Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Příčiny i důsledky pádu Nečasovy vlády: Bude nakonec Temelín čínský? A kam by vedl Kalouskův náhlý obrat zrušit dostavbu vůbec?
Autor: Žertovná koláž Ondřej Höppner

Příčiny i důsledky pádu Nečasovy vlády: Bude nakonec Temelín čínský? A kam by vedl Kalouskův náhlý obrat zrušit dostavbu vůbec?

16. 7. 2013

Tisk článku

Petr Hájek Včera jsme se věnovali politickým souvislostem „americké stopy“, která zjevně stála na počátku skandálního pádu jinak právem neoblíbené vlády Petra Nečase. To však není všechno. Spíše jen počátek.

V dnešním pokračování se zabýváme jádrem „jaderného“ tématu. Tedy tím, co pravděpodobně vedlo k rychlé akci, jež měla zabránit, aby vláda o dostavbě jakkoli rozhodla. Americká společnost Westinghouse, jeden ze dvou zbývajících soutěžitelů o mimořádnou strategickou zakázku v naší zemi, má totiž potíže.

PP

Především zřejmě přestává platit hlavní „přednost“, jíž se její političtí lobbisté pokoušeli přimět českou vládu, aby rozhodla pro ně: V nabídce česko-ruského konsorcia figuruje údajně „nebezpečné“ Rusko, zatímco naši spojenci, respektive americký Westinghouse, vlastněný japonskou Toshibou, žádná strategická bezpečnostní rizika nepředstavuje. Ba právě naopak.

Dostavbou a následnou „ochranou“ díla bychom se prý de facto stali územím „chráněným“ vládou Spojených států. Něco jako zamýšlený, připravovaný, ale nakonec neuskutečněný „projekt radar“. Není divné, že po mediální masáži jsou stále tací, kterým to – obojí – připadá jako báječný nápad.

PP

Čtěte také: Šokující rozuzlení motivů protivládního puče: Temelín dostavějí buď Rusové – nebo Číňané! A prokurátor Ivo Ištván konečně přiznal: Školili mě Američané.

Jak to tedy doopravdy je? Jaký je současný stav? Pravdivou odpověď vycházející z našich vlastních zdrojů, a také s využitím článku francouzské novinářky Anne Feitzové, uveřejněného v časopisu Les Echos, se snažíme hledat:

Anne Feitzová: Nikoli Češi, ale Číňané

Peking, který rozvoj exportu komponentů pro jadernou a energetickou oblast hodnotí jako jednu ze svých strategických priorit, je prakticky rozhodnut. Uvažuje o možnosti využít prodeje podílů firmy Toshiba ve společnosti Westinghouse, v souběhu s odmítnutím Japonců stavět nové jaderné elektrárny, k aktivnější spolupráci s Američany.

V takovém případě budou čínskou jadernou a energetickou výrobu, bez ohledu na známé existující potíže Číňanů s výrobou komponentů pro jaderné elektrárny, aktivně využívat Američané (i vzhledem k nižší cenové úrovni) v projektech, které realizuje Westinghouse ve třetích zemích, na prvním místě, v případě jejich vítězství v probíhajícím tendru, v České republice.

Odborníci společnosti Westinghouse ztratili za třicet let nečinnosti profesionální návyky a schopnost amerických vědců řešit technické úkoly na potřebné úrovni doby se vážně snížila.

Prohlášení americké strany o její připravenosti zapojovat české společnosti do projektu v ČR a třetích zemích má pouze deklarativní charakter. Ve skutečnosti jako s klíčovým partnerem počítá Westinghouse právě s čínskými společnostmi, které získávají zkušenosti s výrobou konstrukce reaktorů AP – 1000. V brzké době vyjdou na trh s projektem CAP – 1000, kde písmeno C znamená China.

Potíže nejen technické

Projekt konstrukce jaderné elektrárny s reaktorem AP- 1000, který nyní Westinghouse realizuje v Číně, naráží na velké problémy, které souvisejí s nepropracovaností navrhované technologie. USA chybí zkušenost třiceti let, kdy se v Americe JE nestaví. To mimo jiné, způsobilo, že odborníci ztratili profesionální návyky, a vážně snížilo schopnost amerických vědců řešit technické úkoly na úrovni potřebné pro dnešní dobu.

V souvislosti s tím nezbývá Westinghouse nic jiného, než realizovat svá technologická řešení při stavbě takto složitých objektů prakticky v testovacím režimu a korigovat již schválené projekty. Podle názoru expertů to byl tento faktor, násobený s nesouladem a nekompatibilitou zařízení dodávaných různými dodavateli, co vyvolalo nutnost provádět „za pochodu“ experimenty, které kontrakt nepředpokládal.

Vedení Westinghouse přes své lobbistické možnosti v Kongresu USA snaží vytvářet tlak na americké dozorové orgány, aby je donutilo změkčit nové požadavky na bezpečnost. 

Protože Westinghouse nedisponuje vlastním základním výrobním potenciálem, musí tato společnost vytvářet složité řetězce z různých dodavatelů zařízení a materiálů, což často vede k selhání a zapříčiňuje zpožďování a zdražování výstavy energobloků.

Problémy, které společnosti Westinghouse vznikly při stavbě JE v ČLR vyvolaly značný nárůst ceny jí dodávaných energobloků, a tím i zvýšení ceny za kilowatu instalovaného výkonu přibližně o 900 – 1000 dolarů ve srovnání s kontraktními cenami.

V procesu výstavby reaktoru AP- 1000 v ČLR byly odhaleny vážné nedostatky z pohledu bezpečnosti provozování energobloku.

Podle analýzy expertů Mezinárodní agentury pro atomovou energii byla hlavní příčinou havárie v japonské Fukušimě právě nízká odolnost amerických projektů proti seizmologickým vlivům a působení tsunami.

Za negativní faktory označili čínští experti chybějící systém aktivní ochrany a konstrukční odlišnost pasívních systémů, které mohou samy o sobě představovat nebezpečí. Jmenovitě jde o to, že energobloky nejsou projektovány například na pád letadla nebo podobné kritické situace, nemluvě o tom, že nádrž na vodu, umístěná nad objektem reaktoru pro ochlazování v případě havárie, může katastrofu způsobit i sama o sobě.

Drahá a zastaralá konstrukce

Technologie reaktoru AP-1000, především však ta, týkající se bezpečnosti provozu reaktoru (již zmíněné použití pouze pasívních systémů ochrany, umístění nad objektem reaktoru nádrže s vodou pro případ havarijního ochlazování atd.), byla vyvinuta v devadesátých letech a dnes již neodpovídá současným požadavkům na bezpečnost.

Problém je, že případné zdokonalení tohoto agregátu na současná bezpečnostní kritéria ho učiní cenově konkurence neschopným.

Jak nedávno přiznal prezident Wesinghouse D. Roderick, kontrakt na JE „Wogl“ se zařízením AP-1000 byl  koncipován v USA před pěti lety, a „nezahrnuje celou řadu postfukušimských požadavků na jadernou energetiku“. Dopracování a použití doplňujících technických řešení vyvolá podstatné zdražení projektů s agregáty AP-1000. Je příznačné, že Westinghouse v současnosti vede tvrdý boj dokonce i s americkými dozorovými orgány, které po fukušimské tragédii nastolily dodatečná kritéria pro hodnocení bezpečnosti jaderných objektů, kterým reaktor AP-1000 v současné době neodpovídá.

Problém je, že případné zdokonalení tohoto agregátu na současná bezpečnostní kritéria ho učiní cenově konkurence neschopným. Proto se vedení Wesinghouse přes své lobbistické možnosti v Kongresu USA snaží vytvářet tlak na americké dozorové orgány, aby je donutilo změkčit nové požadavky na bezpečnost. Poznamenejme však, že podle analýzy expertů Mezinárodní agentury pro atomovou energii byla hlavní příčinou havárie v japonské Fukušimě právě nízká odolnost amerických projektů proti seizmologickým vlivům a působení tsunami.

PP

Nahoře: Havárie jaderného reaktoru v japonské Fukušimě (zdroj: www.fukushimafaq.info)

Kam nás chce zavést Kalousek?

Je tedy nad slunce jasné – zvláště pokud se majiteli Westinghouse stanou Číňané – že svěřit dostavbu Temelína právě jim, by představovalo skutečné riziko. Nikoli ovšem z důvodů „ideových“, řekněme schwarzenbergovských, ale velmi praktických. O nutných „dodatečných nákladech“ (již nyní je americká nabídka cenově někde úplně jinde než konkurenční rusko-česká) ani nemluvě.

Zdá se, že tedy zbývá nejbezpečnější „třetí cesta“: Temelín nedostavět. Třetí cesty jsou však záludné – především proto, že ve skutečnosti neexistují. Pouze se jimi označuje zdánlivé řešení jakéhokoli obtížného problému. Nejde však o nabídka populární „zlaté střední cesty“, ale o zamaskování rozhodnutí vydat se k jedné z dvou možností nějakou falšující oklikou. Tak je tomu i v tomto případě.

Miroslav Kalousek napadl dostavbu Temelína z ekonomických důvodů, když předtím v parlamentu hlasoval pro „sluneční tunel“ století, výstavbu astronomicky dotovaných solárních panelů. Je to poznámka – i na pana Kalouska – mimořádně cynická.

Nečekaný „zásadní odpůrce“ dostavby jaderné elektrárny Temelín – stejně jako ještě nedávno její „zásadní přívrženec“ – obratný výrobce bonmotů a mistr temné demagogie Miroslav Kalousek, zvolil právě tuto metodu. Napadl dostavbu Temelína z ekonomických důvodů. Když předtím v parlamentu hlasoval pro „sluneční tunel“ století, výstavbu astronomicky dotovaných solárních panelů, které budou do soukromých peněženek splácet nejspíše ještě naše děti, náhle jimi argumentuje: Nechce, aby spotřebitel možná musel výrobu elektřiny z jádra dotovat – když už dotuje solárníky. Je to poznámka – i na pana Kalouska – mimořádně cynická.

Jenže problematika jaderné energie má pro naši zemi úplně jinou dynamiku. Dobře to popisuje Robert Kostner ve své analýze na webu AntiMeloun.cz. Mimochodem jde o výborný a mainstreamem nikoli náhodou opomíjený „protiproudný“ web, odhalující často velmi vtipně pravdu o „zelených teroristech“. Vřele jej všem našim čtenářům doporučujeme.

Z článku na AntiMeloun.cz vybíráme:

„Diskuze o dostavbě dvou bloků JE Temelín je v plném proudu. Zaznívají racionální i méně racionální argumenty pro dostavbu i proti ní, značná část debaty se logicky točí kolem dodavatele technologie. (...)

Technologický vývoj jde neustále kupředu, aspoň doposud. I způsoby získávání energie se vyvíjejí. Kdo ví, možná za padesát let budeme mít takové technologie získávání a uchování energie, že odstavíme nejenom fosilní zdroje, ale i ty jaderné, možná i dnešní obnovitelné budou ve srovnání s těmi budoucími pro smích. Ale co když ne?

 Energie prostě je super strategická komodita, bez ní nejsme a nebudeme ani svobodní, ani civilizovaní.

Co když naopak některé zdroje začnou opravdu docházet? Co když místo globálního klimatického oteplení (či newspeakově změn) přijde některými hlasy avizovaný glaciál? (...)

Civilizace, které se chtějí dožít dospělosti nebo jen prostě přetrvat, musejí mít rezervy. Musejí rezervy programově vytvářet, alokovat na ně zdroje. Dostupná energie, kterou v tuto chvíli máme, a proto si jí možná málo vážíme, je klíčem k celé řadě řešení možných problémů nebo katastrofických scénářů.

Dostavba Temelína pro nás nemá alternativu.

 

Ochladí-li se na našem území, ať už v důsledku zeslábnutí Golfského proudu nebo nástupu doby ledové, budeme potřebovat energii nejen pro současné technologie, ale prostě proto, abychom nezmrzli a abychom vůbec něco vypěstovali. Oteplí-li se, nastanou-li např. extrémní sucha, budeme potřebovat dopravit sem vodu odněkud z moře, budeme ji muset odsolit, budeme budovat vodní zásobníky a tranzitní vodovody… Vše se dá řešit, pokud budeme mít dostupné zdroje energie.

V tomto smyslu bych pro dostavbu Temelína zvedl ruku, pokud by se hlasovalo. Je lepší mít rezervy a případně je nepoužít a odepsat v případě, že bude energie dost a bude levná – v tom případě totiž budeme natolik bohatá společnost, že nám to nebude moc vadit. A pro případ jiných scénářů budeme mít stabilní zdroj třeba ne nejlevnější, ale stále dostupné a použitelné energie. Energie prostě je super strategická komodita, bez ní nejsme a nebudeme ani svobodní, ani civilizovaní.“

PP

Čtěte zde: Rozumná civilizace vytváří rezervy... celý článek na serveru AntiMeloun.cz.

Temelín a sebeurčení českého národa

Je to právě tak. Dostavba Temelína pro nás nemá alternativu. Alespoň chceme-li v budoucnu pomýšlet na to, že se český stát opět vrátí do rukou jeho občanů. Nic netrvá věčně – ani Evropská unie tady naštěstí nebude na věky. Pak bychom ovšem byli – podle Kalouskova receptu – buďto závislí na Německu a jeho energetickém potenciálu, nebo – podle receptu proamerických jestřábů a neoconů – na protektorátu Spojených států. Nebo, kdoví, třeba Číny.

To i to si nepochybně někteří přejí. Mnozí však stále ještě věří, že moderní český stát přežije a stane se opět relativně suverénním vládcem svých osudů. Především jim jsou určeny tyto a předchozí řádky. Především pro ně se budeme problematikou Temelína dále zabývat a sledovat ji. Aby si skutečně mohli udělat vážný a nemanipulovaný názor na tuto nejednoduchou věc, kterou opět zaplatíme z našich daní. A která má ovšem i zásadní strategický význam přesahující její ten ekonomický. Vědí to nejen Američané.

Proto zůstávejme na zemi: Protivládní puč „americké trojspojky“ Bradáčová – Ištván – Šlachta je pouze malou epizodou v této složité partii, která se právě v prokurátorsko-policejní režii hraje „do hrdel a statků“. Skrze mediální mainstream nás svým hlomozem obklopuje, jako by nic jiného – vážnějšího – před ním a hlavně za ním nebylo.  

PP 


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Robinson na indexu: Doba velí odvrhnout rozum! Každá věda je prý sexistická. Zbavíme se všech hodnot? Michelangelův David bude jednou rozbit? Barbarství příchází zvnějšku i zevnitř. Nesmíme to dopustit

Robinson na indexu: Doba velí odvrhnout rozum! Každá věda je prý sexistická. Zbavíme se...

Spása přijde na Letné: Stává se ze &quote;slušných&quote; demonstrantů sekta? Kavárna nadšena vlastní ušlechtilostí. V rozporu se nežije dobře. Univerzální řešení: Od očištění davem k lynčům a pogromům. Dva protichůdné pojmy

Spása přijde na Letné: Stává se ze "slušných" demonstrantů sekta? Kavárna nadšena vlastní...

NEJČTENĚJŠÍ

Kádrováci Kavárny opět v plné polní: Michal Semín pod palbou nenávisti a lži. Bývalý disident a konzervativec nesmí do Rady ČTK? Babiš, Klaus, Okamura a František. A co Hájek a jeho nenáviděný Protiproud?

Kádrováci Kavárny opět v plné polní: Michal Semín pod palbou nenávisti a lži. Bývalý disident...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky