Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Ještě o pravici, ODS a Václavu Klausovi – nejen pro to, že se Protiproud podepsal pod jeho manifest „Vzbuďme se!“. O složitostech alternativ. O jednom blikajícím okénku, které již doblikalo.

Ještě o pravici, ODS a Václavu Klausovi – nejen pro to, že se Protiproud podepsal pod jeho manifest „Vzbuďme se!“. O složitostech alternativ. O jednom blikajícím okénku, které již doblikalo.

8. 9. 2013

Petr Hájek Naše dnešní setkání opět ovládnou z větší části politická témata. Předčasné volby se přece jen blíží a nemůžeme se tomu vyhnout ani my, ani naši čtenáři. Ale mám toho na srdci mnohem více.

Přesto však paradoxně dopis, kterým chci dnes začít, není z tohoto týdne, ale o něco staršího data. Chtěl jsem o něm mluvit již minule, ale nakonec jsem si dal ještě čas na přemýšlení. Není totiž vůbec ledasjaký. Pokračuje, jako mnoho dalších dopisů, v diskusi o návratu Václava Klause do centra dění, ale shrnuje současně i několik dalších rovin problému, v němž se naše politika – zvláště pak ta v pravé části spektra ocitla. Přestože mě jeho autorka nežádala o utajení jména, udělám to. Mohla by mít totiž myslím ve své straně docela problémy. Ano, až sem jsme po čtvrt století od převratu došli.

pp


Vážený pane Hájku,
 
četla jsem vyjádření na Protiproudu k roli Václava Klause při sjednocování pravice a ráda bych na ně reagovala. Jednou jsem Vám už vyjádření k politické situaci psala, ale jednu věc jsem neuvedla. Jsem už 18 let členkou ODS na Vysočině. Vstoupila jsem do této strany v době, kdy ji vedla velká osobnost Václava Klause. Každý rok jsem chodila s V. Klausem pochod Votice-Prčice, vím tedy, že to je člověk nesmírně vzdělaný, sečtělý, úžasného rozhledu, s jasnou vizí a především bytostný demokrat. Zažila jsem všechny pokusy tuto osobnost a s ní i ODS zdiskreditovat a nejlépe zadupat do země.

Všechny tyto pokusy (pád vlády 1997,různá obskurní hnutí jako Impuls 99, Děkujeme, odejděte apod.) pocházely z okruhu "Bratrstva pravdy a lásky", často se na nich podílel i V. Havel sám ruku v ruce se svým poradcem Karlem Schwarzenbergem. Právě proto jsem ve 2.kole prezidentské volby volila ( i když bez nadšení) Miloše Zemana. V žádném případě totiž nepatří mezi elitáře, kteří by chtěli tomu hloupému lidu diktovat, co je pro něj dobré. A nemyslím si, že by si chtěl uzurpovat  moc jen pro sebe, jak to stále slyšíme ze všech stran. Naopak, je to 
levicový politik standartního střihu, který ctí parlamentní demokracii a svým způsobem bojuje proti havlistům všech zabarvení a napříč politickými stranami. Navíc tito elitáři si žádné rukavičky nezaslouží, čím kdo zachází, tím také schází.

Myslím, že máte správný názor na skutečnost, že se V. Klaus v současnosti nezúčastní volebního klání. Sjednotit pravici a dát dohromady vhodné lidi, skutečně oddané demokracii a pravicové politice, chce přece jen svůj čas. Otázka ovšem je, co dál s ODS. Tuto stranu v současné době bohužel kromě skutečných pravicových demokratů (většinou dlouholetých 
řadových členů) v regionech i na celostátní úrovni reprezentují i lidé, proti kterým V. Klaus kdysi stranu zakládal a proti jejichž elitářství a havlismu bojoval jak lev. Obávám se, že pokud tito lidé ODS zcela ovládnou a zbaví se vylučováním a dehonestací všech "klausovců", bude ODS na cestě k politickému nebytí. Havlismus byl zatím pro každou stranu polibkem smrti a obyčejní lidé se zdravým selským rozumem to "pravdolásce" nakonec vždy ve volbách spočítali, i když se na krátkou dobu nechali mediální masáží oklamat. Kde jsou dnes všechna ta Občanská hnutí, Impuls 99,Unie svobody, Čtyřkoalice, Strana zelených apod.?

Ještě je naděje, že po volebním debaklu, který nyní ODS zákonitě čeká, ji mnoho těchto lidí opustí a uchýlí se pod křídla pro ně perspektivnější strany. Jen proto mnoho "klausovců" ze strany dosud neodešlo. Nechceme těmto elitářům zcela zdarma vyklízet pole. Právě proto Vám píšu. Václav Klaus už Prčice nechodí, tak už s ním nejsem v kontaktu. Při posledních Hovorech na pravici byl tak obklopen lidmi, že jsem se k němu nedostala. To ovšem nebyla situace ještě tak naléhavá. Vím, že jste s ním v kontaktu. Ujistěte ho prosím, že mnoho členů ODS nesouhlasí se současnou politikou strany a svého zakladatele podporuje a ctí. Pokud by V. Klaus uznal za vhodné, že máme ODS opustit a připojit se k jeho nové straně, uděláme to a budeme pro něho pracovat ze všech sil. Pokud si myslí, že má ODS ještě v budoucnu nějakou 
šanci, zůstaneme členy a budeme se snažit vrátit ODS k myšlenkám jejího zakladatele a skutečné pravicové politice.

S úctou a pozdravem

M.Z.


Vážená a milá M.,

trochu se mi svíralo srdce, když jsem přemýšlel o Vašich slovech. Přesněji řečeno o Vaší situaci, která je v mnoha ohledech typická, a přeci velmi zvláštní. Dojímala mě ta nevyřčená hrdost na všechno, co Václav Klaus v naší zemi a pro naši zemi znamenal a stále znamená. Cítím to podobně. To vše v situaci, která jen zdánlivě není neznámá, naopak: Na značku V.K. média zásadně a často velmi zběsile útočila. Čtvrt století budovala a upevňovala ve veřejném prostoru jeho co možná nejhorší obraz.

Na tom by nebylo nic zvláštního. Média jsou z principu levicová a úspěšného pravicového politika, který po půl třetí desetiletí navzdory jejich masívnímu tlaku zůstává na nejvyšších politických postech – to muselo být pro ně jistě často k zbláznění.

pp

Čtete ZDE: Říjnové volby budou nejen střetem s klasickou levicí, ale především soubojem mezi radikálními levičáky – havlisty – a demokraty. V tomto souboji jde o hodně: Koho volit?

Nyní je ta situace ale přesto zcela jiná. Základna, kterou si VK pro svoji misi – ojedinělou nejen u nás, ale v celé kontinentální Evropě – vybudoval, ovládla během jeho desetiletého úspěšného prezidentování skupina těch, proti kterým od začátku nejvíce bojoval: havlisté různých odstínů.

Byl jsem u toho, když se rozhodl jít na kongres ODS oznámit, že si již dál nemůže ponechat symbolickou funkci čestného předsedy strany, jež by se bez něj nikdy nenarodila. Bylo to neskutečně těžké rozhodování. Nešlo o projev rezignace. Vím, že doufal, že toto jeho gesto způsobí nějaký posun v myšlení členů „jeho“ strany. Ono také způsobilo – ale havlistická kolonie už byla příliš silná, na příliš důležitých postech a „zatáčku“ vybrala. A ještě posílila.

Nemohlo to skončit jinak, než to skončilo: tragicky. Havlisté vždycky zničí jakýkoli strukturovaný demokratický celek. Žijí z přízně médií a domnívají se, že když o nich vysílají a píší chvalozpěvy, už zvítězili. Vždycky se v tom mýlili a jejich „vítězství“ si nyní ODS pravděpodobně vypije do hořkého dna, protože ne všichni voliči jsou zmanipulovatelní mediokracií.

Kladete mi v závěru otázku, na kterou bych měl „diplomaticky“ říci, že neumím odpovědět: Zůstat, nebo odejít? V nedávných dnech, kdy Václav Klaus zvažoval svůj návrat do čela další bitvy již v předčasných volbách do sněmovny s jiným subjektem než s ODS, řada statečných lidí ze strany odešla. Dnes toho možná někteří i litují, jiní se přidali k projektu volebního bloku Hlavu vzhůru. Jak z nich, tak z tohoto projektu si vedení ODS spolu s médii dělá pobavené úšklebky. O to víc si jich všech vážím. Ostatně uvidíme, jak se budou triumfující havlisté z ODS a TOP 09 tvářit po sečtení volebních výsledků. Myslím, že se mohou dočkat docela nepříjemných překvapení.

Ale bez ohledu na to, odpovím, jak nejlépe umím, nediplomaticky: Zůstaňte. Proč? Právě proto, co píšete:

„...po volebním debaklu, který nyní ODS zákonitě čeká, ji mnoho těchto lidí opustí a uchýlí se pod křídla pro ně perspektivnější strany. Jen proto mnoho "klausovců" ze strany dosud neodešlo. Nechceme těmto elitářům zcela zdarma vyklízet pole.“

Není všem dnům konec. Pevní a přemýšliví lidé jako jste Vy, jsou zárukou, že ideje svobody, které od počátku do politiky Václav Klaus vnesl, nejsou mrtvé – ačkoliv „zvonku to tak vyzerá“, řečeno s jednou anekdotou z dob totality. Hned se dostaneme k další.

pp

Čtete ZDE: „Nejsme jako my: Aneb Nečasova ODS míří k volbám“. Známý mediální expert kriticky hodnotí aktuální dění ve své straně

Nezapomínejme však na to, jak a proč Nečasova vláda – ať si o ní myslíme cokoli – padla. Uběhlo pár týdnů a nikdo si už téměř nevzpomene na prokurátorsko – policejní puč, který vše odstartoval. Nikdo se nezamýšlí nad tou v civilizované zemi těžko uvěřitelnou šíleností, že pučisté mohli po celé měsíce odposlouchávat mnohé vládní budovy a premiéra – aniž to tajné služby, jejichž úkolem je také chránit šéfa vlády, zaznamenaly. Je stejně děsivá představa, že o tom nevěděly, jako že se toho všeho účastnily. K čemu všemu se Šlachtovi lidé dostali? Jaké informace, týkající se utajovaných skutečností a bezpečnosti našeho státu, získali – a komu je předali?

Umíte si představit, co by se dělo, kdyby se totéž týkalo některého z významných havlistů, řekněme Karla Schwarzenberga? Pokud by tu již nebyla „bratrská pomoc“ Evropské unie, přinejmenším americká ambasáda v Praze by to zařídila jinak. Tajné služby Spojených států Baracka Obamy, jak vidíme dnes a denně, naopak pracují naplno.

Češi se ale vždy bránili totalitě humorem. Dělají to i v případě totality aktuálně nastupující.


Vážená redakce Protiproudu,

jsem váš pravidelný čtenář a velmi vás chválím za vaši odvahu psát články o našich represivních složkách utržených ze řetězu.

Rozhodl jsem se proto podělit se s vámi o dvě krásné anekdoty, které mne v posledních pár dnech pobavily, a jež se týkají našich represivních složek. Pokud byste se rozhodli zpřístupnit je i čtenářům,tak prosím bez mého jména, doba začíná být taková, že za chvíli budou i takové neškodné anekdoty zabývající se Orwellovským Newspeakem anekdotami o zlatou mříž paní Bradáčové...

Přijde novinářka na rozhovor k doktorce Bradáčové a ptá se jí: "Paní vrchní státní zástupkyně, proč stíháte trestné činy jen některých politických stran, a vůbec nestíháte trestné činy spáchané TOP 09?" Bradáčová se zamračí a odpoví: "Protože nestíhám..."

Ten druhý vypadá podobně, ale pointa je někde jinde:

Přijde novinářka na rozhovor k doktorce Bradáčové a ptá se jí: "Paní vrchní státní zástupkyně, proč stíháte trestné činy jen některých politických stran, a vůbec nestíháte trestné činy spáchané TOP 09?" "Protože to přece ani nejde stíhat..." odpoví Bradáčová.

Přeji vám mnoho úspěchů a doufám, že vás anekdoty pobavily stejně jako mne.

J.Z.


Milý J.,

je dobré, jak se zase dostává slovo „pobavit“ do starých známých souvislostí. Není nad tradici. Sice ještě můžeme psát relativně mnohé (zdaleka ne všechno, za jiné mnohé se už opět chodí v Evropě i u nás do kriminálu), ale ten prvek strachu je daleko „nejzábavnější“. O něco výše jsem se neodvážil napsat jméno naší čtenářky, zde o to žádáte Vy sám. A nejste jediný. Řekl bych, že taková slova čtu u dobré třetiny všech dopisů, které hovoří o politice.

Nedivím se jim. Nepokládám to za zbabělost. V totalitě jsem žil poměrně dlouho, abych věděl, o čem je řeč. Zvláště za situace, kdy technologie dokážou snadno „zosobnit“ každého „podezřelého“ (viz náš včerejší článek). Ale přesto chci říci – můžete být zcela klidní. Neukryjete se. Velký Bratr si vás stejně najde. Stejně jako přijde chvíle, kdy se mu budeme muset postavit tváří v tvář. Mnozí z nás to už dělají.

pp

Čtěte ZDE: Skandály s americkým špiclováním všech a všeho budou v EU brzy překonány – a to zcela bez utajení: Projekt Indect znamená největší omezení naší svobody od roku 1989


Dobrý den,

chtěl jsem napsat přímo panu Hájkovi, ale na webu je pouze kontakt na redakci. I tak věřím že se mu tento e-mail dostane ke čtení.

Vážený pane Hájku,

děkuji Vám za Vaši činnost a osvětu. Vážím si Vašeho vystupování proti havlismu, europeismu, enviromentalismu, homosexualismu a různým jiným nebezpečným -ismům. Pro mne, mladého studenta a konzervativního katolíka, je povzbuzením vidět, že zde žije mnoho dospělých vzorů mladší generaci.

Děkuji Vám za Smrt ve středu i za Smrt v sametu, obě knihy jsem měl brzy přečteny a doporučoval je dál. Musím uznat, že ve většině postojů a názorů jsem s vámi za jedno, přesto bych měl na Vás dotaz, týkající se české pravice. Několikrát jste se zmínil, že pravice je u nás v podstatě mrtvá a pravicoví voliči nemají koho volit. Co ovšem Strana svobodných občanů? Jaký je Váš názor na ni? Nepovažujete ji za posledního nositele pravicových hodnot u nás? Osobně jsem býval voličem strany Právo a spravedlnost, ovšem s jejím rozpadem jsem přimkl k uskupení pana Macha, který mi přijde jako charismatický prototyp pravicového lídra. Co vy na to? Děkuji Vám za případnou odpověď a přeji Vám mnoho úspěchů a pevné zdraví.

Mé poděkování patří také celé redakci Protiproud.cz - za skvělé články a optimismus přinášený do všedních dnů.

S pozdravem

Jakub Zatloukal


Milý Jakube,

patříte mezi ty, kteří mě – a nás všechny v redakci – dovedou opravdu povzbudit. Pokud je totiž mezi „pravičáky“ člověk starších generací, je to s jeho letitými zkušenostmi vcelku pochopitelné. Stále znovu však obdivuji „nezatížené“ mladé lidi, kteří mají dost rozumu a citu, aby nepodlehli všudypřítomné levičácké propagandě „pokroku“.

U Vás je to samozřejmě spojeno s vírou v našeho Pána. Gratuluji Vám k tomu, protože – jak nepochybně víte – jde o milost, které se nedostane každému. O absolutní kotvu, která vám umožňuje být svobodný a priori. Vidět dál než jen za obzor dnešního dne a příštích televizních či novinových zpravodajských a publicistických mystifikací.

Tak trochu to možná souvisí i s odpovědí na Vaši otázku po straně Svobodných. Předesílám, že mám mezi členy této strany řadu bezvadných kamarádů a několik přátel. Vím tedy, že si všichni připadají neobyčejně „vznešeně“ pravicoví. Také proto přece nechtěli mít nic společného s projektem, o němž uvažoval Václav Klaus. Alespoň podle mediálních vyjádření jejích lídrů – včetně Petra Macha. A to je velmi příznačné. „Dětská nemoc pravičáctví“, řekl bych s klasikem věčné revoluce.

Přesto si myslím, že u Svobodných o ideovou pravici v pravém slova smyslu nejde. Pravicová strana, která nepokládá civilizační dědictví Kristova odkazu za jeden z hlavních pilířů své existence a ideové výbavy, je napravo víceméně z „estetických“ důvodů. Je právě bez oné kotvy, kterou máte Vy. Utone v relativismu libertariánství, jež je mateřským znaménkem revoluce. Pravice bez Boha, řečeno zcela natvrdo, je protimluv, nesmysl.

Ani v nejmenším Vás však nechci odradit od práce „u Machů“. Je to trochu podobné, jako v případě pisatelky dnešního úvodního dopisu. Lidé, jako jste Vy, jsou nadějí, možností, že se toto poněkud namyšlené a hříchem pýchy (kdoví na co) předčasně nakažené společenství jinak docela hezkých osobností, vydá nakonec správným směrem. Moc bych si to přál.


Dobrý den do redakce, dobrý den pane Hájku,

již několik měsíců jsou stránky Protiproudu jedněmi ze tří mých denních internetových rituálů, které mi dělají z různých důvodů dobře. Děkuji Vám za to, že se po letech znova rozhlížím po politickém dění naší země.

Jsem z generace husákových dětí. Jako čtrnáctiletá jsem utekla z hlídaného internátu, abych mohla být hned 18. listopadu 89 u všeho dění; abych zhruba po roce a půl zklamaně strčila hlavu do mokrého písku múzy a svého vnitřního světa. Svět není černobílý a i když je příliš snadné propadat pocitům bezmoci z toho, co se nám jako jeví jako obrazy stavu našeho národa, je taktéž snadné propadat se do pocitu opovržení a oddělenosti od všeho, co se děje/neděje na politické scéně. Stručně tedy: Váš deník, resp. jeho myšlenky jsou pro mne něco jako průvan do zatuchlé kobky - co se politiky týče.

K postřehům - jsem ráda, že se věnujete i tématům zdravovědy a alternativních postupů léčení - zde bych ocenila kvalitnější články (souvislosti, odkazy, ne argumentaci typu "jedna paní povídala") Sama jsem alternativec tělem i duší, ale většinou se vaše články na toto téma nedají přeposílat jako inspirace k přemýšlení mým známým, což je škoda.

Dále bych uvítala články o vzdělávání v Čechách, výchově a porodnictví. Inspirace k těmto tématům je pro nás ženy i vás muže:) dle mého důležitá jak v každodenní přítomnosti, tak s vizí všeho budoucího, v našich dětech se nesoucího.

Poslední postřeh a zároveň prosba se týká věčně blikajícího okénka Podpořte Protiproud. Sama jsem vás již podpořila, podotýkám, že v době, kdy to okénko neblikalo a nerušilo mne. Rozumím tomu, že potřebujete podpořit. Lidé, kteří vás chtějí podpořit to rádi udělají. Ale tato "vylepšená" verze je pro mne iritující. To, co čtu, si chci přečíst v klidu, soustředěně a nemuset vytěšňovat hystericky se mihotající všudypřítomné okénko. Takovýchto samozvaně dotěrných vlivů máme všude dost. Uvítala bych na vašich stránkách klid a pohodu k přemýšlení.

Přeji Vám pane Hájku a celé redakci radost a odvahu, trpělivost a nadhled!

S vděkem, že jste

Štěpánka Rudolfová


Vážená a milá Štěpánko,

děkujeme za opravdu pěkná a otevřená slova, kterých si nesmírně vážím(e). Patříte mezi mnohé, kteří nám píší na naše články o zdraví a alternativních metodách léčení, stravování a životního stylu vůbec. Mimochodem – tyto články mají často násobně vyšší čtenost než ty explicitně politické, přestože jsou politikum jako Brno. Především kvůli „rozsevu“ po sociálních sítích, z nichž k nám přicházejí často i desetitisíce čtenářů, za což jsme pochopitelně vděčni.

Píšete, že jste „alternativec tělem i duší“, a proto byste uvítala kvalitnější články. Věřte mi, že vám rozumím. Nicméně, chci Vás ujistit: Pracují pro nás opravdu význační lidé tohoto důležitého oboru „kontrarevoluce“. Dávají nám podněty, informace, odkazy. Zpracováváme je však pro docela mohutnou skupinu čtenářů, kteří o těchto důležitých věcech vědí málo, nebo jsou častou obětí letitých mainstreamových manipulací farmaceutického a lékařského průmyslu.

Jde nám o to vůbec na tyto jiné metody, postupy a přístupy upozornit, inspirovat k vlastní cestě za zdravím, k přemýšlení o individuální odpovědnosti. Vedu o tom  s našimi autory časté diskuse, protože by většinou také rádi navalili na čtenáře vše najednou – jak by se jistě líbilo i Vám. To ale není možné, to by bylo kontraproduktivní. K tomu jsou specializované weby, na které vždy odkazujeme.

Trvám ale na tom, že naše informace jsou přesné a ověřené. Za to ručím. Že třeba nejdou do takové hloubky, jak byste si představovala, to je možné, ale nezbytné. Nepřesazujeme vzrostlé stromy – to je příliš riskantní pokus, který často skončí uhynutím v bažině nezájmu. Sázíme malinkatá hořčičná semínka – v důvěře, že se někde uchytí, a postupně z nich vyrostou stromy, v jejich větvích budou hnízdit živí ptáci. Jestli mi rozumíte.

Témata vzdělávání, výchovy a porodnictví nás samozřejmě nesmírně zajímají a snažíme se o nich psát. Asi zatím stále málo. Polepšíme se.

A nejen v tom. Dokonce jsme se už polepšili – jak jste si mohla možná všimnout nejen Vy, ale také štědrý autor následujícího listu:


Dobrý den pane Hájku,

jsem, dá se říct, pravidelným čtenářem Vašeho ProtiProudu, protože tam nacházím zajímavé články (i když k některým mám značné výhrady). Přesto, že finančními prostředky neoplývám (asi jako dalších X milionů českých důchodců), rozhodl jsem se poslat Vám obratem (přes PayPal) 500.- korun tvrdé české měny, ale jen za předpokladu, že vypnete ten blikající banner se žádostí o podporu, nebo alespoň tam nastavíte interval změny aspoň 3 sekundy. Tak, jak to máte nyní, to příšerně přímo trhá oči. Navíc to máte umístěno v horní části na pravé straně, takže při otevření textu jakéhokoliv článku, v podstatě se ten text čte velmi obtížně, protože oči neustále přitahuje ten banner.   

Jakmile zjistím, že moje přání bylo vyslyšeno, obratem kliknu na Vaše tlačítko Donate a zašlu slíbené pětikilo.

Přejí hezký den a mnoho hezkých článků

Ing. Vladimír Mikuša


Milý pane inženýre,

blikající okénko již zmizelo – nikoli jen kvůli vašemu krvavému „pětikilu“, za něž samozřejmě velmi děkujeme. Nejen Vám, ale všem dárcům, kteří na provoz a náklady „svého“ Protiproudu přispívají právě v době, která není pro nikoho lehká – nejen ekonomicky.

Tím spíš, že v rozhodnutí nevytvářet si „závislosti“ na mnoha bohatých „producentech“ menších či větších průmyslových totalit (Babiších všeho druhu), o nichž narozdíl od mainstreamu svobodně informujeme a které analyzujeme, nechceme být od nich „podporováni inzercí“. Velmi pečlivě si vybíráme. Což je ovšem na druhé straně luxus, který tvrdě platíme.

Musím však v tomto případě s Vámi i předchozí pisatelkou souhlasit. Také mě to blikající okénko už dlouho nepříjemně dráždilo – jen jsem si to, až do Vašich a řady dalších upozornění, neuvědomil. Problém insiderů. Naši kolegové – a já jim to nemám za zlé – chtěli, aby „donátorské okénko“ padlo do oka dalším, hlavně novým čtenářům. Ale, jak jinak teoreticky většina z nás ví, méně je někdy více. Což platí i o slovech. A proto pro dnešek dost.

Požehnanou neděli a mnoho lásky, milosti a naděje do příštích dost možná dramatických a nelehkých dní, moji milí přátelé Tea Party Protiproudu!

pp


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Jediný, který to říkal od počátku: Ani prosperita, ani demokracie. Unie slouží  pouze Německu. V Evropě není mír díky EU, ale přesně naopak. Vnutí nám imigranty? Bát se Ruska je směšné. Czexit? Jen zázrakem!

Jediný, který to říkal od počátku: Ani prosperita, ani demokracie. Unie slouží pouze...

Dnes i u nás můžeme volit Salviniho: Šokující, protože úplně normální projev. Evropa pod mocnou ochranou. Hrůza vatikánských marxistů. Šance na záchranu. Čí zbrojnoši chceme být? Klíč pro racionální volbu

Dnes i u nás můžeme volit Salviniho: Šokující, protože úplně normální projev. Evropa pod...

NEJČTENĚJŠÍ

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu. Jak zlikvidovat nepřítele Deep state? Okno také do naší blízké budoucnosti. Zkuste nahlas říci Alex Jones. Tohle tu ještě nebylo

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu....

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky