Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
I mrkev je dnes na Ukrajině vzácností: Nedostatek potravin je příznačný. Vládnoucí junta škemrá o almužny z EU. Porošenko: Naši evropskou volbu si vzít nedáme. Německo, Francie a Nizozemsko nesouhlasí

I mrkev je dnes na Ukrajině vzácností: Nedostatek potravin je příznačný. Vládnoucí junta škemrá o almužny z EU. Porošenko: Naši evropskou volbu si vzít nedáme. Německo, Francie a Nizozemsko nesouhlasí

19. 7. 2017

Tisk článku

Anton Krylov líčí, kam až dospěla Ukrajina se svojí asociační dohodou o přistoupení k EU a statisticky dokládá pád země do otrockého vztahu k Západu

Zprávy z Ukrajiny nadále připomínají citáty anekdot, a čím dál, tím hůř. V průběhu evropské integrace „zemědělská velmoc“ dosáhla situace, kdy nakupuje řadu základních zemědělských produktů od EU pro nedostatek svých vlastních. Dnes je to zejména mrkev. Ale o mrkvi je nutné mluvit i v jiném kontextu, a to ve smyslu návnady před nosem osla.

Propad výroby sádla na Ukrajině nastal už dávno. Dokonce již v roce 2015 bylo zveřejněno, že dovoz tohoto strategického produktu pro národní kuchyně se prudce zvýšil. Hlavními dodavateli se staly Německo (33,1% z celkového dovozu), Polsko (27,0%) a Maďarsko (11,7%). Sádlo rovněž dorazilo na Ukrajinu z Dánska, Francie a Belgie, přitom se mluví o tom, jak se Kyjev stane agrární supervelmocí a bude živit nejen Evropu, ale celý svět.

Evropská mrkev je pro Ukrajince příliš sladká

V roce 2017 se situace dostala tak daleko, že Ukrajina zůstala bez domácí mrkve. Podle agentury TASS, „tento týden se začala do země dovážet mrkev z EU kvůli akutnímu nedostatku vlastní produkce.“ Přitom průměrná velkoobchodní cena se zvýšila o 20% až na 14 hřiven (30 rublů) za kilogram. Nedostatek mrkve se vysvětluje tím, že kvůli ztrátám v uplynulém období a deštivému počasí byly kráceny osevní výměry.

Poznamenejme, že ruská velkoobchodní cena této kořenové zeleniny je 20 – 25 rublů za kilogram, přestože ceny potravin v Rusku byly vždy v průměru jeden a půl až dva krát vyšší než na Ukrajině, a po hospodářské krizi, pádu hřivny a uvalení sankcí, se tento rozdíl ještě zvýšil. Takže i když celkově zůstávají ceny v zemi relativně nízké (ve srovnání se sousedy), cena mrkve na Ukrajině již dohnala a předehnala jak Rusko, tak i Evropskou unii.

Důvody pro to jsou pochopitelné. Trojí pokles hřivny sice způsobil, že zboží z Ukrajiny se stalo v zahraničí více konkurenceschopné, ale k tomu, aby se udržel tok valut do země na dřívější úrovni, je třeba vyvážet mnohem víc. Jenomže například objem exportu produktů rostlinné výroby v letech 2013-2016 poklesl z 8,9 na 7,1 miliard dolarů (z toho u obilovin z 6,4 na 5,4 miliardy dolarů), zatímco vývoz olejů a tuků zůstal nezměněn na 3,5 miliardách dolarů ročně.

Čtěte ZDE: Zbídačená Ukrajina: Bude agrární kolonií EU? Lidé to začínají chápat. Obrátí se jejich nenávist od Ruska k EU? Náckové na něco přijdou. Zavede Porošenko v zemi válečný stav? Ukropatrioti horší než Pol Pot

Důsledky agrární kolonizace Ukrajiny

Zemědělství na Ukrajině se ještě horko-těžko drží v běhu (s výjimkou pěstování mrkve), ale v jiných oblastech je situace mnohem horší, o čemž opět hovoří oficiální statistika.

Objem vývozu z produkce nerostů (uhlí, sůl, ruda, paliva) se v posledních třech letech snížil ze 7,5 na 1,7 miliardy dolarů, chemického průmyslu ze 4,3 na 1,4 miliardy dolarů, železa z 17,6 na 7,6 miliardy dolarů a výrobků z něho z 2,6 na 0,6 miliardy dolarů. Ve strojírenství poklesl export 2,7 krát – z 10,3 na 3,8 miliardy dolarů. To není překvapující, neboť zařízení vyráběná na Ukrajině byla dodávána hlavně do Ruska. V roce 2013 připadalo na strojírenství 16,3% z celkových vývozů z Ukrajiny, po výsledcích v roce 2016 už jen 11,6%. Současně s tím se podíl vývozu obilí zvýšil ze 14 na 21%, vedle toho podíl tuků a olejů vzrostl z 5,5 na 10,8%.

Tak na pozadí deindustrializace Ukrajiny vzniká jev, jakému opakovaně čelí země, které se spoléhaly na vývoz zemědělských produktů. Pole jsou osetá nikoliv tím, co potřebují obyvatelé, ale tím, co je výhodné vyvážet do ciziny.

Bonmot, že pro Ukrajinu „není nic sladšího nad mrkev“, se podle všeho stává realitou každodenního života. Pokud se situace bude nadále vyvíjet stejným směrem, oranžový kořen mrkve se skutečně stane vzácnou pochoutkou pro rychle chudnoucí populaci.

Evropská volba je cesta do chudoby

Přitom nelze říci, že by ukrajinské úřady neregistrovaly rostoucí chudobu. Jenomže „řeší“ to pouze Petro Porošenko a Volodymyr Hrojsman (předseda vlády – pozn. překl.), ovšem nikoliv se zaměřením na negativní dopady reforem, nebo na obnovení zničených ekonomických vztahů s Ruskem, ale škemráním o almužny z Evropského stolu.

V předvečer summitu Ukrajina – EU v Kyjevě Hrojsman řekl, že Kyjev „bude plnit své povinnosti vyplývající z programu reforem zahájených v roce 2015 a předloží Evropské unii k posouzení nový program na podporu Ukrajiny v souladu s asociační dohodou s EU.“ Má to být něco navíc vedle aktuální tranše makroekonomické pomoci ze strany EU ve výši 600 milionů €, které budou vyčleněny po zavedení dalšího reformního balíčku.

Porošenko se nad očekávání kriticky obořil na ty evropské země a evropské úředníky, kteří nevítají s radostí evropskou integraci Ukrajiny.

„Při vší úctě ke všem vedoucím lídrům orgánů a států EU chci zdůraznit, že nikdo nemá morální ani politické právo zříci se litery ani ducha asociační dohody, jejího cíle, jejího smyslu a jejího významu pro ukrajinský lid a budoucnost našeho státu. Ukrajina jasně deklarovala své evropské aspirace a evropskou volbu. Nikomu to nedarujeme a nikdo nemá právo nás o to připravit,“ varoval.

Čtěte ZDE: Další oběť na okraji barevné propasti: Tajemná paní Gibbsová a její krvavá stopa. Ukrajinský scénář se zadrhl v půli. Jako vždy víc novinářů, než demonstrantů. Bělorusko je nadáhle v hledáčku. Ubrání se?

Komu není rady, tomu není pomoci

Výhrůžky byly marné: Summit Ukrajina – EU v Kyjevě byl završen bez schválení závěrečného komuniké. Země jako Německo, Francie a Nizozemsko nesouhlasily s prohlášením zařazeným v dokumentu, které znělo: „EU uznává evropské aspirace Ukrajiny a vítá její evropskou volbu“.

Prezident Porošenko si uvědomil, že praktický výsledek summitu spoluobčanům sdělit nemůže, tudíž začal fantazírovat: „Doufám, že jednou budeme pořádat summit Ukrajina – EU, dovolte mi se tak vyjádřit, v Doněcku a na Jaltě. Udělal bych pro to všechno,“ prohlásil před shromážděným publikem.

Porošenko podle svého tiskového mluvčího Svjatoslava Ceholka vyzval EU, aby zrušila poplatky za roaming pro předplatitele ukrajinských mobilních operátorů (není to tak dávno, co byl zrušen roaming v rámci EU a evropští provozovatelé zvýšili ceny pro zákazníky z jiných zemí, včetně Ruska a Ukrajiny).

Bezplatný roaming je jistě dobrá věc. Ale levnější mrkev by byla lepší.

Zdroj.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Megalomanská předsevzetí Lejnové: Vytvoří tato dámička z EU světovou velmoc? Sedm geopolitických úkolů. Jen přes naše mrtvoly? Budoucnost zemí V4 není v unii. Totalitní utopie

Megalomanská předsevzetí Lejnové: Vytvoří tato dámička z EU světovou velmoc? Sedm geopolitických...

Migrantské vraždění u sousedů: Zase ticho po pěšině. Jak přemýšlí kavárenský udavač? Důležité a nedůležité informace. Jak vypálit rybník alternativním médiím? Přestat nás vychovávat a manipulovat

Migrantské vraždění u sousedů: Zase ticho po pěšině. Jak přemýšlí kavárenský udavač? Důležité...

NEJČTENĚJŠÍ

Václav Klaus: Jak ČT v německém duchu přepisuje historii. Na památku 27 miliónů mrtvých? Overtonovo okno pro nové myšlení. Nejsem sám, kdo je otřesen. Propaganda speciálně pro podrobené státy?

Václav Klaus: Jak ČT v německém duchu přepisuje historii. Na památku 27 miliónů mrtvých?...

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky