Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Čínský Sněžný orel a jeho velké hnízdo v Antarktidě: Bude Čína z polárního Olympu kontrolovat vzdušný prostor? Vědecko-výzkumné plány, nebo geopolitická a vojenská strategie? Náskok se pomalu zvyšuje

Čínský Sněžný orel a jeho velké hnízdo v Antarktidě: Bude Čína z polárního Olympu kontrolovat vzdušný prostor? Vědecko-výzkumné plány, nebo geopolitická a vojenská strategie? Náskok se pomalu zvyšuje

7. 11. 2018

Tisk článku

Michail Maťugin referuje o sebevědomé snaze Číny o obsazení Antarktidy a obává se, zda tam ještě zůstane volný prostor pro někoho dalšího

Podle oznámení čínských novin byla v tyto dny zahájena 35. Všečínská antarktická expedice na „ledový kontinent“. Její účastníci se nalodili na ledoborec „Xue Long“, aby přikročili k výstavbě prvního velkého trvalého letiště v historii Antarktidy a s ním související infrastruktury. Umístění nové letecké základny je 28 kilometrů od již fungující čínské výzkumné stanice „Zhongs-shan“, na obrovském ledovém štítu, jehož mocnost a stabilita byly analyzovány během několika posledních let.

Oficiálně deklarovaný cíl stavby představuje kvalitativní průlom v průzkumu Antarktidy a současně novou etapu v rozvoji cestovního ruchu, především za účelem cestování čínských občanů za antarktickým dobrodružstvím. Nicméně podle řady vojenských analytiků má čínské vedení v záměru minimálně dva další skryté důvody pro vytvoření podobné základny: jednak možnost využít toto letiště v případě nutnosti jako základnu čínského vojenského letectva v zóně jižního pólu - a vedle toho položit základy pro budoucí osvojování přírodních zdrojů Antarktidy.

Čínské dobývání Antarktidy

Celý proces čínského dobývání Antarktidy začal v roce 1984, kdy byla vybudována první výzkumná stanice, avšak po delší dobu byla role Podnebesí ve výzkumu šestého kontinentu naší planety minimální. V současné fázi má Čínská lidová republika již čtyři antarktické výzkumné stanice umístěné v různých oblastech kontinentu. Výstavba páté stanice je plánována ve spojení s vybudováním již zmíněné velké letecké základny.

První čínská stanice „Chang-cheng“ (Velká zeď) byla otevřena v roce 1985 na ostrově Krále Jiřího, poblíž chilské stanice „President Eduardo Montalva“ (asi 1000 km jižně od Hornova mysu). Tato základna je klasifikována jako trvalá ostrovní. Podle jednomyslného názoru Číny i dalších států se stalo vytvoření této stanice symbolem nové kvalitativní etapy rozvoje ČLR. Kolektiv daného výzkumného střediska tvoří v zimě 10-15 lidí a v létě 35-40 osob.

Druhou čínskou antarktickou stanicí se stala „Zhongs-shan", která byl otevřena v roce 1989. Nachází se poblíž ruské stanice „Progress“ a 15 km od indické stanice „Bharati“ v Larsemannově oáze (antarktická oáza je přirozené místo bez sněhu a ledu) na břehu Prydzova zálivu a patří do kategorie trvalých pobřežních stanic.

Personál tohoto objektu se pohybuje od cca 25 lidí v zimě až po 60 osob v létě. Tato výzkumná stanice je centrem antarktického námořního výzkumu a čínským námořním přístavem přímo na území vlastního antarktického kontinentu.

Podle některých analytiků tvoří stanice Zhongs-shan společně se stanicí Chang-cheng dva geografické antipody v západní a východní Antarktidě a vytvářejí svorník nejen výzkumných, ale v případě nutnosti také námořních vojenských základen v jen částečně zamrzajících vodách této oblasti zeměkoule.

Čtěte ZDE: Čína versus USA: Existenční ohrožení ve všech ohledech? Američané na sterodiech vymýšlejí bojové strategie. Bude dolar nahrazen jüanem? Světová politika se zásadně změní. Úvahy o jaderném útoku v Národním zájmu

Vystoupení na čínský Olymp

Další čínská vědecko-výzkumná stanice, která byla otevřena v roce 2009, je stanice „Kchun-Lun“. Její název znamená v moderní čínštině „Měsíční hora“, jinak „Posvátný štít“, nebo „Místo přebývání božstev“, což je jakási čínská analogie Olympu starověkého Řecka. Jedná se o jednu ze stanic nejblíže k jižnímu pólu, současně s americkou „Amundsen-Scott“ a ruským „Vostokem“, čímž se řadí do nejvzácnější kategorie trvalých vnitrokontinentálních stanic.

Je třeba říci, že je nejvýše položenou stanicí ze všech antarktických stanic (nachází se v nadmořské výšce 4093 m) a jednou z nejobtížněji dostupných (není to tak dávno, co bylo možné se do ní dostat z pobřeží pouze s karavanou polárních terénních vozidel za 15-20 dnů). V místě jsou navíc extrémně nízké teploty (v průměru -60 ° C, často až -80 ° C), což omezuje možnost cesty k návštěvě stanice na několik týdnů v roce.

Obecně se předpokládá, že jsou tam přírodní podmínky výjimečně příznivé pro astronomický výzkum, a proto je tato stanice považována za centrum astronomických pozorování. Na základně je instalována observatoř „PLATO-A“, jejíž dalekohledy v řadě parametrů i ve svých možnostech dokonce předčí orbitální teleskop „Kepler“ americké agentury NASA.

Druhý dalekohled „KDUST“, jehož konečné uvedení do provozu je plánováno na rok 2020, má ještě vyspělejší charakteristiky a je zaměřen na zkoumání „exoplanet“ z naší Galaxie – planet podobných Zemi obíhajících kolem jiné hvězdy, než je naše Slunce, a pravděpodobně obydlených. Jedním z dalších cílů tohoto přístroje je analýza temné hmoty ve Vesmíru a odhalování nebezpečí na cestě k nejbližším exoplanetám, které mají parametry blízké naší Zemi.

Ovšem podle mínění některých vojenských analytiků může být stanice „Kchun Lun“ využívána ČLR pro účely špionáže a dálkového sledování. Vzhledem k tomu, že vzduch v této oblasti Antarktidy je velmi suchý, jsou tam nadmíru slabé větry a zemská atmosféra je velice tenká a přitom stabilní. Tyto faktory snižují absorpci elektromagnetického záření v pásmu vlnových délek menších než milimetr. Rovněž jsou zde velmi příznivé podmínky pro pozorování (i za obzor), a to hned ze dvou důvodů: Velmi dobrá viditelnost vlivem vysoké čistoty vzduchu a umístění stanice ve strategicky dominantním bodě zemského reliéfu.

Velká hora na pomezí

Čtvrtou a zatím poslední čínskou výzkumnou stanicí v Antarktidě je „Taishan Ren“ (Velká hora), která byla otevřena v roce 2014. Toto výzkumné středisko se nachází v nadmořské výšce 2.621 m nad mořem, na náhorní plošině v oblasti Země princezny Alžběty, asi na půli cesty mezi pobřežní stanicí „Zhongs-shan“ (522 km) a vnitrozemskou stanicí „Kchun Lun“ (600 km). Ve skutečnosti se jedná o vnitrokontinentální „přeskokovou“ základnu mezi nimi, která někdy funguje nepřetržitě, jindy sezónně, a v létě je v ní 20-40 výzkumných pracovníků.

I přes relativně malý počet základen v Antarktidě (všehovšudy 4 trvalé základny, oproti například 5 trvalým a 4 sezónním Ruským) je podle názoru britských analytiků vyjádřeného v novinách „The Times“ třeba říci, že podmínky ubytování jsou na čínských stanicích mnohem pohodlnější než na ruských a vědecké a technické vybavení je mnohem pokročilejší než to ruské. Celý soubor okolností napovídá, že Čína má velmi vysoké ambice v osvojování antarktické zóny.

Navíc podle projektu další páté čínské stanice je zde plánováno vybudování prvního speciálního antarktického centra pro studium elektromagnetických vln a elektromagnetického pole Země, což je jasné vyzývavé gesto ve směru k USA a jejich vědeckých úspěchů.

Čtěte ZDE: Čína: Velmoc roste obřím tempem. Čísla, ze kterých se tají dech. Sedmnáctinásobné výnosy od začátku milénia? Předsudky jsou minulostí. Seznamte se s novým vůdcem. Může se Západ ještě probudit?

Geneze sněžného draka

V současné době je hlavní lodí pro zásobování čínských stanic, stejně jako hlavním prostředkem k dopravě čínských turistů na Antarktidu, ledoborec Xue Long, o němž již byla řeč, neboli „Sněžný drak“. Je to zatím jediný čínský ledoborec. Toto plavidlo bylo postaveno v roce 1993 v ruských chersonských loděnicích a roku 1994 bylo prodáno do Číny. Od té doby bylo dvakrát opravováno a modernizováno (naposledy v roce 2013). Zejména na něm bylo instalováno zařízení pro provádění hlubinného výzkumu, vyměněn hlavní motor a byla rovněž zvýšena kapacita cestujících současně se zvýšením úrovně pohodlí při jejich ubytování.

Domovským přístavem tohoto ledoborce je Šanghaj, ale objevuje se téměř po celém světě, od kanadské Arktidy po australskou část Antarktidy. Byl to právě „Sněžný drak“, kdo v roce 2012 poprvé v čínské historii projel severní mořskou cestu a téměř dosáhl severního pólu. „Xue Long“ se také podílel na záchraně turistů z výletní lodi polární třídy „Akademik Šokalskij“ sevřené v ledu v prosinci roku 2013, ale dokázal poskytnout jen minimální podporu, neboť rovněž uvázl v ledové pasti, v níž zůstal až do ledna 2014.

Koráb stejného určení a významu „Sněžný drak II“ založený v roce 2016 v docích je dosud ve výstavbě. Jeho spuštění na vodu je plánováno v roce 2019. Na tom ale Čína skončit nehodlá.

Triumf Sněžného orla

Ještě v roce 2009 během 25. čínské antarktické expedice čínští dělníci a inženýři postavili improvizovanou přistávací dráhu o délce 4 km a šířce 50 m vedle stanice „Zhongs-shan“ a v roce 2010 stejnou dráhu postavili vedle vnitrokontinentální stanice „Kchun Lun“ za účelem nouzového vzletu a přistání letadel.

V roce 2015 získala Čína speciální letadlo Basler BT-67 z USA, které bylo navrženo tak, aby fungovalo ve vysokých zeměpisných šířkách. Stroj byl modernizován a přejmenován na „Xueying-601“ (Sněžný orel-601“) a v roce 2016 přistál v Antarktidě.

Během roku 2016 provedlo toto letadlo (schopné nepřetržitého let až do vzdálenosti 3000 km) několik zkušebních letů ze základny „Zhongs-shan“ na základnu „Kchun Lun“ (přibližná vzdálenost mezi nimi je 1300 km), ale nedokázal na konci trasy přistát a vrátil se zpět na výchozí základnu, z níž odstartoval.

Ještě v roce 2015 schválilo čínské vedení program na vytvoření velké trvalé letecké základny v Antarktidě. Poznamenejme, že všechny předcházející roky používala čínská letadla ruské antarktické letiště. Čínským soudruhům, jejichž ambice se zvyšují roku od k roku, to ale nestačilo a v roce 2016 další expedice z Podnebesí nakonec dokončila výstavbu vlastního malého letiště blízko stanice „Zhongs-shan“. V roce 2017 bylo rozšířeno a dovybaveno.

To umožnilo vytvořit všechny podmínky pro to, aby letadlo „Sněžný orel-601“, které 8. ledna 2017 vzlétlo z letiště polární stanice „Zhongs-shan“, úspěšně přistálo na letišti stanice „Kchun Lun“. Na tuto cestu potřebovalo necelých 5 hodin namísto 5-20 dní a následně bezpečně odletělo zpátky. Fakticky tím vznikla čínská vnitrokontinentální letecká doprava v Antarktidě a znamenalo to další velké vítězství lidského vědecko-technického pokroku nad přírodními podmínkami.

„Sněžný orel“ je univerzální stroj schopný přistání jak na vybavené přistávací dráze, tak na improvizované, tj. ve skutečnosti na rovném ledu. Hlavní funkce tohoto letadla (jejichž seznam se postupně rozšiřuje) jsou rychlý převoz nákladu na vzdálené stanice, pátrací a záchranné operace a rovněž dodávky čerstvých produktů pro polárníky z jiných blízko ležících kontinentů.

Čtěte ZDE: Centrum moci se přesouvá na východ: Čína do čela Světové vlády. Nahradí zlato dolar? Rothschildové zametají stopy. Peking cídí ekologický mýtus. Trumpova mise: kamufláž nové osy Washington – Londýn – Peking

Letecký most mezi Čínou a Antarktidou

Nicméně ani na tom se čínští soudruzi nezastavili. Dne 16. prosince 2017 otevřeli letecké spojení Číny s Antarktidou! V ten samý den přistálo na ledovém kontinentu letadlo společnosti „Hainan Airlines“ a stalo se prvním civilním letadlem v čínské historii, které přiletělo z Podnebesí k jižnímu pólu.

Nebyl to samozřejmě přímý let: letadlo s 22 cestujícími na palubě odletělo z Hongkongu do Kapského Města a po 20 hodinách celkového času ve vzduchu přistálo na antarktickém letišti.

Celkový počet turistů z Číny se zájmem navštívit Antarktidu roste (Čína v tom zaujímá druhé místo hned za turisty z USA). Takže pokud v roce 2008 navštívilo šestý světadíl pouze sto čínských turistů, pak v roce 2016 jejich počet vzrostl na téměř 4.000! Většina z nich přijíždí pochopitelně po tradiční námořní trase, obvykle z přístavů v Argentině, méně často z přístavů v Jižní Africe nebo Austrálii, avšak po čínském otevření velkého leteckého přístavu se jejich počet může značně zvýšit.

I oficiální čínská média, zejména noviny „Rénmín Ribao“, oznámily, že 28. října 2018 na Antarktidu bezpečně přibyla „avantgarda“ 35. Všečínské antarktické expedice na nám již známém „Sněžném orlu-601“ a začala na místě ihned pracovat. Po příjezdu hlavních sil expedice na ledoborci „Sněžný drak“ bude pokračovat výstavba velkého stacionárního letiště pro běžný letecký provoz.

Podle plánů čínského vedení to bude již třetí čínské letiště v Antarktidě, ovšem nebývalých rozměrů. A pokud má stanice „Kchun Lun“ doposud pouze malou přistávací dráhu a letiště stanice „Zhongs-shan“ je uzpůsobeno k přijetí pouze relativně malých letadel, potom plánovaná samostatná letištní základna bude mít velkou přistávací dráhu určenou pro přijímání těžkých dálkových letadel a rovněž antarktické středisko letového provozu.

Vítězí Čína v bitvě o Antarktidu?

Jak říkají čínské vládní úřady, „Čína musí mít plně uspokojující materiálně-technické zabezpečení. Výstavba rozsáhlé letecké základny s rozvinutou infrastrukturou v oblasti jižního pólu odpovídá strategickým potřebám Číny, poskytne zásadní pomoc při různých výzkumech a umožní Číně mít rozhodující hlas při řízení vzdušného prostoru nad Antarktidou.

Takže tolik k expanzi Číny na Antarktidu. A je nutno připustit, že nejen Rusko, ale i země s většími finančními možnostmi stále více ztrácejí v „bitvě o Antarktidu“ ve prospěch Číny.

Připomeňme, že šestý kontinent je velmi bohatý na přírodní zdroje (od ropy a uhlí po ložiska zinku, molybdenu a dalších barevných kovů) a zároveň je jediným „nerozděleným“ světadílem na světě, protože podle smlouvy z roku 1959 všechny země uznaly mezinárodní status Antarktidy. Současný zákaz těžby přírodních zdrojů v Antarktidě vyprší v roce 2048, tedy za pouhých 30 let, a v roce 2058 vyprší lhůta pro činnost v první etapě dohody o mezinárodně uznávaném neutrálním statusu tohoto kontinentu.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Pokus o puč: Kdo a proč stál za dalším pokusem zbavit se vítěze voleb? Oplzlosti paní S. Jiná verze pádu Petra Nečase. Žumpa nemá dno. Není to náš „závod“? Andrej Babiš obstál. O trpaslících a slepicích

Pokus o puč: Kdo a proč stál za dalším pokusem zbavit se vítěze voleb? Oplzlosti paní...

Zbytečná smrt našich vojáků: Ostudná a nesmyslná mise. Kábul jako druhý Saigon? Povrchní a hloupá fabulace pro nás. Kdo vstoupí třikrát do téže řeky? Debata opět utichá. Je pouze jedno rozumné řešení

Zbytečná smrt našich vojáků: Ostudná a nesmyslná mise. Kábul jako druhý Saigon? Povrchní...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Nehoráznosti: Babiš v Paříži zazářil. Babylónská věž v plamenech. Malý Napoleon si notoval s Führerem v sukních. Sudeťácký příspěvek k míru v Evropě. Kdo nás osvobodil? Máme své univerzity

Nehoráznosti: Babiš v Paříži zazářil. Babylónská věž v plamenech. Malý Napoleon si notoval...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky