Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Kádrováci Kavárny opět v plné polní: Michal Semín pod palbou nenávisti a lži. Bývalý disident a konzervativec nesmí do Rady ČTK? Babiš, Klaus, Okamura a František. A co Hájek a jeho nenáviděný Protiproud?

Kádrováci Kavárny opět v plné polní: Michal Semín pod palbou nenávisti a lži. Bývalý disident a konzervativec nesmí do Rady ČTK? Babiš, Klaus, Okamura a František. A co Hájek a jeho nenáviděný Protiproud?

14. 6. 2019

Tisk článku

Michal Semín v souvislosti se současnou lživou a manipulativně dehonestační kampaní poskytl jednomu z médií rozhovor, v němž připomíná i objasňuje mnohé ze souvislostí i svých osobních postojů

Už dlouho se nikdo svojí kandidaturou do rady veřejnoprávního média nepostaral o takový rozruch jako Michal Semín. Bývalý studentský vůdce (a jeden z mála skutečných organizátorů pochodu na Národní třídě v roce 1989, pozn. PP) se uchází o místo v Radě České tiskové kanceláře. Od doby, kdy bojoval proti komunistickému režimu, se ovšem citelně v názorech posunul. Z poměrně liberálního člena podzemní církve v 80. letech minulého století se stal katolickým tradicionalistou.

Některá média jej proto označují za antisemitu, židovské organizace pak za antijudaistu, před kterým varují. On sám obojí odmítá a tvrdí, že kandiduje jen z pozice nespokojeného konzumenta veřejnoprávních médií. Místo v radě mu nabídl osobně šéf SPD Tomio Okamura a díky podpoře hnutí ANO je favoritem nadcházejícího druhého kola volby. Ptali jsme se jej na vztah k židům, na důvody, proč ostře kritizuje současného papeže, na konspirace kolem 11. září 2001 či na jeho vztahy s politiky.

Jak jste se vůbec dostal k tomu, že se ucházíte o místo v Radě ČTK?

Oslovil mě Tomio Okamura. Známe se ještě z doby, než vstoupil do politiky naplno. Z doby, kdy tady probíhala Bátoryáda (Ladislav Bátora byl poradcem ministra školství a šéfem iniciativy D.O.S.T. Odpůrci mu vyčítali antisemitské a fašistické postoje, což on odmítal. Nakonec rezignoval a veřejného života se už neúčastní – pozn. redakce). V té době byl Tomio Okamura jedna z mála veřejně známých osob, která se ho zastala.

Jako Akce D.O.S.T. jsme SPD podpořili ve volbách do Evropského parlamentu, podpořili jsme i jejich kandidáta Ladislava Jakla, když kandidoval do Senátu. Řekl mi (Okamura), že když se ho nebojím podporovat já, tak teď by rádi podpořili mě, kdybych kandidoval do Rady ČTK. Nakonec jsem si řekl, že to zkusím a uvidím, co to vyvolá.

Tak se vám to zjevně povedlo.

Nemohu si stěžovat…

SPD mi ovšem nesedí dohromady s vaším pojetím křesťanství. Nevidíte rozpor v tom, co zastává SPD a co vy?

Vidím. SPD není a nikdy nebyla křesťanská konzervativní strana. Tady ale není momentálně žádná. Uvidíme, co se vyklube z Trikolóry. Důvod mé podpory spočívá někde jinde. Pro mě jsou důležité morálně kulturní hodnoty – odmítání genderové ideologie, homosňatků či adopcí dětí stejnopohlavními páry. V téhle věci se zdá, že SPD drží konzervativní pozici. Hodně důležitým měřítkem je pro mě i kritický postoj SPD k Evropské unii.

...ze které chcete vystoupit.

V zásadě ano. Už v referendu jsem hlasoval proti vstupu. Již tehdy dávno jsem to vnímal jako nebezpečí – postupné oklešťování svobod a národní suverenity. My jsme proti tomu jako Akce D.O.S.T. vždycky vystupovali. Když se člověk rozhlédne po politické scéně, tak jediná SPD se v této otázce jeví konzistentně.

Byl jste na představení Trikolóry. Uvažoval jste, že se zapojíte?

S Václavem Klausem (mladším) jsme kamarádi, známe se z PORGu, kde dělal ředitele. Vídáme se, zveme ho na naše Hovory na pravici. Nehodlám ovšem do žádné strany vstupovat. Pokud budu zvolený do rad, tak ze zákona ani nesmím.

Čtěte ZDE: Chodí mezi námi: Sluníčkáři! Nádoby pokrytectví a nenávisti budují lepší svět? Dvojí metr na vše okolo. Nyní je poznáte bezpečně. Odčiní hříchy otců? Kancelář po vzoru Saturnina. Lůza, menšiny a elita

Kandidatura do rady ovšem není jen o jedné straně. Musíte se potkat i s členy dalších stran. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek rozesílal SMS svým poslancům, aby vás podpořili. Potkali jste se?

Potkali, ale v jiné souvislosti.

A co jste si říkali?

Bylo to v době, kdy jsem to zvažoval. Nemá smysl cokoliv podnikat bez toho, že by tam nebyla podpora jiných stran.

A co vám tedy řekl?

Řekl, že si to promyslí. Nechtěl jsem se příliš angažovat. Nevymyslel jsem si to a nesháním si podporu. Nikomu nevolám. Spíš jen tak příležitostně reaguju, když se něco nepravdivého objeví v médiích. Nejsem v kontaktu ani s nikým z ANO. Nechávám to na Radimu Fialovi jako předsedovi poslaneckého klubu (SPD). V tuto chvíli nevím nic.

Nicméně jste v prvním kole volby dostal 83 hlasů.

Nezjišťoval jsem si od koho.

Ale dá se to spočítat celkem jednoznačně.

Mohli tam být i lidé z ODS. Nebo odešlí z ODS.

Moc k vám k tomu zvolení nechybělo. Tudíž je na místě se ptát, co chcete v Radě ČTK dělat.

Důvod, když jsem se zamýšlel, jestli to mám přijmout, byl, že jsem velmi nespokojen se stavem veřejnoprávních médií. Bez ohledu na to, jestli mají existovat, nebo nemají. Ze zákona mají odrážet názorovou pluralitu. Když poslouchám ČRo Plus nebo koukám na ČT24, tak si té názorové plurality, eufemisticky řečeno, příliš neužiji.

Ale ČTK je trochu specifická.

Je, ale předpokládám, že jako ve veřejnoprávním médiu v ní mohou fungovat podobné mechanismy. I tam může dojít k tomu, že jeden názorový proud vytvoří monopol. Tím, že na ČTK není tolik vidět jako na televizi, tak se přiznám, že nevím, že netuším, jak si v tomto ohledu stojí. Údajně neexistují žádné mediální analýzy, ani kvantitativní, ani kvalitativní, takže kontrola, jak pracují redaktoři a jaká témata a události zachytí v Česku i zahraničí, není.

Takže se vám zdá, že myšlenkových proudů je tam málo?

Ano. Ve veřejnoprávních médiích ano. Měl by tam být výrazněji zastoupen alespoň ten hlavní opoziční, kriticky smýšlející o liberálně progresivním a probruselském veřejnoprávním kánonu. Tu a tam je do nějakého pořadu pozván někdo, kdo má odlišný názor. Ale zároveň víme, že existují „blacklisty“ v rozhlase i v televizi.

Nemyslím si, že existují. Existuje málo odborníků na daná témata z toho proudu, o němž mluvíte.

Ale mě v rozhlase říkali, že existují.

A kdo vám to říkal?

Byla to paní z náboženského vysílání. Prostě mě tam někdo chtěl pozvat a někdo z vedení řekl, že Semín tam v žádném případě nesmí.

Z vedení?

Ze středního managementu asi. Z vedení redakce náboženského vysílání. V televizi taky. Občas se stane, že mě Jílková pozvala do svého pořadu. Byl jsem pozván k debatě o výchově dětí, ale nakonec to někdo stopnul.

V ČTK se ovšem žádné myšlenkové proudy vůbec neřeší. Jak byste chtěl čistě prakticky dosáhnout toho, aby těch proudů bylo víc? Máte tam Petra Žantovského, což je vám podobné, Pavel Foltán taky.

Petra Žantovského znám samozřejmě dobře. Nemluvili jsme ovšem na tohle téma. Nevím, jestli si zadal nějakou mediální analýzu. Soudím ovšem z akcí, které jsem v minulosti pořádal a jakým způsobem byly některými „četkaři“ zpracovány. Tu akci jsem pak nepoznával. Samozřejmě, že to je subjektivní, napsal bych to samozřejmě jinak. Ani ne tím, co bylo řečeno, ale spíš tím, co řečeno nebylo. Řekne se něco tak, aby to vyznělo v neprospěch té akce.

A jak to hodláte napravit?

To zatím nevím. Nemám ucelený plán, chci se s tím blíže seznámit jako nespokojený konzument veřejnoprávních médií. Možná budu příjemně překvapen a zjistím, že ta kvalita tam je. Zjistím, že to je problém televize a rozhlasu. Když ovšem mluvím s lidmi z televize a rozhlasu, tak se hájí tím, že dělají to, co jim pošle „četka“.

Čtěte ZDE: Halík s obvyklou lehkostí nedouka: Čaputová je Johanka z Arku! Podlaží pod suterénem? Lhát i o papežích - to už je umění. Arogance, faleš a ostuda kněžství. Vítězstvím antihodnot na Slovensku dějiny nekončí

Největší kritika vůči vám směřuje kvůli tomu, že jste údajně antisemita. Jste?

Nejsem a nikdy jsem nebyl. Je to ideologie, která mi je cizí.

Proč tedy Federace židovských obcí před vámi varuje?

Ocenil jsem na jejich prohlášení, že mne za antisemitu nepovažují. Řekli jen, že jsem antijudaista a antijudaismus historicky vedl k antisemitismu.

A jste tedy antijudaista?

Ale ani tak bych se nedefinoval.

Vy říkáte, že se židé brání tomu, aby pochopili, že přišel pravý mesiáš a podobně. To jsou začátky antisemitismu jako vyšité.

Museli bychom se přesně podívat, jak ta formulace zní. Druhá věc je, že některé formulace, použité v mých článcích starých třeba i více než deset let, bych dnes nepoužil.

Třeba které?

Nevím. Fakt nevím. Koluje výrok Leo Pavláta (ředitel Židovského muzea v Praze – pozn. redakce), že jsem autorem nějakého vyhroceně antijudaistického článku. Pátral jsem po něm, ale nikde jsem ho nenašel. Nepamatuju si ani na web Katolík, kde to má údajně být. Nepamatuju si, že bych zvolil takové formulace.

Já vám řeknu přesně jak to zní. Ve vztahu k židům říkáte „vy máte ďábla za otce“. A dodáváte. „Soudobý judaismus navazuje na farizejskou linii, v tomto smyslu nelze ani tvrdit, že máme jako společné dědictví desatero.“

No, a to je to, co si nepamatuju, že bych napsal. Nejdřív jsem váhal, protože jsem autorem podobného textu. Netvrdím, že jsem se o tomto tématu nikdy nevyjadřoval, ale vážně jsem ty Pavlátovy údajné citace hledal a nenašel jsem je.

Máte pocit, že mají Židé ďábla za otce?

V etnickém smyslu je to nesmysl a urážka židovského národa. V teologickém smyslu má tento výrok smysl jen v určitém kontextu. Víte, čí to je výrok?

Ježíše, ale v jiné souvislosti.

8. kapitola Janova evangelia, 44. verš.

Ale říká to Žid Židům.

Říká, ale jen těm, kteří ho tvrdošíjně odmítají. Byl snad Žid Ježíš antisemitou? Proto ani já nemohu být antisemitou, protože nejen Kristus, ale i jeho matka, apoštolové a první křesťané jsou Židé.

Vy naznačujete, že Židé přijali nepravého Boha, respektive ďábla.

Přečtěte si ten evangelijní úryvek pozorně – chtějí-li být věřící židé věrni Abrahamovi, pak musí přijmout Ježíše za Mesiáše. Svou řeč k židům končí Ježíš těmito slovy: „Kdo z Boha jest, slovo Boží slyší; proto vy neslyšíte, že z Boha nejste“. Máme snad začít pod diktátem politické korektnosti cenzurovat či přepisovat Písmo?

Pro mnohé čtenáře by asi bylo lepší naši diskusi zjednodušit. Tvrdíte, že židé nepřijali Ježíše za mesiáše, což se ve vašich textech opakuje často, a proto jsou vinni.

O jejich vině nesoudím nic!

Ale kritizujete to.

Nejsem schopen posuzovat něčí vinu, tu zná jen Bůh.

Četl jsem od vás článek, kde je podle vás Izrael terorista a měl by být vystaven sankcím. Je vidět, že máte problém s existencí Izraele.

S existencí jako takovou? O tom nic nevím.

A se současným směřováním.

To je článek z roku 2011 nebo 2010 (Semínova polemika se spisovatelem Benjaminem Kurasem – pozn. redakce)? K něčemu se přiznám – toto je téma, kterému se systematicky nevěnuji, jen jsem tehdy reagoval na jeden aktuální spor. Navíc – a už jsem to říkal – některé věci dnes vidím jinak, než před deseti lety.

Na mě ten článek působí antiizraelsky.

Kritika některých postojů Izraele je z mé strany autentická. Ale stejně tak jsem kritický k islámským zemím. V polemice s Kurasem mi šlo o to, že zápas o Izrael není primárně náš zápas. My, jako Češi, máme svoje zápasy – spor mezi Izraelci a palestinskými Araby prostě není náš existenční zápas. Tehdy jsem napsal, že rabínský judaismus má v něčem podobnější znaky s islámem než s novozákonním křesťanstvím. Některé věty bych dnes možná zformuloval jinak, ale v principu si za tím stojím. Vycházel jsem tehdy z různých mně dostupných odborných knih, které jsem na to téma četl.

Nejpozději s Druhým vatikánským koncilem (shromáždění 2500 biskupů v 60. letech 20. století, kdy církev reagovala proměnou na historický vývoj a větší svobodomyslnost společnosti), s nímž nesouhlasíte, dochází k tomu, že křesťanství přestává mít problém s židovstvím ve všech ohledech, o nichž mluvíte. Předtím byla kritika židovství častější. Proč odmítáte Druhý vatikánský koncil a současného papeže? Je patrné, že pro vás je to negativní předěl.

Nezpochybňuji autoritu koncilu, pouze beru v potaz její limity. Koncil sám o sobě v dodatku k dogmatické konstituci Lumen gentium říká, že z koncilových textů je k závaznému věření určeno pouze to, co je tak přímo deklarováno. Proto koncil jako celek není neomylný a tedy ani závazný – pouze ty formulace v jeho dokumentech, které stvrzují dosavadní učení církve. Veškeré novoty, které koncil zavádí, do této kategorie nespadají. Jde navíc o první koncil v dějinách církve, který o sobě říká, že je pastorační. Důraz tedy klade na praxi, nikoli nauku. Jeho texty nejsou tak precizní jako v případě dogmatických definic, mnohé z nich navíc – úmyslně – umožňují dvojí výklad. Takový byl záměr progresivistů – nevyvolat okamžité podezření z hereze a těchto dubiózních formulací využít k pozdějšímu prosazení jejich agendy. To se týká i změny v pohledu na jiná náboženství. Církev však nikdy nemůže vzít zpět svoje učení, že Ježíš je „cesta, pravda a život“ pro všechny, tedy i pro Židy.

Odlišuji teoretický problém od praktického řádu žití. Jsem člověk snášenlivý, který vyrůstá v pluralitním prostředí. Jsem obklopen lidmi odlišných názorů a já s nimi dobře vycházím.

Čtěte ZDE: Hygienický František Pokorný: Proč používá na věřící brazilské jiu-jitsu? Historka s nerudným pánem. Muslimské migranty líbat povoleno. Organizovaný úpadek posvátné úcty. Čert aby se v tom papeži vyznal

Myslíte, že mimo církev není spásy?

To je článek víry, to nemůže žádný koncil popřít. To ovšem neznamená, že spasen může být jen praktikující katolík. Druhý vatikánský koncil neřešil naukové otázky, na rozdíl jiných koncilů. Ty byly svolávány jen tehdy, pokud bylo třeba v jasnit nějaký naukový problém. Pastorační koncil, pořádaný v revolučních 60. letech minulého století, však najednou přichází s myšlenkami, které jsou zapovězeny předchozími papeži a koncily.

Nemáte pocit, že v 60. letech procházela církev taky krizí? Nemáte pocit, že Druhý vatikánský koncil byl jediná možnost, jak se adaptovat na moderní dobu?

A proč by se církev měla adaptovat na moderní dobu? V čem je ta moderní doba tak úžasná, že by se podle ní mělo ohýbat i učení církve? Z hlediska počtu věřících se navíc o krizi rozhodně nejednalo. Ta přišla až s koncilovou revolucí. Stačí si najít statistiky o počtech kněží, řeholníků a řeholnic, kteří opustili po koncilu svá povolání. O tom, že je v souvislosti s koncilem církevní stav horší, než byl v době koncilu, svědčí i mnoho výroků bývalého papeže Benedikta XVI.

Z vašeho postoje je patrné, že pro vás musí být současný papež František úplným ztělesněním zla. Je to i váš papež?

Jistě, že to je můj papež, taky se za něj denně modlím.

Opravdu?

Samozřejmě, vždyť je hlavou mé církevní rodiny. Kdyby to byl někdo, kdo z mé rodiny není, tak mi to může být lhostejné. Autorita, která je sama o sobě dobrem, však může být zneužívána ke špatným účelům. A toho zneužití autority je u Františka habaděj. To netvrdím já, ale stovky teologů a katolických učenců, kněží i laiků, ale i rostoucí počet biskupů. Povinností papeže je střežit a neporušeně předat poklad víry, což také učí I. Vatikánský koncil, když definuje limity papežské neomylnosti.

Z článků opět snadno čtenář získá pocit, že to není váš papež.

Čistě hypoteticky. Kdyby vás sváděl na scestí váš biologický otec, přestává tím být vaším otcem? Samozřejmě, že ne. František objektivně církvi škodí – což se mi neříká s lehkým srdcem – a proto je třeba na to upozorňovat.

Znáte se dobře s Tomášem Halíkem, Martin Putna o vás řekl, že jste byl nejlepší student. Oni reprezentují nyní úplně jiný proud, ten většinový. Jaký je váš vztah s nimi?

S Martinem se nevídám. Když jsem ho potkal, tak mi vykal, jeho chováním jsem byl překvapen. Kdysi jsem mu poskytl svůj byt a v mnohém ohledu jsme si rozuměli. Pak se naše cesty rozešly. Já jsem na něco změnil své názory, ale Martin Putna taky. V době, kdy jsme se seznámili, byl v něčem jako křesťan daleko radikálnější než já. Až jsem ho musel občas tlumit. Názorově se posunul i Tomáš Halík, rovněž můj dobrý přítel z 80. let.

A jaký je váš vztah?

Když se s ním potkám, tak si stále máme o čem povídat. Jsem mu i za leccos vděčný. Nesouhlasím s ním dnes téměř v ničem, ale nikdo mne nedonutí k tomu, abych jej neměl upřímně rád.

Kde přišel ten zlom? Vy jako statečný studentský vůdce, který liberalizuje Martina Putnu, jste se stal „fundamentalistou“.

Již v době mého dospívání mě přitahovala otázka pravdy, respektive její hodnoty v lidském životě. Když jsem byl o něčem přesvědčený, tak jsem se tím snažil i důsledně řídit. Bohužel jako konvertita, angažovaný v podzemí církvi 80. let, jsem měl minimální náboženské znalosti. S tím, co církev učí, jsem se blíže seznamoval až po převratu.

Při mých prvních cestách na Západ jsem nabyl dojmu, že co farnost, to jiná církev. A to nejenom liturgickým jazykem. Zatímco v jednom kostele byla bohoslužba jaksi důstojná, velebná, jinde spíše připomíná rodinný piknik – balonky, kytarky, juchačka. jiný svět. Viděl jsem v církvi velkou nejednotu. Což mne vedlo k důkladnému studiu toho, jak by měl katolický život – a tedy i život církve – vypadat. Když jsem Tomáše Halíka konfrontoval se svými pochybnostmi o blahodárném působení moderních reforem v církvi, setkal jsem se u něj s odmítnutím. Otevřel se mi tím nový svět – svět katolické tradice – který mi byl do té doby záměrně utajován.

Co byl konkrétně ten zlom?

Sklon k progresivismu, jít s duchem doby. Tomáš Halík byl v morálních otázkách původně poměrně konzervativní, což již dnes taky není. Všiml jsem si tehdy, že někteří protestanti chodili u sv. Salvátora s jeho vědomím (pražský kostel, kde se scházejí studenti, často spíše liberální křesťanské orientace - pozn. redakce) k přijímání. To ani není dnes v církvi dovolené.

Čtěte ZDE: Manifest za záchranu Evropy: Čiré zlo a zoufalství. Jsou pouze odtrženi od reality? Rozklad, cenzura a totalita: Takové jsou naše hodnoty? Ostatní lidé jsou póvl. Zločinná utopie bojuje o přežití. I Ty, Milane?

Věříte konspiračním teoriím? Říkal jste, že část amerického establishmentu zařídila 11. září 2001, tedy útoky na Světové obchodní centrum.

Nerozumím otázce. Je hromada stupidních konspiračních teorií. Více než konspirační teorie mne zajímá konspirační praxe. Tu snad nikdo nepopře, ne? Konspirace je zcela běžná – v politice, byznysu. Prostě se někdo mimo kamery na něčem domlouvá. Bez ohledu na to, zda jde o něco dobrého či nekalého. Pokud jde o oficiální výklad 11. září, nepřijde mi přesvědčivý. Jsem toho názoru, že 11. září – kromě pachatelů z islámského prostředí – musely být ve hře ještě jiné zájmy. Nevím, kdo atentáty spáchal, zosnoval, naplánoval. Neumím si ale představit, že by to proběhlo tak, jak je nám vykládáno.

Vy píšete, že za to může část amerických elit.

Ano, z prostředí neokonzervativců, kteří měli zájem na vyvolání chaosu na Blízkém východě. Netvrdím, aby mi to zase někdo nepodsouval, že útoky z 11. 9. řídili, ale to, že jim hrály do karet. Umožnilo jim to zaútočit na Afghánistán, zaútočit na Irák, který s 11. 9. neměl nic společného. Jsem přesvědčen, že tato velká operace musela proběhnout s vědomím a pomocí i někoho vlivnějšího, než byl svého času obyčejný agent CIA Bin Ládin. Nevěřím tomu, že akci řídili džihádisti z jeskyně v Afghánistánu. Na pohádky jsem už dost starý.

Je pro vás liberalismus sprosté slovo?

Vlastně ano.

Proč?

Liberalismus dnes nehájí svobodu, která je nesporně velkou životní hodnotou. Dnešní liberalismus je tyranský a totalitní. Slovy nedávno napadeného Ládi Jakla: „Koukej bejt liberální, nebo dostaneš přes držku“.

Kdyby nepřišel rok 1989, tak byste skončil pravděpodobně ve vězení a bylo by to pro vás hodně složité. Hodně jste riskoval. Jak jste s tím vývojem za posledních 30 let spokojen?

Vnímám to tak, že se mentálně vracíme do éry bolševismu. To, co bylo v 90. letech získáno, o to se dnes připravujeme. Což opět souvisí s liberalismem a s vývojem v Evropské unii po Maastrichtu. Nepopírám, že moje názory jsou vzhledem k většinové společnosti poněkud excentrické, ale když od toho člověk odhlíží – jak je možné, že kandidatura jednoho člověka do jedné mediální rady vyvolá takové pozdvižení? Spjaté s varováním, že je tím snad ohrožena samotná demokracie. To by se v těch 90. letech stát nemohlo.

Když se podíváte na politickou scénu. Co si myslíte o SPD jednou nebo dvěma větami?

Jediná strana, která díky svému zařazení v evropské rodině vlasteneckých stran může reálně čelit bruselskému náporu.

Co ANO?

Strana, která není ideově zakotvena. Má však ve svých řadách řadu zajímavých lidí.

Andreje Babiše?

Fenomén.

V jakém smyslu?

Stává se z něj politik. Na scénu přišel jako kandidát protikorupčních iniciativ, skoro ideální představitel zájmů „pražské kavárny“. Se zájmem ho sleduju. U Andreje Babiše však nevím, jaký bude mít názor zítra. Momentálně mi něco může být sympatické. Teď bojuje s Bruselem a je do toho mediálně tlačený. To je mi politicky sympatické. Ale nevím, jak se bude chovat zítra. Víme, že je schopen názory během 24 hodin změnit. Vnímám to tak, že se Babiš dostal do pozice jakési hráze a pokud si tuhle pozici udrží, tak klobouk dolů.

Václav Klaus junior?

Známe se a názorově k sobě máme blízko.

Vydáváte časopis Te Deum, jehož distribuci církev zapověděla v kostelech. Co se stalo?

Tehdejší kardinál Miroslav Vlk vydal prohlášení, které se četlo v kostelích. To prohlášení obsahovalo celou řadu nepravd – třeba, že poslední papež, kterého my uznáváme, byl Pius X. a podobně. Totální nesmysl. A on to věděl. My jsme ale nikdy nechtěli prodávat Te Deum po kostelích. Jeho urputný boj proti Te Deum měl bohužel osobní rovinu. Stačilo, že jsem někde pořádal přednášku - on tam volal a vyhrožoval řediteli školy, že bude mít problémy.

A jaký je váš vztah s Dominikem Dukou, který reprezentuje spíš konzervativní křídlo církve?

Solidní. Potkáváme se příležitostně. Víme o sobě, nikdy proti mým aktivitám, pokud vím, nevystoupil. A my jej zase podpořili v některých jeho aktivitách.

Podpořil někdy on vás osobně?

Ano. V tom, co jsem třeba napsal.

Vy jste říkal, že máte dobrý vztah s Václavem Klausem. Ten ovšem v 90. letech přirovnal katolickou církev k zahrádkářům, či jiným spolkům.

Měl tehdy jiné názory, než má dnes. Vím, že říká, že své názory nemění, ale samozřejmě, že je v mnohém jiný, než na počátku 90. let.

Řekl byste, že se radikalizoval?

Takto bych to neformuloval. Chvíli mu to prostě trvalo, než se jako člověk z ateistického prostředí začal se světem víry blíže seznamovat. Jak se stával v hodnotových otázkách konzervativnější, tak se kolem něj začali objevovat lidi z katolického prostředí. Včetně mě.

Jaký je váš vztah k Petru Hájkovi a důvod proč píšete na jeho Protiproud?

Je to obrovsky inspirativní osoba. Petra Hájka znám jako nesmírně vlídného a přátelského člověka. Dokonce vůči lidem jiných názorů. Z jeho textů to tak nemusí vypadat, ostatně já jsem na tom nejspíš podobně.

Proč Protiproud? Je to web, od nějž se distancovaly třeba i Parlamentní listy.

Parlamentní listy dělají byznys. Já nedělám byznys, mě se jen pak vymstí, když někam kandiduju.

Je to web, který je podobně jako Petr Hájek trochu outsider, protože je hodně radikální. Necítíte se taky jako outsider na okraji společnosti?

Když se pustím do takové taškařice (kandidatury do Rady ČTK), tak ano. Ale jinak ne. Nepřicházím o přátele. Kdybych psal jenom do Lidovek, měl bych život jednodušší. Ale nebyl bych to já.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Artemis namísto Apollóna: Poletí Američané za pět let na Mars? Trump už třese plným měšcem. Chystá se nový vesmírný podvod? Lety Apollo na Měsíc byly kolosální mystifikací. Proč Sověti mlčeli? Pence už si brousí zuby

Artemis namísto Apollóna: Poletí Američané za pět let na Mars? Trump už třese plným měšcem....

Jak &quote;kněžna&quote; Lejnová k lizu přišla: Stárnoucí čeští bolševici dál sní o revoluci - s modrou knížkou. Německo ztrácí i Třetí světovou. Už jsme za Stalingradem. Pečujme o své zbraně. Kontrarevoluce bílého muže

Jak "kněžna" Lejnová k lizu přišla: Stárnoucí čeští bolševici dál sní o revoluci - s modrou...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky