Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Žalostná demografická budoucnost: Původní obyvatelé Evropy podlehnou imigrantům. Političtí vůdci buďto bezdětní, nebo úchylní. Opakování pádu starověkého Říma? Nikoli. Bude to ještě horší. A všichni víme proč

Žalostná demografická budoucnost: Původní obyvatelé Evropy podlehnou imigrantům. Političtí vůdci buďto bezdětní, nebo úchylní. Opakování pádu starověkého Říma? Nikoli. Bude to ještě horší. A všichni víme proč

4. 6. 2018

Tisk článku

Sergej Latyšev se vrací k často popisovanému problému budoucnosti evropského pokolení i v souvislosti s přílivem migrantů a současnými čelnými politiky

O tom, že budoucnost není možná bez dětí, evropští politici nepřemýšlejí, což dává běžným občanům špatný příklad.

Vedoucí představitelé evropských zemí, jako jsou kancléřka Angela Merkelová, premiérka Velké Británie Theresa Mayová, francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda Rady ministrů Itálie Paolo Gentiloni a jejich evropský „šéf“ Jean-Claude Juncker, mají přes všechny rozdíly charakteru a životních zkušeností jedno společné: nemají vlastní děti.

V tom se jim podobají i vedoucí představitelé některých středně velkých evropských zemí. Například švédský premiér Stefan Löfven, jehož ve věku 10 měsíců dala matka do dětského domova, nebo jeho holandský kolega Mark Rutte, jenž pochází z rodiny o sedmi dětech – jak je vidět, ještě v 60. letech 20. století se v Nizozemsku rodily děti.

Výkvět Evropy

Situace v malých evropských zemích není o nic lepší. Například premiér Lucemburska Xavier Bettel také nemá děti. Zato má tento potomek ruského skladatele Sergeje Rachmaninova svého muže, belgického architekta Gauthiera Destenaye, s nímž vstoupil do oficiálního manželského svazku v roce 2015. Předseda vlády tohoto malého, ale nejbohatšího evropského státu, kde zbohatlíci z celého světa rádi ukrývají své „čestně vydělané“ peníze, se stal třetím národním vůdcem na světě, který nezakrývá svou homosexuální orientaci – hned za bývalými premiéry Islandu a Belgie – Jóhannou Sigurardóttir a Elio di Rupo.

Stejný obrázek můžeme v Evropě vidět a na nižších úrovních. Absence dětí je jen část celkového obrazu, protože tu máme také homosexuální ministry, stejně jako starosty, policisty, či prominentní politiky. Nemluvě o zástupcích „kreativní třídy“ a obecně lidí obou pohlaví plných touhy po kariéře, která jim brání v plození dětí. Žel, symbolem nových evropských hodnot se stala postava známá v souvislosti s teroristickými útoky islamistů v Bruselu, totiž belgický policejní komisař Alan Van de Rupt – otevřený homosexuál a transvestita, který se rád ukazuje na veřejných místech v ženském oblečení, v kalhotkách, kloboucích, šatech, sukních a na podpatcích, a nechává se fotografovat s obnaženými částmi těla.

O jakých dětech tady vůbec může být řeč? Není proto překvapující, že v Itálii, v Německu a ve většině dalších evropských zemí se v řadách původních obyvatel utváří žalostná demografická situace, přitom v Británii je již po několik let nejoblíbenějším jménem Mohamed nebo Muhamad.

Čtěte ZDE: Dublin 4: Horší než válka. Chce EU zničit národy? Zločin historických rozměrů je za dveřmi. Trest pro ty, kdo drží slovo. Čeká nás drtivá imigrační lavina? Jediná možnost je tento německý protektorát rychle opustit!

Být normální je anomálie

Jak „politicky nekorektně“ působí v takové situaci lidé podobní vůdci protisystémové „Alternativy pro Německo“ (AfD) Alexanderovi Gaulandovi, který na stranickém kongresu prohlásil: „Chceme zachovat zemi takovou, jakou jsme ji zdědili po předcích... Jsme pyšní na to, že jsme Němci.“ Podobná prohlášení jsou dnes v Evropě považována za cosi vyvěrajícího z ducha „fašismu“... Tudíž, aby se dopředu „smyl“ podobný dojem z předvolebního programu AfD, který je nejen proti nekontrolované migraci, ale také proti  narušování psychiky dětí „sexuální výchovou“ v německých školách, byla vedle tradicionalisty Gaulanda do čela strany dosazena také energická podnikatelka Alice Weidelová, otevřená lesbička.

Vedle toho se již dlouho mluví o tom, že lidé schopní mít děti o ně nestojí, protože chtějí žít bezstarostně, užívat si a vyhovovat svým slabostem, nebo naopak do úmoru pracovat jako workoholici. Tací lidé nemohou být považováni za plnocenné. Nechápou totiž, nebo nejsou schopni vnímat život takový, jaký ve skutečnosti je, a nepřipouštějí si vlastní odpovědnost za budoucnost společnosti. A pokud se tito lidé dostanou do vlády, nutně se to odrazí na jejich spoluobčanech.

Například v Německu je akutní nedostatek mateřských škol. Přitom se vydávají desítky miliard eur na zabezpečení stovek tisíc až miliónů „běženců“, ale na to, aby se stimuloval zájem etnických Němců mít děti, peníze nejsou. Armády migrantů z muslimských zemí totiž něčím takovým netrpí. Jejich ženy obvykle nepracují, zůstávají doma a věnují se domácnosti a rození dětí. Pouze když nezvládají péči o děti, dávají je do mateřských škol. A tento způsob života v mnoha ohledech platí bezdětní němečtí občané, kteří jsou nuceni vydávat až polovinu svých příjmů ve formě různých daní, z nichž vláda v zemi udržuje „sociální stát“.

Podívejte se dnes do škol ve městech Německa, Francie, Británie, Švédska a dalších evropských zemí – dětí z rodin migračního původu je tam už málem víc, než zástupců domorodého obyvatelstva. Přitom většina z nich v podstatě odmítá stát se Němci, Francouzi, Švédy. Jinak řečeno: nechcete mít vlastní děti, dostanete cizí. Proto se předem připravte na šok ve stáří: děti z rodin migrantů se o své rodiče postarají, ale budou i důchody pro dnešní bezdětné Evropany? Kdo ví.

Symptomatické Švédsko

Něco o Švédsku, které se v 70. letech otevřelo migraci z celého světa. V tichém a mírumilovném městě Malmö tvoří migranti téměř polovinu obyvatelstva, islám vyznává 25% obyvatel a nyní to začíná být cítit. Švédové toto své město již ztratili. V zemi jako celku, stejně jako v ostatních evropských zemích, v Belgii, Francii, Německu, Nizozemsku a dalších, existují stovky oblastí, kam ze strachu nevkročí policie, nacházejí se totiž pod kontrolou migrantských gangů složených zejména z mládeže. Mnozí z nich pocházejí z rodin, které sedí na sociálních dávkách, nechtějí pracovat a zároveň nenávidějí celý svět.

Právě k tomu vede egoismus domorodých Evropanů, kteří chtějí žít pro své vlastní potěšení. Nicméně již nyní přítomnost rostoucí a často příživnicky naladěné populace vetřelců vyvolává pochybnosti, že tento pošetilý styl Evropanů může pokračovat. Budou muset stále více a více doplácet na své hosty, kteří, jak sami říkají, „přišli do Evropy žít, nikoliv pracovat.“ A také na zajištění vlastní bezpečnosti, protože alogenní návštěvníci nepotřebují jen nakrmit. Koneckonců velice rychle se „radikalizují“, snaží se vnutit Evropanům své vlastní tradice a zvyky a nutí Evropany, aby je akceptovali takové, jací jsou. Tudíž je možné s matematickou přesností vypočítat, kdy současné evropské země zmizí v podobě, v jaké dosud existují. Termín – do poloviny století. Pak už nezbude z Evropy nic.

Čtěte ZDE: Muslimové již zcela otevřeně vzkazují Evropanům: Jednoho dne to všechno bude naše. Století Velké výměny? Demografická sebevražda se prý blíží. Orbán a Wilders varují. Hůře než za morových ran či světové války

Nic nového pod sluncem

Při pohledu na to, co se děje v Evropě, mají vzdělaní pozorovatelé nutkavý pocit, že tu už něco podobného bylo. Nakonec stačí se podívat do historie. Císař Caracalla, podobně jako mnoho současných evropských politiků, také neměl potomky a v roce 212 udělil dříve tak prestižní římské občanství všem svobodným obyvatelům celého Římského impéria, aby Římu zvýšil daňové výnosy, jimiž chtěl pokrýt vysoké vojenské výdaje. Velké stěhování národů, které během několika staletí smetlo starou Evropu společně s Římským impériem, nebylo také tím, co si dnes o něm často myslíme, totiž vojenským uchvácením. Velmi se podobalo proudu dnešních „běženců“ po balkánské trase. A tyto „běžence“ také primárně přitahovala životní úroveň v Římě, k níž se chtěli připojit.

Mezi oběma migračními procesy však existuje jeden významný rozdíl. Tehdejší imigranti z Blízkého východu a Severní Afriky a dokonce i část germánských kmenů byli již do značné míry křesťané, zatímco Římané a jiní „domorodí“ obyvatelé Říma se oddávali rozkoším a zlozvykům a nechtěli se zatěžovat plozením a výchovou dětí. Tito přesídlenci čestně a tvrdě pracovali, aby si mohli vydělat na svůj denní chléb, sloužili v armádě a rodili mnoho dětí, zatímco Římané jedli lahodné pokrmy, dostávali zadarmo chléb a podívanou v Koloseu a tříbili si umění smilstva v nevěstincích. Ve výsledku etnicky smíšená Evropa nezhynula, ale z pohanské se stala postupně křesťanskou a „staří“ i „noví“ Evropané se převtělili do nové křesťanské civilizace.

Pro dnešní Evropu, která nahradila Kristovo učení „moderními hodnotami“, není něco takového myslitelné, protože milióny muslimů proudící do Evropy až na několik výjimek pravděpodobně nebudou souhlasit s „integrací“ do Sodomy a Gomory, navíc jejich hodnoty jsou tak protikladné těm evropským, že tentokrát Evropa nemá šanci přežít ani v transformované podobě.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Pokus o puč: Kdo a proč stál za dalším pokusem zbavit se vítěze voleb? Oplzlosti paní S. Jiná verze pádu Petra Nečase. Žumpa nemá dno. Není to náš „závod“? Andrej Babiš obstál. O trpaslících a slepicích

Pokus o puč: Kdo a proč stál za dalším pokusem zbavit se vítěze voleb? Oplzlosti paní...

Zbytečná smrt našich vojáků: Ostudná a nesmyslná mise. Kábul jako druhý Saigon? Povrchní a hloupá fabulace pro nás. Kdo vstoupí třikrát do téže řeky? Debata opět utichá. Je pouze jedno rozumné řešení

Zbytečná smrt našich vojáků: Ostudná a nesmyslná mise. Kábul jako druhý Saigon? Povrchní...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Nehoráznosti: Babiš v Paříži zazářil. Babylónská věž v plamenech. Malý Napoleon si notoval s Führerem v sukních. Sudeťácký příspěvek k míru v Evropě. Kdo nás osvobodil? Máme své univerzity

Nehoráznosti: Babiš v Paříži zazářil. Babylónská věž v plamenech. Malý Napoleon si notoval...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky