Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Obamův plán nabývá jasných obrysů: Poslední šance, jak zastavit Donalda Trumpa? Provokace NATO u ruských hranic se stupňuje. Konspirační praxe bez teorie a precedentu. Jak se zachová nový Kongres?

Obamův plán nabývá jasných obrysů: Poslední šance, jak zastavit Donalda Trumpa? Provokace NATO u ruských hranic se stupňuje. Konspirační praxe bez teorie a precedentu. Jak se zachová nový Kongres?

3. 1. 2017

Tisk článku

Jan A. Mařenka počítá, kolik je jedna a jedna a ať dělá, co dělá, pořád mu vycházejí dvě - což ovšem v posledních dnech vlády "černé chromé kachny" ještě nemusí nic znamenat

Dny nejkrvavějšího prezidenta v dějinách USA, černocha Baracka Husseina, zdaleka nejsou sečteny, jak by se mohlo zdát při pohledu na kalendář. Ba právě naopak. Čím blíž je 20. leden, kdy má být inaugurován zvolený prezident Donald Trump, tím více panují obavy, že to nejhorší teprve přijde.

Obamova horečná aktivita v posledních dnech jeho funkčního období připomíná hejno much – některé kusy větší, jiné menší, ale jeden stejně neví, kam dřív plácnout. Jako by se snažil Obama stihnout od 8. listopadu po zpackaných volbách všechno, nač měla mít Clintonová nejméně jedno celé funkční období.

Zdaleka nejde jen o to udělat Trumpovi jeho nástup do funkce co nejtěžší a napáchat co nejvíce škod – jak si myslí největší optimisté. Ve hře je mnohem o víc. Dokonce i možnost, aby se Trump do Bílého domu dostal později – nebo vůbec.

K tomu Obama potřebuje maličkost  rychle rozpoutat válku, a to větší než všechny ty, ve kterých má prsty dosud (včetně té v Sýrii). Válka, která se odehraje mimo území USA, ale současně bude dostatečně velká, aby budila dojem, že je ohrožuje.

Mnohé nasvědčuje tomu, že Obamovy poslední kroky vůbec nejsou poslední, že nejde o předsmrtné záškuby globalistů v USA, ale že jsme naopak na začátku bitvy o všechno.

Stanné právo: Cílem nejsou tanky v ulicích, ale setrvání u moci

Už během obou Obamových funkčních období se spekulovalo, že si v touze po moci vytváří podmínky pro možnost vyhlášení stanného práva (Martial Law), ke kterému by nepotřeboval podporu Kongresu. Obama označil tyto teorie za spiklenecké – ostatně stejně jako tu, o které dnes již pochybuje málokdo, tedy o jeho zásadním podílu na vzniku Islámského státu.

Nyní, zdá se, nazrála ta "správná doba". Vyhlášení stanného práva by znamenalo převrat, který nemá v historii USA obdoby – byť ho zákon ve své nynější podobě umožňuje. Obama by pak nejen zůstal u moci, ale měl by ještě větší (již takřka neomezené) pravomoci, než dosud.

K vyhlášení stanného práva v USA nejsou nutně třeba nepokoje v ulicích, nefunkčnost soudů a podobné "podružnosti". Obama již dříve podepsal zcela v tichosti a mimo pozornost médií několik nařízení, kdy jako prezident k vyhlášení stanného práva nepotřebuje nic, co by byť vzdáleně připomínalo občanskou válku. Cílem establishmentu není "spálená země", ale setrvání u moci.

Klíčovým termínem je tu "národní ohrožení", tedy stav, kdy jsou základní funkce státu vystaveny útoku (například kybernetickému). Situace, kdy nějaká cizí mocnost napadne Spojené státy v jejich "nejposvátnější" chvíli, kdy jsou nejzranitelnější, tedy během voleb - to už je přece pádný důvod k odplatě.

Obamovi hraje do karet stále platná rezoluce z roku 2001, kterou prosadila Bushova administrativa po útocích 11. září (AUMF). Podle ní má prezident USA v případě ohrožení země takřka neomezené právo ohledně užívání pozemních vojsk, a to bez ohledu na geografickou lokaci – v rámci boje proti terorismu (ten kybernetický nevyjímaje).

Čtěte ZDE: Příměří v Sýrii: Západ prohrává další špinavou válku. Kam zmizely slavné Bílé přilby? Pozdní doznání šéfa CIA. Nastane soumrak "zpravodajských" neziskovek? Důkazy z masových hrobů v Aleppu

Galerie oslích můstků na cestě do pekla

Protože však na USA prokazatelně nikdo neútočí (zatím) a Sorosem financované povolební nepokoje proti Trumpovi vyšuměly s příchodem Vánoc, bylo třeba onen "stav ohrožení" vytvořit. Tedy - ve jménu demokracie - vyčarovat z ničeho velký problém, což je asi jediný žánr, ve které Obama a spol. vynikají.

Postup je pokaždé stejný a lze ho shrnout do čtyř kroků:

  1. pojmenovat neexistujícího problému (pomocí médií)
  2. učinit preventivní kroky k jeho odstranění a tím položit základy vzniku skutečného problému 
  3. eskalovat problém až do jeho skutečného vzniku
  4. řešit problém – nebo jeho řešení předstírat jak dlouho je třeba

Podstata, tedy že byla Clintonová nevhodnou, slabou a vlastně i nechutnou kandidátkou, že to prostě celé zpackali, je dnes už úplně lhostejná. Po několika rychlých krůčcích po oslích můstcích ostatně symbolem Demokratické strany je osel) tu máme "problém", ve srovnání s nímž jsou prezidentské volby jen banalitou.

Tak vzniklo zátiší se zlolajnými hackery, kteří, sklonění pod kapucemi nad klávesnicemi v přítmí sklepa Putinovy dači (nejspíše někde na Krymu), plení svobodu a demokracii v USA v její "panenské" podobě, tedy k okamžiku voleb.

Co na tom, že o vlivu údajných hackerů na volby v USA nejsou absolutně žádné důkazy? Že této pitomosti nevěří snad ani média, která jí dávají široký prostor, natož čtenáři. Důležité je jen to, že je krok jedna (pojmenování neexistujícího problému) splněn a kdo má ještě pochybnosti, ať si přečte denní tisk – tam to má černé na bílém a přímo od zdroje, tedy ze CIA (agenti prý našli v jaderné elektrárně povalovat se laptop s nějakým, asi ruským, programem).

Senátorova propaganda v Pobaltí

A teď rychle k bodu dvě. Preventivní kroky proti neexistující ruské hrozbě se rozeběhly ve dvou rovinách: A) Legislativní – například předvánočním podpisem Obamy pod zřízením tzv. Ministerstva pravdy, což je cenzura sovětského střihu. B) Politické – opakovanými výroky Obamy, že "nejsme jen demokraté nebo republikáni, ale především Američané a vlastenci", nebo "Putin si je vědom, co provedl", nebo "muškou" v podobě vyhoštění 35 ruských diplomatů – tedy v podstatě hackerů.

Tím se dostáváme k bodu tři, tedy eskalaci problému až do jeho skutečného vzniku. Jeho realizace vrcholí právě v těchto dnech, kdy se jak houby po děšti množí vojáci NATO u ruských hranic, především u Kaliningradu, i jinde. Jde o největší manévry NATO od konce Studené války, o provokaci, jejíž původní záminkou byla údajná anexe Krymu po barevné revoluci na Ukrajině.

Součástí bodu tři je i mnoho paralelních much – například snaha o začlenění Černé hory do NATO, nebo právě probíhající propagandistická cesta republikánského senátora McCaina po baltských státech, Ukrajině a Gruzii, kde nejen pomlouvá Trumpa, ale také vyzývá k boji proti "ruské hrozbě".

McCainova hyperaktivita (jen naivka by se mohl ptát, proč tam leze, když už je po všem?) je jasným signálem, že tady to nekončí. Že mocenské síly, klenoucí se nad politickými stranami, nejenže ještě neprodaly svou kůži, ale že to nebude hned a ani lacino – rozhodně ne na základě nějakých voleb.

Putin na tyto masivní provokace reaguje zatím (naštěstí) inteligentně, zdrženlivě a podle principu rovnováhy. Když se to začalo u hranic s Polskem nedaleko Kaliningradu hemžit vojáky NATO, poslal na základnu rakety. Když Obama vyhostil 35 ruských diplomatů, neoplatil stejnou mincí – a naopak pozval děti amerických diplomatů na jolku do Kremlu s tím, že si počká na Trumpovu inauguraci.

Zvolený prezident Trump může zatím jen donekonečna opakovat, že s aktivitami Obamy nesouhlasí a že všechny změní – po 20. lednu. Obamovi však zjevně nestačí dělat kroky, které by se daly snadno změnit. To by bylo málo.

Je to jako když dům obklíčí parta výrostků s kameny a teď se čeká, kdo hodí první. Zatím jen vykřikují, že je za okny někdo provokuje…

Čtěte ZDE: Husajn Obama posílá další vojáky k ruským hranicím: Chce vyprovokovat válku dřív, než se Trump stane prezidentem? Pro jaké instrukce si jel Stropnický do Washingtonu? Pozornost veřejnosti pohltí Vánoce...

Falešný balónek

Souběžně z tzv. ruskou hrozbou USA rozehrály i další nebezpečnou hru - izraelskou partii. Hrozivé je především datum, kdy se odehraje její druhé, rozhodující kolo: 5 dní před inaugurací Donalda Trumpa.

Také tento problém vznikl "z ničeho". Den před Vánocemi USA nečekaně "zařídily", aby OSN označila výstavbu židovských osad na palestinském území za nezákonnou. Po hlasitém pobouření ze strany Izraele, kdy padala slova jako "odveta" a "mohutné sankce", nenásledovalo ze strany USA "ticho po pěšině", ale naopak zesílení problému až na samu mez.

Na 15. ledna (pět dní před inaugurací) je plánováno zasedání OSN, kterého se zúčastní 70 států. Mimořádným hlavním bodem programu bude uznání státu Palestina s hlavním městem Jeruzalémem. Podle tohoto návrhu má být do Jeruzaléma poslána armáda OSN, která bude mít za úkol "chránit město před izraelskou agresí". Tedy: Svět (OSN, vedená USA) proti státu Izrael.

Konspirační teorie - nebo praxe?

Trump už dříve označil OSN na "přeplacený debatní kroužek" a tvrdí, že po nástupu do funkce i v tomto směru mnohé změní. Chce Obama zneužít téma Izrael jako balónek na odlákání pozornosti, ale skutečným cílem je vyprovokovat konfrontaci s Ruskem, která by umožnila vyhlásit stanné právo?

Pokud někomu taková úvaha připadá jako typická "konspirační teorie" - pak jenom pro to, že k nám přes média nedoléhají hysterické tóny zběsilosti, které nyní znějí americkým establishmentem. Sejde se po volbách nově ustavený Kongres. Jeho hlavním tématem mají být "daleko tvrdší odvetné kroky proti Rusku" po jeho údajných hackerských útocích. Tím spíš, že navzdory totální mediální masáži podle průzkumů asi jen 29% Američanů věří zkazce o ruských hackerech.

Formální potvrzení Trumpova volebního vítězství má být rovněž 6. ledna 2017, kdy se budou v Kongresu oficiálně "počítat" hlasy volitelů. Ve stejný den se ovšem v Německu vylodí čtyři tisíce po zuby ozbrojených amerických vojáků, kteří se okamžitě přesunou do Polska a aktivují své spolubojovníky NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Rumunsku. Další mají následovat.

Co se stane mezi 6. a 20 lednem tak můžeme jen odhadovat. Podpoří nový Kongres Obamovo praktické spiknutí proti Americe?

Establishmentu jde o krk. A nám tudíž také.


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Bažiny inovují: Loterijní demokracie! Voličská revoluce, Trump a brexit noční můrou. Soros pomůže se zavedením. Výběr poslanců losem? Zrušit volby znamená i formální konec demokracie. Není to žert, ale realita

Bažiny inovují: Loterijní demokracie! Voličská revoluce, Trump a brexit noční můrou. Soros...

Kavárna a Kurdové: Sedmero lží a iluzí. Jak se s tím vším srovnají? Svět je zase naruby. Vše, co si lepšolidé o světě mysleli, byla nepravda. Mohou procitnout? Mýlit se je normální. Řešením je jít pracovat na zahrádku

Kavárna a Kurdové: Sedmero lží a iluzí. Jak se s tím vším srovnají? Svět je zase naruby....

NEJČTENĚJŠÍ

Týden smutku i radosti: Uprostřed zmatků, chaosu a bláznění zazněl vážný tón. Ještě umíme být spolu. Pokrytci pominou, podstatné zůstane. Německý úžas. Energii národa vědci nezměří. A co by řekl Karel Gott na mariánský sloup?

Týden smutku i radosti: Uprostřed zmatků, chaosu a bláznění zazněl vážný tón. Ještě umíme...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky