Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Oteplení a produktivita: Jaká je pro nás ideální teplota? Zdraví, topení a zemědělství. Švýcaři a jejich ledovec. Počítejme na osm dekád. Vedro na českém dvorku? Počasí na práci

Oteplení a produktivita: Jaká je pro nás ideální teplota? Zdraví, topení a zemědělství. Švýcaři a jejich ledovec. Počítejme na osm dekád. Vedro na českém dvorku? Počasí na práci

18. 4. 2019

Tisk článku

Alex Baur studuje závěry jedné významné studie na téma globálních změn teploty a vytahuje z ní některé pro nás zajímavé momenty

Na světové klimatické konferenci v Polsku bylo debatováno o následcích ohřátí Země. Pro Švýcarsko by to podle rozsáhlé studie Mezinárodního měnového fondu bylo pozitivní: méně nemocí, menší potřeba topení, vyšší produktivita.

Léta Páně 1678 složili obyvatelé Fiesche (obec ve Švýcarsku) papeži Inocentovi XI. slib: chtěli okamžitě začít žít ctnostně a modlit se, jen aby ledovec Aletsch více nerostl. Je otázkou víry, jestli Bůh jejich modlitby vyslyšel, v každém případě se ledovec od konce tzv. malé doby ledové smrskává (cca od roku 1850). Dnes je opět teplo asi jako v raném středověku.

Proto Fiescheřané v roce 2012 svou prosbu na papeže oficielně otočili a od té doby se Valisané modlí, aby ledovec opět rostl.

Teplota pro produktivitu 

Co je ideální teplota? Co pro Zemi znamená oteplení o jeden, dva či třeba o čtyři stupně do konce tohoto století, jak prognostikuje Světová klimatická rada? Odpověď zní: pro Švýcarsko a většinu průmyslových zemí by byly důsledky veskrze pozitivní. To netvrdí nějaký spřísahanecký teoretik, nýbrž je to výsledek velmi rozsáhlé, doposud sotva zaznamenané studie Mezinárodního měnového fondu (IWF) „World Economic Outlook 2017“.

Výzkumníci IWF empiricky analyzovali nejen spojitosti mezi hospodářským výkonem a průměrnou teplotou, ale i vliv změn teplot a srážek na krátko - a střednědobý hrubý národní produkt. Zpracováno bylo téměř 100.000 zdrojů dat z celkem 189 zemí se závěrem: produktivita závisí silně na průměrné teplotě.

Čtěte ZDE: Oteplovací sekta na to jde vědecky: Přesně za dvanáct let bude konec světa! Nejasno: Zachránit lidstvo, nebo ho vybít? Milá výstavka o uhlí v Síni tradic. A co na to Napoleon Ekoterorista Macron I.?

Ekonomicky optimální provozní teplota pro lidi leží mezi 13 a 15 stupni. Pod a nad tím klesá statistický střed blahobytu. Průmyslové země leží většinou několik stupňů pod tímto optimem, a to v průměru na 11 °C. Pár stupňů navíc by pro ně celkově – nejen s ohledem na produktivitu – prokázalo spíše pozitivní účinky.

  • Lepší zdraví

Ve studených ročních obdobích umře asi o 20 % víc lidí na infekční choroby než v teplých. Celosvětově si chřipka vyžádá ročně až 500.000 obětí. I když vlna vedra může také vést ke zvýšené úmrtnosti, přece jenom umře v jižní Evropě na nemoci srdce a oběhového systému značně víc lidí ve studených měsících než v létě.

  • Vyšší výnosy zemědělství

Obsah CO2 ve vzduchu působí u mnoha rostlin jako hnojivo; delší vegetační období a vyšší teploty se projevují v průměru pozitivně.

  • Menší potřeba topení

Výdaje na import paliv klesají.

  • Odlehčení silniční a letecké dopravy

Méně sněhu a ledu znamená méně nehod, nové námořní cesty přes Arktidu zkrátí dopravní cesty.

  • Stoupající produktivita

Především venkovní práce se provádějí lépe při příjemných teplotách.

Vyspělí versus zaostalí

Sice by oteplení mělo i negativní efekty, například předpovídaný vzestup mořské hladiny o 0,6 m by obyvatele pobřeží postavil před ohromné výzvy. Možné extrémy počasí – dešťové přívaly či sucha – by se mohly negativně projevit v zemědělství a mohly by podpořit lesní požáry; období veder by mohla vést k vyšším nákladům na klimatizaci, přesto při zohlednění všech těchto faktorů by byla bilance podle studie IWF z ekonomického hlediska pozitivní.

Jinak to vypadá pro rozvojové země, kde většina lidí žije při průměrné roční teplotě 25 °C. Další nárůst teploty by mohl mít špatný, až katastrofální důsledek, ovšem nikoli ve všech případech. Tropický Singapur s ročním průměrem 26 °C vykazuje po Japonsku světově druhé nejvyšší očekávané dožití, ale většina obyvatel jiných regionů této klimatické zóny je chudá. Pro ně by zvýšení teploty bylo nevýhodné.

Podle výpočtů IWF by v průmyslových zemích stoupla s každým zvýšením teploty o 1°C hospodářská výkonnost s časovým zpožděním 7 let o 0,5 %, rozvojové země by naopak ztratily průměrně 0,5 až 1,5 %. V absolutních číslech to vydá na miliardy, ale když se zohlední, že se tyto předpovídané zisky nebo ztráty rozloží do konce 21. století, vyjde to ročně pod 0,1 % – veličina, která je skoro mimo statistický záběr.

Čtěte ZDE: Vědci na to přišli: Za globální oteplování může vaše kočka. Budeme dělat ze psů vegetariány? Nejen, že prdí, oni dokonce i žerou. Robotický pes a jeho uhlíková stopa. Kdo se v minulosti proslavil pácháním dobra?

Těžko řešitelné dilema

Hospodářský rozvoj – jak ukazuje příklad Singapuru – je a zůstane rozhodujícím faktorem pro očekávanou délkou dožití a kvality života v rozvojových zemích; klimatické změny na to mají marginální vliv. Rozvoj ale vede nevyhnutelně ke zvýšení spotřeby energie. Auta, nemocnice, továrny, počítače, železnice či televizní přístroje nefungují bez pohonných hmot či elektrického proudu. A je taky jasné, že chudé země počítají s každou korunou a často volí cenově výhodné energie. A to je stále ještě uhlí a ropa. Ekologii si musí člověk nejdříve dovolit.

Vychází-li se z toho, že člověk je skutečně schopen ovlivnit teplotu na Zemi, stojíme před skoro neřešitelným dilematem. Jestliže je cílem podle možností zajistit co nejvíce lidem dlouhý život bez starostí, nesmí se jim bránit v přístupu k levné energii, to by ale mělo za následek zvýšení koncentrace CO2. Některé rozvíjející se země hledají vlastními silami východisko v bezemisní a relativně levné atomové energii, jiné sázejí na transfer ze severu.

Poznámka překladatele: Studie IWF vychází z předpokladu Světové klimatické rady, že se bude nezadržitelně oteplovat, což však zdaleka není jisté (a biliony dolarů to neovlivní): doposud nejteplejší rok 2016 byl o 0,1°C teplejší než rok 2017 - a rok 2018 bude nejspíš o dalších 0,1 °C chladnější. Z českého dvorku to tak nevypadá, co?

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Britové volí již dnes: Včera ovace v Londýně pro Klause! Mluví totiž jasně. Parlament plný zbabělců a ponížená Británie. Na scénu přichází Železná Ann. Brexitoví přátelé, nezklamte nás! Farage opět zvítězí!

Britové volí již dnes: Včera ovace v Londýně pro Klause! Mluví totiž jasně. Parlament...

Chvilky pro totalitu na Václaváku: Přijeli voliči z celého protektorátu. Vedlejšák hlavního politruka? Spát a vstávat ve strachu. Kolik vyfasujete za schvalování atentátu? V listopadu uvidíme, zač je demokracie loket

Chvilky pro totalitu na Václaváku: Přijeli voliči z celého protektorátu. Vedlejšák hlavního...

NEJČTENĚJŠÍ

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu. Jak zlikvidovat nepřítele Deep state? Okno také do naší blízké budoucnosti. Zkuste nahlas říci Alex Jones. Tohle tu ještě nebylo

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu....

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky