Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Válečná rétorika v Perském zálivu: Provokace USA a Íránu. Demonstrace síly nebo, začátek krize? Teherán není bezzubý. Energetická katastrofa není vyloučena. Sankce a blokády se snadno zvrtnou ve válku

Válečná rétorika v Perském zálivu: Provokace USA a Íránu. Demonstrace síly nebo, začátek krize? Teherán není bezzubý. Energetická katastrofa není vyloučena. Sankce a blokády se snadno zvrtnou ve válku

19. 12. 2018

Tisk článku

Alexandr Bovdunov hodnotí šance obou stran v možném válečném střetu a vyvozuje závěr, že Írán má dost sil na to, aby odrazil útok USA v Perském zálivu

Íránský prezident Hasan Rúhání prohlásil, že Teherán zablokuje celý Perský záliv pro dodávky ropy, pokud se USA pokusí zablokovat její vývoz z islámské republiky. Nejprve však americká média informovala o plánech USA vyslat skupinu letadlových lodí do „Perského zálivu“ za účelem „demonstrace síly“.

Eskalace napětí mezi oběma zeměmi vznikla na pozadí dalších obvinění Washingtonu na adresu Teheránu: Spojené státy tvrdí, že íránské balistické rakety představují hrozbu pro Evropu a Blízký východ. Všichni si uvědomují, že v případě střetu obou mocností v Perském zálivu mohly vyvstat také dramatické problémy se světovou energetickou rovnoháhou. Nakolik je takový scénář reálný?

Íránský prezident pohrozil, že pokud se USA pokusí bránit vývozu íránské ropy, potom ani další země v Perském zálivu nebudou moci ropu vyvážet. Doslova řekl: „Pokud se jednou pokusí zabránit vývozu íránské ropy, ropa se z Perského zálivu nebude vyvážet vůbec“.

Vztahy mezi Washingtonem a Teheránem se dále zhoršily, když 2. prosince americký ministr zahraničí Mike Pompeo obvinil Írán z testování balistických raket středního doletu, které by údajně mohly nést jaderné hlavice a ohrozit evropské a blízkovýchodní země.

Porušil Írán úmluvu?

Podle Pompea jsou tyto testy v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2231, která v roce 2015 stanovila společný komplexní akční plán, jímž se upravuje zrušení sankcí proti Íránu výměnou za zrušení jaderného programu. Rezoluce OSN rovněž vyzvala Írán, aby „zastavil jakoukoliv činnost související s vývojem a výrobou balistických raket schopných nést jaderné zbraně, včetně odpalování střel využívajících technologii balistických raket“. 

Téměř ihned po Pompeově vyjádření prohlásil íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf, že íránský raketový program nemá nic společného s jadernými technologiemi, a proto jeho země nic neporušuje. Íránské ministerstvo obrany také poznamenalo, že testování raket bude pokračovat i nadále. 

Američané navzdory tomu, že se po vystoupení ze společného komplexního akčního plánu z roku 2015 (JCPOA) v této otázce ocitly v mezinárodní izolaci, nadále vyvíjejí tlak na Írán“, řekl odborník ruské akademie věd na otázky USA a Kanady Nikolaj Bobkin. „Írán provádí rutinní testy svých zbraní. Nic nového se nestalo. Přesto Američané začali vykřikovat, že jeho rakety údajně ohrožují Evropu.“ 

Dříve evropští spojenci USA – Velká Británie, Francie a Německo – odmítli po vzoru Washingtonu vystoupit z JCPOA a angažovali se ve prospěch pokračování dohody podepsané také Iránem, Ruskem a Čínou, a to i bez účasti USA. 

Nyní se podle Bobkina snaží Washington s využitím smyšlené íránské hrozby ohnout spojence na svoji stranu. 

Čtěte ZDE: Na mušce Írán: Laik se diví, odborník žasne? Nitky vedou k Izraeli. Jsou světoví vůdci primitivní roboti? Ohraná písnička pro veřejnost. Průhledná Trumpova vyjednávací metoda. Nejlepší by bylo, kdyby...

Hrozba vážnější než se zdá

USA připouštějí i použití síly proti Íránu. Americké vydání Wall Street Journal ze 4. listopadu zveřejnilo zprávu, že do přístavu v Perském zálivu byla vyslána skupina letadlových lodí v čele s letadlovou lodí John C. Stennis za účelem „demonstrace síly“.

Předtím zástupce amerického ministerstva zahraničí pro otázky týkající se Íránu Brian Hook uvedl, že Spojené státy si vyhrazují právo na vojenské řešení íránské otázky. „Dali jsme íránskému režimu jasně najevo, že pokud budou ohroženy naše zájmy, nebudeme váhat použít vojenskou sílu. Myslím, že oni tomu rozumějí,“ zdůraznil Hook 29. listopadu. 

Íránské vedení rovněž nešetří válečnou rétorikou. 21. listopadu velitel vzdušných sil Armády strážců islámské revoluce generál Amir Ali Hadžizadeh uvedl, že americké letadlové lodě v Perském zálivu, stejně jako americké základny v Kataru a ve Spojených arabských emirátech a rovněž Kandahár v Afghánistánu, mají na mušce zaměřovače íránských raket. „Nacházejí se v našem dosahu a my zaútočíme, pokud se Američané jen pohnou,“ cituje agentura „Tasnim“ generála Hadžizadeho.

Jak uvedly v listopadu tohoto roku americké noviny The National Interest, Spojené státy riskují, že budou čelit silnému úderu na své lodě a základny v oblasti Perského zálivu, pokud přistoupí na ozbrojený konflikt s Íránem. Balistické rakety, manévrující malé lodě, ponorky a křižníky íránské flotily společně s minovými poli budou představovat vážnou hrozbu pro americké námořnictvo. Noviny k tomu už dříve poznamenaly, že některé druhy zbraní, které má Írán k dispozici, jsou pro americkou armádu „smrtelně nebezpečné“. Jde o balistické rakety „Sadžil“ s doletem až 2500 km, ponorky třídy „Ghadir“, protiletadlové rakety „Chalidž-e Fars“ a ruské raketové systémy S-300 protivzdušné obrany.

V současné době Írán posiluje námořní sestavu svých ozbrojených sil. 1. prosince spustil na vodu torpédoborec „Sahand“ vlastní výroby využívající technologii „stealth“. Navíc 29. listopadu doplnily íránskou flotilu dvě mini-ponorky třídy „Ghadir“, které mohou nést torpéda a rakety „země-země“.

Čeká se na provokaci

Podle odborníků je napětí v Perském zálivu znovu těhotné eskalací konfliktu. Ale tentokrát má Írán dobré šance USA odrazit.

Provokace jsou možné,“ poznamenává Bobkin. „Ale co znamená Perský záliv z hlediska vzdáleností? Írán nepotřebuje žádné nové rakety. Docela mu postačí staré rakety s doletem 300-400 km, které tam má rozestavěné už 20 let. Může jimi klidně udeřit.

Íránistka a redaktorka časopisu „Vostok“ Karina Gevorkjanová v rozhovoru pro RT naproti tomu uvedla, že v Perském zálivu v současnosti vládne „křehká rovnováha“, avšak velký konflikt je v blízké budoucnosti málo pravděpodobný. 

Pro cíle, jaké si americká strana vytýčila, je nutná válka alespoň v rozsahu pozemních operací osmisettisícového kontingentu, který tam samozřejmě není. Američané do něčeho takového půjdou jen těžko,“ soudí Gevorkjanová. Zároveň však nevylučuje, že proti Teheránu budou použity jiné metody nátlaku s cílem vyprovokovat ho k nepředloženým reakcím.

Provokace jsou možné a reálné,“ říká Gevorkjanová. „Všechny provokace, včetně teroristických útoků na území Íránu.

Nedávno Teherán obvinil vlády USA a Saúdské Arábie z napomáhání teroristům, kteří v září tohoto roku zorganizovali přepadení vojenské přehlídky ve městě Ahváz. Zemřelo tam 25 lidí a více než 50 jich bylo zraněno. Karina Gevorkjanová k tomu dodala, že kromě aktivizace teroristických sítí může Írán čelit také izraelským útokům na spojence Islámské republiky v Sýrii a Libanonu.

Čtěte ZDE: Česká role ve sporu o Írán: Co udělá naše diplomacie? Démonizace ke škodě všech. Není přítelem ani nepřítelem. Jaký jej vlastně chceme? Velký obchodní i bezpečnostní potenciál. Na naše zájmy dohlížejí jiní

Možnosti blokády

Írán před možnou blokádou Perského zálivu nevaruje poprvé. V červenci 2018 v Teheránu o tomtéž hovořil Ismail Kousari, zástupce velitele štábu Armády strážců islámské revoluce. V září hrozbu potvrdil prezident Hasan Rúhání. Jak vysvětlila Karina Gevorkjanová, Írán je schopen blokovat Hormuzský průliv, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem.

Je možné zaminovat i zablokovat Hormuzský průliv. Írán k tomu má dostatek sil. Když někoho zatlačíte do rohu a vyhrožujete mu mu, udělá vše, čeho je schopen. A Írán toho může udělat hodně.

Že v případě vojenského útoku proti Íránu ze strany USA může taková varianta nastat, souhlasí i Nikolaj Bobkin. „Pokud se Američané pokusí fyzicky zabránit vývozu íránské ropy, pak jsou podobné reakce možné,“ podotkl politolog.

Nicméně podle slov dalších expertů Spojené státy zatím neprovedly žádná omezující opatření proti většině íránské ropy, což znamená, že Teherán má širokou škálu možností. USA dokonce 4. listopadu, kdy slíbily obnovit všechny dříve zmrazené sankce související s íránským jaderným programem, dovolily Číně, Indii, Itálii, Řecku, Japonsku, Jižní Koreji, Tchaj-wanu a Turecku kupovat íránskou ropu. Přičemž do těchto zemí jde většina íránské ropy.

Spojeným státům se nepodařilo zavést úplné, ale jen částečné embargo,“ poznamenává Bobkin. Tudíž mluvit o předválečném stavu je příliš brzy.

Tendenci uzavřít Hormuzský průliv měl Írán vždy, a to i během války s Irákem, ale Íránci to nikdy neudělali,“ zdůraznil Bobkin. “Vždyť v takovém případě bude ohrožena energetická bezpečnost Evropské unie, Indie, Číny a Japonska. Zasáhne to globální zájmy. Íránci sotva přikročí k takovému opatření jako první.

Napětí však roste.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Václav Klaus: Jak je na tom naše země? Volby se blíží. Je koho volit? EU je neopravitelná. Přijde z Německa krize? Frustrace z domácí politiky. Rozhádaná, rozpolcená, nedůstojná…

Václav Klaus: Jak je na tom naše země? Volby se blíží. Je koho volit? EU je neopravitelná....

Zčernání Evropy: V roce 2050 tu bude 200 miliónů Afričanů. Nás-důchodce to neuživí. Přijdou k prostřenému stolu? Pracovat nehodlají. Humánní Evropa je pouze eufemismus pro slabost a nemorálnost

Zčernání Evropy: V roce 2050 tu bude 200 miliónů Afričanů. Nás-důchodce to neuživí. Přijdou...

NEJČTENĚJŠÍ

Putorana: Tajemný horský masiv poodkryl svá tajemství. Artefakty dávné civilizace? Poslední království zvířat. Kdo jsou naši skuteční předci? Záhady čekají na rozluštění. Jsme tady na stopě Hyperborejců?

Putorana: Tajemný horský masiv poodkryl svá tajemství. Artefakty dávné civilizace? Poslední...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky