Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Mark Levin: Zastavte federály, nebo je Amerika ztracena! Pokud se Spojené státy nechtějí přeměnit v totalitu, jsou nutné změny ústavy.
Autor: Žertovná koláž Ondřej Höppner

Mark Levin: Zastavte federály, nebo je Amerika ztracena! Pokud se Spojené státy nechtějí přeměnit v totalitu, jsou nutné změny ústavy.

17. 8. 2013

Tisk článku

Erika Magdalena Peprná Jedno z nejvýznamnějších amerických hnutí, která jdou „proti proudu“, Tea Party, nabízí alternativy stále rostoucímu počtu Američanů, které děsí a revoltuje je politika Obamovy socialistické vlády. Inspirovat by mohli – a měli – také mnohé z nás.

Zahlceni bojem proti úspěšně se líhnoucí totalitě evropské občas zapomínáme na bývalý „maják svobody“, který se na druhé straně Atlantiku tiše barví do ruda, zelena, duhova, nebo jakou barvu momentálně jeho levicová administrativa pro své totalitní záměry volí.

PP

Musíme však stále vědět, že americký „spektrální posuv“ ke světu dle Orwella se z definice děje jinak než u nás. Především platí, že zatímco řada evropských národů (až na občasné, obvykle katolické, výjimky), by nejraději napochodovala širokou cestou k branám pekla za zpěvu veselých, politicky korektních bojových písní, nebo jsou jí věci veřejné zcela ukradené, ve Spojených státech stále ještě značné množství občanů tuší, co znamená slovo svoboda.

Krokem „kupředu levá“ jde zatím spíše „předvoj revoluční třídy“, představovaný „uvědomělou“ obamovskou administrativou, která se snaží protlačit „zelenou“ a jinou agendu často proti vůli Kongresu – jako je tomu u současného dramatického sporu amerického prezidenta se zákonodárci o obnovitelných zdrojích energie, o němž budeme na Protiproudu v příštích dnech informovat.

Mark Levin: Zastavte federály, nebo je Amerika ztracena!

Přesto však platí, že Spojené státy dávno nejsou zemí svobody, kterou měly ambice být prvních sto let své existence. Výborně to shrnuje nová kniha amerického ústavního právníka a známého konzervativního komentátora veřejného dění, Marka Levina, nazvaná Dodatky ke svobodě: Obnova americké republiky. Knihu recenzuje hnutí TeaParty na svých internetových stránkách.

Závěry pana Levina by mohly možná ve svém základu být inspirativní i pro české konzervativce a českou pravici – pokud by se nějaká vynořila ze stínu politicky korektní „politiky koťátek“, v němž momentálně zmírá.

Levinovou základní tezí je destrukce politiky, která probíhá velmi podobně, byť dramaticky vyšším tempem i u nás – a v celé unionistické Evropě. Stejně jako v Americe i u nás se vymyká kontrole jak exekutiva, tak moc soudní.

Levin tvrdí, že se ve Spojených státech pomocí prosazování nových a nových dodatků k Ústavě podařilo dokonale rozklížit rovnováhu jednotlivých složek moci i jednotlivých úrovní (federace – státy), která na počátku Spojené státy charakterizovala a činila je tím, čím snad opravdu byly – zemí svobody.

„Levin tvrdí – a na jeho tvrzení lze sotvaco namítnout – že Amerika již před dlouhou dobou přešla hranici, za níž náš degenerovaný, umírající federální systém nelze reformovat prostřednictvím běžných voleb... po přečtení této knihy pochopíte strašlivý objem všeho, co jsme ztratili i nesmyslnou povahu arogantního systému, který nám diktuje, místo aby nás reprezentoval, a přivlastňuje si slovník „demokracie“, aby ospravedlnil to, co je v zásadě potlačováním disentu proti čemukoli, co zrovna vládnoucí třída uzná za vhodné podnikat,“ píše o jeho knize server teaparty.org.

Levin navrhuje reformu prostřednictvím ústavních dodatků – tedy přesně stejnou cestou, ovšem opačným směrem, než probíhala eroze americké demokracie.

Tento proces samozřejmě není náhodný. „Jediným účelem tohoto sto let trvajícího úsilí centralizovat moc bylo odejmout ji z neohrabaných pracek neschopných amerických voličů. Dnes jsme jen diváky her hraných před našima očima ve Washingtonu. Možná ve volbách ještě můžeme vyřadit pár soutěžících, ale pravidla hry neovlivníme.“

Destrukce politiky, která probíhá velmi podobně, byť dramaticky vyšším tempem i u nás – a v celé unionistické Evropě. Stejně jako v Americe i u nás se vymyká kontrole jak exekutiva, tak moc soudní. Tato nikoli náhodná podobnost má však vzhledem k jiným kulturním a historickým tradicím i jiná řešení.

Reforma prostřednictvím ústavních dodatků - je možná i pro nás?

Levin navrhuje reformu prostřednictvím ústavních dodatků – tedy přesně stejnou cestou, ovšem opačným směrem, než probíhala eroze americké demokracie. Některé z existujících dodatků by zrušil. Především ty, které fakticky přesouvají moc od států na federální úroveň - jako je přímá volba senátorů. Účelem „kontrarevoluce podle Levina“ je vrátit moc tam, kam patří – do volených orgánů, a pokud možno na úroveň jednotlivých států.

Naopak navrhuje zavedení nových dodatků a nových vyvažovacích institutů, fungujících mezi jednotlivými složkami státu. V souvislosti s poněkud zdivočelou českou justicí včetně Ústavního soudu je – přes značnou odlišnost amerického systému od našeho – inspirativní Levinův návrh podrobit soudní rozhodnutí nejvyššího soudu možnosti změny Kongresem, a to třípětinovou většinou. U nás by to znamenalo, že ústavní většina by vládla nad Ústavním soudem.

Cesta hledání „pravicového konsenzu“ na základních milnících „kontrarevoluční“ cesty směrem zpět od rodícího se totalitního státu, by jistě byla možná i u nás. Inspirativní je v této souvislosti základní Levinova teze: Standardní politika jako taková už dávno umírá...

Ze stejného rodu, jen v jiné oblasti, je i myšlenka, podle níž by existence všech specializovaných vládních úřadů musela být po každých třech letech potvrzena většinovým hlasováním v Kongresu. „Takový dodatek by zabrzdil jinak neubrzditelnou federální byrokracii, přinutil by každý z úřadů jednat tak, aby neustále dokazoval oprávněnost vlastní existence, a zamezil by milované praxi prezidenta Obamy, který stále častěji obchází Kongres a vládne pomocí vlastních dekretů,“ píše o knize server teaparty.org.

Levinova kniha je výrazem přesného právnického a politologického myšlení svého autora. To je ovšem jak předností, tak současně její největší slabinou, alespoň z pohledu Evropana.

Snad v Americe, kde je jasně definovaná federální struktura a „politický lid“ ještě zcela nezmizel, by šlo změny dosáhnout pomocí ústavněprávních instrumentů. Zda by to však mohla být cesta pro nás, je sporné. Evropská unie ještě oficiálně ústavu nemá, stejně jako není oficiálně ještě federální "říší".

Česká republika ji sice má, ale poté, co roli ústavodárce převzal Ústavní soud, nemá politika v podstatě žádnou páku, jak s ní pracovat. Cesta hledání „pravicového konsenzu“ na základních milnících „kontrarevoluční“ cesty směrem zpět od rodícího se totalitního státu, by však možná jistě byla. Inspirativní je v této souvislosti základní Levinova teze: Standardní politika jako taková už dávno umírá, a pokud budeme roky čekat, zda náhodou následující volby něco nezmění, brzy se octneme v totalitě. Je třeba hledat jiná řešení.

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Klimatický socialismus: Za školu se půjde už v září. Apokalyptický kult roste. Pošetilé nakládání s vlastní budoucností. Přijďte na shromáždění rozumných lidí. V pátek na Staromáku

Klimatický socialismus: Za školu se půjde už v září. Apokalyptický kult roste. Pošetilé...

Útoky na saúdská naleziště: Viník je ihned jasný, jako vždy. Utajená válka proti Jemenu. Genocida je v pořádku, pokud ji vedou kámoši. Věří ještě někdo příčetný západním &quote;důkazům&quote;? Válka s Íránem až po volbách?

Útoky na saúdská naleziště: Viník je ihned jasný, jako vždy. Utajená válka proti Jemenu....

NEJČTENĚJŠÍ

Tragédie antických rozměrů: Lidový vůdce Salvini zradou odstaven od moci. Volby? Nikdy! Conteho vláda dosazena z Bruselu. Přístavy se migrantům opět otevírají. Kdy italský kotel vybuchne?

Tragédie antických rozměrů: Lidový vůdce Salvini zradou odstaven od moci. Volby? Nikdy!...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky