Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Čínský plán: Nejsilnější armáda na světě. Rozdíl mezi hegemonem a

Čínský plán: Nejsilnější armáda na světě. Rozdíl mezi hegemonem a "obyčejnou" velmocí. Vystrnadí Američany bez války z Pacifiku? Pochopí Evropan politiku Podnebesí? Druhá "včasná válka" nebude

27. 10. 2017

Tisk článku

Petr Akopov hodnotí jeden z hlavních startegických rozhodnutí sněmování čínských komunistů, kteří se rozhodli, že Říše středu se do poloviny jedenadvacátého století stane velmocí s nejsilnější armádou na světě

Na sjezdu Komunistické strany Číny nezaujímaly mezinárodní otázky příliš místa, ale již první den v referátu Si Ťin-pchinga zazněla dvě důležitá prohlášení: o světové hegemonii a čínské armádě. Jedno z nich může být považováno za senzační, pokud nebudeme vnímat jen slova, ale význam toho, co bylo řečeno. Týká se čínské armády: jaká bude během několika let.

Projev generálního tajemníka trval tři a půl hodiny a klíčové v něm byly roky 2035 a 2050. Jde o mezníky etap na cestě k „velkému obrození čínského národa“.

Prvním je dokončení modernizace a druhý završení transformace Číny na „bohatý, mocný, demokratický, harmonický, civilizovaný a moderní socialistický stát.“ Sté výročí vyhlášení Čínské lidové republiky má být datem splnění čínského snu a země se musí „stát opět velikou“, použijeme-li Trumpova slova.

Číně historicky náleží status velmoci

Přitom ambice Číny jsou nejen reálné, ale také naprosto přirozené – v celé své historii byla Čína v pravém slova smyslu světovou velmocí. Pouze z našeho eurocentrickém pohledu to zní zvláštně. Ale objektivní analýza hovoří o tom, že během 4 tisíců let své historie (to je dokázané minimum) Čína přežila mnoho sousedních i vzdálených civilizací, včetně těch, které aspirovaly na celosvětové rozšíření a zachovaly si svou nezávislost a soběstačnost.

Nejen její obyvatelstvo, ale také ekonomika patřily k největším na světě a ještě před dvěma stoletími zabíraly celou třetinu ve světovém měřítku. Pouze v 17. století začala země mít problémy, které se zhoršily tím, že se v 19. století násilím otevřela světu. Po zuby ozbrojený Západ potom přistál u břehů Číny, využil její vnitřní krizi, zhoršoval ji a provokoval, navedl Číňany na opium a nakonec z velké země udělal svoji částečnou kolonii.

Téměř celé století převládal v Číně chaos, od poloviny 19. do poloviny 20. století, a za dalších 40 let se země fakticky rozpadla. Se založením ČLR začala ožívat, avšak v polovině šedesátých let se opět dostala do úpadku vlivem „kulturní revoluce“. Teprve koncem sedmdesátých let nastoupila stabilní trajektorii růstu.

Za posledních 40 let Čína učinila obrovský skok, ale z historického pohledu se pouze vrátila na své tradiční místo ve světě. Obnovila vše ztracené a stala se světovou velmocí přímo před našima očima. Má již největší světovou ekonomiku a světově největší tempo růstu, největší populaci na světě a nejambicióznější plány. Ambiciózní v dobrém slova smyslu. Čína neusiluje o světovou nadvládu, nechce nahradit Ameriku jako světový hegemon. Přesněji řečeno, ona ji nevyhnutelně nahradí, a již nahrazuje, jako silnější slabšího, ale stále zdůrazňuje, že se nechce stát novým globálním hegemonem.

Čtěte ZDE: Komunisté Říše středu sněmují: Jiná forma pluralitního systému? Čína jako nový hegemon místo USA? Čtvrtá cesta k fungujícímu systému. Žádné menšiny - žádné problémy

Pouze slabí podlehnou

I na 19. sjezdu Si Ťin-pching řekl, že Čína nebude nikdy provádět politiku expanze a nebude obětovat zájmy jiných zemí ve svůj vlastní prospěch: „Bez ohledu na úroveň, jakou Čína dosáhne ve svém vývoji, nikdy nebude usilovat o postavení hegemona,“ prohlásil.

Ale to je jen čínská ukolébavka, říkají lidé s fobií na Čínu. Jakmile se stanou nejsilnější ze všech, okamžitě z nich budou noví Američané, začnou si diktovat podmínky, zabírat území a vnucovat druhým své mravy.

Je zřejmé, že Západ jako celek si zvykl měřit všechno západním metrem, ale čínská geopolitická strategie je stejně odlišná od západní jako čínská civilizace od evropské. Číňané nevnucují své hodnoty nikomu. Hlavně proto, že považují všechny národy za odlišné, a - mírně řečeno - zpozdilejší ve vývoji, nesnaží se tudíž ovládat celý svět pomocí vojenské síly, diplomacie a tajných operací.

Číňané se snaží získat kontrolu nad obchodem a různými podniky v zahraničí, ale všechno závisí na síle partnera-soupeře a nikoliv na míře nátlaku z Pekingu. Rusko se například nemusí bát žádné formy „čínské expanze“, jestliže v každém společném díle s Čínou bude pevně a chytře bránit své národní zájmy. Mezi Ruskem a Čínou nejsou žádné nepřekročitelné protiklady, přitom existuje mnoho skutečně vzájemně prospěšných a strategicky důležitých věcí pro spolupráci.

Nehalasné lámání okovů

Fakt, že vzestup Číny je objektivní a nevyhnutelný, Anglosasové už dávno pochopili, ale mají úplně jiný vztah k Podnebesí. A problém není v čínštině. Už téměř 40 let mluví gramotní američtí analytici o nevyhnutelném střetu mezi Američany a Čínou v boji za globální nadvládu, ale to je jen část pravdy.

Ano, Čína hodila Americe rukavici, ale jen proto, že neusiluje o světovou hegemonii, ale snaží se chovat tak, jako bychom žili v „americkém světě“. USA se snaží zadržovat Čínu od momentu vyhlášení ČLR, a ačkoli v poválečném období se mnohem více angažovaly v boji proti SSSR, na konci osmdesátých let po usmíření s Moskvou se „čínská otázka“ opět stala pro USA klíčovou.

Stačí se podívat na zeměpisnou mapu, abyste pochopili, jak Spojené státy vojensky doslova obklíčily Čínu. Zvláště na východě a jihovýchodě, od Japonska a Jižní Koreje až po Jihočínské moře. Ve velké zemi, jejíž ekonomika závisí na dovozu energetických zdrojů a vývozu zboží, taková „blokáda“ přirozeně způsobuje jen podráždění. A touhu přervat pouta, což se nepochybně stane, mimo jiné cestou neformální aliance s Ruskem, které má stejně jako Čína zájem na změně stávajícího světového řádu.

Nicméně pokud Rusko tradičně prosazuje aktivní zahraniční politiku, potom Čína se navenek řídí, také tradičně, extrémně opatrnou taktikou. To je dáno několika důvody. V současné době převažuje ten důvod, že Čína nechce odkrýt své plány až do okamžiku, kdy už bude zbytečné něco skrývat. Taková taktika je dostatečně podložená, nakonec analytici v geopolitice už tak dost chápou, co se ve skutečnosti v Číně děje.

Čtěte ZDE: Kudy na křižovatce: Svět již není unipolární. Sýrie je jeho symbolem. Vznikne na východě velmocenská triáda? Nebezpečí číhá za Atlantikem. Unikne Turecko katastrofě? Ne každá klatba vyjde. Klíč leží v Eurasii

Budování armády světové velmoci  

A není to jen aktivita v rusko-čínském sblížení, ale především rozsáhlý program modernizace čínské armády. Na kongresu o tom Si Ťin-pching hovořil takto:

Dosáhli jsme nového klíčového a historického okamžiku v posilování národní obrany a ozbrojených sil... Musíme plně uvést v život požadavek strany na posílení armády, abychom mohli vstoupit do nové éry a přizpůsobit vojenskou strategii novým podmínkám. Vybudovat silnou a moderní armádu, námořnictvo, letectvo, pozemní síly i vojska strategické podpory...

Učiňme z toho naši misi, aby do roku 2035 byla modernizace naší národní obrany a ozbrojených sil v zásadě dokončena. A do poloviny tohoto století musíme s Čínské lidové armády udělat ozbrojené síly přední světové úrovně.“

Tato slova již vyvolala trochu rozruchu, problém je v tom, že některá média přeložila „přední světovou úroveň“ jako „nejsilnější na světě“. Pokud by Si opravdu řekl, že se čínská armáda do roku 2050 stane nejsilnější na světě, stala by se z toho senzace. Ne proto, že by šlo o překvapující nebo pobuřující sdělení, ale proto, že Číňané nikdy neříkají nic, co by mohlo být použito k tomu, aby je obvinili ze snahy o světovou nadvládu. Nechtějí to a není pochyb o tom, že by se USA takového prohlášení okamžitě chytly a prohlásily by, že představuje hrozbou pro americké a mezinárodní zájmy.

Přitom USA neustále zdůrazňují, že mají nejsilnější armádu na světě (což od roku 1991 odpovídá skutečnosti), a neustále tvrdí, že nedovolí nikomu, aby se stal silnější než oni. Jinak řečeno, co je dovoleno Jovovi ... Pochopitelně ani Čína, ani Rusko s tím nesouhlasí, není ale nutné pořádat závody ve zbrojení. Rusko má jaderné zbraně, modernizuje pozemní síly, obnovuje letectvo a námořní flotilu, zatím mu to stačí. Ale Čína, která potřebuje otevřít své vlastní hranice, rozšířit ramena alespoň v oblasti svých národních zájmů, nemůže nic z toho udělat bez vytěsnění USA. Urychlené budování armády je proto pro Peking jediným možným postupem k dosažení „čínského snu“.

K čínsko-americké válce nikdy nedojde?

Takže Si Ťin-pching, když hovořil o vyzdvižení čínské armády do roku 2050 na „přední světovou úroveň“, měl samozřejmě na mysli, že se stane nejsilnější na světě. A není pochyb o tom, že k tomu dojde. Síla čínské ekonomiky, finanční prostředky vyčleněné na armádu (oficiálně přiznaný vojenský rozpočet představuje pouze část rozpočtu na zbrojení) a co je nejdůležitější, zbrojní program pro nadcházející tři desetiletí, nenechává nikoho na pochybách.

Do roku 2050 má mít Čína největší námořní flotilu (zahrnující více než tucet letadlových lodí) a největší vzdušné síly na světě. To je to, co potřebuje k vytlačení USA z Pacifiku. Současně s tím budou Spojené státy samy postupně ztrácet své pozice nejen v tomto regionu (který je však nejdůležitější), ale i ve světě jako celku. Takže je zcela pravděpodobné, že k čínsko-americké válce nikdy nedojde.

No a varianta vyprovokování „včasné války“, kterou Velká Británie uplatnila v roce 1914 proti Německu (v Londýně pochopili, že program na vybudování německé flotily by nevyhnutelně přivedl impérium ke ztrátě kontroly nad světovými oceány), se v případě USA ve vztahu k Číně nemůže podařit.

Zabránit čínské armádě v postupu na první pozici ve světě může pouze vnitřní krize a nový neklid v Číně. Ale čínští komunisté jsou rozhodnuti udělat vše, aby k ničemu takovému nedošlo. Chtějí k tomu využít rovněž  pečlivé studium sovětských zkušeností: od Říjnové revoluce až po rozpad SSSR. A rovněž budování sovětské Rudé armády – nejmocnější armády na světě ve druhé polovině XX. století.

Plány jsou jedna věc a realita světa věc další. V každém případě nyní víme, kam čínský kolos zamířil.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Zabiják z mešity: Zéland byl pouze cíl z nouze. Nad řádky jeho zoufalého manifestu. Nelítostně racionální nemuslim? Varianty naší kolektivní sebevraždy. Jak bychom se dívali na Palacha, kdyby...? Nelze omlouvat

Zabiják z mešity: Zéland byl pouze cíl z nouze. Nad řádky jeho zoufalého manifestu. Nelítostně...

Žluté vesty krachují: Levicoví banditi zpustošili Paříž. Zpoza opony řízená diskreditace celého hnutí? Proč tentokrát policie zůstala mimo hru? Macron byl na horách. Barbaři jako reprezentanti naší civilizace

Žluté vesty krachují: Levicoví banditi zpustošili Paříž. Zpoza opony řízená diskreditace...

REKLAMA
reklama

NEJČTENĚJŠÍ

Mladý Klaus pozvedl prapor: Fialky ho vyloučily. Bolševika dle toho poznáš i poslepu. Ano ano, ne ne. Ozvěna z Bratislavy. Naše Trójská hříbátka. Schvalování atentátu se opět trestá. Občanská válka? Dokdy jen studená?

Mladý Klaus pozvedl prapor: Fialky ho vyloučily. Bolševika dle toho poznáš i poslepu....

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky