Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Macron burcuje: Démoni prý ohrožují Evropu. Ochrana před Googlem, před Ruskem i dolarem? Zvolí Rusové Le Penovou za prezidentku Francie? EU ví nejlépe, co potřebujeme. Však ona si na nás došlápne, když bude třeba

Macron burcuje: Démoni prý ohrožují Evropu. Ochrana před Googlem, před Ruskem i dolarem? Zvolí Rusové Le Penovou za prezidentku Francie? EU ví nejlépe, co potřebujeme. Však ona si na nás došlápne, když bude třeba

12. 3. 2019

Tisk článku

Petr Akopov přibližuje taktiku francouzského prezidenta a jeho výzev adresovaných občanů členských států EU, aby se zasadili za další integraci a nevolili v květnových volbách euroskeptiky

Francouzský prezident Emmanuel Macron se obrátil na všechny Evropany. Desítky novin souběžně publikovaly jeho článek, v němž hovoří o nebezpečí, které visí nad Evropskou unií, a vyzval k nové evropské renesanci. Paříž se pokouší převzít roli politického vůdce EU a vdechnout druhý život evropské integraci. Proč Macron straší Evropu?

„Nikdy od druhé světové války nebyla Evropa tak důležitá. A zároveň ještě nikdy nebyla v tak velkém nebezpečí,“ snaží se Macron vyděsit čtenáře, aby jim následně vnukl vysoké cíle a přesvědčil je, že ke sjednocené Evropě není žádná alternativa a že integrační projekt může chytit druhý dech. Co podle Macrona ohrožuje Evropskou unii?

Není to Brexit jako takový, ten Macron správně nazývá symbolem krize Evropy. EU prý nebyla schopna „reagovat na potřeby svého lidu a ochránit ho před velkými otřesy současného světa“ – a padla do „evropské pasti“, která spočívá ve lži a nezodpovědnosti, jež mohou EU zničit. Vskutku děsivé (o nic méně než hra na "evropský lid", který pochopitelně existuje jen v psychotických vizích E.M. a jeho sou-druhů, pozn. PP). 

Falešný předvolební nápěv

Kdo jsou ony prolhané síly, které mohou zničit tak nádherný projekt? Dozvídáme se, že tito „zlostní provokatéři šíří falešné zprávy a slibují všechno a nic.“

Macron nikoho přímo nejmenuje, ale každému je jasné, že mluví o elementech, které eurohujeři nazývají euroskeptiky, nacionalisty a populisty: od příznivců Brexitu, přes francouzské „žluté vesty“ a Le Penovou, až po „Alternativu pro Německo“. Macron potřebuje, aby jim nikdo nedal hlas při volbách do Evropského parlamentu, a tyto volby označuje za „rozhodující pro budoucnost kontinentu“.

Jestliže totiž euroskeptici utvoří v Evropském parlamentu významnou menšinu, nebo dokonce většinu, bude to nejen silná rána do tváře současné evropské vládnoucí elity, ale zkomplikuje to také plány další evropské integrace. A ta je pro bruselskou mocenskou kliku velmi důležitá, protože nemá kam ustoupit.

Macron obviňuje takzvané nacionalisty, že zatajují rizika desintegrace (např. Britům prý neřekli pravdu o jejich budoucnosti po Brexitu) a nenabízejí žádnou alternativu.To je sice zjevná nepravda, ale o to teď nejde. Důležitá je jiná věc: co nabízí samotný Macron?

Čtěte ZDE: Dnes v Cáchách také o nás (bez nás): Tajná smlouva Německa a Francie. A co EU? Macron chce panovat, Merkelová staví pomník. Společná kultura ozbrojených sil? Po Napoleonu a Hitlerovi. Na symbolickém místě

Démoni

Jen omílá obehranou mantru, že lidem je třeba připomenout, co znamená samotný fakt existence sjednocené Evropy, a nazývá ho „historickým úspěchem bezprecedentní cesty k míru, prosperitě a svobodě“, která přinesla „usmíření zpustošeného kontinentu“. Nic na tom, že je to právě naopak (slovy exprezidenta Václava Klause: Není to tak, že díky EU není v Evropě již sedmdesát let válka, ale proto, že se podařilo i v době bipolárního soupeření USA - SSSR zabránit válce, mohla vzniknout EU, pozn. PP).

Nicméně projekt sjednocené Evropy prý, podle Macron, chrání Evropany i nyní. A tady začíná to nejzajímavější: před kým? Francouzský prezident nastínil na již tak temném pozadí tři hrozivé démony:

„Jaká země může jednat sama proti agresivním strategiím velkých mocností? Kdo může přesvědčivě vyhlásit svou svrchovanost tváří v tvář digitálním gigantům? Jak bychom mohli odolat finanční krizi kapitalismu bez eura, které představuje největší sílu celé Evropské unie?“

Evropská unie tedy Evropany ochrání – před velmocemi, před globálními korporacemi i před finančními krizemi. Přeloženo z diplomatického newspeaku – před Ruskem, před Googlem a před dolarem.

Renesance sjednocené Evropy

Ačkoli je Macron v podstatě atlantista, původně byl v politické kuchyni „uvařen“ proto, aby podchytil rostoucí protiamerické a protiglobalistické nálady v Evropě. Proto neustále hovoří o vytvoření evropského obranného systému, v němž mnozí vidí důležitý krok návratu Evropy ke geopolitické nezávislosti. A nyní tvrdí: „Ukázali jsme, že to, co se považovalo za nedosažitelné – vytvoření evropského obranného systému a obrana sociálních práv, byla reálná možnost,“ ačkoli se ve skutečnosti pro obranu sociálních práv Francouzů vytvořily zatím jen "žluté vesty", zatímco pro vytvoření oné mýtické evropské armády se kromě povšechných debat neudělalo vůbec nic.

Pokud by se však v budoucnu nějaký takový systém opravdu objevil musíme se ptát: Na kom bude závislý? O tom si můžeme udělat obrázek, pokud se podíváme na to, k čemu Macron vyzývá.

Po vzletných slovech o bodě zvratu pro kontinent a o potřebě přehodnotit tvář naší civilizace v měnícím se světě Macron vyhlašuje „okamžik pro evropskou renesanci“. Pro její uskutečnění navrhuje „ustanovit se na třech ambicích: svobodě, bezpečnosti a pokroku“.

„Hájit naši svobodu“ – před kým? V případě Macrona se tím rozumí obrana takzvané liberální demokracie v jejím nerotickém bodě: „svobodně volit naše zástupce tam, kde se zahraniční mocnosti snaží ovlivňovat naše hlasování při jakýchkoliv volbách.“ Je zřejmé, že mluví především o Rusku. To přece údajně zasahuje do evropských voleb, podněcuje protestní hnutí a vůbec seje svár a rozbroje. Ale Macron nemá na mysli pouze Rusko. V jeho narážkách se mohou poznat také USA.

A mají k tomu mnohem pádnější důvod – bývalý Trumpův poradce Stephen Bannon se prakticky otevřeně zaměřil na pomoc celé řadě evropských pravicových stran v nadcházejících květnových volbách do Evropského parlamentu. Teoreticky by Evropa měla bojovat na dvou frontách – proti imaginárním Rusům a zcela reálným Američanům - i když stejně nikdo z nich nemá prakticky žádný vliv na změny nálad voličů, k nimž v Evropě dochází. Ale přiznat si to by bylo pro evropskou elitu ještě mnohem horší, tudíž nic takového nepřipadá v úvahu.

 

Čtěte ZDE: Francie: Protesty trvají, zraněných jsou tisíce. Země padá do propasti. Tři kasty a totalitní tyran Macron. Zoufalé probuzení periferní většiny. Nejhorší násilí od Alžírské války. Proč o tom z České televize neslyšíme?

Nové represivní struktury

Mluvit o vnějších hrozbách je snazší, než připustit vnitřní odboj a nespokojenost vlastních lidí. Z toho důvodu Macron navrhuje vytvoření „Evropské agentury pro obranu demokracie, která každému členskému státu poskytne evropské odborníky, kteří budou zaštiťovat volební procesy před kybernetickými útoky a manipulacemi“.

A k tomu „zakázat financování evropských politických stran zahraničními mocnostmi.“ A co je nejdůležitější, „musíme mít evropská pravidla zakazující jakékoli podněcování k nenávisti a násilí přicházející z internetu, protože úcta k individuu je základem naší civilizace založené na důstojnosti.“

Čili jde o to vytvořit celoevropskou strukturu pro boj proti zahraničnímu vměšování do voleb, aby Rusové náhodou nezvolili Marinu Le Penovou za prezidentku Francie. Navíc potírat v internetových sítích každého, kdo například hlásá, že imigrační politika EU není v souladu se zájmy Evropanů. Protože "verchuška" EU ví nejlépe, jak „ochránit náš kontinent“. A tím se dostáváme ke druhé části Macronových návrhů. Rovněž báječně pokryteckých.

Jak sebrat národním státům svrchovanost

Macron hovoří o ochraně hranic. Jak vidět, už i ti nejzatvrzelejší integrátoři pochopili, že není možné ignorovat touhu lidí žít v bezpečí. Macron pochopitelně mluví o hranicích EU a ospravedlňuje jejich existenci tím, že „žádné společenství nemůže vytvořit pocit sounáležitosti, pokud nezná hranice, které má chránit“. Proto Macron navrhuje přehodnotit Schengenskou zónu, aby každý, kdo je její součástí, skutečně ochránil svou část celoevropských hranic prostřednictvím bedlivých pohraničních stráží.

Macron to vyjádřil slovy „přijmout závazek odpovědnosti." To by mnohé evropské země samozřejmě uvítaly, pokud by hned v druhém bodě Macron nezmínil „závazek solidarity“. Což je eufemismus pro jednotnou azylovou politiku stejných pravidel přijímání i odmítnutí u všech zemí EU. Ta ovšem naráží na obrovské neshody mezi evropskými zeměmi, které kategoricky odmítají přijímat migranty, a mezi těmi, které chtějí nejen přistěhovalce pro sebe, ale vnutit je rovněž ostatním.

Macron vytrubuje, že „bude potřeba společná pohraniční služba a evropská azylová kancelář, a také přísný závazek kontroly a evropské solidarity, k nimž bude přispívat každá země pod vedením Rady evropské bezpečnosti“. To je další krok na cestě k evropské integraci, a více než vážný, protože předání kontroly nad hranicemi struktuře celoevropského velení zbaví evropské země zbytků jejich svrchovanosti definitivně. Vlastní měnu již většinou ztratily, nyní jim seberou i klíče od hranic.

Čtěte ZDE: Pryč od Bruselu: Průšvih jiného druhu, než nám tvrdí. Co je na brexitu divokého? Prohnilá garnitura nedělá dost. Nenechme se vystrašit. Zahynuli jsme snad již v minulosti? Pro vazaly zasvítí naděje. A byznys pokvete

Hrdě po evropsku

Ale možná je to všechno ospravedlněno tím, že velký vizionář předpokládá vybudování nejen jednotné, ale též suverénní Evropy: čili že občané členských zemí sice ztratí nezávislost na státní úrovni, ale získají ji na úrovni celé EU. Osvobodí se tak od nadvlády USA a v obranné politice řeknou „Goodbye America“ a „Sbohem, mlžný Albione“! Tak je to myšleno?

Tak pozor! Toto říká Macron o Radě evropské bezpečnosti:

Musíme stanovit jasný směr: smlouva o obraně a bezpečnosti musí ctít naše hlavní závazky k NATO a k našim evropským spojencům: zvýšení výdajů na obranu, plně fungující článek 5 o vzájemné obraně a činnost Rady evropské bezpečnosti za účasti Spojeného království při přípravě našich kolektivních rozhodnutí“. 

Jinými slovy, jaderná velmoc Francie navrhuje jednoduše nahradit atlantické mechanismy celoevropskými. Nechme Spojené království jít svojí cestou. Tím spíše, že Macron v zásadě věří, že Británie nakonec stejně nalezne své místo v přeživší renesanční Evropské unii. Takže vlastně nikam neodejde.

Macronovy návrhy by vůbec měly být traktovány nikoli ve francouzštině, ale v angličtině. Jsou totiž až k zoufání poplatné atlanticismu, jen mechanicky adaptovanému na EU. Včetně Agentury na obranu demokracie před Ruskem a Rady bezpečnosti za účasti Londýna.

No nekupte to!

Zdroj.

 


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Artemis namísto Apollóna: Poletí Američané za pět let na Mars? Trump už třese plným měšcem. Chystá se nový vesmírný podvod? Lety Apollo na Měsíc byly kolosální mystifikací. Proč Sověti mlčeli? Pence už si brousí zuby

Artemis namísto Apollóna: Poletí Američané za pět let na Mars? Trump už třese plným měšcem....

Jak &quote;kněžna&quote; Lejnová k lizu přišla: Stárnoucí čeští bolševici dál sní o revoluci - s modrou knížkou. Německo ztrácí i Třetí světovou. Už jsme za Stalingradem. Pečujme o své zbraně. Kontrarevoluce bílého muže

Jak "kněžna" Lejnová k lizu přišla: Stárnoucí čeští bolševici dál sní o revoluci - s modrou...

NEJČTENĚJŠÍ

Éra běsnícího lepšodavu: Geniální plán nebo zhroucení společnosti? Historicky unikátní situace. Trestáni všichni kromě zločinců. Nikdo si není jistý. Přímý přenos kolapsu Západu. Proč je dobře, že je tak rychlý?

Éra běsnícího lepšodavu: Geniální plán nebo zhroucení společnosti? Historicky unikátní...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky