Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Jen jeden z nich za nás bojuje: Jaké jsou rozdíly mezi Piťhou a Fialou? Dva profesoři, dva odlišné lidské formáty. Statečné kopání do Brežněva po boji? Zoufalství české pravice. Frontová linie souboje o všechno

Jen jeden z nich za nás bojuje: Jaké jsou rozdíly mezi Piťhou a Fialou? Dva profesoři, dva odlišné lidské formáty. Statečné kopání do Brežněva po boji? Zoufalství české pravice. Frontová linie souboje o všechno

25. 10. 2018

Tisk článku

Tomáš Břicháček sleduje dva pravicové intelektuály a srovnává jejich schopnost vidět realitu a také míru jejich osobní statečnosti v boji za budoucnost nás i těch, co přijdou po nás

První bojuje s aktuálními nepřáteli a skutečnými nebezpečími doby a nezřídka utrží rány. Druhý pohodlně vede minulé války a užívá si přízně mainstreamových médií.

Monsignor Petr Piťha dlouhodobě jasně a zřetelně vyslovuje názory, které bychom očekávali od katolického duchovního a konzervativce. Nečeká na vděčnost České televize, Mladé fronty, Respektu ani na laudatio od Halíka. Říká to, co musí říct, aby obstál před vlastním svědomím.

Velmi výrazně to ukázal i ve svatováclavském kázání 28. září v katedrále sv. Víta, kde upozornil na nebezpečí tzv. Istanbulské úmluvy. Tato mezinárodní smlouva je navzdory zaštítění chvályhodným cílem boje proti násilí na ženách ve skutečnosti radikálním ideologicky motivovaným nástrojem genderového feminismu, který směřuje k převýchově společnosti, honu na čarodějnice a represi.

Umění rozpoznat a pojmenovat aktuální bezprostřední zlo a bojovat proti němu – to je něco, co je prof. Piťhovi vlastní. Smutné je, že totéž nedokáže naše formálně pravicová a konzervativní politická reprezentace, která by jistě mohla udělat v této věci více než kněz při kázání.

Kopání do Brežněva

Před několika měsíci jsem v článku ODS, vzpamatuje se! rozebíral některé závažné neduhy, kterými trpí naše hlavní nominálně pravicová strana. Jedním z nich bylo uvíznutí v minulosti, respektive orientace na vyhaslé ideové protivníky a války minulosti.

Všímal jsem si toho, že ODS jako by zamrzla v určitém dějinném úseku – v době komunistického režimu a studené války – s tehdy narýsovaným ideovým střetem a s tehdejšími hrozbami a nepřáteli. Tímto prizmatem se dívá na dnešní svět a zarputile odmítá pochopit, že doba už je někde jinde a že karty jsou rozdány úplně jinak. Historii si bere jako bič na politické soupeře, jako zdroj laciných a hlavně chybných paralel, jako pohodlné bitevní pole pro získání puncu „pravice“.

Čtěte ZDE: Václav Klaus: Halíkův levičácký progresivismus je nebezpečím pro společnost. Odpadlictví kněze v přímém přenosu. Obrana profesora Piťhy a všech normálních lidí

Odtud všechen ten halasný antikomunismus, volání „Patříme na Západ, ne na Východ!“, vzývání transatlantické vazby a NATO, démonizace Ruska a Číny. Přitom kopnout si do Gottwalda nebo do Brežněva dnes vyžaduje asi tolik odvahy jako vymezit se proti Čingischánovi a je to politicky přibližně stejně aktuální. Co je horší, tento způsob uvažování zkresluje vnímání aktuální situace a snižuje rozlišovací schopnost, pokud jde o identifikaci „frontové linie“ nynějšího konfliktu, tj. kulturní války s neomarxisty.

Dva přístupy

Příznačné je, že v době kolem Piťhova kázání si předseda ODS Petr Fiala při svých veřejných vystoupeních dál jel svou obehranou písničku o komunistech, kteří se derou k moci (viz např. rozhovor pro Blesk nebo jeho novou knihu Jak uvařit demokracii - Od vládní agonie k polokomunistické vládě). Na obhajobu prof. Piťhy nevystoupil a o Istanbulské úmluvě prohlásil v jednom pozdějším interview na výslovný dotaz leda tolik, že v podobné dokumenty příliš nevěří a nemíní je podporovat.

Dva profesoři, dva životní přístupy. Jeden – přes svůj pokročilý věk – nastoluje ve veřejné diskusi aktuální, ožehavá témata a nebojí se křiku, který se pro to spustí ze strany nynějších mocných a vlivných. Druhý v klidu pluje s hlavním proudem a bojuje se stíny minulosti. Pokud má pravice u nás znovu za něco stát, potřebovali bychom osobnosti, jako je ten první.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Chvilky pro totalitu na Václaváku: Přijeli voliči z celého protektorátu. Vedlejšák hlavního politruka? Spát a vstávat ve strachu. Kolik vyfasujete za schvalování atentátu? V listopadu uvidíme, zač je demokracie loket

Chvilky pro totalitu na Václaváku: Přijeli voliči z celého protektorátu. Vedlejšák hlavního...

Politruci vtrhli do škol: Týdny mediální nenávisti. Na naše děti si troufnou. Kdo jim to dovolil? Co takhle se učit matiku a češtinu? Soudruzi z Člověka v plísni by to potřebovali. Zašít se na stávce proti počasí je větší zábava

Politruci vtrhli do škol: Týdny mediální nenávisti. Na naše děti si troufnou. Kdo jim...

NEJČTENĚJŠÍ

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu. Jak zlikvidovat nepřítele Deep state? Okno také do naší blízké budoucnosti. Zkuste nahlas říci Alex Jones. Tohle tu ještě nebylo

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu....

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky