Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Světová ekonomika na kraji propasti: Největší bublina historie praskne v roce 2017. Hodný Obama a zlí konzervativci. Výbuch umožní zrození světové měny. Donald Trump jako volavka? Lze zabránit katastrofě?

Světová ekonomika na kraji propasti: Největší bublina historie praskne v roce 2017. Hodný Obama a zlí konzervativci. Výbuch umožní zrození světové měny. Donald Trump jako volavka? Lze zabránit katastrofě?

12. 1. 2017

Tisk článku

Brandon Smith - americký nezávislý novinář a ekonomický komentátor - shrnuje zkušenosti, vyplývající z destítky let pozorování trhů - a dochází ke krajně důležitému závěru

Pohádka o “nové normě” v oblasti ekonomiky je už tak stará, že si na ni většina lidí prostě zvykla. Zdá se jim, že katastrofální stav světového finančního sektoru je prostě - normální.

Lidé jsou obecně daleko méně znepokojení, než by měli, ačkoli se základy ekonomiky potácejí a klesají pod tíhou celosvětově mizerné poptávky a historicky nejvyššího veřejného dluhu, který centrální banky ještě zhoršují neustálý pumpováním dalších hromad peněz do oběhu.

Přesto se nikdo nebojí. Dokonce mají všichni pocit, že není čeho se bát! Proč taky? Zvládli jsme přece skoro osm let bruslení na tenkém ledě, tak proč bychom neměli vybruslit dalších osm let piruet ve stejném duchu? Jenže to je mírně řečeno omyl. A následky budou katastrofální.

Jak změnit zlato v olovo

Elity celosvětového bankovnictví zvládly, co si předsevzaly. Totiž dovést ekonomiku na pokraj zhroucení - a pak ji tam nechat viset tak dlouho, dokud si veřejnost v takzvaně vyspělém světě nezvykne, že na hraně propasti lze celkem pohodlně žít. Proč by něco takového dělaly? Abychom pochopili celkový obraz - což se bohužel průměrnému člověku dneška povětšině nedaří, protože se tím odmítá zabývat - musíme nejprve pochopit, že ekonomika dnes je především záležitostí davové psychologie. Jinak řečeno, že světová ekonomika je sama jen nástrojem, nebo spíše zbraní, s jejíž pomocí mezinárodní finanční elity ovlivňují veřejné mínění a emoce publika.

Abychom mohli začít vnímat, jak - a především proč - funguje celý ekonomický systém tak, jak funguje, musíme si uvědomit, že k jeho pochopení dávno nepotřebujeme jen ekonomickou vědu, statistiku nebo tržní principy. Především je třeba rozumět způsobu, jakým je možno manipulovat lidským chováním. A vědět, že v zrcadle ekonomických nástrojů sledujeme především řízenou přeměnu společnosti slovem i silou, využitím chaosu i řádu.

Ekonomie je tak trochu alchymie. A mágové z řad finančních elit mají při svém pokřiveném vnímání pocit, že právě mění olovo ve zlato. Stejně jako v alchymii jsou tyto představy jen metaforou pro proměnu lidského vnímání světa. Pro globalisty (kteří stojí v čele velkých finančních institucí) je sociální inženýrství zkrátka formou magie. Mají pocit, že tvoří umění, něco jako architekturu ve trochu větším měřítku.

Jenže ve skutečnosti o žádné architektonické dílo nejde. Skutečné umění, kterým je i architektura, vyžaduje u tvůrce jistou vnitřní moudrost a empatii. Ale architekti nového světového řádu (NWO) ve skutečnosti umějí - a dělají - jen jedno: rozbíjejí stávající systémy, vytvořené původně svobodnými národy a jednotlivci, a jejich. Střepy pak skládají do mozaiky, která je charakterizovaná nedostatkem svobody - a dalších (pro ně) zajímavých věcí.

Kdybychom “jim” dali Monu Lisu, nacpou ji do scanneru, pak do skartovačky - a z počítače vyjede standardizované “dílo” ve formě omalovánek pro dospělé. Jediné, co ve skutečnosti dokážou, je měnit zlato v olovo. A také to dělají.

Čtěte ZDE: Spojené státy: Žalostná podívaná na chřadnoucí zemi. Kdy proběhla první barevná revoluce? Od zlatého dolaru přes petrodolar po narkodolar. Slyšíte ten zvuk peněz tekoucích do USA?

Jak vysvětlit nevysvětlitelné

Pokud by to nebyla pravda, pak by totiž nikdy nebylo možné pochopit zdánlivě absurdní a nevysvětlitelné chování celého finančního systému, v němž žijeme. Přesně tak to nemohou pochopit všichni, kdo “nevěří” na vliv globálních elit na trhy, a kteří stále trvají na tom, že světovou ekonomiku ovlivňují především principy takzvaného svobodného trhu.

Základním nástrojem manipulace je psychologický nástroj zvaný “zotavení finančního systému”. S jeho pomocí se vytváří jak podhoubí pro změnu, o níž ve skutečnosti jde, tak falešné obrazy, které jsou pro ni zásadní.

Tak například Bloomberg, mimochodem základní propagandistický nástroj architektů NWO, publikoval nedávno historku, kterou jsme od té doby viděli všude v mainstreamu: totiž že při odchodu Baracka Obamy z prezidentského úřadu je ekonomika Spojených států v mnohem lepší kondici, než když Obama nastupoval.

Pohádka o hloupém FEDu

Kdo měl k dispozici některou z mých analýz v posledních šesti měsících (nemluvě o těch deseti letech, které jim předcházely), asi ví, co soudím o současném stavu ekonomiky USA i o tom, co se s ní nutně stane. Pro ty, kteří to dosud netuší, je nutné stručné shrnutí:

Od devadesátých let až do roku 2007 vyráběla americká Federální rezervní banka (FED) obrovitou dluhovou a derivátovou bublinu. Dělo se tak umělým snižováním úrokové míry v oblasti trhu bydlení. Alan Greenspan, který tehdy FEDu předsedal, otevřeně v různých rozhovorech přiznal, že centrální banka USA věděla, že se na trhu tvoří nerozumně obrovitá bublina. Tvrdí ovšem také, že si ve FEDu mysleli, že  negativní faktory časem “vyvanou”.

Úchvatná pohádka, kterou nám neustále hoši z FEDu cpou do hlav: totiž, že byli zkrátka příliš hloupí na to, aby pochopili, že bublina, kterou sami pomáhali vytvořit, jednou praskne. Je pro ně přijatelnější, aby veřejnost věřila, že jsou nekompetentní. Jediné další vysvětlení totiž je, že se chovají záměrně ničivě.

Nízká úroková míra poháněla soukolí různých finančních cenných papírů a derivátů krytých hypotékami na bydlení, jejichž základem byly biliony dolarů půjček poskytnutých lidem, nemajícím ani možnost, ani úmysl je kdy splatit. FEDu v tomto počínání asistovaly ratingové agentury, jež bez mrknutí oka vysoce toxické dluhy po léta hodnotily jako AAA.

Spoluviníkem je i Komise pro cenné papíry (Securities and Exchange Commission, SEC), která nikdy nevyšetřovala obvinění z manipulace jměním či zlého úmyslu. Že šlo ze strany SEC de facto o korupční jednání je zřejmé z výpovědi whistleblowera z řad Komise, Garyho J. Aguirreho. Ten už v roce 2006 varoval veřejnost před nebezpečnými dluhy a manipulaci v bankovním sektoru. Varoval rovněž před kolapsem trhu s deriváty - a zmiňoval i to, že jakékoli dosavadní vyšetřování SEC úspěšně mařila.

Čtěte ZDE: Finanční kolaps Ameriky na dohled: Vyřeší ho válka proti Rusku? Invaze migrantů na Západ: Předzvěst ztráty našich domovů a civilizace. Danit a danit, utrácet a utrácet, volit a volit - až do hořkého konce

Nezbytná recese číslo jedna

Celá šaráda vyústila v takzvanou Velkou recesi z let 2007/2008. FED, spolu s mnoha dalšími centrálními bankami po celém světě, nejprve vykouzlil krizi - a pak nabídl “řešení”. Tím měl být masívní tisk peněz, jež byly následně využity k nákupu toxického dluhu, státních dluhopisů, akcií velkých firem a obecně všeho, co na trhu nebylo přibité k podlaze.

Jenže takzvaná záchrana krachujících bank a kvantitativní uvolňování (tištění nekonečného množství nekrytých peněz) byly ve skutečnosti jen zástěrkou pro mnohem větší akci. Ať se to jmenovalo, jak chtělo, v zásadě šlo o jediné: poskytnutí dalších biliónů dolarů rychlých půjček takzvaných denních peněz korporacím, doma i v zahraničí. Nekonečná řeka peněz, vyrobených z ničeho a krátkodobě napumpovaných do společností za téměř nulový úrok.

Byly to právě tyto půjčky, které umožnily mezinárodním gigantům obejít gigantickou černou díru v oblasti derivátů, jež mezi nimi v té chvíli kolovaly. Za “vykouzlené” peníze mohly místo toho zpětným odkupem akcií snížit počet vlastních akcií na trhu a uměle vyhnat ceny vzhůru. To způsobilo raketový růst na akciových trzích, které se z předsmrtného stavu náhle ocitly na historických maximech.

Mezitím byrokraté ve vládě těžce dřeli na manipulaci statistik, které pak (zcela falešně) ukazovaly na zlepšení stavu ekonomiky. Akciové trhy se totiž daleko lépe řídí, než makroekonomické ukazatele - ale i ukazatele lze “špatně interpretovat”. A tak nějaká ta čísla unikla veřejné pozornosti - a ačkoli jsou pořád problémy s poptávkou i nabídkou, celosvětově nemá veřejnost tušení, že kolaps, který začal v roce 2008, nikdy neskončil. Byl jen převeden do tempa velmi zpomaleného filmu.

Nízké úrokové sazby FEDu, především u půjček denních peněz, dovolily americké ekonomice sunout se fiktivně dalších osm let přískoky vpřed. A současně, jakoby mimochodem, nechaly důkladně zbohatnout horní desetinu promile občanů. Jenže teď právě sledujeme změnu strategie v přímém přenosu. Problém spočívá v tom, že podobné zásahy do ekonomiky jsou jako potraviny - mají omezenou životnost. A ačkoli můžete statistikami manipulovat a přifukovat nějakou dobu akciový trh, nakonec musíte čelit důsledkům.

Ani ekonomika nemůže popřít gravitaci. A tak zákonitě - spadne. Což ovšem je zjevně součást plánu. Původní kolaps byl totiž jen předehrou k daleko většímu plánovanému představení. Byl nezbytný. Bez něj by centrální bankéři nikdy nepřesvědčili americké voliče o tom, že je třeba tisknout tak obrovská kvanta bezcenných papírků zvaných stále dolary. Podobná fiskální bublina totiž ohrožuje stabilitu dolaru a s ním celé národní ekonomiky.

Příprava na velký restart

Důsledky původního pádu trhů z roku 2008 by byly sice ošklivé, ale nikoli nepřekonatelné. Jenže se nacházíme v situaci o osm let a několik biliónů dolarů dluhu později - nehledě na horšící se geopolitickou situaci a největší akciovou bublinu všech dob.

Rozměry kolapsu, který trhy čeká, jsou skutečně nedozírné. Smyslem celé finanční apokalypsy bude vygenerovat takový chaos a zoufalství, že bude veřejnost donucena souhlasit s "neobvyklými" řešeními situace. Ta už mají samozřejmě globalisté dávno připravená a dokonce o řadě  nich psali už dávno ve svých médiích, jako je The Economist.

Jaká jsou to řešení? Především ustavení celosvětové měnové a ekonomické unie pod správou Mezinárodního měnového fondu (IMF) - a postupné zavedení jednotné měny. “Zvláštní práva čerpání” IMF (SDR) by přitom hrála roli “oslího můstku”, jenž by “uzamkl” národní měny v harmonizovaném směnném kurzu na tak dlouho, dokud by se nestaly zbytečnými, zaměnitelnými - a zbytnými.

Problém ovšem je, že globalisté něco podobného nemohou uskutečnit jen tak zčista jasna. Riskovali by totiž, že je jejich “ovečky” správně obviní ze všech “nutných ztrát”, které budou průvodními jevy Velkého globálního restartu. Proto potřebují bílého koně.

Trump na bílém koni?

A proto zatleskejme: Na scénu právě přichází Donald Trump, britské referendum o Brexitu a “populistická” lidová hnutí v Evropě. Celou první polovinu roku 2016 varovali globalisté non-stop, že vzestup “populismu” (tedy konzervativců a hnutí, volajících po ztracené suverenitě státu i jednotlivce) skončí mezinárodní finanční katastrofou. Skoro jako by věděli, jak dopadne Brexit, a že Donald Trump vyhraje volby…

Posledních šest měsíců tvrdím, že globalisté celou dobu počítali s možností, že dovolí konzervativcům dostat se k moci. Že dovolí možnost Brexitu a vzestup Donalda Trumpa… těsně předtím, než vytáhnou ze zástrčky finanční umělé dýchání, které celý systém dosud udržuje při životě.

A podle všeho to už spouštějí: FED alespoň začal se sérií zvyšování úrokových sazeb, které okamžitě odstraní záchytnou síť denních půjček společnostem, a tím vyřadí z provozu akciový trh. Varoval jsem před podobným scénářem už před rokem, kdy se všichni dušovali, že záporné úrokové sazby a čtvrté kolo kvantitativního uvolňování jsou od nás, co by kamenem dohodil.

Taková je dnešní situace. Zajímavé je, že v článku, který jsme už zmínili, Bloomberg používá klasickou taktiku, totiž že kouskem pravdy uvede v zásadě lživou “informaci”. Píše totiž:

“Výzkumy naznačují, že směřování ekonomiky ovlivňují faktory, které jsou mimo kontrolu jakéhokoli amerického prezidenta nebo jeho vlády. Je ale jisté, že v myslích voličů nastupující prezident Donald Trump bude zodpovědným za vše dobré i špatné, neboť to bude pokládáno za výsledky jeho politiky příštích čtyř let.”

Čtěte ZDE: Příčina demolice Ukrajiny: Putinovy návrhy na eurasijskou integraci. Čína pokládá koleje. Hedvábná stezka končí v Sýrii. Boj o eurasijský “Heartland”. Pacifik americkým jezerem? Kdepak, bývávalo

Jsme už jen nájemníci u Wall Streetu

Příběh o “zotavení ekonomiky”, který jsme vídali a slýchali od roku 2008 do dneška, byl zásadní pro agendu globalistů. Velká část veřejnosti totiž musí věřit, že za vlády socialisty a oddaného globalisty Baracka Obamy byl všeobecný trend v ekonomice pozitivní a “věci šly k lepšímu”. Vzestup konzervativních hnutí dneška skvěle připravuje scénu pro “velký restart” pod taktovkou IMF. Vina za něj bude svalena na konzervativce, ačkoli samozřejmě za pád, který se připravoval dvě desetiletí, povětšině vůbec nemohou a nemají s ním nic společného.

Příští příběh bude tedy takový, že svět “šel správnou cestou”, než přišel Brexit, Trump a populisté. Bude se tvrdit, že globalismus fungoval, ale konzervativci ho svým sobeckým úsilím o národní suverenitu pokazili. Po finálním zhroucení bude následovat obrovitá vlna chudoby a násilností, nejspíš se značným počtem obětí. Jediným “řešením” ovšem bude návrat k “fungujícímu” globalismu v extrémní podobě - a totiž k totální centralizované, globální společnosti. Důvodem bude “aby se podobná tragédie už nikdy neopakovala”.

Bloomberg hezky tomuto scénáři nahrává, když tvrdí, že Trump “zdědí” po Obamovi podstatně lepší ekonomiku, než tu, kterou “podědil” jeho předchůdce. Jenže tak trochu zapomíná zmínit fakt, že většina statistik, kterými měří “zlepšení” ekonomiky, je podvodná.

Například reálný růst HDP Spojených států není 2%, naopak došlo k dvouprocentnímu poklesu. Tedy alespoň pokud započítáme pokřivení statistiky, jako například vládní investice, které se počítají do HDP i přesto, že vláda sama ve skutečnosti vůbec nic neprodukuje, pouze fiktivní bohatství přerozděluje.

Kromě toho například Bloomberg tvrdí, že se zlepšila úroveň nezaměstnanosti - aniž započítá 95 milionů Američanů, kteří jsou bez práce již tak dlouho, že vypadli z oficiálních statistik, - a proto je už nelze označit za nezaměstnané. 

Dalším výtečným tvrzením je, že trh realit se vzpamatoval. Naprosto jej nezajímá například prudký pokles prodejů rodinných domů a fakt, že procento Američanů vlastnících dům je tak nízké, že se musíme vrátit až do roku 1965, abychom našli stejná čísla.

Nezmiňují se také o tom, že "růst" prodeje rodinných domů během Obamovy vlády spočíval na korporacích jako Blackstone, které skupovaly domy a dělaly z nich nájemní bydlení. Trh nemovitostí dnes netáhnou jednotlivci nebo rodiny, hledající bydlení, ale korporace, které se snaží vyhnat ceny bydlení vzhůru. Amerika dnes už fakticky bydlí v nájmu u Wall Streetu.

Hraje Trump s globalisty?

Donald Trump si mezitím -bezděčně či vědomě - sám kope hrob: snaží se totiž strhnout na sebe “zásluhu” za “ekonomickou prosperitu”. V týdnu před Vánoci vystavil na Twitter následující příspěvek:

“Svět vyhlížel dost ponuře, než jsem vyhrál. Nikde žádná naděje. Teď trh stoupl skoro o 10% a hodnota vánočních nákupů tvoří přes bilion dolarů!”  

Je to nesmysl i pokud by to byla jen obrana před masivními útoky médií. Jenže kdyby měl trochu rozum, nesnažil by se vypadat, že je zodpovědný za vzestup, který se děje na základě největší akciové bubliny v historii trhů.

Tedy - pokud nespolupracuje s globalisty sám. A já se obávám, že tomu tak dost dobře klidně může být. Koneckonců neustále tvrdil, jak “vysuší bažinu” ve Washingtonu i na Wall Streetu - a pak si budoucí kabinet přecpal bankéři. Potom by ovšem jeho vyjádření dávala dokonalý smysl. Dobře by totiž věděl, že má sehrát roli padoucha, nezodpovědného maniaka, který si ukousne moc velké sousto - a selže.

Možná, že jde o největší geopolitickou hříčku dneška: Její konec či přinejmenším dramatický začátek konce budeme sledovat již v letošním roce. Téměř jistě přijde akt, nazvaný “smrt falešné prosperity a zánik konzervativismu”.

Tedy - pokud se nám nepodaří dostatečně rozšířit informaci o tom, že se tak má stát. Jediná možnost, jak zabránit v realizaci tohoto šíleného plánu, je totiž říci o něm dostatečně velkému množství lidí.

Včas.

Zdroj.  


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Agenda lídrů: Svěží vzduch brexitu ztuchl. Reforma EU? Zapomeňte! Eurokraté jsou při chuti. Tusk s Junckerem míchají jedy. Monstrum se bude valit dál. Změny můžeme čekat leda k horšímu

Agenda lídrů: Svěží vzduch brexitu ztuchl. Reforma EU? Zapomeňte! Eurokraté jsou při chuti....

Jen hodiny do rozhodnutí: Zvedneme hlavy? Kdo zůstane doma, volí Kalouska, Merkelovou a muslimskou invazi. Proč se i Babiš a Zeman bojí Okamury? Vtáhneme za hradby koně? Stát, národ i rodiny v ohrožení

Jen hodiny do rozhodnutí: Zvedneme hlavy? Kdo zůstane doma, volí Kalouska, Merkelovou...

REKLAMA

NEJČTENĚJŠÍ

Jen hodiny do rozhodnutí: Zvedneme hlavy? Kdo zůstane doma, volí Kalouska, Merkelovou a muslimskou invazi. Proč se i Babiš a Zeman bojí Okamury? Vtáhneme za hradby koně? Stát, národ i rodiny v ohrožení

Jen hodiny do rozhodnutí: Zvedneme hlavy? Kdo zůstane doma, volí Kalouska, Merkelovou...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky