Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Setkání Putina a Merkelové: Ukončil Trump dobu ledovou ve vztazích mezi Německem a Ruskem? Sankce USA ničí pozice německých firem. Rusko jako bílý kůň v Íránu? Dojde k intervenci OSN na Donbas?

Setkání Putina a Merkelové: Ukončil Trump dobu ledovou ve vztazích mezi Německem a Ruskem? Sankce USA ničí pozice německých firem. Rusko jako bílý kůň v Íránu? Dojde k intervenci OSN na Donbas?

26. 8. 2018

Tisk článku

Dmitrij Sedov přináší střízlivý pohled na setkání Vladimíra Putina s Angelou Merkelovou, které proběhlo ve znamení významných tektonických posunů v mezinárodní politice

Velmi přesně se o setkání Vladimíra Putina a Angely Merkelové 18. srpna v Mesebergu vyjádřily noviny německých obchodních kruhů Handelsblatt. „Doba ledová mezi Německem a Ruskem skončila díky Donaldu Trumpovi,“ napsaly.

Prvním a hlavním bodem, k němuž komentátoři obracejí pozornost, je zrychlující se dynamika politických kontaktů. Po dlouhé přestávce (od roku 2013 se tito vůdci střetávali pouze na mezinárodních fórech) se v roce 2018 uskutečnila již dvě předem dohodnutá setkání – v Soči a v Mesebergu. Kromě toho ruský ministr zahraničí S. Lavrov a náčelník generálního štábu V. Gerasimov navštívili v červenci Berlín, kde diskutovali o problémech na Blízkém východě.

Poslouchat USA nesvědčí německému byznysu

Německé obchodní kruhy se netají svým očekáváním: začínající oživení se přímo dotýká jejich zájmů. Od 7. srpna USA opět zavedly sankce proti Íránu, které zasáhly pozice německého byznysu. Přitom spolupráce německých podnikatelů s íránskými partnery se nachází v procesu progresivního rozvoje. Za rok 2017 vzrostl obchodní obrat o 42 %, 10 tisíc německých společností zřídilo své pobočky v Íránu.

A najednou – sankce, které se dotknou důležitého automobilového sektoru v Německu a obchodu se zlatem a drahými kovy. Od listopadu Washington obnoví penalizační opatření vůči íránskému energetickému sektoru, včetně operací souvisejících s ropným a plynárenským průmyslem, jakož i transakcí zahraničních finančních institucí s íránskou centrální bankou. Zejména budou zakázány obchody s Národní íránskou ropnou společností a její íránskou dcerou Naftiran Intertrade.

A přestože EU přijala blokující nařízení, které má chránit evropské společnosti před těmito sankcemi, Němci pochopili, že pokud opustí Írán, nahradí je čínské a ruské společnosti. Například čínský ropný gigant China Petroleum & Chemical Corp. (Sinopec) již v květnu vyslal delegaci do Íránu, aby uzavřela dohodu ve výši 3 miliard dolarů na rozvoj obřího ropného pole Jádávarán, jež má nahradit holandský Royal Dutch Shell, který Írán opouští. Jiný čínský gigant, China National Petroleum Corp (CNPC), doufá, že nahradí francouzský Total v oblasti South Pars.

Do Íránu vede cesta přes Rusko

V této situaci se Írán snaží přilákat zahraniční investice do dalších sektorů ekonomiky, zejména v metalurgii. Společnost IRI ovládá 5% světových zásob zinku a olova. V íránské provincii Kernan se nachází druhé největší ložisko mědi na světě, tamtéž se také těží molybden a zlato. V Íránu existují také naleziště bauxitu, země produkuje oxid hlinitý a je předním výrobcem hliníku. Kromě toho je Írán druhým největším výrobcem oceli na Blízkém východě a rovněž jejím velkým dovozcem.

Všechny tyto segmenty hutního průmyslu potřebují modernizaci, která vyžaduje velké finance. Německé podnikání má takové možnosti, ale ohled na Washington snižuje jeho odhodlání jednat. Na pozadí této nerozhodnosti navštívily Írán v letošním roce dvě delegace z Ruska, které s Teheránem podepsaly deklarace o spolupráci v oblasti jaderné energie, výstavby železnic, zemědělství a výstavby infrastruktury v oblasti Kaspického moře. I Němci zvažují možnost podílet se na těchto ziskových projektech.

Jednou z cest může být partnerství s ruskými investory, zejména v oblasti špičkových technologií, ale to vyžaduje odpovídající politickou atmosféru. A to je důvod, proč obchodníci vkládají naději do Merkelové a Putina. Mnoho evropských a především německých politiků se domnívá, že „Trumpova éra“ se svými obchodními válkami je jen dočasný jev: je třeba již nyní uvažovat o tom, co bude po jejím skončení. Merkelová proto trvale brojí proti pokusům Spojených států zlikvidovat „jadernou dohodu“ s Íránem a hledá v tomto ohledu podporu Ruska.

Čtěte ZDE: Írán: První klín mezi Evropu a Spojené státy? Kontinent v rozkladu hledá ztracenou nezávislost. Bude slábnoucí hegemon kopat kolem? Evropa nemá morálku ani vůdce. Bez Ruska to stejně nakonec nepůjde

Mluvilo se o Severním proudu 2 a Sýrii

Na tiskové konferenci k závěrům schůzky se oba státníci nezabývali detaily rozhovorů, ale bylo jasné, že věnovali velkou pozornost projektu Nord Stream 2. Je třeba říci, že tlak Washingtonu na Berlín s cílem zrušit tento projekt je velmi promyšlený, formulace „Kupujete plyn od našich strategických protivníků“ má svoji váhu. Nicméně pokud by se zablokovaly oba „severní proudy“, jeden fungující a druhý v projektu, na evropském trhu s plynem by vznikl deficit dodávek ve výši 30 % poptávky.

V důsledku toho by se také zvýšila cena plynu a náklady v EU by vzrostly o 28,5 %, což by snížilo ziskovost evropského průmyslového exportu přibližně o stejnou částku. Z tohoto pohledu mají slova Angely Merkelové vyřčená na tiskové konferenci, že „Německo má strategický zájem na udržování dobrých vztahů s Ruskem“, opodstatněný smysl.

Další důležitou součástí jednání mezi německými a ruskými představiteli byla dohoda o rozpracování společného plánu pro Sýrii pod záštitou Organizace spojených národů. Podle německých médií „Vladimír Putin požádal o finanční a materiální účast Evropanů při řešení krize a dostal od Angely Merkelové souhlasnou odpověď.“

Prosadí si Merkelová intervenci OSN na Donbas?

Důležitou novinkou týkající se jednání o Ukrajině bylo prohlášení Merkelové, že ministři zahraničních věcí Německa a Ruské federace začínají pracovat na společném plánu pro udělení mandátu Radě bezpečnosti OSN organizovat mírovou misi v Donbasu. Není však jasné, jak vše bude vypadat. Německý ministr zahraničí Heiko Maas se domnívá, že šance na přijetí takového dokumentu jsou reálné. „Existují neshody ohledně funkcí a formátu mise, ale probíhají o tom jednání s Moskvou a Kyjevem,“ řekl Maas v rozhovoru pro noviny Welt am Sonntag.

Ale hlavní výsledek z Mesebergu  spočívá podle vydání Handelsblatt v tom,že „na druhém setkání během pár měsíců se A. Merkelová a V. Putin vynasnažili dát signál o uvolnění. Obě strany zdůraznily své směřování ke spolupráci.“

Zdroj. 


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Václav Klaus: Jak je na tom naše země? Volby se blíží. Je koho volit? EU je neopravitelná. Přijde z Německa krize? Frustrace z domácí politiky. Rozhádaná, rozpolcená, nedůstojná…

Václav Klaus: Jak je na tom naše země? Volby se blíží. Je koho volit? EU je neopravitelná....

Zčernání Evropy: V roce 2050 tu bude 200 miliónů Afričanů. Nás-důchodce to neuživí. Přijdou k prostřenému stolu? Pracovat nehodlají. Humánní Evropa je pouze eufemismus pro slabost a nemorálnost

Zčernání Evropy: V roce 2050 tu bude 200 miliónů Afričanů. Nás-důchodce to neuživí. Přijdou...

NEJČTENĚJŠÍ

Putorana: Tajemný horský masiv poodkryl svá tajemství. Artefakty dávné civilizace? Poslední království zvířat. Kdo jsou naši skuteční předci? Záhady čekají na rozluštění. Jsme tady na stopě Hyperborejců?

Putorana: Tajemný horský masiv poodkryl svá tajemství. Artefakty dávné civilizace? Poslední...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky