Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Zase jedno přelomové rozhodnutí: Evropský soud zakázal říkat pravdu. Kritizovat islám? Tak to ať vás ani nenapadne! Splní se nejtemnější scénář? Na cestě k podvolení. Vrátí se ještě pravá Evropa?

Zase jedno přelomové rozhodnutí: Evropský soud zakázal říkat pravdu. Kritizovat islám? Tak to ať vás ani nenapadne! Splní se nejtemnější scénář? Na cestě k podvolení. Vrátí se ještě pravá Evropa?

28. 11. 2018

Tisk článku

Sohrab Ahmari - íránský spisovatel - se zamýšlí nad usnesením Evropského soudu pro lidská práva, jímž je nejen popírána svoboda slova, navíc je dalším krokem k hladké islamizaci

Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že diskuse o islámském Písmu a osobě proroka Mohameda je „mimo společenský diskurs“.

V děsivém románu Podvolení plném hořkého sarkasmu, který vyšel před třemi lety, francouzský spisovatel Michel Houellebecq vylíčil Francii blízké budoucnosti, v níž se islamisté, kteří získají politickou moc, snaží podrobit společnost zákonu šaría. Francouzské elity z románu se tomu podvolují, avšak nikoliv z lásky k Mohamedovu učení, ale z důvodu vlastí duchovní prázdnoty a politické neschopnosti, zatímco islám je průbojný, energický a plný civilizační žízně po moci.

Nedávno učinila Evropa závažný krok k uskutečnění nejtemnějších Houellebecqových předpovědí. A nastalo to i bez zvolení islamistů do vysokých politických pozic (jak je popsáno v románu Podvolení). Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že výkonná moc nyní může zakázat kritiku muslimského proroka Mohameda, pokud je taková kritika v rozporu se sociální etiketou.

Geneze "podvolení"

Fakta projednávaného sporu jsou následující: V roce 2009 Rakušanka Elizabeth Sabadić-Wolfová uspořádala dva semináře o islámu, v jejichž rámci se mimo jiné diskutovalo o sňatku Mohameda s šestiletou Áišou. (Podle mnoha islámských autorit vstoupilo toto manželství v platnost až v době, kdy Áiša dovršila devíti let.) Nicméně Sabadić-Wolfová k tomu na svém semináři prohlásila: „šestapadesátiletý muž a šestileté děvče? Jak to máme nazvat jinak, než pedofilií?

O dva roky později rakouský oblastní soud rozhodl, že „podobná obvinění naznačují sklony Mohameda k pedofilii“ a odsoudili Sabadić-Wolfovou za „urážku náboženského cítění“. Musela zaplatit pokutu ve výši 480 eur a soudní výlohy k tomu.

Sabadić-Wolfová se proti tomuto rozhodnutí odvolala, ale rakouský nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí nižší instance. Tak se případ dostal až k Evropskému soudu pro lidská práva.

Čtěte ZDE: Metropole džihádu: Výlet strojem času, aneb okénko do budoucnosti. Plačící učitel. Přišlo to tak rychle! Co nosí muslimky pod nikábem? A co učí naše vojáky na největším cvičení NATO, které právě začalo?

Šalebné usnesení

Konečné usnesení Evropského soudu pro lidská práva se bezpochyby stalo názorným příkladem překrucování zákona na základě politického zadání. Začíná kategorickým velmi sporným tvrzením, že stát má právo omezit svobodu slova, jestliže vzniká hrozba „náboženské nesnášenlivosti“, jako tomu bylo v případě Sabadić-Wolfové. Její prohlášení o Mohamedovi, byť by bylo pravdivé, mířilo na obzvláště citlivé téma a podle soudu neodpovídalo „veřejné diskusi“ o otázce manželských svazků s dětmi. Vzhledem k tomu, že Sabadić-Wolfová není renomovaným odborníkem v oblasti sexuální orientace Mohameda, bylo z její strany chybou nařknout ho z pedofilie.

V projednávaném případě,“ uvádí se v usnesení, „oblastní soudy pečlivě zvážily právo stěžovatelky na svobodu projevu společně s právy jiných osob na ochranu svého náboženského vyznání a na zachování náboženského smíru v rakouské společnosti.“

Za všemi těmito propletenci líbivých frází se skrývá jediné zdůvodnění: Evropský soud pro lidská práva uvedl, že posuzování historie islámu a psychologie jeho zakladatele stojí mimo legitimní „veřejnou diskusi“. Soud tak přiřkl sám sobě i evropským státům právo rozhodovat, o jakých tématech mohou či nemohou Evropané diskutovat, a pokud ano, za jakých podmínek.

Liberasti mohou jásat

Pro evropské liberální elity je to signál, že mají právo využívat soudnictví za účelem potlačení debaty o imigraci, asimilaci a postavení islámu v Evropě. Mluvíme tady o pomatené a rozkládající se Evropě pokřivené týmiž elitami, které se údajně snaží hájit evropské hodnoty, o „zfalšované Evropě“, o níž se vloni vyjádřili autoři Pařížského manifestu, podepsaného takovými hvězdami současné filozofie, jako jsou Roger Scruton, Pierre Manent a Remi Brague, takto:

Současná Evropa se snaží zpřísnit stávající ustanovení o svobodě projevu a omezit tuto utrpením vykoupenou evropskou svobodu, jež se stala ztělesněním práva na nezávislé svědomí. Cílem zamýšlených omezení ovšem vůbec nejsou obscénnosti či jiné podobné pokusy o narušení slušnosti ve veřejném životě. Ne, vládnoucí třída Evropy se otevřeně snaží mocí vymezit všem závazný politický diskurs. Politici, kteří vyjadřují nežádoucí pravdu o islámu a imigraci, jsou stíháni. Politická korektnost ukládá tak tvrdá tabu, že sebemenší výzva proti danému stavu věcí je napadena jako nelegální. Zfalšovaná Evropa žádným způsobem neudržuje základní občanské svobody.

Čtěte ZDE: Modlitby muslimů na ulici: V Evropě si dovolí, co doma nesmějí. Okupací veřejných prostor k budoucí nadvládě. Křesťané se veřejně modlit nemohou? Je Usáma lepší než Blair? Britské hlavní město džihádu

Všeho do času

Ve skutečnosti tato „zfalšovaná Evropa“ vyznává natolik prchavé duchovní a intelektuální konstrukce, že jejich zastánci prostě nemají jinou možnost, než dosáhnout „ještě většího sjednocení“ trhů a národů. Proto se obávají kritiků islámu: podobný teologický spor, byť jakkoliv povrchní, jim připomíná, že evropské národy stále ještě mají svůj vlastní dějinný příběh a své vlastní hodnoty, které zformovaly jejich identitu.

Jako jistou útěchu při podobných zkouškách lze vnímat skutečnost, že původní Evropané, na rozdíl od vládnoucích elit, mají přinejmenším pojem o tom, jak vypadla Evropa s jejími pravými křesťanskými hodnotami. Evropané navzdory zničujícím snahám jejich vůdců stále ještě hledají pravdu, dobro a svobodu.

A tady je ukryto tajemství, které vyvrací smutné Houellebecqovo proroctví. Pravá Evropa se jednoho dne vrátí. Prostě proto, že pravdu nelze nikdy skrývat věčně a žádná velká civilizace se nebude smiřovat s ponižujícím utlačováním a sebeničením, jaké jí vnucují současní soudci-cenzoři a nízcí političtí soudci - byrokraté Evropského soudu.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Být či nebýt: Uchovat národní stát, nebo pád do otroctví. Donedávna &quote;konspirační teorie&quote;, nyní přichází praxe. &quote;Dvacítka&quote; se v Argentině potichu dohodla. Opravdu to nikoho nezajímá?

Být či nebýt: Uchovat národní stát, nebo pád do otroctví. Donedávna "konspirační teorie",...

Dobrá rada nad zlato: Nenechme se zbláznit. Babiše vláčejí čeští kolaboranti Berselem. Spacáky si asi Honza letos nevybalí. Jsou důležitější věci než naříkání mroucích. Všichni jsme MY. Jen to ještě všichni nevědí

Dobrá rada nad zlato: Nenechme se zbláznit. Babiše vláčejí čeští kolaboranti Berselem....

REKLAMA
reklama

NEJČTENĚJŠÍ

Nůžky se rozevírají: Proč chtějí zámožní vyhladit bílou rasu? Bohatí marxisté a chudí konzervativci. Kde je příčina? Věda a výzkum v tenatech levice. Mýtus o produktivitě. Velmoc se postupně hroutí, Evropa jde s ní

Nůžky se rozevírají: Proč chtějí zámožní vyhladit bílou rasu? Bohatí marxisté a chudí...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky