Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
ČNB občanům: Sláva, potraviny konečně zdražují! Václav Klaus: Jde o součást „spiknutí“ bankéřů, jak uměle vyvolanou inflací oddlužit Západ?

ČNB občanům: Sláva, potraviny konečně zdražují! Václav Klaus: Jde o součást „spiknutí“ bankéřů, jak uměle vyvolanou inflací oddlužit Západ?

7. 1. 2014

Tisk článku

Petr Hájek připomíná, proč bychom neměli připustit, aby byl zapomenut šílený čin České národní banky prostřednictvím nudného seriálu o Babišově vládě

Mainstream dokolečka a k uzoufání jednotvárně spekuluje o možných sporech prezidenta Zemana s novou vládní koalicí. Už se to nedá poslouchat, číst, sledovat. Každého normálního člověka musí napadnout: K čemu toto mlácení prázdné slámy má dělat oponu? Možností je řada.

 pp

Nenápadná zpráva o tom, že se u nás zdražily potraviny o 5 až 8 % mezi nimi zdánlivě nefiguruje. A hlubšími souvislostmi s fantaskním „vlastizrádným“ činem ČNB ze závěru minulého roku, který svévolně znehodnotil českou korunu, se média už vůbec nezabývají.  Dokonce nemluví ani o prvním plánu: Guvernér ČNB Miroslav Singer za tuto „operaci“ získal „prestižní cenu“, kterou právě začínáme v rychle se zdražujících potravinách platit. Takže klasické ticho po pěšině? Naštěstí ne tak docela.

Kalousek v objetí s Rusnokem?

Miroslav Kalousek se kdysi mystifikačně vydával za pravicového politika. Jako takový v křesle ministra financí proslul především zvyšováním daní – a současně záměrnou „neschopností“ vyvést zemi z dlouhodobé recese. Hodil to na ODS. Jeho loutka 009 Karel Schwarzenberg mezitím opakovaně objasnil, že důvodně, neboť pan „předseda“ svou TOP  za pravici nepokládá. Teprve nyní se však také pan Kalousek konečně výslovně přihlásil k levici. Jako oddaný vykonavatel protektorátu elit EU v naší zemi pochválil skandální sociálně – inženýrský krok ČNB.

Budeme „solidárně“ chudnout, naše úspory budou dále znehodnocovány. A ti, kdo to způsobí, za to budou dále dostávat – v zahraničí – ceny

Z důležitějších postav současné politiky má totožné stanovisko snad jen odcházející „Zemanův“ premiér Jiří Rusnok. Tam je motivace zjevná: Za pár týdnů usedne mezi bankovní čtveřici, která navzdory odporu zbývající trojice stamiliardové „tištění“ ničím nepodložených korun spustila. Po zkušenosti s „opoziční vládou“ chce být pan Rusnok asi zase součástí většiny. Pozoruhodné na tom je snad jen to, že prezident Zeman, jenž ho do bankovní rady jmenuje, „intervenci“ ČNB rovněž odsoudil, stejně jako exprezident Klaus.

Spiknutí?

Václav Klaus se k šílenému kroku ČNB vyjádřil jako jeden z prvních. Jeho názory jsme čtenářům tlumočili.

Čtěte ZDE: Záhadné rozhodnutí ČNB: Není dost draho. Tak si ze svého zaplatíme další zdražování! Klaus: Je to chybné a riskantní rozhodnutí

Pikantní samozřejmě je, že šlo o bankéře, které sám jmenoval. Ale obdobná situace byla s Ústavním soudem, jehož členy také jmenoval, a přesto, zvláště v případě Lisabonské smlouvy, byly zájmy soudců řízeny ze zahraničí. Vypadá to, že k něčemu podobnému došlo i tentokrát v ČNB.

V dnešním komentáři k tomu Václav Klaus říká:

„Téma, které vyvolal listopadový zásah ČNB, bude s námi ještě dlouho. Úvahy nad ním v žádném případě nekončí. Přesto se mi zdá nezbytné udělat na počátku ledna 2014 ještě dvě krátké poznámky.

Guvernér České národní banky Miroslav Singer dostal v posledních dnech roku 2013 od časopisu The Banker cenu evropského centrálního bankéře. Dostal ji za „oslabení silné koruny při slabém výkonu české ekonomiky“. Aspoň tak zní oficiální tisková zpráva.

V posledních dnech mi bylo z více stran připomínáno, že listopadový zásah ČNB nebyl izolovanou akcí. Že mohlo jít o součást celosvětové snahy centrálních bankéřů vyvolat inflaci jako metodu likvidace velkého zadlužení zejména západního světa. Psal jsem o tom i ve svém textu, který je úvodem k této publikaci. Mluvil jsem o postoji „světových politických a bankovních elit“, které tento cíl či záměr skutečně mít mohou – ve svých „věžích ze slonoviny“ problémy běžných lidí a běžných firem moc nevnímají. Nemyslím si, že byl tlak světové bankovní komunity rozhodujícím motivem Miroslava Singera, ale toto jeho ocenění právě v této chvíli této argumentaci nutně nahrává.

Čísla svědčí proti ČNB

Český statistický úřad dne 6. ledna 2014 zveřejnil data o zahraničním obchodu České republiky v listopadu 2013, tedy v měsíci, kdy Česká centrální banka svůj bezprecedentní krok udělala. Podle ČSÚ „bilance zahraničního obchodu skončila v listopadu historicky nejvyšším přebytkem 38,7 mld. Kč, který byl ve srovnání se stejným měsícem roku 2012 o 5,1 mld. Kč vyšší.“

Vyvozovat nějaké zásadní závěry z údajů za jeden měsíc je samozřejmě velmi riskantní, ale irelevantní údaj to není. Každá ekonomická učebnice nám říká, že je rozumné oslabovat měnový kurs v situaci, kdy vývozy stagnují či klesají a dovozy rostou, tedy kdy je bilance zahraničního obchodu v deficitu nebo k deficitu směřuje. Data ČSÚ nám říkají pravý opak. Vývoz roste (o 7,4 %) a to rychleji než dovoz. Proto narůstá přebytek bilance zahraničního obchodu. Kdyby to mělo být považováno za středně či dlouhodobý trend, bylo by rozumné buď nedělat nic (což by samozřejmě bylo nejlepší) nebo kurs posilovat. U nás narůstá přebytek bilance zahraničního obchodu a centrální banka oslabuje kurs. To je velmi nestandardní politika. Za tu by bylo poněkud zvláštní udělovat titul „bankéř roku“.

Budoucí vývoj české ekonomiky nám jistě některé z našich otázek a nejasností zodpoví. Jde však o to, zda vyřeší naše spory. Zpráva ČSÚ má nadpis „Výrazný meziroční růst vývozu i dovozu“, což je vývoj, který nemohl být ovlivněn zásahem ČNB. Jde o údaje tzv. přeshraniční statistiky, tedy o pohybu zboží, ke kterému fakticky došlo v měsíci listopadu a o němž jistě bylo rozhodnuto mnoho měsíců předtím, tedy před zásahem ČNB.

Jestli dojde v následujících měsících k oživení ekonomiky, interpretační spor zůstane zachován. Došlo k urychlení ekonomického růstu kvůli zásahu ČNB nebo bez ohledu na zásah ČNB nebo dokonce navzdory zásahu ČNB? Ekonomie bohužel nemá k dispozici kontrolovaný experiment, a proto vždy jde o interpretaci toho či onoho ekonomického vývoje. Na první pohled je však zřejmé, že se přebytek našeho zahraničního obchodu zvýšil i při existující úrovni měnového kursu a že oslabovat měnový kurs nebylo třeba.“

zdroj: IVK

Konec tržní ekonomiky?

Shodou okolností se dnes v podobném duchu ozval také ekonom Přemysl Voráč, jehož text zčásti vyšel „zastrčený“ v Hospodářských novinách. Ten dovádí otazníky dokonce ještě dál:

„Jako bychom měli ekonomiky dvě, jednu produktivní a upadající a druhou parazitující a vzkvétající. Subjekty reálné ekonomiky musejí pracně vyrobit a prodat tisíc automobilu°, aby získaly milion eur. Subjekty finančního sektoru si milion eur mohou natisknout, nebo zadarmo vypůjčit. To vyvolává zásadní ekonomické otázky:

Jedná se vůbec ještě o tržní ekonomiku, když tržní subjekty jsou v tak rozdílném postavení? Tvoří finanční sektor vůbec nějaké hodnoty, když si je může jednoduše natisknout nebo zadarmo vypůjčit?“

Otázky bez odpovědí?

Otázek je spousta. Zůstávají však bez odpovědí, ačkoli pan guvernér Singer dostal svou „cenu“ údajně právě za skvělou komunikaci. Třeba to vezme vážně a pokusí se nám odpovědět. Moc v to ale nedoufám. Už bude raději mlčet a žnout svou dračí setbu.

Zaplatíme to ze svého, bez ohledu na to, že žádný plán nikdy nevyjde: Pokus roztočit inflační spirálu – a tak se zbavit dluhů na úkor věřitelů – se pokusily v nedávné minulosti opakovaně Spojené státy. FED (americká obdoba centrální banky) tiskl a tiskne ničím nepodložené dolary až se kouří z tiskáren – a kýžená inflace nikde. Dolary v klidu pohltily asijské trhy.

Obdobně EU: I zde bruselská „centrální banka“ tiskne miliardy eur – a podle dnešních zpráv se ani v eurozóně „milovaný“ inflační efekt nedostavuje. Ne tak ovšem u nás, v ekonomice závislé na dovozech všeho, po vstupu do unie bohužel i potravin. To pan Singer a spol. jistě dobře věděli.

A tak v České republice zatím dále porostou ceny – nejen – potravin. Budou přicházet čísla a údaje jako ten nedávný, kde se 55% našich exportních firem – jimž přece měla oslabená koruna tolik prospět – vyjádřilo, že se zásahem ČNB nesouhlasí. No a?

Budeme „solidárně“ chudnout, naše úspory budou dále znehodnocovány. A ti, kdo to způsobí, za to budou dále dostávat – v zahraničí – ceny. Jako v minulosti třeba právě ministr financí Kalousek, „vyznamenaný“ za to, že naši zemi uvěznil v nekončící recesi, zatímco okolní státy rostly. Andrej Babiš také nějakou brzy dostane.

„Cui bono“, neboli v čí prospěch?“ Základní otázka po motivu, v detektivkách literárních, filmových – ale i v těch zcela reálných – ukazuje na pachatele nejlépe.

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Tragedie starého kontinentu: Proč odmítáme čelit realitě? Nezadržitelný postup islámu. Velká výměna je na Západě skutečností. My a V4 se ještě trochu držíme. Mladí levičáci řežou větev i nám. Je na záchranu pozdě?

Tragedie starého kontinentu: Proč odmítáme čelit realitě? Nezadržitelný postup islámu....

Soudruzi diskutovali: Jak ucpat lidem ústa? Prostý rozum versus oficiální ideologie. Rychetský kvůli nenávisti na internetu ani nespí. Máme vůbec demokracii? Co způsobuje etnická rozmanitost. Prolomí se hráz?

Soudruzi diskutovali: Jak ucpat lidem ústa? Prostý rozum versus oficiální ideologie. Rychetský...

NEJČTENĚJŠÍ

Týden smutku i radosti: Uprostřed zmatků, chaosu a bláznění zazněl vážný tón. Ještě umíme být spolu. Pokrytci pominou, podstatné zůstane. Německý úžas. Energii národa vědci nezměří. A co by řekl Karel Gott na mariánský sloup?

Týden smutku i radosti: Uprostřed zmatků, chaosu a bláznění zazněl vážný tón. Ještě umíme...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky