němečtí biskupové nikoli. A ti naši – patrně pod vlivem zdejšího „německého velvyslance“ kardinála Vlka – rovněž ne. Naopak nyní dokonce zavazují kněze, aby jednali v rozporu s Písmem.

Pozoruhodné příznaky doby. Přesto však myslím, že o posledních věcech světa máme mluvit opatrně. Ostatně o tom Dni ví jen Otec, ani Syn ne. A že se naopak možná musíme daleko více věnovat „dobíjení“ optimismu. I když je to složité.


„Milá redakce Protiproudu, milý pane Hájku


vážím si každé snahy otevřít oči lidí k Pravdě.  Jen jedno mi chybí a to nejenom na Protiproudu. Povzbuzování se v naději dobrého konce.
 

Mnoho lidí, kteří vybřednou ze schematického vnímání světa, se najednou ocitnou v sevření strachu z budoucnosti a i když se Vy i mnoho Vám podobných, snažíte objektivně informovat a podávat důkazy o prohnilosti satanského systému, je jen málo takových informací a podnětů, které by tuto tíhu dokázaly rozředit. Neberte to jako výčitku, z vlastní zkušenosti vím, jak nesmírně těžké je tak závažné věci sdělovat bez rizika, že tím čtenáře či své blízké, uvrhnete do hluboké deprese. Sama se každý den potýkám s tíhou rovnající se míře mého průniku do skutečností za oponou a je to opravdový duševní zápas.

Když jsem byla dítě, zdál se mi sen. Byla jsem v něm dospělou atraktivní ženou a mým milencem byl Ďábel. Měl obrovské charisma, peníze a černorudý sporťák, ve kterém mě vozil. Na jednu stranu mi to nesmírně lichotilo a na druhou stranu jsem se ho bála. Pak jsem chtěla vystoupit a odejít pryč. To se mu ale nelíbilo a začal činit nátlak. Cítila jsem svírající, paralyzující  strach...  Najednou mě v tom snu napadlo, že bych se mohla začít smát. Nešlo to. Musela jsem se přemáhat a smích ze sebe tlačit. Zařval, ať to nedělám a bylo vidět, že to nemá rád. Začala jsem se smát víc a více. Už neřval, prosil a skučel, ať se nesměju a čím víc jsem se smála, tím snáze to šlo a tím víc přede mnou splaskával a mizel, až byl úplně malý a bezmocný...

A proto chci všem říci, že EXISTUJÍ zbraně hromadného ničení Zla. Jmenovitě modlitba, půst a milosrdenství... a za sebe k nim přidám ještě humor. Velké díky žertovným kolážím pana Höppnera! V těch si čtu úplně nejraději...
S pozdravem,
Mgr. Markéta Ondroušková“


Vážená a milá paní Ondroušková, 

myslím, že jste za mě udělala ideální tečku za dnešní Tea Party. Nezbývá mi proto, než poděkovat všem našim podporovatelům, dárcům a příznivcům: 

Požehnanou neděli a celý příští týden, přátelé Protiproudu!


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Trump má soupeře: Zradí Biden partaj nebo víru? Falešná představa o tradičních politických stranách. Jen hlupáci stále důvěřují. Křesťanské principy na ústupu. Devatero deviací pro úspěšnou kandidaturu

Trump má soupeře: Zradí Biden partaj nebo víru? Falešná představa o tradičních politických...

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu. Jak zlikvidovat nepřítele Deep state? Okno také do naší blízké budoucnosti. Zkuste nahlas říci Alex Jones. Tohle tu ještě nebylo

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu....

NEJČTENĚJŠÍ

Smrt svobody: Rychle a tiše. Vadí ti migrantské násilí? Budeš bez peněz! Zřídí Mastercard výbor pro kontrolu nepohodlných? Další nástroj totality v pohybu. Co čeká Tommy Robinson? Neziskovky a jejich nové trofeje

Smrt svobody: Rychle a tiše. Vadí ti migrantské násilí? Budeš bez peněz! Zřídí Mastercard...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky