Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Na slovíčko, přátelé: Česká galerie. Děkujeme, že kouříte. Něžný dynamit z Prahy. Hospoda v Lucerně. Buď připraven. Němcová na Slovensku. Dva v jednom. Rodinná pohádka

Na slovíčko, přátelé: Česká galerie. Děkujeme, že kouříte. Něžný dynamit z Prahy. Hospoda v Lucerně. Buď připraven. Němcová na Slovensku. Dva v jednom. Rodinná pohádka

14. 3. 2018

Tisk článku

Petr Hájek přináší překvapivou informaci, že navzdory neklidné době vyšlo další číslo klidného měsíčníku MY a současně upozorňuje, že dnes večer se můžeme naživo slyšet v rádiu Bohemia

Na stáncích, v trafikách, dokonce v řadě obchodních domů je právě teď nové (již třetí) číslo měsíčníku MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. Pokud jste to ještě pohledem do regálů nezjistili, není divu. Jsme obvykle zastrčeni někde v pozadí, takže si o nás musíte říci. Ani to však není jistota, že MY dostanete. Určitě nejlepší je předplatné, ale k tomu se ještě dostanu. MY je totiž kromě jiného takový náš příspěvek k současné (obvykle báječně farizejské) "diskusi" o nezávislosti médií. Mohu prohlásit, že MY tedy určitě nezávislí jsme - na rozdíl od médií  "veřejnoprávních" či těch, za nimiž stojí velké vydavatelské domy. Za námi nikdo. Dokonce ani Moskva (viz slavný Bekův román).

Ale nejen to. Dnes večer (od 20 hodin) si lze na adrese www.radiobohemia.cz poslechnout další povídání šéfredaktora MY (Petr Hájek) a jednoho z autorů časopisu (Michal Semín, jenž je také předsedou nadačního fondu Má vlast) s redaktory tohoto vlasteneckého rádia.

Moc vás všechny zveme! Vždyť nemáme tolik příležitostí se v přímém přenosu alespoň slyšet, když ne vidět. Je to sice zvláštní - vždyť objektivní ČT zve přece do svých studií všechny názorové proudy - ale nic s tím neuděláme. Sami sice na dalším rozšíření komunikačních možností tak trošku pracujeme, ale to bude ještě trvat, než se k tomu (pokud vůbec) propracujeme. Jsme proto moc rádi, že nás majitelé tohoto rádia pozvali k první besedě hned poté, co první „Myčko“ spatřilo světlo světa (můžete si ji poslechnout z archivu zde). Ostatně článek o těchto „zapadlých“ (ale srdnatě vysílajících) vlastencích najdete rovněž v čísle 3, které, jak řečeno, právě vyšlo.

MY si povídáme

Právě tak se bude jmenovat pořad, který chceme s „Bohemáky“ v nějaké pravidelnější periodě my z MY připravovat. Zatím si „povídáme“ s našimi čtenáři a příznivci „jen“ písemně. Že z toho máme i tak obrovskou radost, nemusím snad zdůrazňovat:

"Vážený pane Hájku,

nedávno jsem zase něco četl v Protiproudu a mezitím objevil informaci, která mi ten obyčejný všední den náhle změnila v neobyčejný. Na okamžik jsem zase pocítil to uvolnění, závan skutečné svobody, něčeho nového, začínajícího. Někdo si vzpomněl na časem zaváté, ve své době nedostižné Myčko. A nejen to, dokonce se rozhodl v jeho duchu pokračovat. Najednou jsem byl opět v šedesátých letech, jež jsou bezesporu neopakovatelným fenoménem nejen u nás, něčím, co je nepřenosné, nesdělitelné, něco, co se musí pouze prožít. 

Díky Vám, pane Hájku, za ten neskutečný zážitek. Časopisy už hodně dlouho nečtu, protože, až na výjimky, nedovedu odlišit obsah jednoho od druhého. Pak ale přišel den, kdy jsem otevřel první číslo Vašeho Myčka a nejméně po dvaceti letech zase jednou přečetl celý časopis od první stránky do poslední. To je přesně ono, to chci číst, tohle jsme přece MY. Druhé číslo jsem už netrpělivě vyhlížel a pro jistotu si Myčko raději předplatím. Držím palce a nesnižujte, prosím, laťku, která je hodně vysoko!

Váš vděčný čtenář Miroslav Voznica"

Vážený a milý pane Voznico,

opravdu moc díky za Váš dopis. Vybral jsem do dnešního „slovíčka“ v redakčním e-mailu z několika podobných právě ten Váš, ne proto, že se Vám Myčko líbí (takových je, Pán Bůh zaplať zatím většina) a máte pro ně zjevně upřímná slova chvály. To hlavní, je Vaše věta: „Na okamžik jsem zase pocítil to uvolnění, závan skutečné svobody, něčeho nového, začínajícího.“

Naprosto přesně jste vystihl, proč jsme se s kolegy, spolupracovníky – a především čtenáři v celé naší zemi – do tak nejistého podniku pustili. Bez zázemí velkého vydavatelského domu, se skromnými prostředky, bez možnosti dát o nás vědět v nějaké velké „zaváděcí kampani“. Spoléhajíce pouze na to, že skrze několik internetových médií, k nimž máme přístup, se o nás lidé dozvědí – a najdou své MY. A řeknou dalším, o tom, že jsme tady.

Přemostit naši složitou dobu s životy, které mnozí z nás žili v době předchozí, ale také s dobami našich statečných předků, je jedním z hlavních motivů tohoto našeho pokusu: Abychom se, coby národy žijící v našem mnohokrát tak draze ubráněném prastarém státě, cítili opět jako MY. Abychom si nenechali vnutit, že před „dnes“ nic nebylo – a když, tak jenom děs a hrůza. To prostě není pravda.

Podívejte se na obsah MY 1/2018

Jsem přesvědčen, že pokud si toto uvědomíme, „závan skutečné svobody, něčeho nového, začínajícího“ – radostného a nadějeplného můžeme opět prožít. MY – a tedy i naše děti a vnuci. „Myčko“ k tomu chce svou troškou přispět právě tak, jako činili naši předchůdci v oněch „zlatých šedesátých“.

Jsem rád, že si nás předplatíte. Nejen kvůli složitostem s (drahou a zdaleka nikoli plošnou) distribucí: stále odpovídáme mnoha zájemcům, kteří MY ve svých prodejnách nenašli. Podstatné je to ale i kvůli tomu, že „udržet vysokou laťku“ – a nebýt jako ostatní od sebe nerozlišitelné časopisy – není právě levná záležitost. Sířit klidný, nevulgární a tak trochu „buditelský“ časopis v naší neklidné, vulgární a zapomínající době má naději na úspěch pouze tehdy, když se na tom budeme podílet všichni, kteří se cítíme jako MY. A to Vy, vážený a milý pane Voznico (stejně jako již několik prvních tisíců čtenářů) určitě jste.

Ještě jednou Vám za Váš podnětný dopis moc děkuji. Nejste sám. Přicházejí nám reakce vlastně ze všech částí naší země a je skvělé, že se nám ozývají už také přátelé MY ze Slovenska, ale i krajané z „lokalit“ poněkud vzdálenějších. Pro příklad:

Dobry den,

prave jsem si predplatila Mesicnik My a jsem velmi natesena na prvni zasilku.

Jen chci upresnit podobu me adresy, aby nedoslo ze strany americke posty k nedorozumneni. Dekuji za vasi praci, za vase clanky, za vase vlastenecka srdce!

S pranim hezkeho dne

Martina Machova
Melrose Park, U.S.A.

Milá paní Machová,

moc děkujeme za hezká slova i za předplatné. Jen podotýkám, že jednou z možností (pro někoho i daňově výhodný a netýká se to jen našich zahraničních čtenářů) může být i příspěvek nadačnímu fondu Má vlast, s nímž úzce spolupracujeme. Pokud takový dar na pomoc „Druhému národnímu obrození“ dosáhne alespoň výše ročního předplatného MY (plus poštovné), automaticky každého takového dárce podle dohody s vedením fondu zařadíme mezi abonenty Myčka.

Podívejte se na obsah MY 2/2018

Dobrý den.

O časopisu jsem se dnes dověděla z článku pana Hájka v newsletteru Nová republika. I začala jsem usilovně hledat a pátrat, až jsem jej objevila. Teď rozešlu odkaz mezi své seniory, mám jich 20, kterým přeposílám "články a další" pro těch "nevzdělaných atd. 10 milionů". V rozhovoru (v časopise) se senátorem panem Grulichem o Češích v cizině jsem doslova "zírala", kolik posílají Češi v cizině do republiky peněz. A potom, že jsme závistivý a nepřející národ. Oni jsou také přece "naši".

Ať se Vám práce daří, také tím přispíváte k oslavě 100. výročí naší republiky.

S úctou
Věra Jelínková, Ostrava

Vážená a milá paní Jelínková,

velmi si cením Vaší „osvěty“ mezi seniory – nejen proto, že sám patřím do této „kategorie“. Jsme většinou lidé, pro které naše republika něco znamenala a znamená. Určitě ne jen (ale také) proto, že jsme tak byli vedeni a vychováváni. Aby se to nestalo minulostí – i k tomu je tady náš časopis. Moc prosím, šiřte jej dál. Věřím, že nám všem s ním bude lépe. Vždyť to jsme MY – i s našimi krajany, jak správně poznamenáváte.

S přáním klidu (v neklidných dobách) a pevného zdraví všem našim čtenářům,

za redakci a spolupracovníky

Petr Hájek
MY 3/2018

Takhle si prostě povídáme. A budeme i dnes večer. Máte-li chuť, tak si nás nalaďte. A když to nestihnete, pořad najdete opět v archivu rádia Bohemia. Určitě ho ale dáme i někam na stránky Protiproudu.

Tak hezký poslech!


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Chvilky pro totalitu na Václaváku: Přijeli voliči z celého protektorátu. Vedlejšák hlavního politruka? Spát a vstávat ve strachu. Kolik vyfasujete za schvalování atentátu? V listopadu uvidíme, zač je demokracie loket

Chvilky pro totalitu na Václaváku: Přijeli voliči z celého protektorátu. Vedlejšák hlavního...

Politruci vtrhli do škol: Týdny mediální nenávisti. Na naše děti si troufnou. Kdo jim to dovolil? Co takhle se učit matiku a češtinu? Soudruzi z Člověka v plísni by to potřebovali. Zašít se na stávce proti počasí je větší zábava

Politruci vtrhli do škol: Týdny mediální nenávisti. Na naše děti si troufnou. Kdo jim...

NEJČTENĚJŠÍ

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu. Jak zlikvidovat nepřítele Deep state? Okno také do naší blízké budoucnosti. Zkuste nahlas říci Alex Jones. Tohle tu ještě nebylo

Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu....

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky