Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Francie na prahu katastrofy: Proti čemu bojují žluté vesty? Islamisté s pravomocemi republiky? Historický odvrat od politiků a Macronův ostudný účet. Brutání zásahy těžkooděnců

Francie na prahu katastrofy: Proti čemu bojují žluté vesty? Islamisté s pravomocemi republiky? Historický odvrat od politiků a Macronův ostudný účet. Brutání zásahy těžkooděnců

10. 12. 2018

Tisk článku

Guy Milliere popisuje atmosféru současné Francie, shrnuje prohřešky prezidenta Macrona a vysvětluje, co všechno je příčinou bouří dlouhodobě frustrovaných Francouzů

11. listopadu 2018 oslavil francouzský prezident Emmanuel Macron 100. výročí ukončení První světové války tím, že pozval hlavy sedmdesáti států do Paříže, a uspořádal nákladné, zbytečné a velkolepé "Fórum míru", které, kromě polehtání jeho napoleonského ega, nic nepřineslo.

Pozval také amerického prezidenta Donalda Trumpa, a pak ho urazil. Macron dobře věděl, že jen před pár dny se Donald Trump definoval jako nacionalista, který je odhodlaný bránit Ameriku. Přesto se pak v pompézním projevu Macron dovolával "vlastenectví", které následně nesmyslně definoval jako "přesný opak nacionalismu", který označil za "zradu".

Kromě toho, krátce před setkáním s prezidentem Trumpem, se Macron rozhovořil nejen o "naléhavosti" budování evropské armády, ale také zařadil Spojené státy mezi "nepřátele" Evropy. Toto nebylo poprvé, kdy Emmanuel Macron postavil zájmy Evropské unie nad zájmy své země. Ale bylo to poprvé, co zařadil Spojené státy na seznam nepřátel Evropy.

Přišla bída na Francouze?

Donald Trump okamžitě pochopil, že Macronův postoj je manévrem k udržení iluze vlastní velkoleposti a zároveň snahou získat doma politickou výhodu. Trump také věděl, že tam nemůže jen tak sedět a nechat se urážet. V sérii tweetů světu připomněl, že Francie potřebovala pomoc USA, aby znovu získala svobodu během dvou světových válek, že NATO stále ještě chrání prakticky bezbrannou Evropu a že mnoho evropských zemí na svoji vlastní obranu nevynakládá dohodnutou částku. Trump také dodal, že Emmanuel Macron má u voličů mimořádně nízkou popularitu (tehdy 26, dnes sotva 18 %), čelí extrémně vysoké míře nezaměstnanosti a pravděpodobně se snaží od všech těchto věcí odvrátit pozornost.

Trump měl pravdu. Již řadu měsíců je popularita prezidenta Macrona ve volném pádu a v současné době je v této fázi svého mandátu nejméně populárním francouzským prezidentem v moderní historii země. Francouzský lid se od něj hromadně odvrátil.

Nezaměstnanost ve Francii je na místní poměry nejen na alarmující výši (9,1 %), ale tak vysoká je už celá léta. Počet lidí žijících v chudobě je také vysoký (8,8 milionu lidí, 14,2 % obyvatel). Hospodářský růst se ve skutečnosti vůbec nekoná (ve třetím čtvrtletí roku 2018 to bylo 0,4 %, oproti 0,2 % v předchozích třech měsících). Medián příjmu 20 520 eur ročně je neudržitelně nízký. Znamená to, že polovina Francouzů vydělá měsíčně méně než 1 710 eur. Pět milionů lidí živoří z méně než 855 eur měsíčně. 70% obyvatel Paříže dostává přídavky na bydlení, v ostatních městech je to ještě vyšší počet. O tom, kolik dostávají imigranti ani nemluvě.

Čtěte ZDE: Bojovník proti Středoevropanům a Orbánovi selhal: Prezident usilující o zničení své země a nás všech. Kdo je tady malomocný? Maškara upadlých levičáků vyšisovala. Udrží se, padne?

Francouzská sebevražda

Když byl Macron v květnu 2017 zvolen, slíbil, že bude liberalizovat francouzskou ekonomiku; nicméně žádná významná opatření nebyla zatím přijata. Navzdory některým kosmetickým reformám - např. omezení kompenzace za neoprávněné propuštění nebo uvolnění podmínek pro malé podniky, které si teď mohou se zaměstnanci vyjednat kratší pracovní smlouvy - francouzský zákoník práce, který je stále jedním z nejstrnulejších v rozvinutém světě, nadále zdárně brání tvorbě nových pracovních míst. Daňové zatížení (více než 45 % HDP) je nejvyšší v rozvinutém světě. I když některé daně byly od doby, kdy se Macron stal prezidentem, zrušeny, tak mnoho nových daní bylo zavedeno. Veřejné výdaje stále představují zhruba 57 % HDP (16 % nad průměrem zemí OECD) a nevykazují žádné známky poklesu.

Po svém zvolení slíbil Macron také zlepšení bezpečnosti. Špatná bezpečnostní situace se ale projevuje všude a počet násilných útoků a znásilnění neustále strmě roste. No-Go zóny jsou stejně rozšířené jako před rokem a žijí zuřivým životem vymykajícím se jakékoliv kontrole. Příliv neprověřených ilegálních imigrantů do Francie přeměnil celé čtvrti na slumy.

V květnu 2018 Macron varoval, že Francie na mnoha předměstích "prohrála boj s drogovými dealery".

Když ministr vnitra Gérard Collomb 3. října 2018 odstoupil, tak mluvil o "velice zhoršené situaci" a dodal, že v mnoha oblastech "platí zákon silnějšího a obchodníci s drogami a radikální islamisté si přisvojili pravomoci Republiky". Gérard Collomb tím prostě potvrdil mrazivé hodnocení komentátorů, kteří jsou "mimo přízeň establishmentu", jako jsou Éric Zemmour, autor knihy Le Suicide Français (Francouzská sebevražda), a Georges Bensoussan, autor knihy Une France Soumise (Pokořená Francie).

Pohrdání vlastními

Násilné nepokoje jsou časté a naznačují rostoucí neschopnost vlády udržet pořádek. Stávky zaměstnanců veřejných dopravních prostředků, které trvaly celé jaro roku 2018, byly doprovázeny demonstracemi a nadšeným rabováním bank a obchodů. Francouzské vítězství na mistrovství světa ve fotbale v červenci 2018 bylo přivítáno jásotem, který se však rychle zvrhl v násilí páchané tlupami rozbíjejícími výkladní skříně obchodů a útočícími na policii.

Od svého vstupu do politického života utrousil Macron mnoho poznámek, které nejenže odhalují jeho pohrdání Francouzi, ale jsou také stále častější. To mu samozřejmě také neprospělo. V roce 2014, když byl ministrem hospodářství, nechal se Macron slyšet, že zaměstnankyně jedné bankrotující firmy jsou "negramotné"; v červnu 2017, těsně po tom, co se stal prezidentem, mluvil o rozdílech mezi "těmi, kteří jsou úspěšní a těmi, kteří nejsou ničím". Nedávno řekl mladému muži, který mu vypravoval o svém strastiplném hledání práce, že musí pohnout pozadím a "přejít na druhou stranu ulice". Během návštěvy v Dánsku prohlásil, že Francouzi jsou "Galové, kteří se zuby nehty brání změnám".

Zdálo se, že jedním z mála problémů, které chtěl Macron nadšeně řešit, byl islám. Několikrát zdůraznil své odhodlání definovat "Islám Francie". To, co naprosto nezohlednil, byly obavy zbytku původního domácího obyvatelstva z rychlé islamizace země. 20. června 2017 řekl: "Nesmíme si namlouvat, že muslimská víra není slučitelná s Francouzskou republikou." Zdá se, že také nebere do úvahy rizika islámského terorismu, o kterém se skoro nikdy nezmiňuje. Vypadá to, že dává přednost slovu "terorismus" bez přídavného jména a jen jednoduše připouští, že "existuje radikální výklad islámu, jehož principy nerespektují náboženská hesla".

Současný ministr vnitra Christophe Castaner, kterého Macron jmenoval do funkce místo Collomba, obavy svého předchůdce odmítl, a popsal islám jako "náboženství štěstí a lásky, stejně jako katolické náboženství".

Čtěte ZDE: Sladká Francie: Namísto vína bude velbloudí moč. Dělení země spuštěno? Macronův úhlavní nepřítel. Muslimské rady přebírají části měst. Budou školeni republikánští imámové? František, ten u toho ještě chyběl

Žluté vesty

Další oblastí, ve které se prezident Macron neúnavně angažuje, je "boj proti změně klimatu", v němž jsou jeho cílovými nepřáteli automobily. U vozidel starších čtyř let zdražily povinné technické kontroly a trest za nedodržení této povinnosti je nyní daleko více represivní, zřejmě v naději, že to způsobí snížení počtu starších vozidel. Nejvyšší povolená rychlost jízdy byla na většině silnic snížena na 80 km/h, bylo instalováno mnoho nových policejních radarů pro měření rychlosti jízdy a lidem byly odebrány desítky tisíc řidičských průkazů. Daň z benzínu prudce vzrostla (za jeden rok o 1,8 Kč za litr). Bezolovnatý benzín tak nyní ve Francii stojí v přepočtu více než 42 korun za litr.

Malá menšina Francouzů, kteří stále Macrona podporují, není těmito opatřeními dotčena. Průzkumy ukazují, že patří k bohatým vrstvám společnosti, že žijí v bohatých čtvrtích a téměř nikdy nepoužívají osobní automobily. Pro většinu ostatních Francouzů, zejména pro celý venkov a zapomenutou střední třídu, je situace bolestně odlišná.

Nedávné rozhodnutí o zvýšení daně z pohonných hmot bylo poslední kapkou. Daň vyvolala okamžité rozhořčení a vztek. Petice požadující, aby vláda zvýšení daně zrušila, nasbírala za dva dny téměř milion podpisů. Na sociálních sítích lidé diskutovali o pořádání demonstrací v celé zemi a navrhli, aby si demonstranti oblékli žluté bezpečnostní vesty, které jsou součástí povinné výbavy automobilů. 17. listopadu 2018 zablokovaly stovky tisíc demonstrantů velkou část země.

Zásah policie

Vláda požadavky demonstrantů ignorovala. Místo toho vládní činitelé opakovali mnoho nepotvrzených imperativů "změny klimatu" a potřebu eliminovat "fosilní paliva". A naprosto odmítli změnit směr.

Poté byl vybrán další národní den protestů. 24. listopadu 2018 uspořádali demonstranti pochod do Paříže. Mnozí, navzdory vládnímu zákazu, se rozhodli jít na Champs Elysées a pokračovat k prezidentskému Elysejskému paláci.

Došlo ke střetům s policií, byly postaveny barikády a zapálena mnohá parkující auta. Odveta policie byla tvrdá. Zaútočila i na nenásilné protestující, použila tisíce granátů se slzným plynem a potom i vodní děla. To v minulosti zatím nikdy neudělala. Přestože mělo mnoho demonstrantů v ruce červené vlajky, což naznačovalo, že patří k politické levici, nově jmenovaný ministr vnitra Castaner řekl, že násilí pochází z rozporuplné a buřičské "krajní pravice". Jeden z členů vlády přilil olej do ohně tím, že přirovnal francouzské "žluté vesty" k německým "hnědým košilím" třicátých let minulého století. Macron prohlásil, že ti, kteří se snaží "zastrašit státní činitele", by se měli "stydět".

Konečně 25. listopadu 2018 Macron s viditelnou neochotou nakonec uznal jisté utrpení "dělnické třídy". O dva dny později pronesl slavnostní projev a oznámil, že vytvoří "státní radu pro klimatické změny" složenou z ekologů a profesionálních politiků, a že jeho cílem je prý zachránit planetu a předejít "konci světa". Neřekl však ani jediné slovo o finančních potížích Francouzů, které byly a jsou skutečnou příčinou demonstrací.

Čtěte ZDE: Žluté vesty ve Francii: Protesty se mění v bezmocný vztek. Jde o důstojnost běžných lidí. Pohrdání jako symbol Macronovy vlády? Nekonečně ponížený národ. Ekologická lež. Není sice chleba, zato je dostatek biopaliv!

Míra odmítnutí

Mluvčí středopravé strany Republikánů Laurence Sailliet řekla: "Francouzi si stěžují: 'Pane prezidente, nemůžeme vyjít s výplatou' a prezident odpovídá: 'Vytvoříme státní radu pro klimatické změny.' Zešílel?"

Marine Le Pen, předsedkyně Národního sdružení, v současnosti hlavní opoziční strany, to popsala takto: "Existuje zde nepočetná kasta, která pracuje jenom pro sebe a na druhé straně je převážná většina Francouzů, na které vláda kašle, a ti se cítí degradováni a ožebračení."

"Žluté vesty" mají nyní podporu 84 % francouzské veřejnosti. Požadují rezignaci prezidenta Macrona a okamžitou změnu vlády. Účastníci demonstrací, kteří mluví v rozhlase nebo v televizi, říkají, že Macron a francouzská vláda jsou beznadějně slepí a hluší.

V sobotu 1. prosince 2018 se "žluté vesty" rozhodly uspořádat v pořadí třetí národní protest s dalším pochodem na Paříž a na Elysejský palác. Vzpoura nabývá na intenzitě a nevykazuje žádné známky zpomalení.

Politolog Jean-Yves Camus popsal hnutí "žlutých vest" jako vzpouru milionů lidí, kteří se cítí škrceni "likvidačním" zdaněním a nechtějí "dál dávat vládě bianco šek", když se zdá, že je vláda "neschopná omezit výdaje".

A dodal: "Politici si neuvědomují tu strašnou míru odmítnutí vládní politiky, kterou demonstranti vyjadřují."

"Populistická" vlna

Profesor Pařížského institutu politických studií Dominique Reynié řekl, že "Macron a jeho vláda je slepá, jestliže neočekávali, že jejich daňová politika vyprovokuje takovou bouři."

Volby do Evropského parlamentu se budou konat v květnu roku 2019. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že strana Marine Le Penové bude v čele daleko před La République En Marche! (Republika na pochodu!), stranou Emmanuela Macrona.

Prezident Macron za necelý rok a půl ztratil téměř všechnu důvěru voličů a svou politickou legitimitu. Je příznačné, že je také jedním z posledních kontinentálních lídrů, kteří podporují Evropskou unii v její nynější podobě.

Macron, suverénně tvrdil, že porazí "populistickou" vlnu, která se zvedla po celém evropském kontinentu. Prohlásil také, že lídři, kteří naslouchají lidem, kteří chtějí bránit svůj způsob života, jsou "malomocenstvím" a "zlým povětřím" Evropy (na záběrech z demonstrací bývají k vidění i transparenty proti Marrákeši, Istanbulské úmluvě a podobně - pozn. PP).

Odpovědi se dočkal právě teď. Není vyloučeno, že je již politickou mrtvolou.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Strana Klause juniora: Největší chyba Kavárny a &quote;její&quote; ODS. Jako v roce 92? Kdyby hloupost nadnášela, Fiala  by létal. Vezmou Klausové znovu do rukou záchranu naší země? Lepšolidé a spiklenecké řídící centrum

Strana Klause juniora: Největší chyba Kavárny a "její" ODS. Jako v roce 92? Kdyby hloupost...

Trump má soupeře: Zradí Biden partaj nebo víru? Falešná představa o tradičních politických stranách. Jen hlupáci stále důvěřují. Křesťanské principy na ústupu. Devatero deviací pro úspěšnou kandidaturu

Trump má soupeře: Zradí Biden partaj nebo víru? Falešná představa o tradičních politických...

NEJČTENĚJŠÍ

Smrt svobody: Rychle a tiše. Vadí ti migrantské násilí? Budeš bez peněz! Zřídí Mastercard výbor pro kontrolu nepohodlných? Další nástroj totality v pohybu. Co čeká Tommy Robinson? Neziskovky a jejich nové trofeje

Smrt svobody: Rychle a tiše. Vadí ti migrantské násilí? Budeš bez peněz! Zřídí Mastercard...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky