Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
O čajovém dýchánku na Národní třídě. O slovech, která nelze vzít zpět. O prezidentech Klausovi a Zemanovi. A byla naše vláda informována o plánech Iluminátů?

O čajovém dýchánku na Národní třídě. O slovech, která nelze vzít zpět. O prezidentech Klausovi a Zemanovi. A byla naše vláda informována o plánech Iluminátů?

17. 11. 2013

Tisk článku

Petr Hájek se dnes zabývá převážně těmi dopisy našich čtenářů, které tak či onak souvisejí s dosud posledním státním převratem v naší zemi

Není možné vynechat v dnešní Tea Party historickou událost z doby před čtyřiadvaceti lety. Alespoň já nemohu. Jistě i proto, že před bezmála čtvrt stoletím jsem se oné  zvláštní „párty“ také zúčastnil.  Na Národní třídě nás zmlátili policisté s brutalitou, která pro zdejší poměry „normalizované totality“ byla nevídaná. Zírali jsme na to. A ani na okamžik nás nenapadlo se nad tím vším hlouběji zamyslet. Jen jsme to žili. A věřili, že to, co prožíváme, je realita. Dnes už víme – alespoň mnozí – že to bylo někým jiným režírované divadlo, v němž jsme hráli roli nic netušícího komparsu.

PP

Ale současně si mnozí naopak dodnes myslí pravý opak. Podobně jako si mnozí Američané myslí, že útok na newyorská „dvojčata“ z 11. září 2001 byl bestiální útok teroristů z Al-Kajdy organizovaný Usámou-bin Ládinem. Ač mnozí, zvláště ti, kterých se to bezprostředně týkalo, o tomto „výkladu“ důvodně pochybují. A je jich stále více.

Obě události zásadně měnily kulisy světa. Kulisy, nikoli podstatu či směřování. A v obou zmíněných událostech – a v mnoha jiných „dílčích“ podobných, jako třeba při takzvaném Arabském jaru – hrála podstatnou roli média. V té naší divadelní epizodě jsem si to prožil naplno. Již devatenáctého listopadu jsem s řadou dalších mužů a žen zakládal Nezávislé sdružení novinářů. To ještě po Občanském fóru nebylo ani potuchy. 

O něco více než čtyři měsíce později vyšlo první číslo časopisu Reflex. Vymyslel jsem ho a vydavatelsky vydupal ze země v dramatických „revolučních“ týdnech, zatímco mnozí pozdější (i současní) hrdinové naší žurnalistiky raději setrvávali v redakcích svých novin a časopisů a čekali, co se z toho vyvrbí. Někteří z nich, jež jsem pak k hotovému pozval, mě později obviňovali, že jsem jim Reflex „ukradl“. Důkaz dobrého žaludku. Podobně jako u jiných, kteří skutečně ukradli svým vydavatelům periodika, v nichž byli zaměstnáni, zahodili stranické legitimace – a začali nám kázat morálku a demokracii. Jeden z nich se právě stává politickou hvězdou v hnutí Andreje Babiše.

Všechno je jinak. Protože od počátku VŠECHNO BYLO JINAK. Po třiadvaceti letech od prvního čísla Reflexu, v neskonale složitější situaci, jsem založil letos na jaře Protiproud. Ze stejných důvodů jako kdysi: Pokusit se opět hledat realitu, zakrytou mainstreamovou fikcí plnou lží, pokrytectví a manipulací ještě více a důmyslněji než v dobách před onou „párty“ na Národní. 


Vážený a milý pane Hájku,

velice mě zaujala poslední víkendová Teaparty a informace v ní, že uvažujete o časopise v tištěné podobě. Kéž by Vám Bůh pomohl tento nápad realizovat, český čtenář totiž takové periodikum potřebuje. Osobně zde na trhu nevidím žádný tištěný magazín, který by byl pravicový a demokratický. Zato těch, které hrají podle not havlistů a jiných neomarxistických skupin, je jako plevele. 

Před volbami jsem si koupil předvolební Reflex a Respekt a nevěřil jsem vlastním očím. Respekt šel dokonce do koše po přečtení prvního odstavce úvodníku. Až takhle silná káva to byla. Poslouchat nějakého exhibicionistu, koho mám zvolit do parlamentu, tedy nebudu.

Chtěl bych Vám vyjádřit slova podpory a budu se za Vás modlit, abyste tištěný časopis zrealizoval a pomohl „hloupým“ lidem, zmateným z havlistického stáda podprůměrnosti a lži, nalézt pevnou půdu pod nohama - tedy pravdu.

S přátelským pozdravem,

Petr Šmída 


Vážený a milý pane Šmído,

musím říci, že až do Vašeho dopisu jsem té své zmínky o myšlenkách na tištěný časopis docela litoval. Bylo to neprozřetelné. Jenže vyslovené – a tím spíše napsané – slovo zpět nelze vzít, to vím možná lépe než mnozí jiní. Novinářské dotazy byly tím nejmenším, co následovalo. Ale teď již toho nelituji. Řada reakcí, podobných té vaší, a nejen od čtenářů, ale i od těch, kteří „mají na to“, aby mi s takovým docela složitým a finančně náročným projektem pomohli, je nadějeplná.

Lidí, jako jste vy, kteří navzdory přecpanému novinovému a časopiseckému trhu postrádají něco, co by jimi nemanipulovalo, ale umožňovalo vytvářet si vlastní názor na dramatický svět kolem nás, stále přibývá. I v tom je obrovská naděje. Především proto, že jsou to lidé všech generací a sociálních skupin. Na facebooku Protiproudu jsem v nějaké diskusi objevil třeba tuto větu člověka asi tak o dvě generace ode mě mladšího:

„...Hlavně musím říci, že kvalita posledních článků roste a hlavně jejich čtenost. Neuvěřitelné, strčíte do kapsy všechna média, jak mainstream tak ty alternativní!“ 

Ne, vůbec nechci úroveň a váhu Protiproudu přehánět. Velmi dobře vím, jak jsme na tom. Je to kromě jiného i omezenými prostředky, kterými disponujeme. Ale jednak je fakt, že čtenost PP opravdu stále silně roste, jednak ta slova – byť je zřejmě pronesl náš nadšený „neznámý“ příznivec – mají pro mě velkou hodnotu především svou spontánností. A z čeho mám asi vůbec největší radost? Zdá se, že – i když v mnoha ohledech neuměle – nacházíme s mnohými napohled politicky i světonázorově odlišnými lidmi v celé naší vlasti společnou řeč. Narozdíl od jiných – zavedených a technologicky neskonale lépe vybavených médií s miliardovým krytím svých majitelů za zády – kteří ji ztrácejí, protože jim prostě jejich mystifikace už není možné věřit.

Souhlasím ale, že zatím je bohužel ještě obrovská většina našich spoluobčanů v zajetí neobolševické, dobrá dvě desetiletí budované propagandistické mašinérie. A vůbec je proto nepokládám za „hloupé“. Vím totiž, že je strašné těžké se tomu všeobecnému tlaku ubránit. Nepřijmout tisíckrát opakované lži za svou pravdu.


„Vážený pane Hájek 

Nejprve pozdravy. ČTU TEN VÁŠ PROTIPROUD a mám z něj smíšené pocity. Už předtím jsem o vás slyšel a původně jsem bral vaše názory s velkou rezervou.  I teď někdy s vámi souhlasím a někdy ale ne. Chápu, že musíte být vděčný panu expresidentu a na jednu stranu se mi líbí, že přes dnešní názory ho bráníte a neměníte svoje přesvědčení. Skutečně jdete proti proudu.

Na druhou stranu s vámi souhlasím, že masmédia si vytváří stóry ke svému obrazu už proto, že člověk musí být nějak živ. I vy máte svůj „Protiproud“ a musíte některé dění přizpůsobit vašemu vidění. Nezapírám, že jsou často zajímavá a chystám se přečíst vaši první knihu, která se mi dostala nedávno do rukou. Rozhodně nemám takový přehled jako jste měl a stále máte. Jsem proto zatím přesvědčený, že i pan expresident by měl být zavřený, za to všechno, u čeho stál od začátku.

Krásně to doložil pan exministr Stráský a celá ta nedávná minulost byla založená na mamonářství a absenci odpovědnosti a nebývalého amaterismu, jakou tato země nikdy nepoznala.

Zaujal mě článek v ProtiProudu o aspartamu. Napsal jsem už dávno satirický článek na  velice podobnou variantu jako máte vy. Jsem vlastně v ProtiProudu a tak vám ho pro zajímavost přikládám.

Je kompletně na palici když si vládnoucí mysleli, že v našem maličkém státu si mohou rozdávat platy jako v USA, Německu a jiných státech. Skromnost a nejprve něco dokázat, že si zaslouží hýčkání lidu, by byla na místě.  Proto uznávám pana Zemana, který se snaží  ukázat, že tam není jenom pro peníze. Podle mě ale aspoň se snaží ukázat, že je víc s lidem. Pochopitelně vy nebudete se mnou souhlasit a vlastně realita může být naprosto opačná. 

Tož to by mě zajímalo, co proti němu máte a třeba i změním názor.

J. Skaličan


Vážený pane Skaličane,

jsem opravdu rád, že právě vy jste se stal čtenářem Protiproudu. Domnívám se totiž, že patříte ke zmíněné skupině našich oklamaných spoluobčanů, o níž jsem psal výše. Stejně tak mě bude zajímat váš názor na mou knihu. Určitě mi o tom napište.

Nejste sám, kdo v dopisech, které dostáváme, „pálí“ do Václava Klause. Je to logické – a ostatně dnes zvláště je to snadný cíl. Máte pravdu, jsem loajální člověk. Pokládám loajalitu za jednu ze ctností, kterých je stále méně. Ujišťuji vás však, že navzdory tomu bych rozhodně neobhajoval postoje našeho exprezidenta, pokud bych si ve skutečnosti myslel něco jiného. To by ostatně popřelo vše, co si právě on myslí o svobodě slova, myšlení a názoru.

Jako člověk, který s ním byl dlouhá léta v nejtěsnějším pracovním kontaktu v nesčetných složitých situacích během jeho prezidentování, v dramatech, o nichž se veřejnost nikdy nedozvěděla – protože to právě média nechtěla – mohu naprosto jednoznačně prohlásit: Ještě si neuvědomujeme, co Václav Klaus pro tuto zemi vykonal. Za co mu vděčíme. Brzy však poznáme, co to znamená, že už není na Hradě.

Zaujala mě vaše věta: „...celá ta nedávná minulost byla založená na mamonářství a absenci odpovědnosti a nebývalého amaterismu, jakou tato země nikdy nepoznala.“

Nevím, jestli si po těch všech letech ještě vzpomenete, s čím jsme po té „párty“ na Národní startovali. Nikdy se před tím nikdo nepokusil „restartovat“ svobodné demokratické poměry po desetiletích totality. To, co dnes hodnotíte jako amatérismus, bylo téměř zázračné intuitivní – ale hlubokými ekonomickými znalostmi podložené – radikální rozhodování. Den po dni, týden po týdnu. Že současně probíhal zápas s Václavem Havlem a jeho obrovskou převahou, zvláště mediální, o demokracii versus „nepolitická politika“ (coby jiná verze totality), je jiná věc. Stejně jako to, že tato jedna bitva v nekonečné válce „světla a tmy“ je momentálně prohraná. Ale bez toho, aby se nevybojovala, bychom byli dnes v ještě podstatně hlubší krizi. Jak doma, tak v evropské Čtvrté říši.

Ale to je také na knížku. Právě se takovou, navzdory totálnímu nedostatku času, pokouším dopsat. Snad se i vám pak dostane do ruky. A snad si po ní budeme rozumět ještě o trochu víc. Moc vám za váš dopis děkuji. A mimochodem – přestože mám k prezidentu Zemanovi vskutku mnohé výhrady (lze je na Protiproudu snadno dohledat), volil jsem ho a nelituji toho. Snad to tak zůstane.


„Pane Hájku,

průběžně sleduji dění v PRPTIPROUDU a jsem rád, že tuto práci děláte. Často odkazujete také na knihy, které mají doplnit nebo rozšířit Vaše informace. Při hledání knihy se mně dostal do ruky titul "Ruce pryč od této knihy", kde mě vyrazila dech tato informace : při rozhovoru autora knihy s významným americkým iluminátem byla vyřčena tato informace : 

"S naším plánem jsme obeznámili všechny světové vlády. Informovali jsme je také o tom, že mají dvě možnosti - spolupracovat dobrovolně nebo z donucení." 

Zajímalo by mě, která naše vláda tyto informace dostala a jak s nimi naložila. Nebo snad naše vlády nemají ani tušení, že se kolem nás děje něco nenormálního a jaké následky přinese, především naším potomkům, Nový světový řád?

S pozdravem

Viktor Buchal 

Žatec“ 


Vážený pane Buchale,

děkuji za tip, neboť knihu, o níž mluvíte, neznám. Věta, kterou citujete, mi ji však činí trochu „podezřelou“. Je přece zjevné, že tímto způsobem Ilumináti s vládami nekomunikují. To se děje daleko „jemnějšími“, ale především efektivnějšími metodami – viz náš seriál a jeho včerejší 7. část.

Na druhou stranu je jasné, že se zase tak moc se svými plány netají. Třeba „dokumenty“ Římského klubu již od šedesátých let minulého století jsou doslova nabity šílenými výhrůžkami – s jejichž realizací se vskutku později potkáváme v politické praxi. Myslím však, že musíme být v řadě hodnocení různých publikací kritičtí a opatrní. Snaha „přihřát si polívčičku“ na těchto tématech může mít nejrůznější motivace – včetně opět „mystifikace na druhou“. 

Doufám, že i k tomu bude sloužit Protiproud a další periodika, dá-li Bůh a vzniknou-li. Rozhodně však oceňuji, že se vzájemně snažíme informovat o tom, co buď vychází, nebo se objevuje na různých zahraničních webech. Pokusíme se postupně vytvořit jistý servis i v tomto směru. Některé nedokonalé informace, nebo spíše jejich útržky, mohou totiž způsobit nejasnosti i ve věcech zcela zásadních.


Vážený pane Hájku,

V minulé Tea party píšet, že americké hnutí Tea party odmítá brát libertariány (v ČR Svobodní) za republikány. Ale vždyť zakladatelem toho hnutí je Ron Paul, asi nejznámější libertarián, viz toto video http://www.youtube.com/watch?v=l3IkLEzMlS0.

Není to spíš tak, že toto hnutí má za cíl hlavně návrat svobody, malé daně, vyrovnaný rozpočet, atp a založil ho právě libertarián, nejde asi nutně o konzervativce, dle mě. PP navštěvuji pravidelně, Vaše dvě knihy jsem také četl, hlavně Smrt ve středu mi otevřela oči, díky za to.

S pozdravem

Lukáš Hronek 


Vážený a milý pane Hronku,

myslím, že nemáte úplně přesné informace. Na úvod říkám rovnou: Obdivuji senátora Rona Paula za mnohé – opravdu za mnohé – ačkoli je libertariánskou ikonou Ameriky. Jenže právě... Ameriky.

To je prostě onen starý známý spor či nedorozumění o různých termínech, které nelze jen tak „přenést přes oceán“. Ron Paul je například hluboce věřící křesťan, ač protestant, zatímco většina našich libertariánů se hrdě prohlašuje za ateisty. A tak dále. Těch rozdílů je nekonečně.

Fakt je, že tento mimořádný politik k hnutí Tea Party patří, ale nezaložil je. Vše začalo výzvou Ricka Santelliho v CNBC k "čajovému dýchánku" obchodníků za vhození dluhopisů do jezera Michigan, na protest proti Obamovu plánu "podporovat břídily". Ve stejný den skupina Americans for Prosperity založila facebookový profil Tea Party a začala organizovat první akce hnutí, které, jak píšete „má za cíl hlavně návrat svobody, malé daně, vyrovnaný rozpočet, atp“.

Ron Paul je republikán, který odmítá „havlisty“, kteří si v USA říkají mystifikačně  „neokonzervativci“, ač jejich ideový původ je v marxismu. Tea Party je především konzervativní hnutí – což vůbec nevylučuje, že jejími „členy“ jsou i libertariáni – v americkém slova smyslu. Vypadá to jako hodně velký zmatek, že? A on to také trochu je.

Ale přesto to má smysl. A nejen v Americe. Když se pokoušejí některé pravicové skupiny domluvit, aby jejich reálná politická síla byla co největší, hledají nejvyšší společný jmenovatel, na kterém se ještě mohou shodnout. Tam někam jsem směřoval ve své kritické poznámce na adresu našich Svobodných a jejich nechuti k pokusu o spolupráci s jinými pravicovými proudy v předvolebním rachotu.

Tea Party v Protiproudu se to však naštěstí netýká. Ta je otevřená po čtyřiadvacet hodin denně všem. I v tento pozoruhodný den, který před čtyřiadvaceti lety vskutku nevypadal jako čajíček...

Požehnanou neděli a celý příští týden všem dobrým lidem odprava doleva, přátelé Protiproudu!

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Politruci vtrhli do škol: Týdny mediální nenávisti. Na naše děti si troufnou. Kdo jim to dovolil? Co takhle se učit matiku a češtinu? Soudruzi z Člověka v plísni by to potřebovali. Zašít se na stávce proti počasí je větší zábava

Politruci vtrhli do škol: Týdny mediální nenávisti. Na naše děti si troufnou. Kdo jim...

Atentát z dílny tajných služeb: V Rakousku první výstřely opravdové války. Kauza Strache odhaluje víc, než by její autoři chtěli. Druhý plán celé provokace. Testují si nás. Otestujme si je: Hoďme to Okamurovi!

Atentát z dílny tajných služeb: V Rakousku první výstřely opravdové války. Kauza Strache...

NEJČTENĚJŠÍ

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu. Jak zlikvidovat nepřítele Deep state? Okno také do naší blízké budoucnosti. Zkuste nahlas říci Alex Jones. Tohle tu ještě nebylo

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu....

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky