Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
NATO stárne bez grácie: Je šance pakt rozpustit? Na východ jsme jít neměli. Nechali jsme jejich osudu Maďary, Poláky a v roce 1968 i Prahu. I Havel chtěl NATO rozpustit. Bažiny jsou posedlé válkou. Co udělá Trump?

NATO stárne bez grácie: Je šance pakt rozpustit? Na východ jsme jít neměli. Nechali jsme jejich osudu Maďary, Poláky a v roce 1968 i Prahu. I Havel chtěl NATO rozpustit. Bažiny jsou posedlé válkou. Co udělá Trump?

25. 1. 2019

Tisk článku

Patrick Joseph Buchanan se v návaznosti na Trumpovo zpochybnění smysluplnosti další existence NATO ohlíží za historií Aliance a formuluje jasné otázky, jež musí válečnicky naladěné bažiny na obou stranách oceánu děsit

“Mezinárodní spojenectví jsou jako růže a mladá děvčata. Jsou k světu, jen když jsou ještě čerstvá.”

Tak pravil s francouzským šarmem prezident Charles De Gaulle, když v roce 1966 nařídil NATO vyklidit pařížské ústředí Severoatlantického paktu a zmizet z Francie.

Aliance, již těmito slovy počastoval, letos oslaví kulaté narozeniny. Jestli ji ovšem v roce 1966 bylo možno přirovnat k mladé dívce, teď už je “mladá” opravdu dlouho: bude jí sedmdesát. A tahle bez grácie stárnoucí grácie Spojeným státům stále přikazuje, že musejí jakýkoli útok na jeden z osmadvaceti států - zahrnujících takové strategicky zásadní cíle, jako je třeba Estonsko, Černá hora, Rumunsko nebo Albánie - pokládat za útok na sebe samy.

K narozeninám od Donalda 

Narozeniny jsou vždycky dobrým časem k bilancování. V tomto případě by mělo dojít na přehodnocení záruk a závazků, které jsme v rámci Aliance poskytli. Proč se máme vystavovat možnosti války s jaderně vyzbrojeným Ruskem kvůli zemím, jež většina našeho národa ani neumí najít na mapě? 

Prezident Trump si to evidentně myslí také, neboť během svých návštěv evropského kontinentu položil veřejně otázku, zda se tyto záruky skutečně shodují se zásadními strategickými zájmy Spojených států. A zda by přísně vzato prošly, pokud by se měly hodnotit jejich náklady a výnosy vzhledem k nám.

Šok a pohoršení washingtonského establishmentu z toho, že se Trump vůbec odvážil podobnou otázku položit, nota bene našim posvátným spojencům, Evropanům, jsou stejně nesmírné, jako nemístné. Pak ovšem nezbývá, než onomu establishmentu položit otázku, zda sám dokáže ospravedlnit existenci tohoto rozmáchlého gesta potenciálně vedoucího ke světové válce. 

Jenže pokud by se do podobné obhajoby vůbec chtěli pustit, zjistí, že Aliance, oslavovaná jako “nejúspěšnější spojenectví v dějinách” má ve skutečnosti dvojí historii. Někteří z nás to vědí, protože si ještě nenechali z hlavy vygumovat paměť.

Čtěte ZDE: Dugin: Západ již dočista zblbnul. Má šéf NATO duševní chorobu? Jak Bažiny uhnaly Trumpa. Přechod k nové logice. Chceme více atomovek? Rusko blbne také, ne však ještě tolik

Ohlédnutí

První byl poměrně logický: v roce 1948 sovětská vojska, která okupovala celý východ Německa až k Labi a byla rozložená i kolem Berlína, zahájila blokádu města. Téměř současně v Praze padla vláda v rámci komunistického puče. Padl také ministr zahraničí Jan Masaryk, nebo byl možná vyhozen, to nevíme, a při pádu z okna ve třetím patře našel dole svou smrt. O rok později Stalin poprvé veřejně otestoval jadernou bombu.

Americká armáda už ovšem tou dobou byla z Evropy dávno doma. Proto Spojené státy stály u zrodu nové aliance, která měla chránit pro ně zásadně důležité západoevropské státy: Západní Německo, Francii, Británii, Itálii. Dvanáct států se dohodlo, že útok na jeden z nich bude pokládán za útok na všechny. To jinými slovy znamenalo vzkaz pro Stalina: Přejdeš Labe a jsi ve válce, a to i s Amerikou, vyzbrojenou jaderným arzenálem. Do Evropy se současně vrátily stovky tisíc amerických vojáků, aby sloužily jako důkaz, že ten vzkaz myslíme vážně.

Pro Alianci bylo ovšem směrodatné politické a mocenské dělení Evropy, které bylo výsledkem Jaltské dohody, uzavřené mezi Stalinem, Rooseveltem a Churchillem u Černého moře v zimě roku 1945. Ať se v sovětské sféře vlivu děla jakákoli zvěrstva, žádný americký prezident nikdy nepřekročil Jaltou vytyčené hranice.

Truman neposlal do Západního Berlína pozemní jednotky. Namísto toho zásoboval město ze vzduchu, čímž blokádu efektivně prolomil. "Ike" Eisenhower nechal maďarské povstalce, aby v roce 1956 krvavě ztroskotali. A Kennedy svůj hněv nad stavbou Berlínské zdi vyjádřil jen rétorickým zvoláním: “Jsem Berlíňan!” Johnson zase nijak nepomohl Československu v roce 1968. V době, kdy my jsme za oceánem žili bouřlivým volebním sjezdem Demokratické strany, Leonid Brežněv poslal do země tanky a vojska zemí Varšavské smlouvy, aby rozdrtily Pražské jaro - a my... nic.

Když byla později podobně rozdrcena Solidarita v Gdaňsku, Reagan se spokojil s posíláním kopírek a tiskáren. A v roce 1988 u Berlínské zdi vzkázal Gorbačovovi, ať ji zboří. 

Rozhodně nikdy nevyhrožoval, že ji zboří sám. Malý, ale poměrně podstatný rozdíl.

Chybné rozšiřování

A pak nastal v životě “staré dámy” NATO zásadní předěl. Zeď skutečně zbořili, Německo bylo sjednoceno, Rudá armáda se vrátila domů, Varšavský pakt přestal existovat. Sovětský svaz se rozpadl na patnáct více či méně národních států a leninismus tiše zašel na úbytě ve vlastním rodném domě.

Hrozba, kvůli níž NATO vzniklo, už nebyla. V té době mnoho hlasů (mezi nimi i Václav Havel) volalo po tom, aby se nyní již nefunkční aliance postupně rozpustila a svobodná prosperující Evropa si nadále mohla zajišťovat vlastní obranu sama.

To se ale stát nemělo. Přestože i architekt slavné "doktríny zadržování” komunismu, dr. George Kennan, varoval, že rozšíření NATO do východní Evropy a na bývalé sovětské republiky by bylo “osudovou chybou”. Jak tehdy předvídavě prohlásil, “rozdmýchalo by to nacionalistické a militaristické tendence v ruském veřejném mínění” a “znovu nastolilo atmosféru studené války ve vztazích Západu a Východu”. 

Na jeho slova došlo. Amerika nyní klesá pod břemenem povinnosti bránit evropskou půdu od Atlantiku po Balt, přestože čelí mnohem vážnějšímu ohrožení, než je Rusko. Čína je skoro desetinásobná nejen svou populací, ale i ekonomicky. Navíc se nacházíme v situaci, kdy náš rozpočet na obranu v poměru k celkovému rozpočtu, nebo i k HDP, představuje ani ne polovinou toho, jenž měli k dispozici Eisenhower nebo Kennedy.

Čtěte ZDE: Šéf US Army a NATO v Afghánistánu: „Tuhle válku nevyhrajeme!“ Zahájí Trump vyšetřování pravdy o 11. září? Zbyteční mrtví čeští žoldáci. Nepadli, šlo o pracovní úraz. Ano, potřebujeme silnou armádu. Ale k obraně domova

Nezbývá moc času

Trump je prezidentem proto, že americký lid dal ve volbách najevo, že elity řídící naši zahraniční politiku selhaly. Kurs vedoucí nás k nekonečným zahraničním intervencím v zemích, kde nemáme žádný podstatný národní zájem, nás nechal jako národ krvácet morálně, fyzicky i ekonomicky. Navíc v podstatě znehodnotil veškeré výsledky vítězství, kterého jsme dosáhli ve studené válce.

Jsme téměř v polovině Trumpova první volebního odbobí v Bílém domě. Teď se ukáže, jestli prezident hodlá jen mluvit: Mluvit o konci druhé studené války s Ruskem, mluvit o tom, že by si Evropa za svou obranu měla platit sama, mluvit o tom, že pošle naše chlapce z nekonečných zahraničních válek domů. Nebo jestli bude podle svých slov také jednat. 

Celý americký establishment naší země je posedlý myšlenkou především Trumpovi zabránit v tom, aby opravdu mohl prosadit svou politiku. Takže pokud ve věci něco hodlá dělat, měl by sebou náš prezident hodit. 

Nezbývá moc času.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Bolívie: Morales prchá do Mexika. Další barevná revoluce? Pojištěno silovými složkami. Prezidentka ve službách cizí moci? S ústavními soudy bývá potíž. Bojují USA o zadní dvorek? Jednoduché poučení z koutů světa

Bolívie: Morales prchá do Mexika. Další barevná revoluce? Pojištěno silovými složkami....

Řecko na kolenou: Záplava migrantů se dále rozlévá. Athény připomínají Damašek a Kábul. O dřívějších přistěhovalcích ani nemluvě. Aktiva skupuje Čína. Bruselská média útočí na pravoslaví. Demografická tma

Řecko na kolenou: Záplava migrantů se dále rozlévá. Athény připomínají Damašek a Kábul....

NEJČTENĚJŠÍ

Zeď: V Berlíně oslavovali likvidaci svobody. Lidi nás nechtějí, čím to, soudruzi? Vše se opakuje – jen v jiných kulisách. Teď se chystají na absurdní havlistickou etudu na Letné. Jako za Husáka. Jak jim nedělat křoví? A kde je dnes „kupředu“?

Zeď: V Berlíně oslavovali likvidaci svobody. Lidi nás nechtějí, čím to, soudruzi? Vše...

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky