Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Krachující Venezuela: Nové bojiště mezi Ruskem, Čínou a USA? Největší zásoby ropy na světě - proč je země před bankrotem? Kondor zranil, hyena MMF obchází kolem. Trump pokračuje v hrobaření. Chávezovo zlato láká

Krachující Venezuela: Nové bojiště mezi Ruskem, Čínou a USA? Největší zásoby ropy na světě - proč je země před bankrotem? Kondor zranil, hyena MMF obchází kolem. Trump pokračuje v hrobaření. Chávezovo zlato láká

17. 1. 2018

Tisk článku

Valentin Katasonov se podrobně zabývá příčinami a průběhem současné katastrofální situace ve Venezuele a upozorňuje na další možné místo střetu velmocenských zájmů

Venezuela byla jednou z nejvíce prosperujících zemí Latinské Ameriky. Její rozkvět založený na ropě, jejíž zásoby řadí Venezuelu na první místo na světě, se začal vytrácet v 80. letech minulého století. Tvrdí se, že důvodem zlomu byl pokles cen za černé zlato, které tvoří více než 90 % všech výnosů z vývozu země.

Jsou tu ovšem i další důvody, které zůstávají skryty. V 70. až 80. letech 20. století latinskoamerické diktatury (Chile, Brazílie, Argentina, Bolívie, Uruguay, Paraguay) s podporou amerických speciálních služeb prováděly operaci „Kondor“, během níž bylo zabito přibližně 70 000 lidí – politiků, odborářů a veřejných činitelů, novinářů, diplomatů a vědců. Řízení operace koordinoval tehdejší poradce pro národní bezpečnost USA Henry Kissinger – obžalovací spis na něho stále leží u Mezinárodního trestního soudu (ICC). Operace Kondor tvrdě zasáhla Venezuelu, aktivizovala pátou kolonu v zemi, vyvolala nepokoje. Organizátoři nepokojů však dosáhli opačného účinku: namísto posílení proamerického režimu se do čela země dostal politik s levicově socialistickou orientací Hugo Chávez, který znárodnil ropný průmysl země.

Během Chávezovy vlády vítr dul do plachet venezuelské ekonomiky: ceny ropy byly vysoké, což umožnilo zemi účinně čelit útokům Washingtonu. Po smrti Chaveze v dubnu 2013 se stal prezidentem jeho spolupracovník Nicolás Maduro. Zdědil spoustu problémů: především velký veřejný dluh (70 % HDP na počátku roku 2013) a rozpočtový schodek (13 % na počátku roku 2013). Nicméně rok 2013 vlivem vysokých cen ropy nebyl pro Venezuelu tak špatný – HDP země vzrostl o 1,6 %. Ovšem v letech 2014 až 2015 se ekonomická situace prudce zhoršila v důsledku poklesu světových cen ropy. Podle Venezuelské centrální banky dosáhla v roce 2015 inflace v zemi 180,9 % a ceny spotřebního zboží vylétly do nebes. V únoru 2016 bylo nutné devalvovat národní měnu bolívar o 37 %. Během roku 2016 již inflace ve Venezuele překročila 800 %.

USA v roli hrobaře

USA mezitím lily olej do ohně. V březnu 2015 americký prezident Barack Obama podepsal vyhlášku o sankcích proti řadě osob z okolí prezidenta Venezuely odůvodněnou tím, že v zemi jsou údajně porušována lidská práva, stíháni „političtí odpůrci“, zamezuje se svobodě tisku a lidé jsou vystaveni násilí a zatýkání. Byla vypracována černá listina. Majetek osob uvedených na těchto seznamech a jejich účty v USA byly zmraženy. Občanům USA bylo navíc zakázáno vstupovat do obchodních vztahů s lidmi zapsanými na černé listině.

25. srpna 2017 nový prezident USA Donald Trump podepsal dekret o zavedení nových finančních sankcí proti Caracasu. Doplňující sankce byly reakcí na vytvoření Ústavního sněmu v létě roku 2017 ve Venezuele a „následné uzurpování autority demokraticky zvoleného Národního shromáždění tímto orgánem“. Trumpova vyhláška zakazuje obchod s novými dluhopisy a cennými papíry vydanými venezuelskou vládou a státem vlastněnou ropnou společností PDVSA, která vstoupila do řady společných podniků s velkými zahraničními korporacemi. Navíc byly zakázány veškeré transakce ovlivňující stávající dluhové závazky veřejného sektoru ve Venezuele a rovněž týkající se vyplácení dividend venezuelskou vládou.

Čtěte ZDE: Jak se kradou země: Cesta mírová a cesta násilná. Co nám to jen připomíná? Osa zla povážlivě hubne. Kdo je další na řadě? Rozbíjet tak dlouho, až budou souhlasit. Pak to nekupte, když je to tak levné

Nebudu uvádět další detaily amerického rozruchu kolem Venezuely. Všechny dohromady ukazují, že Washington usiluje o finanční zaškrcení Venezuely. Konkrétně směřuje k zorganizování bankrotu země v závislosti na státním dluhu. Jaká je hodnota tohoto dluhu pro dnešek, je nemožné s jistotou říci. Oficiální statistiky o tomto účtu Caracas nezveřejňuje. Analytici odhadují celkový veřejný dluh Venezuely (včetně dluhu PDVSA) ve výši 100 až 150 miliard dolarů. Na trhu se obchodují dluhopisy vlády a PDVSA okolo 60 až 70 miliard dolarů a ví se o čínských bilaterálních půjčkách ve výši 60 miliard dolarů (pravda, některé z nich jsou pravděpodobně již splaceny) a o dluzích v hodnotě přibližně 5 miliard dolarů z půjček od mezinárodních organizací, zejména od Interamerické rozvojové banky.

Ruský venezuelský dluh činil v září 2016 2,84 miliard dolarů. Rosněft navíc poskytl Caracasu několik záloh v celkové výši 6 miliard dolarů na budoucí dodávky ropy.

Na pokraji bankrotu

V roce 2017 se situace pro Venezuelu stala kritická. Na začátku podzimu venezuelské orgány přiznaly, že do konce roku by měly být splaceny dluhy ve výši 15 miliard dolarů. Přitom měnové rezervy centrální banky v roce 2017 kolísaly v rozmezí 10 až 12 miliard dolarů.

Odborníci upozornili na skutečnost, že po výsledcích roku 2017 by se Venezuela mohla stát rekordmanem v podílu z exportních tržeb zaslaném na splácení a servis dluhů. Dynamika venezuelských příjmů z vývozu ropy ovšem současně klesá, a to o miliardy dolarů ročně. Budeme-li vycházet z dosavadního trendu poklesu výnosů, pak v roce 2017 mohou příjmy za ropu spadnout na 20 miliard dolarů. Ukazuje se, že platby za dluhy v roce 2017 dosáhnou 75 % příjmů z exportu země. To je skutečně bezprecedentně vysoká hodnota.

Venezuelu postavili pod Damoklův meč bankrotu. Vše je komplikováno skutečností, že sankce, které na Venezuelu uvalil prezident Trump dne 25. srpna 2017, zablokovaly Caracasu možnost vyjednávání o restrukturalizaci dluhu s držiteli státních obligací Venezuely. Jakákoli restrukturalizace dluhu znamená umoření závazků ze starých cenných papírů nově vydanými obligacemi, přičemž nákup nových dluhopisů bude přímým porušením sankcí.

Přestože Venezuela nemá už 10 let žádné oficiální vztahy s Mezinárodním měnovým fondem, MMF pečlivě sleduje situaci. Pokud dříve v MMF uváděli, že nejproblematičtější zemí světa, pokud jde o dluhy, je Řecko, nyní tvrdí, že Venezuela je na tom ještě hůře. Má-li obnovit dovoz na úroveň roku 2015 (35 miliard dolarů), zvýšit spotřebu a částečně obnovit základní fondy, bude Venezuela potřebovat každoroční narovnání platební bilance ve výši 22 miliard dolarů. Kromě toho musí financovat rozpočtový schodek, který je nyní kolem 7 % HDP. V důsledku toho bude Venezuela potřebovat vnější pomoc ve výši 30 miliard dolarů ročně.

Čtěte ZDE: Recept na vyrabování země: Pozvěte si domů Joe Bidena! Učebnicový příklad barevné revoluce pod taktovkou USA. Nevinná prezidentka odstoupena. Nahradil ji americký špión. Letenky platí Albrightová

Hyeny krouží kolem oběti

Nad tím odborníci z MMF spekulují: Získat takové prostředky lze pouze tehdy, pokud se Caracasu podaří přesvědčit Mezinárodní měnový fond a jeho akcionáře, včetně USA, aby poskytli Venezuele „výjimečný přístup“ k mezinárodním fondům výměnou za to, že americké korporace dostanou „výjimečný přístup“ k ekonomice Venezuely. Maximální úvěr pro každou zemi je omezen na 435 % kvóty dané země u MMF. V případě Venezuely by to bylo 23 miliard dolarů, jiné mezinárodní instituce mohou poskytnout 2 miliardy dolarů, USA a Evropa až 5 miliard dolarů bilaterálních půjček. Výsledkem je, že celková kreditní částka v rámci celého programu by mohla dosáhnout 32 miliard dolarů. Přibližně takovéto výpočty se objevují v neoficiálních dokumentech MMF, s nimiž byl seznámen Nicolás Maduro a jeho tým.

Mezinárodní měnový fond tak krouží kolem Venezuely, ale Maduro chápe, že mu nastražují brilantní udičku. Mnohé země se již setkaly s takovými háčky, včetně Řecka, Argentiny, Rumunska (když tato země byla ještě socialistická). Konec všech příběhů o „spolupráci“ s MMF byl vždy stejně smutný a v případě Řecka tento příběh dosud neskončil.

Podle dostupných údajů Venezuela nadále splácí svůj dluh, ale někdy si dovoluje prodlení, jímž se dostává na hranu bankrotu. Ratingové agentury vystavují zemi extrémně nízká ocenění, která mohou být nazývána „částečným bankrotem“, nebo „stavem před bankrotem“. Úplný bankrot to zatím není. Úplný bankrot hrozí zabavením zahraničních státních aktiv Venezuely, a jedná se o aktiva nemalá: především jde o ropnou rafinérii státní firmy PDVSA, která se nachází na území USA, a tamtéž je také síť čerpacích stanic, do nichž jsou dodávány pohonné hmoty z rafinérie (do USA jde asi 40 % venezuelského exportu ropy). Kromě toho může být předmětem konfiskace i ropa v přepravních tankerech. Platby v cizí měně za export ropy poukázané na účty PDVSA budou rovněž zabaveny.

Nakonec mohou být obstaveny mezinárodní rezervy Venezuely. Mimochodem zesnulý Hugo Chávez nechal většinu rezerv převést na zlato, aby je ochránil před možným obstavením a konfiskací. K dnešnímu dni tvoří podle některých odhadů žlutý kov asi 70 % rezerv Venezuely.

Zachrání Venezuelu Rusko a Čína?

Na podzim roku 2017 přišla skutečná spása pro Caracas, když Rusko přistoupilo na prosbu o restrukturalizaci dluhů. Koncem října oznámilo Ministerstvo financí RF, že je připraveno restrukturalizovat bilaterální dluh ve výši přibližně 3 miliard dolarů. Za nových podmínek bude splátka provedena ve dvou fázích. Pro první část dluhu bude stanoven splátkový kalendář s nízkými částkami a většina plateb bude převedena do druhé etapy splátek.

Opakovaně vyšla vstříc Caracasu také Čína se svojí restrukturalizací dluhů. Obecně se Venezuela stává arénou pro ostrý zápas mezi USA na jedné straně a Ruskem a Čínou na straně druhé. Jedná se o boj s vysokou mírou rizika a s velkým napětím na každé straně, ale hra stojí zato. Běží tu o obrovské zásoby venezuelské ropy (17,5 % světových zásob podle údajů z roku 2014, zásoby Saúdské Arábie činily 15,7 %). Výsledek souboje je nejasný, ale Venezuela již velmi dobře pochopila, co obnáší americké zájmy.

Zdroj. 


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Rozhovor s prázdnou židlí: O učitelích-hrdinech za časů mrtvice. Pád dětí v Praze. Záhada informací. Bude slovo VLAST zakázané? Špendlík může zachránit život. Kdy přijde konec světa? Společenství věrných

Rozhovor s prázdnou židlí: O učitelích-hrdinech za časů mrtvice. Pád dětí v Praze. Záhada...

Další vypečená neziskovka: Kuchyně na barevné revoluce sídlí v Praze. Granty na školení aktivistů. Má Soros pomocníka či konkurenci? Za vším hledej Člověka v tísni. Ať žijí Norské fondy. Spolu proti suverénním státům

Další vypečená neziskovka: Kuchyně na barevné revoluce sídlí v Praze. Granty na školení...

REKLAMA
reklama

NEJČTENĚJŠÍ

Milenci a vrazi na valné hromadě: Sedm jednou ranou. Pozvání Kvído Bilaka na Hrad. Trump v chaosu. Kavárna v rozkladu. I šéf čučkařů sedl prezidentovi na lep. Hrůzný konec ministra P-P. Svět se zachvěl

Milenci a vrazi na valné hromadě: Sedm jednou ranou. Pozvání Kvído Bilaka na Hrad. Trump...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky