Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Úchylná milostná aféra na Středním východě: Kam zamíří bičík Americké Dominy? Máme mapu

Úchylná milostná aféra na Středním východě: Kam zamíří bičík Americké Dominy? Máme mapu "velké války" Hillary Clintonové. Spojenectví nového století: Teherán - Ankara - Moskva. Proč král saúdských špiónů kamarádí se Židy?

15. 8. 2016

Tisk článku

Pepe Escobar se věnuje vroucímu kotli Středního východu a přináší zprávy od špiček zpravodajské komunity o zákulisí složitých jednání, jež chce možná budoucí vůdkyně Ameriky "vylepšit" dalším skvělým válečným konfliktem

Začněme nedávnou, na první pohled velmi podivnou, izraelsko-wahhábistickou politickou “milostnou aférou”. Saúdské ministerstvo zahraničních věcí najednou začalo zapírat, že zapírá cíl a smysl návštěvy, kterou v Izraeli vykonala 22. července saúdská delegace, vedená generálem Anwarem Eškim.

Proč saúdský superšpión kamarádí se Židy

Samozřejmě jen čirou shodou okolností je Eški blízký spolupracovník prince Turki bin Faisala, saúdské špiónské superhvězdy a bývalého kamaráda Usámy bin Ládina. Ten se nedávno ke všemu zcela veřejně setkal s generály Izraelských obranných sil (Israeli Defence Forces, IDF) Jaakovem Amidrorem a Amosem Jadlinem

A když už v tom Izraeli byl, setkal se jeho kamarád Eški také s ředitelem ministerstva zahraničí Dore Goldem, a generálmajorem Joávem Mordechajem, nejvyšším důstojníkem IDF na Západním břehu Jordánu.

Je absolutně nemyslitelné, že by o podobných schůzkách na nejvyšší úrovni nerozhodovala samotná Saúdská rodina. Mimochodem, saúdské ministerstvo vnitra stále ještě zakazuje cestování do Izraele, Íránu i Iráku. Eški tedy těžko jel “jen tak na výlet”.

Palestinci pod buldozery?

O co tady jde? Izraelci tvrdí, že Saúdové - vedoucí síla Arabské ligy - nabízejí normalizaci vztahů arabského světa s Izraelem, který přitom nemusí výměnou rezignovat na žádný ze svých územních nároků vůči Palestině. Jedinou věc, kterou prý Arabové od Tel Avivu požadují, je aby akceptoval Saúdy v roce 2002 navrženou Arabskou iniciativu pro mír. 

To je naprostý nesmysl. Za prvé: ultrapravicoví sionisté, kteří vládnou v Tel Avivu, nikdy nepřipustí návrat Izraele ke stavu hranic, jenž existoval před rokem 1967. Nebo uznání palestinského státu. To, co se údajně “diskutovalo”, je od počátku nemožná dohoda, ačkoli se teď Tel Aviv chlubí: “důležité arabské státy jsou připraveny nás otevřeně uznat, i když se Izrael nevzdal jediného centimetru půdy na Západním břehu a i když stále kontrolujeme mešitu Al-Aksá.”

Jenže kdyby skutečně Arabská liga přistoupila na podobnou šílenost a vydala by Palestince u Jordánu napospas hejnům izraelských buldozerů, nejspíš by si králové a oligarchové všech zemí Ligy museli zaplatit jednosměrnou letenku do Londýna.

Čtěte ZDE: Tichá geopolitická revoluce: Írán povstal jako třetí, klíčový bod eurasijského Zlatého trojúhelníku. Zlato, vzdělání a vyspělé technologie. Proč "volské potahy" přechytračily americký dron? Šance na mír

Aliance Moskva - Teherán - Ankara

Pokud ovšem ve skutečnosti nemluvili o absurdní dohodě s Izraelem, o čem tedy Izraelci s Araby jednali? Nejpravděpodobnější je, že se snažili přijít na strategii pro případ, že na americký trůn konečně usedne demokratická mainstreamová domina. Jak Bibi Netanjahu, tak vládce Saúdů a bojovný princ Mohamed bin Salmán se totiž nejpozději za Obamovy vlády v USA dostali do škatulky příslovečných “odcizených spojenců”. 

To znamená, že Izrael a Saúdská Arábie jsou de facto spojenci, ačkoli by to ani jeden nikdy nepřiznal arabskému světu. Oba státy také dobře vědí, že pokud se v Americe rozpoutá vláda Hillary, “královny válek”, výsledkem bude - inu, válka. Otázkou je jen, proti komu bude vedena.

Informované zdroje spekulují o tom, že by cílem měl být společný nepřítel Izraele i Saúdů: Írán. Jenže to není tak jednoduché. Společná izraelsko-saúdská strategie pro Střední Východ je v troskách. Teherán se nenechal vlákat do bažiny ani v Iráku, ani v Sýrii. ISIS/ISIL/Daesh a další “výběr z umírněných rebelů” bere nohy na ramena, ačkoli hlasitě tvrdí, že už nemá nic společného s al-Kájdou. A agresívní bin Salmán se chytil do vlastní pasti války s Jemenem, kterou nelze vyhrát. 

Rusko-saúdský kompromis je v jednání

A pak tady máme post-pučistickou ofenzívu Erdoganovu, který ze zcela praktických důvodů momentálně nechal plavat sny o bezletových zónách a připojení Sýrie zbavené Asada k vlastnímu neo-Otomanskému impériu. Saúdové vzteky rudnou, když slyší, jak se diplomatickými kruhy šíří nový trhák: Erdogan nabídl íránskému vůdci Rúhánímu širokou koalici s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Společně by měli možnost jednou provždy vyřešit blízkovýchodní hádanku.

Ať už je Erdoganova politika v tomto směru šílená nebo nikoli, je možné, že až se setká tváří v tvář s Putinem, dojde k nové dohodě o prolomení ledů mezi oběma zeměmi. Všechna geopolitická znamení věstí nastávající spojenectví Rusko-Írán-Turecko. Vyděšená saúdská dynastie zatím nabízí Moskvě vše, co má, “nespočetné bohatství” a přednostní přístup na trhy zemí Perského zálivu, jen aby si získala její důvěru.

Vysoce postavený zdroj pracující pro západní rozvědky potvrdil, že “Saúdové si naprosto jistě nechávají otevřené všechny komunikační kanály ke Kremlu. Saúdský král byl v Tangeru a setkal se tam s ruskými vyslanci. Rusové to myslí se Saúdy také vážně. Ale Asada neopustí. Musí dojít ke kompromisu. Potřebují ho obě strany.”

Čtěte ZDE: Bouře na trojrozměrné šachovnici zájmů velmocí: Proč Putin jedná s Izraelem? Proč náhle smíme vědět, že Saúdové jsou bídáci? “Vize 2030” může skolit i lid pod Řípem a Tatrami. Středem světa cloumají konspirační teorie i praxe

Harpyje táhnou na Rijád

Prezident Putin je momentálně ve velmi výhodné pozici. Dokonce i kdyby nepřijal nabídku Saúdů - která je podle všeho jen slibem bez pevných záruk - má stále Rusko v ruce nejlepší karty. Aliance Moskva-Teherán-Ankara by samozřejmě byla problematická, ale pravděpodobně ji lze uskutečnit. Nakonec vede k eurasijské integraci, v níž by Turecko v budoucnu dostalo místo v Šanghajské radě pro spolupráci (Shanghai Cooperation Council, SCO). 

Jenže pokud by se Saúdové spojili s Moskvou a v Americe současně nastala vláda “královny válek”, nepochybně by to vedlo k pokusu o svržení režimu v Rijádu, maskovanému jako “R2P” (Responsibility to Protect, čili Povinnost chránit) saúdskou populaci. A Hillaryina kámoška Samantha Power by podobnou akci určitě vehementně bránila v OSN.

Prostě tři harpyje vládnou světu. Jaké harpyje? Uvidíme níže. Přesto je zřejmé, že instinkty válečné královny velí spíš k útoku na Írán.

Návod k válce Hillary má

Manuál, mapa či návod na Hillariny války jsou zřejmě k nalezení zde, v dokumentu, nazvaném “Jak rozšířit americkou moc”, velmi nebezpečnému průsečíku neokonzervativní a neoliberálkonzervativní politiky. Think-tank CNAS, který dokument zpracoval, vede jedna třetina toho, co nazývám “třemi harpyjemi” - tedy Hillary Clinton, Michelle Flournoy z CNAS a - stvoření zosobňující nejděsivější slovní spojení v anglickém jazyce - “ministryně zahraničí”: Victoria Nuland. Toto smrtonosné trio bude dost možná brzy vládnout zahraniční politice při třetím volebním období rodiny Clintonových v Bílém domě.

Dokument je něco jako PNAC (Project for New American Century, Projekt pro nové americké století), jenže na steroidech. Zaznívají v něm ozvěny válečnické Instrukce pro plánování obrany Spojených států z roku 1992, která se chabě maskuje uklidňujícími slovy o laskavém vládnutí a “mezinárodním pořádku založeném na pravidlech”. 

Hillary nepůjde do války s Ruskem

Kdyby špičky Trumpovy kampaně dokázaly zacpat svému šéfovi nevymáchanou pusu (respektive spíš nevymáchaný Twitter) a soustředily se jen na tento válečnický dokument - a na to, co znamená jak pro Ameriku, tak pro svět - určitě by oslovili milióny nerozhodnutých voličů.

Ať už řádí jak chce - a to se ještě dočkáme mnohem horších, naprosto bezprecedentních rovin hysterie - Americká Domina by nikdy nebyla tak šílená, aby začala potenciálně jadernou válku s Ruskem (kde by záminkou bylo Pobaltí), nebo s Čínou (kde by šlo takzvaně o Jihočínské moře). Dvě největší “existenční hrozby” Pentagonu musejí zůstat, jak jsou.

Mezitím v Sýrii budou nejspíš někdy v lednu 2017 všichni al-Kajdá-ne-al-Kajdá poskoci, dříve známí jako “umírněná opozice”, převážně pod drnem.

Čtěte ZDE: Putin s Erdoganem vracejí úder: Západ naříká nad tureckým mlékem, které sám rozlil. Prozrazená zbrojařka ISILu kandiduje na americkou prezidentku. Hrátky s krymským ohněm v prachárně se nás velmi týkají

Jak vtáhnout Írán do války

Je také možné, že Erdogan vyštípe NATO z Turecka. Ale protože je královna válek finančně napojená na AIPAC (American Israel Public Affairs Committee, Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti), a finanční toky mezi Clintonovou nadací a saúdskou dynastií už vstoupily do dějin coby legenda, nejlogičtější je, že si za lokalitu své další války vybere spíš než Ankaru cíl preferovaný jak Saúdy, tak Izraelem - Írán. 

Jenže jak to provést? Jedna z možností - o níž se už vlastně uvažuje - je vybombardovat doslova, nikoli obrazně jako dosud, íránský jaderný program - a dohodu, kterou o něm nedávno USA uzavřely. V amerických médiích už běží dobře koordinovaná kampaň, která má za cíl dohodu pohřbít. A dokonce i íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Chameneí (jak tvrdí americká média) se nechal slyšet, že Washingtonu není možné důvěřovat: “Říkají nám - pojďme si promluvit také o regionálních otázkách. Jenže zkušenost s nukleární dohodou nám říká, že Američanům nejde v žádném případě věřit.”

Je tedy pravděpodobné, že Tým Clinton vyrazí na zteč s příslovečnou mediální palbou pokroucené polopravdy, neopodstatněných obvinění a občasné, perfektně umístěné falešné vlajky, aby vlákal Teherán do pasti. Podobnou pastí by bylo - tajně si přejí neokonzervativci všech zemí - kdyby Teherán obnovil svůj nukleární program v plné šíři. Samozřejmě se to nestane. Ale anti-íránská lobby v americkém Kongresu rozpoutá hotové mediální peklo, aby se to stalo stejně - aspoň tak trochu, jako iluze. To stačí.

Domina s jadernými kódy

Po celou dobu, kdy se některým Američanům honí hlavou podobné úvahy, Írán - mezi jinými rozvojovými projekty - plánuje nový dopravní koridor z Perského zálivu k Černému moři, propojující jej s Arménií, Gruzií a Bulharskem. Taková dopravní cesta by z Íránu učinila klíčovou dopravní tepnu propojující arabský svět jihu a západu, střední Asii na severu, Afghánistán a Pákistán na východě - až s Evropou. Opět tady vidíme náběh k eurasijské integraci.

Teherán má ovšem v tom případě všechny důvody k ostražitosti, pokud se “majitelkou-velitelkou” amerických jaderných kódů stane Hillary (jak si může někdo myslet, že je to méně děsivé, než kdyby jimi vládl Trump?) “Domina” bude naprosto jistě poslouchat své bohaté páníčky ze saúdsko-izraelské faktické aliance. Plán dalšího postupu už jí načrtla spoluharpyje z CNAS.

A neokoni a neoliberálkoni se už celí třesou na to, aby mohli vidět v akci sílu, která, jak to podává sama zpráva CNAS, “může přepínat mezi několika jednotlivými bojišti a na všech zvítězit”.

Zdroj.

PP


REKLAMA

Tagy článku

Doporučujeme

Výročí boje proti řádu: Woodstock a jeho odkaz. Nečekaná lidskost ve výběhu sviní? První a poslední morální vzepětí hippies. Další akce končily fiaskem. Satanský sabat teprve následoval - a pokračuje v politice

Výročí boje proti řádu: Woodstock a jeho odkaz. Nečekaná lidskost ve výběhu sviní? První...

OSN zahájila válku: Se svobodou slova je třeba skoncovat! Cokoli může být označeno za nenávistné. Jaké “hodnoty” jsou ohroženy? Islám je nedotknutelný. Akční plán pro globální totalitu. Kam dospějeme?

OSN zahájila válku: Se svobodou slova je třeba skoncovat! Cokoli může být označeno za...

NEJČTENĚJŠÍ

Život je jinde: Dezinformační média agentů Bruselu si hrají na ústavní drama. Krize se však nekoná. Sklizeň z Havlovy falešné setby. Zemanův gambit? Šance na velkou změnu roste. Popraví Kavárnu konspirace?

Život je jinde: Dezinformační média agentů Bruselu si hrají na ústavní drama. Krize se...

REKLAMA
REKLAMA
Facebook Protiproud.cz
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace
Na začátek stránky