Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Kudy na křižovatce: Svět již není unipolární. Sýrie je jeho symbolem. Vznikne na východě velmocenská triáda? Nebezpečí číhá za Atlantikem. Unikne Turecko katastrofě? Ne každá klatba vyjde. Klíč leží v Eurasii

Kudy na křižovatce: Svět již není unipolární. Sýrie je jeho symbolem. Vznikne na východě velmocenská triáda? Nebezpečí číhá za Atlantikem. Unikne Turecko katastrofě? Ne každá klatba vyjde. Klíč leží v Eurasii

14. 9. 2017

Tisk článku

Alexandr Dugin pokračuje ve svých úvahách nad politikou současných velmocí, přemýšlí o novém modelu uspořádání světa a o jeho silných i slabých stránkách

V první části svých úvah se Alexandr Dugin, filosof, politolog, sociolog, publicista, politik a profesor Lomonosovovy univerzity v Moskvě, zabýval palčivými otázkami současného světa, intelektuálního úpadku Evropy a směru, jímž se naše civilizace může dále ubírat. Ve druhé části svého obsáhlého textu na tyto své úvahy přímo navazuje a zabývá se konkrétními možnými scénáři naší společné budoucnosti. 

Téma: Turecko a NATO

Co je důležité pro Turecko a Rusko, jaké jsou příležitosti spolupráce Ruska a Turecka v Eurasii a přistoupení Turecka k Eurasijské unii? Jaké překážky nastanou na této cestě a jaké návrhy lze předložit pro řešení těchto problémů?

Pro Turecko existuje v podstatě jeden způsob, jak zachovat svou územní celistvost, státnost a kontinuitu moci, totiž dobré vztahy s Ruskem. Mohou být ledajaké, mohou prostě vyjadřovat vzájemnou úctu k zájmům druhého. Současnost tomu prakticky odpovídá, dnešní úroveň vztahů mezi Erdoganem a Putinem má ve skutečnosti takový základ, spočívá ve vzájemné úctě a respektování zájmů obou zemí. Pokud tato linie přinejmenším přetrvá, pak Turecko má šanci zachovat svou územní celistvost, neboť když Rusko stálo na prahu války (s Tureckem), Turecko zrovna stálo na pokraji rozvratu.

Pro Rusko to bylo špatné, pro Turecko fatální. Existuje rozdíl: Turecko by po tomto konfliktu přestalo existovat a Rusko by bylo vážně poškozeno. Osoba může zemřít a může utržit velmi vážná zranění, v případě konfrontace by Rusko utržilo ta zranění, ale Turecko by mohlo jednoduše zmizet, stát se Libyí nebo Sýrií. O to tehdy šlo, Rusko bylo tlačeno k tomu, aby si přivodilo zranění, a Turecko mělo být rozvráceno, stejně jako Irák, Sýrie, Libye a tak dále. To je velmi důležité pochopit. Pokud by došlo ke konfliktu, Turecko by už neexistovalo a Rusko by ztratilo mnoho krve a nacházelo by se ve velmi vážném stavu.

Válka s Tureckem by zasadila oběma kolosální ránu, Turci jsou vynikající vojáci a velmi vážná politická síla, propukl by vnitřní islámský protest, Rusko by si znepřátelilo turkické národy uvnitř i vně Ruska a v post-sovětském prostoru. Pro Rusko by to byla obrovská katastrofa, ale mohlo by přežít, kdežto Turecko by nemělo šanci. Turci to za žádných okolností nesměli udělat, Rusko se tomu také muselo za všech okolností vyhnout, a tak se i stalo. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou nyní postaveny na správném principu, to znamená, že nyní existuje vzájemný respekt, konflikt byl zažehnán, probíhají jednání o Sýrii, Iráku, Kurdech, o vnitřních vztazích a to je přínosné pro obě strany. Podle mého názoru je možné a nezbytné uzavřít novou strategickou alianci, myslím tím důležitou osu Moskva – Ankara – Teherán. Tento strategický trojúhelník by byl další stupeň. Mohl by být nazván například „Eurasijský trojúhelník“.

Čtěte ZDE: Turek dnes rozumnější než Francouz: Pochopil Erdogan pokrytectví a dekadenci unijních elit? Politická hra v souvislostech: Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Řekové po 36 letech v EU mohou jen závidět

Velmocenská triáda mimo Západ a NATO

Není nutné se připojit k ŠOS, nebo k Eurasijské unii, nebo k jiným strukturám, i když to není vyloučeno. Pokud se podaří zorganizovat vojensko-strategickou a vojensko-politickou alianci tří zemí, dvou islámských zemí a Ruska, vyřeší se tím všechny bezpečnostní otázky v celém regionu. Mohly by se přidat Sýrie a Irák, a možná i Libye a Egypt, ale všichni by museli akceptovat, že existují tři jednoznačná centra moci: Moskva, Ankara a Teherán. Každé z nich má své klady i zápory, každé svou vlastní sféru vlivu, každé svá vlastní omezení a limity, ale společně jsou neporazitelní. Jsou rovnoprávná, vyrovnaná a srovnatelná i co do velikosti. Byla by to další úroveň. Vztahy jsou již dnes dobré, ale ještě lepší bude, když Turecko bude mít šanci nejen zachovat územní celistvost, ale také vyřešit s Ruskem a Íránem mnoho problémů při reorganizaci okolního prostoru, což je hlavně pro Turecko otázka Kurdů.

Rusko získává přístup do Iráku, do zemí Perského zálivu, do Egypta a do Libye, získává vliv v Sýrii, čili společným úsilím bychom mohli dosáhnout ještě většího posílení pozic Turecka. Samozřejmě, musíme vzít v úvahu vztah mezi Íránem a Ruskem, musíme úplně odstranit vliv Evropy a Ameriky. Turecko musí vystoupit z NATO, které ve své době sloužilo k zajištění suverenity Turecka, i to bylo z hlediska Turecka správné, i když Rusko bylo vždy proti (ale to je jiná záležitost). Stalinovské Rusko ohrožovalo Turecko, není důležité, zda tomu tak opravdu bylo, nebo ne, budu vycházet z toho, že ano. Turecko se muselo bránit a samo by na to nestačilo. Jeho vstup do NATO byl výsledkem racionálního kalkulu.

Dnes NATO neplní obrannou funkci: NATO a USA připravovaly vojenský převrat proti Erdoganovi, NATO otevřelo kurdský faktor a jsme přesvědčeni, že NATO nyní nepředstavuje bezpečnost, ale naopak hlavní nebezpečí pro Turecko. Členství Turecka v NATO je neslučitelné s národními zájmy Turecka, ale to si musí vyřešit Turci sami. Dříve nebezpečí přicházelo z Ruska, dnes z USA. Turecko musí být na straně Íránu a Ruska. Írán je v tomto ohledu nutnost vzhledem k tomu, že Rusko a Turecko nemohou regionu poskytnout stabilitu, protože šíitský živel je velmi vážným faktorem, nemůžeme ho ignorovat, musí být na naší straně, na straně protizápadní a eurasijské. Írán je náš důležitý třetí pól, navzdory skutečnosti, že Turci jsou sunnité, Iránci šíité a Rusové pravoslavní křesťané, ale ve třech jsme velmocenská triáda schopná vyřešit všechny problémy.

Čtěte ZDE: Eurasie: Utopie nebo šance pro budoucnost? Prohnilému Západu navzdory. Kam zmizela vrstva vládců? Rusko proti Antikristu. Soumrak ideologií a filosofie konce. Každá civilizace má svoji cestu

Konfederace eurasijských států

Předvídám možnost těsnější integrace, například vytvoření Konfederace eurasijských států, kde bude zakotvena státnost Ruska, Íránu i Turecka a každý si zachová svoji identitu a suverenitu, kde budou otevřené hranice a kde bude existovat společná ekonomika a energetika. Je zcela možné vytvořit takový model, ale to je píseň budoucnosti. Myslím, že integrace může být velmi přelomová. Vždy spolu bojovaly Rusko s Tureckem, Turecko s Íránem, Rusko s Íránem a tyto tři silné mocnosti se navzájem omezovaly. A když to teď překonáme, můžeme vytvořit takový pól, kterému bude patřit celý svět, respektive klíče ke světu. Rusko samo nemůže vládnout podobnou mocí, pokud nebude mít tak zásadní partnery jako Turecko a Írán, společně dokážeme udržet podíl moci nad celým světem, protože tři takové mocnosti se stanou neporazitelnou silou a společně se mohou rovnat s Čínou. Čína je samostatné téma, ale už nás nebude moci ignorovat. Čína je silnější než každý z nás jednotlivě, a to politicky i ekonomicky. Společně jsme však silnější a pak budou mít všechny země a regiony možnost volby. Pak pro Indii, pro Pákistán, pro Afghánistán a pro státy jižního Kavkazu a Střední Asie vznikne možnost různých řešení, pokud naše tři země vytvoří velmocenský pól světa.

Jsem přesvědčen, že je třeba postupovat krok za krokem. Zaprvé je třeba zachovat to, co bylo dosud dosaženo, zadruhé usilovat o rozvoj tohoto tripartitního svazku s Teheránem, bez nikoho dalšího, a o vystoupení Turecka z NATO, zatřetí směřovat k přípravě hlubší integrace.

Největší překážkou jsou globalisté, atlantisté, atlantické prozápadní elity, ti všichni budou systematicky diskreditovat naši unii. Budou se točit na tom, že Rusko není demokratickou zemí, mohou zneužít nacionalistický faktor v Turecku. Rovněž v Rusku lze využít anti-nacionalistický faktor, stejně jako anti-turecký faktor. Atlantisté použijí jakékoli argumenty, aby zabránili vytvoření aliance. Proto musíme prozíravě promyslet všechny souvislosti, kterými budou argumentovat naši nepřátelé, a dát jim jasnou odpověď, aby nás nezastihli nepřipravené.

Téma: Budoucnost Sýrie

V Sýrii Rusko prokázalo svou důslednost; Rusko dokázalo zachovat územní celistvost Sýrie, bylo schopno odrazit útok globalizace a Sýrie je dnes prakticky stát, který se stal symbolem toho, že unipolární svět už není unipolární. Není zde důležité, zda někdo podporuje Asada, nebo ne. Pokud Američané a jejich stoupenci nad někým vyslovili klatbu, neznamená to, že jim to vyjde. Rusko ukázalo, že otázka je poněkud složitější, a na světě není jen jedna síla, která bude rozhodovat a předurčovat něčí osud. Proto je Sýrie symbolem nového světa. Důležitý je fakt, že Rusko spolupracuje s Íránem. I přes Irák jsme ubránili územní celistvost Sýrie – to znamená, že situace už není taková jako dřív, unipolarita je u konce a syrský problém bude řešen na demokratickém základě, přičemž se vezmou v úvahu všichni účastníci: Turkmeni i Kurdové, sunnité i alavité, stoupenci Assada i jeho odpůrci.

Nejdůležitější ovšem je, že nastaly dvě významné události: zásadní snížení americké podpory ISIL a rozpad arabsko-sunnitské koalice na Katar a Saúdskou Arábii. V důsledku ztratil radikální islám podporu, dnes postrádá významnou účast salafistů dříve podporovanou Katarem a nepřímo Tureckem. V souvislosti s tím nyní tento modul vypadl a je nejvyšší čas skoncovat s nejagresivnějšími stranami radikálního islamismu. Proto si myslím, že Rusko má v Sýrii příznivé postavení, Putin dokázal, že jeho politika byla správná, že svět už není unipolární a Erdogan, byť pozdě, ale přece přijal novou pozici. Nyní zbývá už jen se ve společné dohodě vypořádat s DAEŠ, jenž se v mžiku vytratí, protože mnoho věcí bylo uměle udržovaných, a pak přistoupit k organizaci dlouhého složitého procesu vybudování nové politické reality v jediné a územně celistvé Sýrii. Velmi pečlivě a velmi pomalu s účastí všech, kdo dnes představuje vítěze. Je důležité, aby se Turecko připojilo ke koalici jako vítěz, potom budou zájmy Turecka zohledněny v budoucí konfiguraci samotné syrské politiky.

Čtěte ZDE: Islámský stát: Spojenec NATO? Roura, která tvoří dějiny. Válka uvnitř aliance? Putin šlápl USA na hračky. Napadení Evropy po osmi dekádách. Hrozí nám největší nebezpečí od našich "přátel" - jako obvykle?

Téma: Převrat v Turecku

Nakonec, co se týká převratu v Turecku. Šlo o velmi vážnou událost. Byl jsem v iráckém Kurdistánu a při rozhovoru mi bylo řečeno, že Kurdové byli na tento převrat připraveni dopředu a chystali povstání, čili Turecko bylo odepsáno. Erdogan se k tomu nemusel postavit správně, armáda mu nemusela zůstat věrná, a fakt, že ho podpořili kemalisté a Rusko mu v pravé chvíli podalo pomocnou ruku, nuže všechny tyto faktory spasily režim Erdogana, samotného Erdogana i Turecko. Samozřejmě gülenovci jsou jen špičkou ledovce, ve skutečnosti všichni lidé, kteří kopali za NATO, byli integrováni do struktury USA a měli vazby na Západ, nebyli žádní stoupenci Gülena, ale účastníci jednoho a téhož spiknutí.

Víme, že v Turecku je téměř každý měsíc tisíce lidí vyhozeno z práce, jiné dosazují. To není konec, bohužel, turecká společnost je prostě nasycena atlantickými silami a ne všichni jsou členy Gülenovy sekty. Jde jen o součást atlantského spiknutí, jehož cílem je státní převrat zaměřený na zničení územní celistvosti Turecka. A ne všichni lidé, kteří smýšlí stejně a řídí se atlantskými principy, byli gülenovci, proto musíme jít více do hloubky. Aby se Turecko skutečně zbavilo gülenismu, musí vystoupit z NATO a vytvořit nový blok s Ruskem a Íránem. Teprve pak získá skutečnou suverenitu. Dokud Turecko zůstává členem NATO, není suverénní stát. Nyní se rozvíjí vojensko-technické partnerství s Ruskem. Pokud se bude rozvíjet také s Čínou, nebo jinými zeměmi, bude to pro Turecko užitečné, ale Turecko musí být nezávislé a svrchované. Teď je uvězněno v systému Aliance, která má zcela jiné plány.

Pravda, s Trumpem to není tak horké, Trump nemá rád Erdogana, nemá rád Turecko, jak potom může využívat vojenské základny proti Turecku? Ale nebyl bych si tím tak jistý. Dnešní účast Turecka v NATO není zárukou bezpečnosti, ale naopak představuje hrozbu. NATO bylo zadavatelem převratu v Turecku před rokem a samozřejmě za vším byla Obamova administrativa a Clintonovi lidé, ale teď je u moci Trump a je třeba toho využít. Turecko musí vystoupit z NATO a vybudovat si svůj vlastní svrchovaný bezpečnostní systém. Ale podle našich informací si velmi nebezpečné skupiny v Turecku udržují své pozice a nejsou přímo stoupenci Gülena. Tyto skupin se jeví jako mnohem hlubší úroveň toho, kdo stojí za převratem. Jinými slovy, nyní probíhají čistky pouze na vrcholu ledovce.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Obranné hradby V4 v ohrožení: Obvyklá zrada slovenských elit nás může přijít draho. Kiska a Fico si chystají bruselské trafiky. &quote;Kompaktát&quote; za nás podepíše EU? Migranti se k nám navalí coby dup!

Obranné hradby V4 v ohrožení: Obvyklá zrada slovenských elit nás může přijít draho. Kiska...

Švédsko již téměř ve válečném stavu: Slavná výloha migrační invaze před kolapsem. Nejatraktivnější země pro zločince. Budou policisté dezertovat? Boj o moc mezi gangy. Tisíce hořících aut a tikání časované bomby

Švédsko již téměř ve válečném stavu: Slavná výloha migrační invaze před kolapsem. Nejatraktivnější...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Pan Brexit Farage: Soros a EU uzavřeli největší komplot v historii. 226 agentů v Evropském parlamentu? Cenzura, propaganda a převraty. Samozvaný mesiáš chce zničit národy. Chystá se na smrt nebo na ofenzífu?

Pan Brexit Farage: Soros a EU uzavřeli největší komplot v historii. 226 agentů v Evropském...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky