Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Nejstatečnější rozhodnutí justice po roce 1989: Nejvyšší soud brání právo proti policejně-prokurátorské mafii a s ní spojené mediokracii

Nejstatečnější rozhodnutí justice po roce 1989: Nejvyšší soud brání právo proti policejně-prokurátorské mafii a s ní spojené mediokracii

6. 11. 2013

Tisk článku

Petr Hájek upozorňuje, že zatímco média vedou povolební kampaň za Sobotkovu verzi socialismu proti údajným pučistům, skuteční pučisté jsou rozladěni.

Je to jak ze současného českého filmu: Nesmysl na nesmysl, nemá to hlavu ani patu, mizerný scénář, špatná režie, ale mohutná kampaň má přesvědčit diváky, že vzniklo Veledílo...

pp

Jeden z hlavních organizátorů prokurátorsko-policejního puče, který smetl vládu a přivodil předčasné volby, s jejichž následky se nyní potýkáme, je ale rozladěn: Nejvyšší soud měl tu drzost hrát si na platnost ústavy. Každý přitom ví, že ústavu máme jen pro chvíle, kdy si s jejím výkladem pohrávají média a pomocí svévolných výkladů nutí tu prezidenta tu poslance, tu soudce, aby skrze zmanipulované veřejné mínění jednali podle jejich vůle. A tak mediokracie – spolutvůrce celé operace postupné proměny režimu v totalitu – nasazuje mocné páky, aby pučisty představila jako zklamané „oběti“ a jejich skutečné oběti jako zločince

pp

Čtěte ZDE: Po civilizovaném výroku Nejvyššího soudu: Prokurátorská blamáž v přímém přenosu aneb Vpálí si Ištvan kulku do hlavy?

Říkají to bez obalu

V tomto smyslu jsou Ivo Ištvan a spol. rozladěni právem. Těch schůzek, při nichž instruovali Václava Moravce, svého centrálního propagandistu z ČT, jak má být vše interpretováno, o „jakých otázkách se má začít hovořit“! Těch náhle zbytečných porad na americké ambasádě! Těch „úniků“ odposlechů do médií pro zpracování veřejného mínění! A najednou si přijde pár „nezasvěcených“ soudců Nejvyššího soudu a základnu celé stavby převratu smetou jak domeček z karet...

Vždyť ti báječní kluci a holky s kuklami či bez nich přece nechtějí nic nového, nic, co by tu už dávno nebylo: Kromě jiného kontrolovat zvolené poslance, proč hlasují, jak hlasují – a když to nebude v zájmu nevolených elit, zavřou je bez soudu do káznice zvané „vazba“, až zčernají a „přiznají se“ k ... čemukoli. Tak pravil (v dnešních Hospodářských novinách) Ištvan:

„Představme si třeba situaci, že zpětně zrekonstruujeme nějaký skutkový děj, ze kterého vyplývá, že někdo ve sněmovně hlasoval, přičemž mohl být zkorumpovaný. Ale Nejvyšší soud říká: Ne, přátelé, tam došlo k projevu při výkonu mandátu, ten je krytý idemnitou, takže celé je to nestíhatelné a vůbec se tím nemůžete zabývat.“

Ištvan a spol vůbec netuší, či spíše nechtějí tušit, že hlasování v parlamentu – ať třeba ovlivněné lobbystickými „úplatky“ či jinak strukturovanými zájmy – je výsostně politický čin

Tohle opravdu říká jeden z nejvyšších úředníků české justice. Veřejně. Stěžuje si na to, že poslanci hlasují, jak se jim zlíbí, z důvodů, které mohou být různé – třeba i nečestné. A že je při tom chrání imunita, nestíhatelnost represívními státními orgány. Vůbec netuší, či spíše nechce tušit, ž hlasování v parlamentu – ať třeba ovlivněné lobbystickými „úplatky“ či jinak strukturovanými zájmy – je výsostně politický čin, který může mít toliko politické následky. Například že poslance či jeho stranu už nikdo příště nezvolí. Anebo navzdory všemu opět zvolí. Tomuto procesu se v dobách demokracie říkalo politika.

Právě tyto její „zbytkové charakteristiky“ se pokusili Ištvan, Bradáčová, Šlachta a spol. v minulých měsících definitivně odstranit. Výsledky předčasných voleb tomu v mnoha směrech odpovídají. A najednou se najde několik soudců, kteří nehrají spolu s nimi? Jak je to možné?

V jistém smyslu je to vskutku záhada. Kde se vzali ti stateční? A proč? Jednu z možných odpovědí nastiňuje ústavní právník Zdeněk Koudelka:

Nejvyšší soud opět ochránil právo

„Usnesení Nejvyššího soudu z 31. 10. 2013, které potvrdilo dřívější názor Nejvyššího soudu z 16. 7. 2013, stvrdilo, že i v protikorupční kampani je nutné dodržovat právo. Soud musí být závislý na právu a nezávislý na médiích.  Nejvyšší soud dokázal, že to jde. Jde o nejstatečnější rozhodnutí justice po listopadu 1989.

Na projevy poslance v Poslanecké sněmovně, kterými Tluchoř, Šnajdr a Fuksa byli až do své rezignace, platí materiální imunita (indemnita). Tedy, že za svou rezignaci jako projev poslance nemůže být poslanec vůbec stíhán. Státní orgány, včetně orgánů činných v trestním řízení, musí dát přednost právu před mediální slávou.

pp

                                                       Zděněk Koudelka

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci zahájilo trestní stíhání exposlanců a v popisu skutku uvedlo, že 7. 11. 2012 se Tluchoř, Šnajdr a Fuksa vzdali mandátu. To bylo učiněno ústním projevem poslanců v Poslanecké sněmovně. Za tento ústní projev byli protiústavně Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci trestně stíháni. Každý poslanec může rezignovat kdykoliv a z jakýchkoliv důvodů. Rozhoduje tím o sobě, ne o jiných.

Akt rezignace na mandát podléhá materiální imunitě a ne kuratele výkonné moci, kam patří policie i státní zastupitelství. Pokud současná úprava někomu nevyhovuje, je v právním státě možné ji změnit novelou ústavy v Parlamentu, nikoliv nedodržováním ústavy.

Kriminalizovat poslance za rezignaci na mandát nemá obdoby

Za celou dobu monarchie do roku 1918 a první Československé republiky nenastal pokus kriminalizovat poslance za rezignaci na mandát. V době Protektorátu Čechy a Morava panovala obava moravských a českých veřejných činitelů, že rezignace na veřejnou funkci by mohla být ze strany okupační moci trestána jako projev vzdoru. Nicméně v případě poslanců tomu předešel prezident Emil Hácha rozpuštěním Poslanecké sněmovny i Senátu po okupaci roku 1939. V době po únoru 1948 totalitní moc stíhala i bývalé poslance. Některé stíhala za pokus odejít z republiky, nebylo však vedeno stíhání pro zřeknutí se mandátu, byť někteří podali rezignaci po únoru 1948 na protest proti uchvácení moci komunisty (Milada Horáková, Jan Šrámek aj.).

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci se snažilo trestní stíhání zachránit tvrzením, že imunita dopadá jen na vlastní projev o vzdání se mandátu, přitom však i za toto je stíhalo, ale ne již na jednání, které bylo přípravou rezignace poslanců a událo se mimo Poslaneckou sněmovnu. Fakticky státní zastupitelství drželo výklad, že za projev v Parlamentu poslance sice nelze zavřít, ale za to, že si jej například doma připravoval, již ano. Ovšem stará právní zásada říká - je-li dovolen a není-li trestný cíl, nemůže byt trestná cesta vedoucí k tomuto cíli.

Nejvyšší soud jednal podle textu ústavy a nepotřeboval materiální jádro, které kodifikoval korunní princ nacistické právní vědy Carl Schmitt. Po rozhodnutí Nejvyššího soudu platí, že svět má ještě pravidla. A to je dobře. Nejvyšší soud se rozhodl dát přednost právu před bezprávím.“

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Jediný, který to říkal od počátku: Ani prosperita, ani demokracie. Unie slouží  pouze Německu. V Evropě není mír díky EU, ale přesně naopak. Vnutí nám imigranty? Bát se Ruska je směšné. Czexit? Jen zázrakem!

Jediný, který to říkal od počátku: Ani prosperita, ani demokracie. Unie slouží pouze...

Dnes i u nás můžeme volit Salviniho: Šokující, protože úplně normální projev. Evropa pod mocnou ochranou. Hrůza vatikánských marxistů. Šance na záchranu. Čí zbrojnoši chceme být? Klíč pro racionální volbu

Dnes i u nás můžeme volit Salviniho: Šokující, protože úplně normální projev. Evropa pod...

NEJČTENĚJŠÍ

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu. Jak zlikvidovat nepřítele Deep state? Okno také do naší blízké budoucnosti. Zkuste nahlas říci Alex Jones. Tohle tu ještě nebylo

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu....

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky