Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Skandál

Skandál "seriózního" média: "Fejkový král" oceněný jako nejlepší reportér roku 2018. Německý baron Prášil elitním pisálkem pro Der Spiegel. Exemplární případ aneb vrtěti psem. Nelhal podle pokynů redakční rady?

28. 2. 2019

Tisk článku

Natálie Janková referuje o skandálu okolo podvržených reportáží jednoho novináře z časopisu Der Spiegel, který překročil běžné standardy lží, které u nás denně známe z České televize a médií na ni napojených

Světová žurnalistická komunita je „šokována“. Claas Relotius je novinář německého zpravodajského časopisu DerSpiegel, v němž publikoval materiály založené na událostech, které si sám vymyslel. A po svém odhalení si vysloužil titul „fejkový král“.

Celá věc uvrhla týdeník Spiegel do hluboké krize. Všechna média se ptají, jak se to mohlo stát. Der Spiegel si prý vždy zakládal na "věrohodnosti" faktů uváděných ve svých článcích, což prý oceňovali především jeho čtenáři.

Kde jsou hranice „přijatelné“ lži

V současnosti se v celém Německu, ale i v dalších zemích, zvedla vlna politických debat, jejichž tématem je "Šíření falešných zpráv a manipulace s fakty jako politický nástroj". Paradoxní je zde okolnost, že vysoká porota udělila zmíněnému novináři cenu "Nejlepší reportér roku 2018" za reportáž roku, která vypráví dojímavý příběh syrského chlapce, jenž se údajně domnívá, že svými hrami ovlivnil ukončení občanské války v zemi.

Nyní vešlo ve známost, že celý článek je novinářovo smyšlené dílko, které porota ocenila „jako jedinečnou kombinaci soustředěnosti a relevance nezanechávající ani stín pochybností o zdrojích, na nichž je materiál založen“.

Jeden z šéfredaktorů Spiegelu k tomu napsal: „Dnes musíme udělat jiný posudek jeho díla. Všechny zdroje informací jsou mlhavé. Mnoho žonglování a lží, nebo čiré výmysly. Všechny citáty, místa, scény, uvedení účastníci událostí – samá faleš.

Sám mladý novinář řekl v květnu 2015 poté, co obdržel jinou cenu, že by nerad uváděl konkrétní zdroje, ale čtenáři mu prý věří, protože svědomitě prošetřuje všechna fakta, o něž se ve svých reportážích opírá.

Der Spiegel během několika let zveřejnil více než 50 textů od Claase Relotiuse, které si částečně nebo zcela vymyslel. 

Jak se to provalilo

Na Claasovy lži poprvé upozornil jeden případ, který spustil proces odhalování celého řetězce „fake news“ novinářské činnosti tohoto velkého mainstreamového „hrdiny“.

Na hranicích USA s Mexikem pracovali dva reportéři od Spiegelu, z nichž jeden byl Claas. Dohodli se, že udělají reportáž každý z jiné strany hranice, přesněji ze dvou táborů – o těch, kdo se snaží hranici prolomit, a o těch, kteří jim v tom brání. A pak spojit obě reportáže v jednu.

Ale nevyšlo to. Kolega Claas od amerických novinářů věděl, že se dlouho marně pokoušeli dostat tam, kam Relotius nejen pronikl, ale odkud také získal skvělou reportáž. Fotografové s ním nebyli a Američanům se tam nepodařilo s nikým promluvit. Po obdržení druhé části reportáže od kolegy Juana Moreny sepsal Claas fascinující příběh s vymyšlenými postavami, drogami a ozbrojenci.

Juan byl překvapen tím, co Claas napsal, proto se také vydal do míst, kde měl Claas získat informace pro svoji reportáž, a ve své důvěřivosti dospěl k závěru, že Relotiuse tam jednoduše oklamali. Proto urychleně kolegu varoval, že takové lži nesmí zveřejnit. Ale Relotius Juanovo varování ignoroval.

Teprve nyní vešlo ve známost, že vedení Spiegelu nezávislé zjištění Juana Moreny nebralo vážně. Dospělo k závěru, že „zlaté pero a superstar německé žurnalistiky“ přece nemůže být schopen takového podvodu. Zato Morenovi hrozilo propuštění za podrývání Claasovy autority a dobrého jména samotného vydavatelství.

Krátce na to však vyplavalo na povrch, že inspekční oddělení společnosti Spiegel objevilo ještě jednu Claasovu falešnou reportáž. Vojenská jednotka, která figuruje v Claasově reportáži o Afghánistánu, se v uvedené době a na uvedeném místě vůbec nevyskytovala. Navíc šéf inspekčního oddělení objevil v časopise „New Time“ z roku 2016 fotografii člověka, která byla uvedena v Claasově reportáži pod úplně jiným jménem.

No a nyní se zjistilo, že Relotius si navíc přisvojil peníze, které měl po jedné své reportáži v roce 2016 věnovat na charitativní účely.

Čtěte ZDE: Doba se mění: Lhát už se nevyplatí. Proč odsoudili Nizozemci Rusko za sestřelení MH17? Propaganda zašlých časů. Soud v Haagu za hranicí absurdity. Rozsvítí se v hlavách politikům? Muž tragického osudu

Fake news a Trumpův posvátný hněv

Americký velvyslanec v Německu učinil prohlášení v souvislosti s „fake news“ publikacemi v Der Spiegel. Vyjádřil hluboké znepokojení prezidenta Trumpa nad odhalením podvodných praktik tohoto časopisu. V odpovědi na jeho požadavek nezávislého vyšetřování mu vydavatelství napsalo otevřený dopis, v němž se zástupce šéfredaktora omluvil „americkým občanům, kteří se cítí být uraženi a pomluveni falešnými reportážemi novináře Relotiuse“. Zástupce vydavatelství Der Spiegel se rovněž distancoval od obvinění z antiamerikanismu a předpojatosti vůči politice Bílého domu.

Celý skandál poškodil dobré jméno vydavatelství, ale Der Spiegel určitě najde způsob, jak si "napravit reputaci". Relotius totiž prý nejednal podle pokynů redakční rady, ale svévolně a na vlastní pěst. V každé západní publikaci i na televizních kanálech se pravidelně objevují „fake news“. Patří to k redakční politice západních médií.

Nejde ani tak o syrského chlapce a dívku, z nichž se staly televizní hvězdy vystupující v příběhu, jakých se údajně v různých zemích odehrává mnoho a mají ilustrovat tragedie dětských osudů. Falešné zprávy o údajných plynových útocích Syřanů celý seznam jen doplňují.

Podstatné je, že Relotius chtěl všechny napálit. A vycházel přitom ze skutečnosti, že „fake news“ jsou organickou součástí systému. Něco takového mu nesmí být odpuštěno. To už je přímé sabotování systému dezinformací, který o sobě tvrdí, že je "seriózní".

Nyní z Claase udělají exemplární příklad, aby dokázali, že jeho lži jsou v německých oficiálních médiích mimořádný případ. Všichni ostatní jsou přece pravdomluvní a čestní.

Zdroj. 


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

MY a migrace: Skutečně k nám nikdo nemíří? Již teď máme fatální problém. Pohnutá historie v číslech. Praha městem cizinců? Nevíme, odkud jsou. Islám klepe na dveře. Co s tím?

MY a migrace: Skutečně k nám nikdo nemíří? Již teď máme fatální problém. Pohnutá historie...

Tragedie starého kontinentu: Proč odmítáme čelit realitě? Nezadržitelný postup islámu. Velká výměna je na Západě skutečností. My a V4 se ještě trochu držíme. Mladí levičáci řežou větev i nám. Je na záchranu pozdě?

Tragedie starého kontinentu: Proč odmítáme čelit realitě? Nezadržitelný postup islámu....

NEJČTENĚJŠÍ

Týden smutku i radosti: Uprostřed zmatků, chaosu a bláznění zazněl vážný tón. Ještě umíme být spolu. Pokrytci pominou, podstatné zůstane. Německý úžas. Energii národa vědci nezměří. A co by řekl Karel Gott na mariánský sloup?

Týden smutku i radosti: Uprostřed zmatků, chaosu a bláznění zazněl vážný tón. Ještě umíme...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky