Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU

"Konspirační" otázky nad masakrem v Barceloně: Další operace pod falešnou vlajkou? Proč právě před referendem o nezávislosti Katalánska? CIA Španěly varovala co, kdy a také kde se stane. Proč centrální vláda nereagovala?

28. 8. 2017

Tisk článku

Vladimír Dobrynin si nejen všímá řady pozoruhodných okolností kolem islamistického masakru v Barceloně, ale současně varuje před reálnou možností obnovení středověkého evropského chalífátu v celé EU

Teroristický útok je tragická událost, která se vždy odehraje neočekávaně, proto se na ni nelze připravit, o předem přijatých a úspěšně prováděných bezpečnostních opatřeních ani nemluvě. Na konci června 2015 byl ve Španělsku vyhlášen čtvrtý (z pěti možných) stupeň teroristické hrozby. V průběhu dvou od té doby probíhajících let se složky vnitřní bezpečnosti pyrenejského království nikoliv bez uspokojení neustále chlubily stále větším počtem zadržených osob pro podezření ze zapojení do džihádismu.

Exhibice čísel zvláště posílila v okamžiku, kdy někde v EU další salafista odpálil bombu v lidmi přeplněném místě, nebo v souladu s novým trendem zasedl za volant těžkého vozidla s úmyslem masakrovat pod jeho koly nevinné lidi.

V komentářích k Bruselu, Nice či Londýnu vytrvale zaznívala věta, že "ve Španělsku je vše pod kontrolou". Bezpečnostní služby v zemi mají přece velké zkušenosti s bojem proti interním (baskickým) teroristům, což umožňovalo, když ne být v naprostém klidu, tedy alespoň "cítit pevnou víru v zítřejší den": U nás je vše podchyceno, správní lidé jsou infiltrováni v islamistických frakcích, máme dostatek informací.

Zlatí Baskové 

V den barcelonského atentátu dosáhl počet zadržovaných extremistů, přívrženců radikálního islámu, dvou stovek, ale oslavit toto svérázné jubileum v atmosféře klidu nebylo španělským ochráncům pořádku dopřáno.

Zkušenosti s bojem s příznivci nezávislosti Baskicka, jak se ukázalo, nepomáhají při prevenci před teroristickými útoky prováděnými arabskými kamikadze. Baskové měli stále stejný cíl svých útoků – bezpečnostní a soudní orgány a nepropůjčovali se smrtonosným činům uvnitř velkého náhodně zvoleného davu. Příslušníci ETA (Euskadi Ta Askatasuna) by mohli být do určité míry dokonce považováni za slušné lidi, neboť měli zásady, které dodržovali.

V případě salafistů je to jiné: pokud se zpočátku přepokládalo, že útoky sebevražedných teroristů jsou namířeny proti zemím, které se nějak zapojily do boje proti IS, pak celá evropská nemuslimská populace "náhle" zjistila, že nepřítelem muslimských teroristů je každý, kdo nevyznává islám.

Nemá smyl zabývat se smutnými statistikami útoku v Barceloně, počtem mrtvých, zraněných, zadržených, podezřelých, to vlastně nemá žádnou výpovědní hodnotu. Pokusme se odpovědět na bezradné "proč" a "co dělat" znějící vždy po takových událostech.

Čtěte ZDE: Vraždící cirkus: Další úspěšné číslo krvavého seriálu o báječných migrantech. Dvanáct malých černoušků. Boom psychiatrů? Nařídí Brusel zátarasy? Zakáže auta a nože? Přichází čas boje

Kde byl pátý stupeň?

Pokud měla policie "vše podchyceno", jak tvrdila, nemohla nevědět, že se v zemi něco připravuje a dřív nebo později se to stane. Je pochopitelné, že mohly být problémy s vymezením lokality, nicméně už i tato neznalost by měla být varovným signálem španělským bezpečnostním silám, to znamená přitlačit je k zavedení přísnějšího režimu.

Teoreticky ano. Pátý stupeň ohrožení ovšem prakticky znamená vojenské hlídky v ulicích a obrněná vozidla u nejživějších náměstí a budov. Žít pod hlavní samopalu se nezdá být přijatelnou perspektivou, i když si uvědomíte, že demokracie je v nebezpečí a armáda se na vás dívá optickým zaměřovačem právě kvůli záchraně vašeho života. Prvním úkolem teroristů je vytvořit prostředí obecného strachu a zavedení hlídek do ulic by znamenalo, že prakticky dosáhli svého cíle.

Zavedení faktického válečného stavu v zemi by znamenalo také pro ekonomiku drtivý úder, nejen proto, že by to vedlo k potřebě výrazného zvýšení nákladů na armádu. Máme tu i paralelní proces snižování zisků z cestovního ruchu – generující třetí nejvyšší příjmy do státního rozpočtu.

Španělsko navštěvuje každoročně více než 70 miliónů zahraničních turistů (počet obyvatel v zemi je zhruba 47 miliónů), přičemž každý z nich podle Národního statistického úřadu zanechává v zemi nejméně 1000 eur. A to jsou pouze tzv. přímé výnosy, ale jsou ještě i nepřímé, které je překračují třikrát. Co se týká Barcelony, v živém vysílání televizního kanálu Telecinco zaznělo: "Každý pátý obyvatel katalánského hlavního města je spojen s turismem." Jaký dopad by přineslo rozhodnutí nasadit na každý roh ozbrojené hlídky provádějící kontrolu dokumentů, je myslím jasné.

Proč Barcelona?

Někteří zahraniční (ve smyslu ne-španělští) analytici tvrdí, že by bylo logičtější očekávat teroristický útok v Madridu. Je to přece jenom hlavní město, turistů je tam také plno, a obecně tam žije víc lidí. Tak velí logika, říkají.

Pro ty, kdo se "považují za stratégy a vidí boj "zvenčí", čili sledují Španělsko z novinových článků, a přitom sedí v útulném křesle kanceláře umístěné tisíce kilometrů od Pyrenejského poloostrova, má smysl připomenout, že slovo "logika" a "islámský terorismus" mají málo společného. Přistupovat k lidem, kteří přijíždějí do starého světa z Blízkého východu nebo severní Afriky a žijí podle zákona šaría, podle evropských měřítek je přinejmenším naivní.

Vedle toho navíc Barcelona zaujímá přední místo pokud jde o početnost muslimských komunit. V současné době je v Katalánsku 214 islámských modlitebních center, v čemž předstihuje ostatních 16 regionů v zemi, kde je zaregistrováno přibližně 1400 mešit. Tady nelze nezdůraznit, že mluvíme o tomtéž Španělsku, které bylo dříve známé svou oddaností katolicismu.

Barcelona je zcela odlišný fenomén španělského života. Není to tak dávno, co Ada Colau, starostka katalánského hlavního města, známá svými nadšením pro lidi připlouvající přes Středozemní moře za lepším životem, hovořila o vybudování největší evropské mešity právě v Barceloně. Podle této "pokrokové" hlavy barcelonské radnice by to "znamenalo vysoce symbolický projekt" a "názornou demonstraci náboženského pluralismu" hlavního města Katalánska.

Ostatně otázka výstavby takovéto mešity v Barceloně nebyla nastolena poprvé. Ještě před několika lety z ní však sešlo, protože rozumnějším lidem z předchozího městského zastupitelstva došlo, že se muslimové nesnaží přizpůsobit evropské kultuře, takže tím Katalánci přiblížili zničení společnosti, kterou po staletí vytvářeli.

Podle analytiků žijících ve Španělsku, kteří neposuzují situaci jen z doslechu, je "Barcelona – hnízdo radikálního salafismu" (tak zní titulek článku na první stránce vydání "La Razón", které vyšlo den po atentátu). Přišli na to sice poněkud pozdě, ale i tak je dobré, že se článek vůbec objevil. Pokud by nedošlo k teroristickému útoku, v politicky korektní liberálně demokratické společnosti by takový článek vůbec nebylo možné publikovat, ani s patřičnou omáčkou.

Čtěte ZDE: Evropa kulturně obohacená: Tipy na letošní pozdní dovolenou. Kyselinu do obličeje, nebo raději masáž náklaďákem? Bude to prostě bomba! Důležité je vědět, čemu se vyhnout

Jak to bude s nezávislostí?

Jako vždy přišel ceremoniální pochod "držíme se za ruce", respektive "nemáme strach z terorismu", kreslilo se pastelkami na chodník, scházelo jen vypuštění stovek holubů za mír na celém světě. Pátý stupeň ohrožení nicméně přesto nebyl vyhlášen - a asi nikoli jen z výše uvedených důvodů. Jisté kroky úřadů omezující po určitou dobu občanské svobody totiž očekávat lze.

Katalánsko, jak každý ví, aktivně bojuje za získání nezávislosti a oddělení od centrální španělské vlády. Pokud si odmyslíme teatrální projevy soustrasti obětem z bulváru Rambla a popustíme uzdu "racionálnímu cynismu"  složí se nám zajímavý obrázek.

Pár hodin po teroristickém útoku, vystoupil španělský premiér Mariano Rajoy se slovy podpory obětem a odsoudil jeho pachatele. Běžná praxe po islamistickém vraždění. Stejně jako výzvy "nemáme strach", či "spojme síly v boji". Ale v podmínkách dnešní konfrontace Madrid – Barcelona (Španělsko – Katalánsko) slova pronesená předsedou vlády, a zesílená replikou ministra vnitra Juana Ignacia Zoido "dnes musíme být jednotní jako nikdy" získávají docela specifický odstín: Centrální vláda ostře odmítala blížící se referendum o nezávislosti Katalánska, nyní dává najevo, že tím spíše je nutné na ně zapomenout.

Operace pod falešnou vlajkou?

Čili teroristé, ať to zamýšleli nebo ne, ve skutečnosti především zasadili úder katalánskému separatismu: centrální vláda má nyní více než kdy jindy důvod zakázat referendum. Třeba jako odložení referenda na dobu neurčitou, dokud k tomu nenastanou "vhodné podmínky". Je jisté, že i někteří přívrženci nezávislosti podpoří takové řešení a budou souhlasit s odkladem: situace přece zavazuje. Vůdci hnutí za samostatné Katalánsko budou mít dobrou výmluvu, proč slíbené referendum nemůže proběhnout.

Že by nešlo o pouhé kouzlo nechtěného? Ovšemže, zdravě to zavání velmi realistickou "konspirační teorií", ubezpečují analytici – kteří pochopitelně chtějí zůstat v anonymitě. Prostě - útok přišel v pravý včas a udeřil přesně tam, kde bylo potřeba. Je to jako "Powellova zkumavka". (Svého času americký ministr zahraničí Colin Powell ukázal v OSN ve zkumavce údajný vzorek biologické zbraně jako důkaz nutnosti vpádu USA do Iráku.) Obětovat životy jednotlivých lidí je samozřejmě nemorální, ale jestliže se to děje ve jménu ušlechtilého cíle zachránit před neuváženým krokem (a možná katastrofou) celý národ, potom vše nevypadá tak nehumánně.

Informace, s níž "CIA varovala španělské bezpečnostní orgány před blížícím se teroristickým útokem a dokonce jmenovala ulice, kde by se to mohlo odehrát" (jak zveřejnil list Periodico 18. srpna), je přímou součástí agenturní zprávy a navíc s ohledem na specifika aktivit v Langley (sídlo CIA) pouze posiluje podezření, že závěry anonymních expertů jsou víc než opodstatněné.

Čtěte ZDE: Španělská policie prohrává boj na hranicích EU: Tisíce migrantů se probíjejí do Evropy. Pátá kolona pochoduje Barcelonou. Národní strany posilují, Juncker zvažuje rezignaci. Měření sil na kontinentě se rychle blíží

Zpět do středověku

Co ještě lze očekávat od islámských teroristů ve Španělsku?

Jak zjistily noviny El Mundo, je dále v plánu Islámského státu operace "Oheň v Andalusii" (Fuego en Al Andalus). "Islamisté oznámili své úmysly pomstít se Španělům za utrpení, které způsobili nevinným občanům chalífátu v Iráku a v Sýrii. Salafisté hodlají udeřit v šesti městech Andalusie, mezi něž patří Sevilla a Cordoba," píše istanbulský korespondent novin Luis Miguel Hurtado. "Islamisté se rozhodli provést opačnou reconquistu a vrátit Španělsko do muslimského období středověku, které skončilo pádem Granadského emirátu v roce 1492."

Zda bude Španělsko aktivně bojovat proti islámskému extrémismu, nebo i nadále zůstane jen u podivně "zpožděných reakcí" na teroristické útoky, nezáleží až tak na samotném premiérovi Marianovi Rajoy a jeho vládním týmu. Pyrenejské království je stát, který je součástí Evropské unie, a proto je jeho suverenita, podobně jako ostatních 26 členů EU, do značné míry omezená.

Pokud Brusel nepřejde od kreslení pastelkami a "slavných tryzen" za oběti islamistickýchh masakrů k systematickému skutečnému boji proti terorismu, vidina návratu středověkého chalífátu na celé území EU nebude vůbec nereálná.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Nejtěžší otázka pro Trumpa: Jak dostat USA z okraje útesu smrti? Má napětí v Zálivu ještě mírové řešení? Řinčení, škrcení a vyhrožování. Jsou Saúdové opravdu kamarádi Ameriky? Válka s Íránem zničí svět

Nejtěžší otázka pro Trumpa: Jak dostat USA z okraje útesu smrti? Má napětí v Zálivu ještě...

Útoky na ropnou rafinerii v Saúdské Arábii: Otevření Pandořiny skříňky. Nyní není bezpečný vůbec nikdo. Příští dron může vyletět odkudkoli. Bude nutná kontrola nad každým územím? Možná uzrál čas k nové Jaltě

Útoky na ropnou rafinerii v Saúdské Arábii: Otevření Pandořiny skříňky. Nyní není bezpečný...

REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky