Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Hybridní válka: Jaké přesně používá metody? Rusko musí být zničeno! Poznáme, až se povede proti nám? Heartland a obchvat anakondy. Západní cyklus dějin se završuje. Skončí Putin u reklamy na pizzu?

Hybridní válka: Jaké přesně používá metody? Rusko musí být zničeno! Poznáme, až se povede proti nám? Heartland a obchvat anakondy. Západní cyklus dějin se završuje. Skončí Putin u reklamy na pizzu?

12. 5. 2018

Tisk článku

Leonid Ivašov precizně popisuje současnou geopolitickou situaci ve světě a především metody tolik zmiňované hybridní války, fenoménu našeho století

Civilizační vícepolarita, kterou předpovídal Nikolaj Jakovlevič Danilevskij v roce 1869, se nyní, po sto padesáti letech, projevuje s nepopiratelnou zřetelností. Čína a Indie vyhlížejí nejen jako dynamicky se rozvíjející státy, ale především jako světové civilizace. V Rusku probíhá velmi důležitý proces transformace.

Formuje se „centrum síly“ v Latinské Americe, islámský svět se nachází ve fázi přehodnocení a hledání civilizační identity. Jak se předpovídalo, nedochází ani k budování jednotné evropské civilizace z důvodu zásadních politických, kulturních, náboženských, duchovních a hodnotových rozdílů mezi zeměmi, které jsou členy Evropské Unie. Británie, která dál žije ze své koloniální renty, se již pokouší o vystoupení z EU.

Dnes můžeme konstatovat, že epocha historického celosvětového vedení Západu se blíží ke konci – zůstává pouze otázka, jak to celé skončí: výměnou hegemona, nebo pokusem v současnosti upadajícího hegemona zničit celé lidstvo. Zdá se, že takový pokus bude nezbytně následovat, protože je naprogramován celou minulou historií „západní“ civilizace. A především bude tento pokus zacílen proti Rusku, což je podmíněno nejen aktuálními finančně-ekonomickými, politickými nebo vojensko-strategickými důvody, ale především důvody systémově-geopolitickými, pro něž je „západní“ civilizace vždy nucena vést válku s Ruskem a snažit se ho podmanit a zničit.

Heartland

Pro praktickou implementaci zákonů a zákonitostí geopolitiky vypracovali nejlepší myslitelé příslušné teorie, strategie a doktríny. Uplatňování některých z nich pokračuje dodnes.

Zaprvé teorie „heartladnu“ Angličana Halforda Mackindera. Prozkoumáním geografie naší planety dospěl Halford k závěru (1904), že ústřední oblastí světa je Eurasie, světový ostrov, v jehož středu se nachází „srdce světa“, „heartland“, nejvhodnější oblast pro kontrolu nad světem. A odtud pochází strategické ustanovení neboli formule světové vlády: „Kdo kontroluje východní Evropu, dominuje nad heartlandem; kdo vládne heartlandu, ovládá světový ostrov; kdo ovládá světový ostrov, dominuje nad světem.“

Tudíž pouze kontrola nad Ruskem (protože „heartland“ je Rusko) dává anglosasům kontrolu nad Eurasií a celým světem. To je důvod, proč Zbigniew Brzezinski prohlásil po zhroucení SSSR, že „Eurasie je cena vítěze studené války“. Jiným slovem kořist. Ale tady vzniká problém, který se Západ snaží řešit od druhé poloviny devatenáctého století: jak ovládnout ruský kontinent, „obrovskou kontinentální masu“ podle slov amerického admirála Alfreda Mahana. Někteří se to snažili vyřešit cestou vojenské invaze, ale se smutnými následky pro sama sebe.

Čtěte ZDE: Kudy na křižovatce: Svět již není unipolární. Sýrie je jeho symbolem. Vznikne na východě velmocenská triáda? Nebezpečí číhá za Atlantikem. Unikne Turecko katastrofě? Ne každá klatba vyjde. Klíč leží v Eurasii

Obchvat anakondy

Mahan navrhl v roce 1890 jinou strategii ovládnutí Ruska: „Obchvat anakondy“, jehož podstatou byla vnější blokáda ruského území, zamezení přístupu do světového oceánu a teplých moří, omezení obchodu, obsazení jeho příhraničních území atd. A konečný cíl této strategie viděl admirál následovně: „Přistoupit k ovládnutí celého pásu jižní Asie mezi 30 a 40 stupněm severní šířky a z této základny postupně zatlačit ruský národ k severu. Jelikož podle zákonů přírody platných pro vše živé se zamezením růstu začíná úpadek a pomalá smrt, pak ruský národ těsně uzamčený v jeho severních šířkách nebude moci uniknout svému osudu.“

Velmi humánní, že? Ale dnes, nebo kdykoli jindy, nabídli nám snad něco jiného?

Podstata německé geopolitiky (zakladatel – Friedrich Ratzel – „Politická geografie“): Stát je živý organismus, který pro svůj rozvoj vyžaduje stále větší životní prostor, Lebensraum. Tento dodatečný prostor se získá na úkor území „méně šťastných sousedů“. Hitler ve své politice vycházel právě z tohoto strategického konceptu a snažil se uchvátit Lebensraum vojenskými prostředky. Současné vedení Německa dělá přesně totéž, ale s pomocí „měkké síly“: dobývá prostor Evropy ekonomickými prostředky. K Rusku se zatím staví opatrně, protože má dosud v paměti historické lekce. Dnes se však utváří situace, pro niž je příznačný nástup kontinentálních mocností, především Číny, ŠOS a BRICS, a úpadek USA, Británie a Západu jako celku.

Příchod Donalda Trumpa k moci v USA byl pokusem odložit stažení Západu vedeného Spojenými státy z vedoucích pozic, ale nejen to. Jedná se především o vnitřní americký konflikt, jak si uhájit právo určovat světový pořádek a nakládat s globálními zdroji. Proti sobě stojí dvě globální síly: nadnárodní finanční kapitál a národní americké elity, což slibuje řadu celosvětových otřesů a možná přetvoření světového politicko-hospodářského prostoru.

Nástup Trumpa do Bílého domu, jeho předvolební teze a první prezidentská rozhodnutí naznačují, že USA přijmou a realizují novou geopolitickou doktrínu, a opět s cílem zadržování Východu, k němuž dnes Rusko také patří. Tato doktrína však bude založena na předchozích teoriích a principech anglosaské geopolitiky. Jejím hlavním cílem bude opět „utažení smyček anakondy“ a rozvrat Ruska. Sankce, informační útoky, démonizace ruské politiky a ruského vedení, zachvácení vnějšího i vnitřního bezpečnostního prostoru Ruska, začlenění Eurasie do sféry „životních zájmů“ Ameriky a ustanovení Ústředního velitelství USA odpovědného za eurasijský region. To vše je implementace klasických amerických geopolitických teorií, koncepcí a doktrín. Nemají v tomto ohledu žádné jiné alternativy - a ty se ani neočekávají.

Místo a role Ruska

Nejslabší článek v současném Rusku je systém sociálního řízení. Vládnoucí „elita“ není schopna určit a stanovit přiměřené a přirozené pojetí cílů pro společnost a tím spíše nabídnout spolehlivou a účinnou metodiku pro jejich dosažení. Právě z těchto důvodů se Rusko ocitlo vně procesu kulturního a civilizačního sebeutváření. Navíc ze tří matric, které syntetizují ruskou civilizaci, je ona „sovětská“ téměř zcela zničena a zbývající dvě - pravoslavně-slovanská a eurasijská (rusko-turkická) - jsou aktivně ničeny.

Mezi bývalými post-sovětskými republikami ve střední Asii a na Kavkaze roste zklamání z chování ruských úřadů a byznysu, přičemž Rusko nenabízí rozvinutý a oboustranně prospěšný geopolitický koncept pro utváření budoucího euroasijského prostoru. Pravoslavně-slovanská oblast nemá také jasné perspektivy, zbývá pouze konflikt s Ukrajinou a tragédie v Donbasu. Srbsko jako jediný spojenec na Balkáně se přesouvá směrem k EU a NATO.

Současná vláda Ruské federace ztratila v procesu civilizační výstavby všechno, co mohla. Naděje na vytvoření Eurasijské unie jako kulturního a civilizačního základu, na rozvoj ŠOS jako regionální a politické entity, na BRICS jako sdružení civilizací mimo Západ a na model budoucího uspořádání světa se dosud nesplnily. Zdá se, že tento proces je uměle brzděn. Rusko v těchto oblastech přinejmenším ztratilo svoji aktivitu i rozhodnost a kulturní a civilizační výstavba byla nahrazena pokusy o prostý ekonomický prospěch, a to za čínských podmínek.

Čtěte ZDE: Válka opět na dotek: Výroba záminek na běžícím pásu. Válečný kabinet v Bílém domě. Skripalovi už nikdy neuvidíme? Šéf NATO bez servítků. Plyn v Sýrii. Padne dolar? Co udělá Německo? Jen my řešíme Babiše

Hybridní válka jako hlavní fenomén 21. století

Zkomplikování současného světového pořádku zasáhlo i takovou sféru, jako je válka. Z oblasti tradičního ozbrojeného násilí se válka přesunula do nového, složitějšího a vícerozměrného prostoru. Zpočátku byl takový přechod označován termínem „studená válka“, nyní se mluví o „hybridní válce“. Avšak žádná jasná teorie, která by odhalila podstatu tohoto fenoménu, v Rusku neexistuje.

Akademie pro geopolitické otázky před deseti lety zkoumala změny v pojetí pojmu „válka“. Byl zaveden termín „geopolitická operace“. Navrhli zde projekt geopolitické doktríny a poslali ho Bezpečnostní radě Ruské federace. Ale po rozhovoru s jedním z pracovníků aparátu Bezpečnostní rady, když si vyslechli jeho chápání geopolitiky jako vědy o fašismu, přestali komunikovat. Přesto v tomto výzkumu pokračujeme. Vedoucí uralské pobočky Akademie pro geopolitické otázky, doktorka politických věd Natálie Alexandrovna Komlevová, píše:

Hybridní válka představuje především geopolitický jev, který není v plném rozsahu rozpracován v jiných vědeckých paradigmatech. Hybridní válka je souhrn akcí zaměřených na zničení všech hlavních geopolitických oblastí společnosti nepřítele, tj. na jeho absolutní zničení. Přičemž agrese ve všech hlavních typech geopolitických oblastí jsou prováděny současně.

Autorka se domnívá, že hlavní geopolitické oblasti jsou: geografická, ekonomická, informačně-ideologická a informačně-kybernetická. V každém z těchto typů geopolitického prostoru se metody vedení hybridní války liší podle povahy daného typu prostoru.

Metody vedení hybridní války v geografickém prostoru

1) Lokální „tradiční“ války ve zdrojových regionech cílové země – objektu agrese, zavlečení dané země do série „konfliktů s nízkou intenzitou“ podél jejích hranic;

2) „Barevné revoluce“, tj. státní převraty v zemi – objektu agrese a ve státech, které jsou jejími geopolitickými spojenci;

3) Povzbuzení separatismu v zemi – objektu agrese.

Všechny uvedené technologie jsou uplatňovány (nejen) proti současnému Rusku. Od konce devadesátých a počátkem nultých let země Západu a jejich spojenci, včetně zemí Blízkého východu (Saúdská Arábie, Jordánsko, Spojené arabské emiráty), finančně sponzorovaly teroristickou válku na ruském Severním Kavkaze, dodávaly tam žoldnéře, vojenské poradce a moderní zbraně. Teroristická válka byla nedílnou součástí separatismu tzv. Čečenské republiky Ičkerie a rozhořela se v převážné části Čečenské republiky patřící do sestavy Ruské federace.

To se týkalo rovněž některých separatistických sil v republikách Ingušsko, Kabardsko-Balkarsko a Dagestán (projekt Lakské republiky). Pokusy o vyvolání „heřmánkové revoluce“ v Ruské federaci byly pozorovány v letech 2003-2008, a také v roce 2012 („hnutí bílá stuha“). „Barevné revoluce“ proběhly v Srbsku, na Ukrajině (dvakrát), v Gruzii, v Kyrgyzstánu.

Čtěte ZDE: Útoky na Sýrii: Začíná Armagedon? Poslední bitva Velké války kontinentů. Střetnutí v zemi Spasitele. Vstupuje Rusko do dimenze katechonu? Jednoduchá vysvětlení nestačí. Bude Endkampf ještě jednou odložen?

Metody vedení hybridní války v ekonomickém prostoru

1) Sankce proti vybraným ekonomickým odvětvím země – objektu agrese, včetně odtržení země od mezinárodních trhů (nebo jejich jednotlivých segmentů) a zablokování přístupu k určitým technologiím;

2) sankce proti všem ekonomickým odvětvím země – objektu agrese (ekonomická blokáda);

3) sankce proti klíčovým osobnostem, které určují obsah a průběh ekonomických procesů v zemi – objektu agrese.

Doplním teze Natálie Alexandrovny: Hybridní válka je kombinací „měkké síly“ používané ve všech životně důležitých sférách státu – objektu agrese za silného vojenského tlaku s omezenými vojenskými operacemi, s operacemi speciálních služeb a s využitím silné informační diverze za účelem potlačování vůle lidí k odporu.

Proti Rusku probíhá operace „hybridní válka“ na plánované bázi. Byla zahájena v okamžiku zavedení sankcí v roce 2014. Dne 2. srpna 2017 byl plán operace definitivně schválen a od roku 2018 začíná její plně aktivní fáze.

Záměr operace nepřítele lze zformulovat takto: S využitím slabého ruského hospodářství a absence stabilního systému státní správy, masivní víceúrovňové korupce vládních orgánů, vysoké nerovnosti v příjmech obyvatel (nejvyšší na světě), nejednoty a apatie důstojnických sborů, sklonů velkého počtu vysoce postavených důstojníků a úředníků sloužit komukoliv za peníze, za komfort a potěšení – rozpoutat ofenzivní operaci hybridního typu s cílem zlikvidovat ruskou státnost a převést zbytky Ruské federace pod mocenskou kontrolu Kongresu a amerického Federálního rezervního systému (FED). Hlavní útok vést na systém státní správy, produktivní sektor ekonomiky a finanční systém státu.

Cíl: paralýza procesů řízení, výroby zboží a zbraní, finančních operací. V dalším budou vedeny útoky (zde hlavní údernou silou bude nejvyšší velitelství kybernetiky v Pentagonu) na dezorganizaci dopravy, komunikace, platební systém, zdravotnická zařízení, což by mělo způsobit masové protesty mezi obyvateli, rabování bank, institucí, obchodních řetězců atd. Následovat bude zorganizování všeruského povstání s cílem podlomit stát a vnik ozbrojených konfliktů. Poté – pro „dobro všech“ – dojde k zabavení ruských jaderných zbraní pod „mezinárodní“ (čti americkou) kontrolu. Do vedení státu bude dosazen loutkový prezident a „liberální“ vláda podobná té dnešní.

Pokusy jednotlivců a nesourodých organizací postavit se na odpor budou brutálně potlačeny, jak tomu bylo v 90. letech. A to vše se bude odehrávat na pozadí zvýšené vojenské aktivity USA a NATO, včetně přímých bojových střetů a vojenských akcí proti ruské vojenské skupině v Sýrii. Velmi pravděpodobné je také rozvinutí rozsáhlé ofenzívy ukrajinských vojsk na pozice Donbasu a Luhanska s cílem jejich úplného obklíčení a zničení.

Je Rusko připraveno odrazit takovou systémovou hrozbu? Pravděpodobně ne. Především zde není teoretický základ pro vytvoření hybridní obranné strategie, Rusko nemá ani pro tento účel ustavený vlastní Generální štáb (nelze zaměňovat s generálním štábem ozbrojených sil Ruské federace), navíc neexistují plány na odražení hybridní agrese.

Jak může Rusko odpovědět?

Dejme slovo N. A. Komlevové, která nabízí „protihybridní“ odpověď: „Abychom mohli zvítězit v hybridní válce, potřebujeme podle našeho názoru především „velký projekt“, tedy konceptuální a systematický výklad základů nového světového pořádku postaveného na jiných principech, než na jakých stojí současný „unipolární“ svět. Samotný globální projekt o sobě, alternativní k existujícímu, však nestačí, i když je podrobně rozpracovaný. Nutný je stejně rozpracovaný mechanismus jeho realizace: zdroje, aktéři, technologie. Systémová hrozba vyžaduje systémovou odpověď.

Jelikož se Rusko nachází uvnitř cizího globálního projektu, vystupuje jako „země-terč“ reagující na hrozby a výzvy v režimu „post factum“.

Jaké systémově geopolitické předpoklady lze dnes formulovat? Přibližně tyto:

  • Západní „postindustriální“ model rozvoje lidstva vedl k celosvětové ekologické a morální krizi globálního rozměru;
  • Završuje se závěrečná fáze západního cyklu lidských dějin, která začala v 15. století renesancí, dobou velkých zeměpisných objevů (koloniální expanze evropských států) a následnou průmyslovou explozí;
  • Hrubá geopolitická chyba amerických stratégů byla myšlenka „konce dějin“ (F. Fukuyama);
  • Westernizace se změnila v amerikanizaci a poté na globální diktaturu bank a finančního kapitálu, následovalo úplné rozčarování z tohoto „obrazu budoucnosti“ a „cestovní mapy“ k němu v podobě „Washingtonského konsensu“ u drtivé většiny národů a států současného světa;
  • Vznikl a zintenzivňuje se celkový odpor vůči politice USA, především proti jejímu zásahu do kulturního a civilizačního prostředí (duchovní a morální sféry);
  • Existuje tendence zvrátit globální pořádek k fundamentální bipolaritě na ose Západ – Východ (ne Západ);
  • Hodnotový systém Východu je charakterizován třemi základními ideami rozvoje lidstva: a) idea ekologická, která vrací člověka a lidstvo zpět k přírodě a kosmu; b) idea globální post-ekonomické rovnováhy; c) idea morálně náboženského fundamentalismu.

„Kolektivní Západ“ by rád viděl Rusko zbavené jakékoliv státní suverenity (a v ideálním případě i jakéhokoliv stálého obyvatelstva) a představující „zásobárnu zdrojů“, jako je tomu u severní části dnešní Kanady. „Kolektivní Západ“ bude všemi svými silami bojovat proti každému pokusu o posílení ruského státu, a to pod jakýmikoli ideologickými slogany (nebo i bez sloganů).

„Kolektivní Západ“ nikdy nepřijme vládce ruského státu jako „vlastní“ a nezapojí je do svého globálního systému řízení, a to ani jako operátory střední úrovně. (Jako maximum se jeví osud Gorbačova, bývalého politického představitele mocného sovětského geopolitického bloku, který zaujímal dobrou třetinu planety, jemuž za odevzdání celého bloku dovolili vyžít a svěřili mu roli v reklamě na pizzu s koženými výrobky firmy Louis Vuitton.)

To všechno by celkem vzato mělo určovat jak hlavní úkoly, tak základní parametry mobilizačního projektu pro současné Rusko, v němž bude globální „kolektivní Západ“ figurovat jako úhlavní nepřítel a „cíl číslo jedna“.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Korporace: Nástroje zničení našich rodin a společnosti. Zašlapáním demokracie k ještě většímu zisku. Vzniká tu nebezpečná sociální vrstva? Bannon má pravdu. Chceme přežít? Kruh se uzavírá

Korporace: Nástroje zničení našich rodin a společnosti. Zašlapáním demokracie k ještě...

Migrační invaze pokračuje: Vítači stále v plné akci. Sušenky pro piráty a násilníky? Tohle je válka. Pud sebezáchovy se probouzí? Nikomu v Africe nic nedlužíme. Spojíme síly?

Migrační invaze pokračuje: Vítači stále v plné akci. Sušenky pro piráty a násilníky? Tohle...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Srpen na krku: Sláva, prohráli jsme! 50 roků od invaze již brzy zaplaví mediální prostor. Prošlé střelivo do válečnické protiruské hysterie. MY ale víme: Všechno je jinak. Nohavica, Jakl, Semín. Potkáme se ve Včelné?

Srpen na krku: Sláva, prohráli jsme! 50 roků od invaze již brzy zaplaví mediální prostor....

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky